Acher, Ivan
Charakteristika: skladatel, zpěvák a instrumentalista, autor zhudebňovaných textů, scénograf a hudební pedagog
Datum narození/zahájení aktivity:5.6.1973
Text
Acher, Ivan, skladatel, zpěvák a instrumentalista, autor zhudebňovaných textů, scénograf a hudební pedagog, narozen 5. 6. 1973, Liberec.
Na Technické univerzitě v Liberci vystudoval obor textilní design. Do přelomu 20. a 21. století pracoval převážně jako tesař, klempíř, pokrývač a dendrolog, v uměleckých oborech jako grafik (grafická dílna Epicentrum), fotograf, kameraman a režisér. V té době též vytvořil soubory básní Psí mlíko (1996) a Bo Hynemeť Vstana (1997). Hudební vzdělání získal zčásti jako autodidakt, zčásti jako soukromý žák Petra Kofroně. Zapojil se interpretačně a většinou i skladatelsky do hudebních kolektivů a projektů převážně alternativního zaměření: 2 EGgS (od roku 1995), Agon Orchestra (od 2002), VRRM (2002–05, též turné po evropských zemích), Nuselský umělecký orchestr (od 2002), Autopilote (2005–06) a Free Places (od 2009), kde navázal tvůrčí kontakty s hudebníky různých žánrových oblastí.
Acherova hudební tvorba vychází ze světa zvuků mimohudební oblasti, které kombinuje s akustickou a elektroakustickou hudbou ve spojitosti s jinými uměleckými žánry, mimo jiné vizuálními. Složil hudbu k více než 130 divadelním inscenacím a 20 tanečním představením, k 50 filmům hraným i dokumentárním, 6 rozhlasovým hrám a 5 televizním dokumentům. Spolupracoval zejména s pražským Divadlem komedie (Kvartet, Proces, Utrpení knížete Sternenhocha, Weissenstein aj.), ale také s Divadlem Na zábradlí, s národními divadly v Praze, Bratislavě a Brně, s HaDivadlem v Brně, Divadlem Františka Xavera Šaldy v Liberci aj. a s několika divadly v Německu a Rakousku. Od roku 2012 je jako skladatel a scénograf členem sdružení „Lenka Vagnerová & Company“, pro které do roku 2014 napsal hudbu k baletním představením Jezdci, La Loba a Sorcerer. Za hudbu a scénografii k představení La Loba s choreografií Lenky Vagnerové získal ocenění Herald Angel Award 2014, Winner Of Fringe Edinburgh Festival 2014. Představení Sorcerer mělo premiéru v Hannoveru. Mezi četnými domácími cenami a uznáními za hudbu dramatického žánru je též Cena Sazky 2009 za balet Camoufl.AGE. V roce 2015 začal pracovat na opeře.
Autonomní skladby charakteru vážné hudby jsou psány převážně pro obsazení komorního orchestru Agon s případným doplněním dalších interpretů. Acher zde účinkoval jako hráč na klavír a kytaru (podle potřeby s preparací), na elektronický akordeon, klávesy, coru a niněru, dále jako zpěvák (tenor) a vysoce ceněný samplerista. Jeho skladba Tance sv. Víta v podání orchestru Agon byla v letech 2003–08 provedena na řadě evropských festivalů soudobé hudby. Skladba Iz iz am am dž dž i ťing zazněla poprvé na festivalu Pražské jaro, na jehož objednávku byla vytvořena.
Mnoho vokálních partů Acherových skladeb je psáno pro jeho manželku Janu Vébrovou, která se při samostatných vystoupeních sama doprovází na heligonku.
Pro podporu amatérismu založil Acher WCAAM – celosvětové centrum autodidaktů pro převzdělávání školených hudebníků na amatéry v Horní Lužici pod zříceninou hradu Oybin, kde se při nahrávání ve studiu snaží profesionální hudebníky zbavit zažitých klišé získaných ve škole či v běžném hudebním provozu a rozvinout jejich představivost o zvukových možnostech nástrojů, na něž hrají.
