Mihule, Jaroslav
Charakteristika: Muzikolog, pedagog, diplomat a skladatel
Datum narození/zahájení aktivity:1.12.1930
Datum úmrtí/ukončení aktivity:20.12.2024
Text
Mihule, Jaroslav, muzikolog, pedagog, diplomat a skladatel, narozen 1. 12. 1930, Praha, zemřel 20. 12. 2024, Zvánovice.
Středoškolská studia absolvoval v rodišti zčásti na Amerlingově mužském ústavu učitelském (1944–45), zčásti na Benešově reformním reálném gymnasiu v Praze 6 a posléze na klasickém Akademickém gymnasiu v Praze 2 (maturita 1949). Studoval českou filologii na Filozofické fakultě a hudební výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy (1949–53, promovaný pedagog); hudební vzdělání si prohloubil v letech 1952–55 studiem skladby a dirigování na pražské konzervatoři (absolutorium 1955). Získal titul PhDr. 1968 na základě práce Symfonie Bohuslava Martinů, kandidát pedagogických věd (CSc.) 1974 obhajobou spisu Čas hudebně-pohybových struktur, docentem jmenován 1988, profesorem 1990 (od 1998 emeritní profesor).
V letech 1954–59 pracoval jako korepetitor v Československém státním souboru písní a tanců, pro nějž složil i několik skladeb. Od 1959 je celoživotně spjat s Fakultou tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, kde působil jako lektor, odborný asistent, docent a profesor; vyučoval zde řadě s hudbou spjatých disciplín, a to jak teoretických (dějiny a teorie hudby), tak i hudebně praktických. Jeho skladatelská činnost se váže zejména k tomuto působišti (autor několika spartakiádních skladeb a skladeb pro mezinárodní Večery družby, pro vystoupení v gymnastice moderní i sportovní apod.). V letech 1990–94 byl po dvě období prorektorem Univerzity Karlovy, 1994 proděkanem Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.
V letech 1994–97 působil jako mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Nizozemsku, pověřen Ministerstvem školství ČR zastupováním ČSFR v komisi pro UNESCO na 26. zasedání v Paříži jako expert pro otázky vysokých škol a zařazen do mezinárodní databanky expertů UNESCO pro tento okruh činnosti. Byl iniciátorem Společnosti Bohuslava Martinů, členem správní rady Fondation Martinů se sídlem v Basileji ve Švýcarsku a místopředsedou podobné rady Nadace Bohuslava Martinů v Praze, členem rady Nadace Zdenky Podhajské, Milady Horákové apod. Byl členem výboru francouzsko-české společnosti Association pour la musique et l´art Tchécoslovaque se sídlem v Paříži, čestným členem Dvořák Society v Londýně a Mouvement Janáček v Paříži. Byl pozván k přednáškové činnosti na amerických univerzitách (1989 a 1990 Washington University v St. Louis, Missouri, 1991 Vassar College, Bard College ve státě NY a v Princetonu, NJ), 1990 se zúčastnil muzikologické konference pořádané Sorbonnou Paris 3, v roce 1991 byl pozván na Technische Universität v Karlsruhe (Institut für angewandte Mathematik), reprezentoval Univerzitu Karlovu v Basileji, Londýně (University of London), Aarhusu, Terstu, Římě apod. Oceněn cenou Zdeňka Nejedlého za knihu Bohuslav Martinů, profil života a díla, Zlatou medailí Univerzity Karlovy 1994, cenou Classic ´95 za životní dílo, atp. V roce 2003 pozván přednášet na letní školu Central European University v Budapešti (tematický okruh Crossing the Boundaries: Music as the Expression of Social and Political Ideas in Modern East-Europe), 2006 do nizozemského Hilversumu na třídenní seminář věnovaný Bohuslavu Martinů, apod.
