Český hudební slovník osob a institucí

Schola cantorum sanctae Caeciliae

Schola cantorum sanctae Caeciliae, smíšený pěvecký sbor, založen 1967, ukončení činnosti 2004.

Sbor Schola cantorum sanctae Caeciliae při římskokatolické farnosti u kostela sv. Václava v Kladně-Rozdělově založil Ján Čambál a vedl jej až do ukončení činnosti v roce 2004. Z původních několika členů vyrostl sbor po roce 1989 až do sedmdesátičlenného tělesa. Byl složen z dětí od předškolního věku až po seniory, věřících i nevěřících, které spojoval laskavý saleziánský přístup a osobnost Jána Čambála. Zprvu jednodušší liturgické písně a koledy nahradily s rostoucí úrovní sboru náročnější písně z duchovní hudby vždy v úpravě sbormistra. Významnou součástí repertoáru byly skladby Jána Čambála, například soubor latinských duchovních skladeb Cantica drammatica. Hlavním posláním sboru bylo zajištění liturgického zpěvu ve farnosti, úspěšně však doprovázel i několik rozhlasových přenosů z nedělních bohoslužeb, pravidelně pořádal koncerty v Kladně a vystupoval při kulturních akcích regionu. Tradičními se staly koncerty ke Dni matek, vzniku republiky a adventní koncerty. Za posledních dvanáct let vystupoval sbor po celé České republice, několikrát i na Slovensku a v Německu. S hnutím „Na vlastních nohou – Stonožka“ se soubor dostal až na norské souostroví Lofoty. Opačným směrem se vydal do Florencie a Říma, kde krátce zazpíval na svatopetrském náměstí papeži Janu Pavlu II. Vyrostla v něm řada umělců a sólistů (Terezie Švarcová, František Mikeš, Karel Procházka a další). Sbor se rozpadl po neshodách některých členů a tehdejšího duchovního správce se sbormistrem. Varhanicí souboru byla po celou dobu jeho trvání Ludmila Švarcová a manažerkou se po roce 1989 stala Helena Raifová.
Na repertoáru měl sbor stále více než dvě stě skladeb, především koledy, příležitostné písně, díla Jána Čambála, Jozefa Strečanského, Stanislava Kmotorky, Sbor otroků Giuseppe Verdiho, Hallelujah a Korunovační žalm č.1 Georga Friedricha Händela, Buslied a Ódu na Radost Ludwiga van Beethovena, sbor Preghiera z opery Cavaleria rusticana Pietra Mascagniho, renesanční polyfonii a další. Nahrál pět magnetofonových kazet a pět kompaktních disků.

Karel Procházka