Český hudební slovník osob a institucí

Soukup, Jaroslav

Soukup, Jaroslav, dirigent, narozen 20. 8. 1924, Praha, zemřel 7. 10. 2001, tamtéž.

Od mládí působil jako houslista v řadě amatérských orchestrů např. v Symfonickém orchestru pražských elektrických podniků, Symfonickém orchestru železničářů, Orchestru banky Slavie a dalších tělesech. Kromě studií na průmyslové škole navštěvoval kontrabasové oddělení u Oldřicha Šorejse na pražské konzervatoři coby mimořádný student. Od roku 1942 byl zaměstnán v ČKD v Libni jako kontrolor a rýsovač. Po sabotážním činu, kdy na výkresech změnil desetinná čísla na setinná, což mělo za následek výrobu zmetků, byl souzen a po procesu dva roky vězněn v Malé pevnosti v Terezíně. Zde se mimo jiné setkal s hudebním skladatelem Rudolfem Karlem a sbormistrem Metodem Vymetalem. Ihned po skončení druhé světové války obstál u konkurzu do orchestru Národního divadla v Bratislavě, kde působil pět let jako violista. Externě studoval na tamní konzervatoři hru na violu u Rudolfa Hoffmanna a skladbu a dirigování u Alexandra Moyzese, Jána Cikkera a Eugena Suchoně.
Roku 1950 nastoupil vojenskou službu, kterou absolvoval v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého v Praze. Po skončení vojenské služby zůstal v armádním souboru i nadále, stal se důstojníkem z povolání, založil nový komorní orchestr a od roku 1952 byl hlavním dirigentem Armádního uměleckého souboru. Po celé čtyři roky, kdy působil v Praze, studoval u předního českého dirigenta Václava Talicha. V červenci roku 1955 odešel do civilu a stal se dirigentem Západočeského symfonického orchestru v Mariánských Lázních. Zde se Soukup podílel na vytvoření Společnosti Fryderyka Chopina a stal se spoluzakladatelem mezinárodního festivalu Fryderyka Chopina. Od sezóny 1972/73 nastoupil do funkce ředitele a šéfdirigenta tehdejšího Severočeského symfonického orchestru (dnes Severočeská filharmonie Teplice). Za jeho působení byla filharmonie značně početně rozšířena a v roce 1979 se stala státním tělesem s názvem Severočeská státní filharmonie. V té době byla díky Soukupovi rozšířena spolupráce se sólisty a založeny komorní soubory Panochovo a Kocianovo kvarteto a Nové pražské trio. Významnou měrou se Soukup zasloužil o kompletní rekonstrukci filharmonického sídla Zahradního a plesového domu (1978) a podílel se i na vybudování nové koncertní síně v teplickém Domě kultury vyznačující se výbornými akustickými vlastnostmi. Stál rovněž u zrodu festivalu Šostakovičovy Teplice (1983). Za jeho vedení se Severočeská státní filharmonie prezentovala nejen za hranicemi Ústeckého kraje, ale i v zahraničí, kromě socialistických států např. ve Španělsku (1983, 1985), Itálii (1986), Rakousku (1989) a dalších zemích.  Jeho práce byla oceněna vyznamenáním Za vynikající práci (1974) a titulem zasloužilý umělec (1979).