Dílo
Dílo hudební (výběr):
Regionální – Total Improvising. Cyklus skladeb pro kytaru a klavír (v některých úsecích s preparací), skip a hlas skladatele Johna Cageho (1997).
Tance sv. Víta. Taneční suita pro seniory, pro tři dálkové ovladače a malý orchestr (2002).
Sur La Térre il y a, pro smyčcové kvinteto, sál a okolí sálu (s venkovními mikrofony a samplerem, 2003), premiéra Praha 2003.
PentAgon. Dětské písně pro tři samplery a nízkorozpočtový orchestr (2004).
Rákosníček. Marionetová baletní suita (2005).
Papírový lidi, pro ženský zpěv, mužský hlas, 2 klavíry (v části skladby preparované), violoncello, kontrabas a komorní orchestr, text Pavel Zajíček (2006), premiéra Praha 2006.
DG 2006. Melodram pro recitátora a komorní orchestr, text Pavel Zajíček (2006).
FantasmagOratorium, pro hlas Ivana Martina Jirouse, smíšený sbor a komorní orchestr (2008), premiéra Praha 2009.
Camoufl.AGE. Balet na námět Jana Kodeta a Janka Růžičky, premiéra Národní divadlo Praha 2009.
Magorigami pro hlas Ivana Martina Jirouse, ženský zpěv, heligonku, fagot, kontrafagot, preparovaný klavír, sampler, 2 niněry, violoncello, bicí nástroje a komorní orchestr (2009), premiéra Praha 2009, na CD Agon Orchestra & Ivan M. Jirous. Magorova Summa, Guerilla Records 2010.
Weissenstein – Písně o mrtvých ženách, pro 2 zpěvačky, mužský hlas a doprovod (preparovaný klavír, kytara, cora, syntezátor, sampler), text Ivan Acher (části: Oběšená, Podřezaná, Utopená, 2009), premiéra Praha 2009.
Teatro buffo (cyklus skladeb: 1. Kastratosphere, pro tenor, instrumentální skupinu a sampler, 2009), premiéra Brno 2009; Karkulka, Wolf und der Jägerdesign, pro soprán, tenor, baryton a sampler, 2008), premiéra Praha 2008; Sternenhoch Belcantot, pro tenor, sbor, instrumentální skupinu a sampler, 2007), premiéra Praha 2007).
PornAgon / Musica Pornografica, pro dva samplery, starý porno film a torzo orchestru (2010).
Iz iz am am dž dž i ťing, pro okolí komorního ansámblu, skryté objekty a mrtvý hlas, text James Joyce: Finnegans Wake (obsazení: smyčcové septeto, 7 dálkových ovladačů, preparovaný klavír, vypravěč a hlas skladatele Johna Cageho, 2012), premiéra Pražské jaro 2012.
Typornamento 2013, pro komorní orchestr (na základě grafických partitur Milana Adamčiaka, 2013).
Orbis pictus. Cyklus zhudebněných kapitol ze stejnojmenné knihy Jana Amose Komenského pro zpěv, vypravěče, akustické nástroje a sampler (rozpracováno, od roku 1996 do 2014 přes 150 krátkých skladeb), části: Hra s míčem (1999) a Domácí drůbež (2000).
Scénická hudba k inscenacím v České republice
Divadlo Komedie, Praha:
Ostrostřelci IV. (projekt), režie Dušan Pařízek, David Jařab, Jan Nebeský (2002).
Kvartet (Heiner Müller), režie Dušan Pařízek (2003).
Antiklimax (Werner Schwab), režie Dušan Pařízek (2004).
Sportstück (Elfriede Jelinek), režie David Jařab, Jan Nebeský, Dušan Pařízek (2005).
Vyšetřování pokračuje (Egon Tobiáš), režie Jan Nebeský (2006).