Od roku 1953 spolupracoval s rozhlasem, zejména s redakcemi hudební, hudebně vzdělávací, školskou apod.; připravil řadu průvodních textů ke gramofonovým deskám, věnovaným hudbě Martinů. Publicisticky aktivní v různých listech a periodikách, zejména v Hudebních rozhledech (např. v sérii článků na obranu státní hymny v letech 1994–2007 apod.), Opus musicum (např. Paul Hindemith nabízí Bohuslava Martinů, Kronika jedné spolupráce: Kazantzakis – Martinů), Lidové tvořivosti, Gramorevui, Národní divadlo, Zprávách Společnosti Bohuslava Martinů, Tanečních listech, Czechoslovak Life, Mitteilungen der Paul Sacher Stiftung a jiných.
Do dějin české hudební výchovy se významně zapsal spoluprací na řadě učebnic pro hudební výchovu na všeobecně vzdělávacích školách a dlouhodobou spoluprací na vědeckých studiích a didakticko-metodických publikacích, jež se zabývají múzickou výchovou, vztahem hudby a pohybu, teorií rytmu, vztahem hudební pedagogiky a psychologie atp. Zásadním způsobem vstoupil na pole bádání o životě a díle Bohuslava Martinů. Martinůovskou problematikou se začal zabývat hned na počátku svého muzikologického studia a postupně publikoval řadu prací: analyticky zaměřenou studii Symfonie Bohuslava Martinů, monografii Bohuslav Martinů – profil života a díla a jiné. Řadu dalších drobnějších martinůovských prací (z nichž některé vyšly v různých evropských jazycích) uzavřela rozsáhlá (626 stran) syntetická završující monografie Martinů – osud skladatele.
Dílo
Knihy
Symfonie Bohuslava Martinů (Praha, SNKLHU 1959).
Bohuslav Martinů v obrazech (Praha, SPN 1964).
Bohuslav Martinů. Profil života a díla (Praha, Supraphon 1974).
Bohuslav Martinů (Praha, SHV 1966; česky, německy, francouzsky, anglicky, rusky).
Bohuslav Martinů (Praha, Orbis 1972; německy, francouzsky, anglicky, italsky, švédsky, španělsky).
Teorie múzické výchovy (strojopis, uloženo v archivu Českého hudebního fondu).
Martinů Continues His Role. Assorted Catalogue of Compositions (Praha, HIS ČHF 1980; též německý překlad).
Boguslav Martinu (Moskva, Izd. Muzyka 1981).
Bohuslav Martinů 1890–1959 (Praha, Divadelní ústav 1990, anglicky, francouzsky, německy, rusky).
A Survey of Works by Bohuslav Martinů (Prague, Czech Music Fund 1990).
Martinů – osud skladatele (Praha, Karolinum 2002).
Rytmická gymnastika (s J. Kostkovou, Dagmar Šťastnou a Z. Wálovou, Olympia Praha 1990, str. 346).
Malý průvodce životem a díle Bohuslava Martinů (Městské muzeum a galerie Polička 2008, s. 85).
A Concise Guide to the Life and Work of B. Martinů (Městské muzeum a galerie Polička 2008, p. 85).
Petit guide de la vie et de l’oeuvre de Bohuslav Martinů (Traduction en français PhDr. Věra Jirousková, Louis-José Temporal. Městské muzeum a galerie Polička 2008, p. 85).
Ein kleiner Führer durch das Leben und Werk Bohuslav Martinůs (Übersetzung ins Deutsche Olga Bulinová, Stefan Röhrich. Městské muzeum a galerie Polička 2008, s. 85).
Kapesní průvodce životem a dílem Bohuslava Martinů (Městské muzeum a galerie Polička 2008, s. 49).
A Pocket Guide to the Life and Work of B. Martinů (Městské muzeum a galerie Polička 2008, p. 49).
Guide de poche de la vie et de l’oeuvre de Bohuslav Martinů (Traduction en français PhDr. Věra Jirousková, Louis-José Temporal. Městské muzeum a galerie Polička 2008, p. 49).
Ein Taschenführer durch das Leben und Werk B. Martinůs (Übersetzung ins Deutsche Olga Bulinová, Stefan Röhrich. Městské muzeum a galerie Polička 2008, s. 49).
