Hodková, Irena
Charakteristika: Skladatelka, klavíristka a hudební pedagožka
Datum narození/zahájení aktivity:31.8.1932
Text
Hodková, Irena, skladatelka, klavíristka a hudební pedagožka, narozena 31. 8. 1932, Praha.
Od nejútlejšího dětství při zaznění jakékoliv hudby začala spontánně tančit. Otec ji učil od pěti let hrát na housle, od devíti let se začala učit hrát na klavír. Na pražské konzervatoři vystudovala klavír u Karla Vinkláta (1947–52) a skladbu u Emila Hlobila (1953–57), absolvovala Suitou pro orchestr. Úspěšné byly již předcházející opusy, většinou klavírní nebo písňové s klavírem, jehož partu se obvykle ujala autorka. Dětská klavírní suita Letní tábor op. 1 (1954) získala nejvyšší ocenění v soutěži „Mladí skladatelé budovatelům pohraničí“. V letech 1957–88 vyučovala klavír na několika lidových uměleckých školách. Od roku 1966 začala komponovat převážně šansony a blues, kterých vytvořila téměř sto. Jsou psány na texty skladatelčiny přítelkyně Jany Štroblové, Jiřího Ortena, Vítězslava Nezvala, Petra Cincibucha, Paula Verlaina, Langstona i staré čínské poezie v přebásnění Bohuslava Mathesia. Tematikou je láska, s ní spojené trápení i jiné lidské záležitosti. V soutěži Mladá píseň Jihlava 1977 získala cenu poroty za Šlágr o lásce na text Jany Štroblové. V letech 1970–71 zpívala její šansony Hana Hegerová v Semaforu a v Divadle Na zábradlí. Hudba Ireny Hodkové zněla v pražské poetické vinárně Viola v pořadech Přiveďte smutné přátele (1976–77) a Černá Venuše (1977–78). V té době psala také hudbu k rozhlasovým pohádkám a k vysílání pro předškolní a školní děti a začala se uplatňovat i v televizi.
Po roce 1990 Irena Hodková založila a vedla vlastní soukromou klavírní školu Universal a agenturu Chanson, jejímž prostřednictvím pořádala své večery šansonů (Jarmark lásky, premiéra 10. 2. 1991 v Žižkovském divadle a další). S doprovázejícími instrumentalisty vytvořila Kvarteto Ireny Hodkové (Irena Hodková – klavír, Vít Homér – flétna a elektronický klavír, Marek Střítezský – trubka, Ondřej Sluka – bicí). V letech 1996–2006 organizovala v Praze Divadlo scénického šansonu, které však nevyvíjelo pravidelnou činnost.
Dílo
Letní tábor. Dětská klavírní suita, op. 1, 1954;
Pasáček a sluníčko. 11 dětských písní pro střední hlas a klavír, op. 2, 1954;
Preludia pro klavír, op. 3, 1955;
Dvě písně na slova Jaroslava Vrchlického (Za trochu lásky, Perníková chaloupka), op. 4, 1955;
Rondo pro klavír, op. 5, 1955;
Klavírní cyklus (Monolog, Dialog, Credo), op. 6, 1956;
Čtyři kusy pro housle a klavír, op. 7, 1956;
Nocturno pro klavír, op. 8, 1956;
Tři písně pro soprán a klavír na slova Jarmily Urbánkové (Prstýnek z trávy, Ještě pije havran z kaluže, Přimrzlé listí), op. 9, 1956;
Suita pro orchestr (Allegro, Andante, Allegro giocoso), op. 10, 1956–57;
Smyčcový kvartet g-moll, op. 11, 1957;
Sedmá chvíle. Melodram na báseň Jiřího Ortena pro recitaci a klavír, op. 12, 1957;
Písně pro soprán a bas na texty perské mystiky, a) s doprovodem klavíru, b) s doprovodem smyčcového orchestru, harfy, flétny a klavíru, op. 14, 1959;
Fantazie pro housle sólo, op. 15, 1960, přepracováno 1985;
Sonáta pro violoncello a klavír, op. 16, 1960–62;
Písně pro alt, bas a klavír na slova Langstona Hughese, op. 17, 1960;
Rekruti. Balada pro bas, klavír a malý bubínek na báseň Jiřího Wolkera, op. 18, 1960;
Tři písně pro tenor a klavír na texty Jiřího Wolkera, op. 19, 1961;
Suita pro smyčcový orchestr, op. 20, 1964;
Sonáta pro kytaru, op. 21, 1965–66;
Zlatá slova Boženy Němcové, pro alt, housle, violoncello a klavír, op. 22, 1978;
Tři miniatury pro klavír, op. 23, 1985.
(Li): Pozoruhodný večer šansonů (Lidová demokracie 6. 5. 1976).
Lišková, Libuše: Šansony ve Viole (Svobodné slovo 6. 5. 1976).
Petr, Zdeněk: Dobře utajená premiéra (Večerní Praha 18. 2. 1991.
Mojmír Sobotka
Datum poslední změny: 21.1.2010