Utrpení knížete Sternenhocha (Ladislav Klíma), režie David Jařab (2007).
Proces (Franz Kafka), režie Dušan Pařízek (2007).
Nosferatu (Bram Stoker), režie David Jařab (2007).
Snílci (Robert Musil), režie Dušan Pařízek (2008).
Spiknutí (Egon Hostovský), režie Dušan Pařízek (2008).
Lvíče (Josef Škvorecký), režie Viktorie Čermáková (2008).
Zajatci (scénář David Jařab), režie David Jařab (2009).
Gäste (Oliver Bukowski), režie Thomas Zielinski (2009).
Weissenstein (Johannes Urzidil), režie David Jařab (2009).
Lulu (Frank Wedekind), režie David Jařab (2010).
Touhy a výčitky (Arthur Schnitzler), režie David Jařab (2010).
Srdce temnoty (Joseph Conrad), režie David Jařab (2011).
Odpad, město, smrt (Rainer Werner Fassbinder), režie Dušan Pařízek (2011).
Hodina, ve které jsme o sobě nevěděli (Peter Handke, Dušan Pařízek), režie Dušan Pařízek (2012).
Divadlo Archa, Praha:
Danse Macabre. Taneční představení inspirované skladbou barokního básníka Bedřicha Bridela Co Bůh? Človek? Choreografie Jan Kodet, režie Martin Tichý (2002).
Danse Macabre 2 (taneční představení), choreografie a režie Jan Kodet (2003).
Lola & Mr. Talk (taneční představení), choreografie a režie Jan Kodet (2004).
V 11.20 tě opouštím (plenérové představení), režie Jana Svobodová (2005), spoluautor hudby Michal Nejtek.
Divnej soused, projekt a režie Jana Svobodová (2006).
Holdin Fast (2007).
Adaptact (Eira), choreografie Francisco Camacho (2007).
Národní Divadlo, Praha:
Podivuhodné cesty Julese Verna, scénář Markéta Bidlasová a David Drábek, režie Jan Pokorný (2005).
4. 48 Psychosis (Sarah Kane), režie Michal Dočekal (2005).
Camoufl.Age (balet Ivana Achera), choreografie Jan Kodet, režie Jan Růžička (2009).
Píšu z pekla (Iva Klestilová, Jan Zahradníček, Ivan Martin Jirous), režie Michal Dočekal (2010).
Ül (Petr Kolečko), režie Thomas Zielinski (2010).
Národní Divadlo, Brno:
Růže pro Markétu (Michal Viewegh), režie Thomas Zielinski (2009).
Hvězda stříbrného plátna (Jan Pokorný), režie autor (2011).
Divadlo Na Zábradlí, Praha:
Nám můžete věřit (Robert Blanda), režie Jan Pokorný (2007).
Česká pornografie (Petra Hůlová), režie Viktorie Čermáková (2008).
Asanace (Václav Havel), režie David Czesanny (2012).
Přítelkyně osamělých srdcí (Nathanael West, režie David Jařab (2012).
Divadlo Františka Xavera Šaldy, Liberec:
Jméno (Jon Fosse), režie Miloslav Tichý (2004).
Arabská noc (Roland Schimmelpfennig), režie Miloslav Tichý (2005).
Návštěva staré dámy (Friedrich Dürrenmatt, režie Miloslav Tichý (2006).
PushUp (Roland Schimmelpfennig), režie Miloslav Tichý (2007).
Tvář v ohni (Marius von Meyenburg), režie Miloslav Tichý (2010).
Na arše (Ulrich Hub), režie Miloslav Tichý (2012).
HaDivadlo, Brno:
Idioti (Friedrich Dürrenmatt), režie Jiří Honzírek (2006).
Ing. Hlaváček (Marek Daniel), režie autor (2006).
Česká měna – má vlast (Marián Amsler) – režie Marián Amsler (2011).
iPlay (Bernhard Studlar), režie Marián Amsler (2012).