Gymnastika jako tvůrčí akt (Viléma Novotná a kolektiv, Praha, Karolinum 2012).
Bohuslav Martinů Símbolo y música. Traducción de Helena Voldan. Buenos Aires: Ekumene, Comenius Cultural Center. Colección Ars Bohemia, dirigida por Prof. Helena Voldan, 2013, s. 543.
Hudební eseje a morality (Městská knihovna Polička a Argo, Praha 2015, s. 370).
La pansofía de Comenius vista hoy (In: Johannes Amos Comenius, Preludio a la Pansofía. Lo Uno necessario. Ed. Helena Voldan, Buenos Aires: Collección Ars Bohemiae 2015, s. 15–19).
Tinnitus 1930-2010 (Praha, Karolinum 2016, s. 456).
Otázky hudební estetiky (Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, Praha 2016, s. 197).
Martinů - osud skladatele (Praha, Karolinum 2017, s. 567).
Ticket to the New World / Lístek do Nového světa (Ed. Eva Heyd, Praha 2018, s. 350).
Studie, stati, články (výběr)
Verdiho Don Carlos (Čsp. Národní divadlo, duben 1960, s. 17–21).
Musorgského Boris Godunov (Čsp. Národní divadlo, listopad 1960, s. 15–19).
Veselohra na mostě Bohuslava Martinů (Čsp. Národní divadlo, říjen 1961, s. 8–9).
Rytmus a jeho experimentální výzkum (s K. Appeltem, in: Sborník Institutu tělesné výchovy a sportu č. 4, Praha 1964, s. 293–321).
Základní funkce hudby v tělovýchovné skladbě (Acta Universitatis Carolinae Gymnica, Praha 1966, č. 1, s. 53–59).
Der Mensch und die Welt im musikdramatischen Schaffen Martinůs (in: Colloquia on the History and Theory of Music, Praha, HIS 1967, s. 75–96).
Rytmus a rhythmos. K interpretaci termínu (Acta Universitatis Carolinae Gymnica, Praha 1972, č. 1, s. 87–100).
Intencionalita hry a výtvarné sporty (Acta Universitatis Carolinae Gymnica, Praha 1972, č. 2, s. 71–79).
Ustavení Společnosti B. Martinů (Zprávy Společnosti B. Martinů [ZSBM] č. 1, září 1977, s. 4–6).
Měření hudebnosti závodnic v moderní gymnastice (s B. Kosem, Praha, ČSTV 1978).
První kvartety Bohuslava Martinů (in: Almanach SBM, Příspěvky z mezinárodního hudebně vědního kolokvia, Praha-Brno 1979, s. 77–86).
K technice rytmografie (s B. Kosem, in: Sborník z konference k 25. výročí založení FTVS 1981, Praha 1981, s. 239–243).
Hudba, tělesná kultura a muzikoterapie (in: Sborník z konference k 25. výročí založení FTVS, Praha 1981, s. 437–439).
Hudebnost v tělovýchovném procesu mládeže (s B. Kosem, Acta Universitatis Carolinae Gymnica, Praha 1981, č. 1, s. 31–41).
Bohuslav Martinů a světová literatura (in: Music of the Slavonic Nations, Praha-Brno 1981).
K ohlasu teoretické harmonie Otakara Hostinského (in: sborník Pocta Hostinskému, Brno, ČMS 1982, s. 129–132).
Kreativní reakce na hudební dojmy (s J. Hlavsou a A. Stránským, Československá psychologie 27, 1983, s. 39–49).
Puls a impuls (in: sborník Čas v hudbě, Praha, SČSKU 1984, s. 97–102).
Slovensko v životě a díle Bohuslava Martinů (in: sborník Česká a slovenská skladateľská tvorba vo vzájomnej kontinuite, Bratislava, MDKO 1984, s. 35–38.)
Vavřín i révu - K osmdesátinám dr. Václava Holzknecht ([ZSBM] č. 6–7. květen 1984, s. 8).
Kazantzakis und Bohuslav Martinůs Oper Griechische Passion (in: Sborník z mezinárodní konference v Božím Daru 1984, Praha, ČSAV 1986, s. 51–60).
Bohuslav Martinů. Myšlenky o smyslu umělecké tvorby (Praha, Lyra Pragensis 1984; Doslov k publikaci).
Martinů ve vývoji hudby XX. století (in: sborník z konference Martinů Anno 1981, Praha, ČHS 1987).
Le centenaire de Bohuslav Martinů approche (Music News from Prague [MNP] 1987/5–6, p. 1–3, ang., franc., rus., špan., něm.).
Martinů und das Instrumentalkonzert (MNP 1987/7, s. 3)
Bohuslav Martinů’s Double-Concerto (MNP 1987/8, p. 6).
Le Double-concerto de Martinů (Nouvelles Musicales de Prague 1987, č. 1).
Sudek, Martinů a ti druzí (Zprávy Společnosti Bohuslava Martinů [ZSBM] 1987, č. 10, s. 14–21).
Konec Basilejského komorního orchestru (ZSBM č. 9, květen 1987, s. 66–59).
Zapomenutý koncert (ZSBM č. 9, květen 1987, s. 60–63).
Sudek, Martinů a ti druzí (ZSBM č. 10, 1987, s. 14–22).
Arbiter morum. Památce Václava Holzknechta (ZSBM č. 7/9, prosinec 1988, s. 13).
Obrana vážné hudby (Hudební rozhledy 40, 1987, s. 282; viz též v publikaci Jan Vičar, Hudební kritika a popularizace hudby, Praha, KLP 1997, s. 129–132).
Das Klavier Bohuslav Martinůs (MNP 1988/4, s. 1–3).
Les Quatuors de Bohuslav Martinů (MNP 1988/2–3, p. 2–3).
Dobře utajená hudba (Hudební rozhledy 41, 1988, s. 417).
Rudolf Serkin (Hudební rozhledy 41,1988, č. 9, s. 395–396).
Několik subjektivních meditací nad Leošem Janáčkem a zázraky jeho hudby (Opus musicum 20, 1988, č. 9, s. 270–277; pro program Théâtre National Opéra de Paris, Cycle Janáček – Katia Kabanova, Palais Garnier).
Pařížská škola (in: Colloquium Bohuslav Martinů, His Pupils, Friends and Contemporaries, Brno 1990, 102–104).
Martinů – sloboda – Slovensko (Hudobný život 22, 1990, č. 25).
Bohuslav Martinů and Great Conductors (in: Panorama of Czech Music, Praha 1990).
Clamores Eliae, sive Alma Mater Universitas Carolina Pragensis heute (Mitteilungen des Hochschulverbandes 2/4 1991, 73–76).
Rudolf Firkušný a příchod nové doby. (Gramorevue 1, 1990, s. 1).
Naše nejstarší vysoká škola na prahu roku 1992 (Alma mater 2, 1991–92, s. 72–78).
The Naïve Composer and the Sophisticated Professor (Antonín Dvořák – Alfred Einstein) (Czech Music, The Biannual Journal of the Dvořák Society, London 1992, svazek 17, č. 2, s. 3–7).
Zdenky Podhajské putování světem (Hudební rozhledy 45/1992, č. 1).
Mistr taktovky – Paul Sacher (ZSBM 15, 1993, s. 7–10).
Karel Šolc – nekrolog (Hudební rozhledy 46/1993, č.2, s. 181–183).
Vzdělání a mravnost (Pedagogická orientace 1993, č. 6, s. 4; úvodní slovo k zahájení 7. světového kongresu srovnávací pedagogiky).
Karel Šolc (nekrolog, Hudební rozhledy, únor 1993, č. 2, s. 181–183).
Poznámky ke kritickému vydání Janáčkova díla (řada E, svazek 1 a 2; Die Musikforschung 46, 1993, s. 349–351).
Hus a hudba jeho doby (in: sborník U příležitosti koncertu v rámci sympozia „Jan Hus mezi epochami, národy a konfesemi“, Bayreuth 25. 9. 1993, Praha, Česká křesťanská akademie 1995, s. 328–330).