Naivní Divadlo, Liberec:
Pohádka o Raškovi (Ota Pavel), režie Miloslav Tichý, 2008.
Tim Tolar aneb Prodaný smích (James Krüss), režie Miloslav Tichý (2010).
Činoherní studio, Ústí nad Labem:
Faidra (Per Olov Enquist, režie Miloslav Tichý (2002).
Malá čarodějnice (Otfried Preußler), režie Jiří Honzírek (2008).
Soukromá vichřice (Vladimír Páral), režie Thomas Zielinski (2012).
Divadlo Nablízko + Studio Rubín, Praha:
S vyloučením veřejnosti (Jean Paul Sartre), režie Apolena Vynohradnyková (2004).
Díra (Petr Kolečko a kol.), režie Thomas Zielinski (2009).
Tvář v ohni (Marius von Meyenburg), režie Miloslav Tichý (2010).
Meet Factory, Praha:
Parazit (Fiedrich Schiller), režie Jiří Honzírek (2011).
Hudba pro představení LV&C (Lenka Vagnerová&Company):
Jezdci, premiéra 13. 11. 2012, Divadlo Ponec.
La Loba, premiéra 29. 4. 2013, Divadlo Ponec, Herald Angel Award 2014, Winner Of Fringe Edinburgh Festival 2014 za hudbu a scénografii.
Sorcerer, premiéra 17. 10. 2014, Hannover
Hudba pro zahraniční divadla
Darmstadt: Arabská noc, režie Dušan Pařízek.
Deutsches Theater Berlin: Úklady a láska, režie Dušan Pařízek.
Volksbühne Berlin: Kvartet, režie Dušan Dušan Pařízek.
Schauspielhaus Köln: Moudrý Nathan, režie Dušan Pařízek.
Salzburger Festspielen: Zmatky chovance Törlesse, režie Dušan Pařízek.
Slovenské národné divadlo: Jane Eyrová, režie Marián Amsler.
Hudba k celovečerním filmům
Vaterland, režie David David Jařab (2004).
Středoletní noci sen, režie Radek Tůma (2005).
Muž, který maloval moře, režie Karel Čtveráček (2005).
Vánoční příběh, režie Monika Elšíková (2007).
Vzkříšení, režie Karel Čtveráček (2008).
Včely letěly krásně, režie Karel Čtveráček (2009).
Hlava, ruce, srdce, režie David David Jařab (2010).
Vězení umění, režie Radovan Sibrt (2012).
Odpad, město, smrt, režie Jan Hřebejk (2012).
Škoda lásky, režie Jan Hřebejk (2013).
Gotland, režie Radovan Sibrt (2014).
Zakázané uvolnění, režie Jan Hřebejk (2014).
Hudba k dokumentům České televize
Josef Koudelka, režie Karel Čtveráček (2003).
Muž, který maloval moře, režie Karel Čtveráček (2005).
Kanibalové, režie Jan Nebeský, Ivan Acher, Bohdan Holomíček (2005).
Vilhelmová – nevyjasněná úmrtí, režie Karel Čtveráček (2006).
Atelier Seidl, režie Karel Čtveráček (2010).
LiteraturaVendera, Petr: S Ivanem Acherem o virtuální realitě a bio-signálech (HIS Voice 2007, č. 1, s. 36–37).
Bartlová, Helena: Balet Národního divadla uvádí taneční divadlo Camoufl-AGE (Národní divadlo, prosinec 2008, s. 16).
Kratochvíl, Matěj: Ivan Acher (His Voice 2012, č. 5, s. 14–15) – interview.
Fujak, Julo: Ale hudbu vidím (Vlna 11, 2014, č. 60. s. 34–39) – interview.
http://amp.cz/interprets/Ivan_Acher
http://lenka-vagnerova.cz/en/people/artistic-team/ivan-acher-composer-scenographer.html
Mojmír Sobotka
Datum poslední změny: 22.4.2016