Ariane et le réalisme magique (in: svazek studií k nastudování opery Martinů Ariadna ve Štrasburku – Les programmes de l’Opéra du Rhin, Strasbourg 1996, s. 56–59).
Zapomenutá historie z biografie Bohuslava Martinů z počátku let dvacátých (Opus musicum 30, 1998, č. 4–5, s. 162–168).
Bohuslav Martinů (in: The Heart of Europe, special issue of the review 2004, s. 26–29).
Skladatel Martinů a malíř Diviš o světě v nepořádku (Haló noviny 21. 3. 2005, s. 14).
Martinů a Itálie (in: Slánské rozhovory 2005, sborník z kolokvia Boemia e Italia, Slaný 2005, s. 49–51).
Michael Henderson’s Arrival in Prague (in: Martinů‘s Mysterious Accident, Essays in Memory of Michael Henderson, Studies in Czech Music Series No. 4, s. 15–17, New York, Pendragon Press, Hillsdale 2007).
Esej o bídě lidské pomíjivosti (Opus musicum 39, 2007, č. 6, s. 39–40).
Bohuslav Martinů - los encuentros en su vida y en obra (Traducción de Helena Voldan. Centro Cultural Johannes Amos Comenius Buenos Aires 2007, 50 p.).
Einige Bemerkungen zu den religiösen Aspekten im Werk von Bohuslav Martinů (in: Aspekte der Musik, Kunst und Religion zur Zeit der Tschechischen Moderne. Martinů Studien Band 2, herausgegeben von Aleš Březina. Peter Lang Bern 2009, s. 103–112).
Státní hymna České republiky a její příběh (vlastní nákladem, Praha 2010, 16 s.).
Pokus o návod jak poslouchat hudbu (in: Václav Rejholec, Josef Koutecký osmdesátníkem. Nakladatelství Argentum, Praha 2010, s. 113–114).
Voyage musical en compagnie de Guy Erismann (Ed. Myriam Soumagnac, Editions Delatour France, 2010, p. 160–161).
Úvodem k dějinám hudby, jmenovitě dvacátého století (Hudební výchova 2013, č. 3, s. 44–46).
Opožděná meditace nad výstavou a tvorbou Petra Helbicha (Harmonie 2014, č. 7, s. 26).
Jarmila Novotná, Fred. E Kopetzky a návštěva z Prahy (Harmonie, 2015, s. 22–25).
Karla Hartl, Vítězslava Kaprálová – Dopisy domů. Recenze (Opus musicum, 47, 2015, č. 6, s. 102–103).
La pansofía de Comenius vista hoy (In: J. A. Comenius, Preludio de la pansofía, ed. Helena Voldan, Buenos Aires : Ekumene 2015 (s. 15–19).
Dějiny města Bohuslava Martinů (recenze knihy) (Harmonie 2016, č. 3, s. 50–51).
Nenápadný muzikolog a jeho problém (nekrolog za PhDr. Zdeňka Nouzu) (https://www.casopisharmonie.cz/komentare/nenapadny-muzikolog-a-jeho-problem.html).
Karla Hartl, Dopisy Vítězslavy Kaprálové (recenze) (Hudební věda 2017, č. 3, s. 363–366).
Jiří Belohlávek: vzpomínky přátel (Harmonie 2017, č. 7, s. 9).
Sentimentální připomínka jednoho výročí – 40 let Společnosti B. Martinů (Harmonie 2017, č. 12, s. 3–5).
Hudba v univerzitním prostředí kolem roku 1948 (Harmonie 2018, č. 7, s. 3–5).
Učebnicové publikace (hudební výchova, hudba a tělovýchova)
Gymnastické rozcvičky (s R. Beránkem a E. Šimonovou, Praha, Orbis 1961).
Historický vývoj a základy teorie tělovýchovných vystoupení v ČSSR (s L. Serbusem a B. Kosem, učební text FTVS, Praha, UK 1962).
Umělecká gymnastika (se S. Kašparovou a D. Šťastnou, učební text FTVS, Praha, UK 1963).
J. Libra a kol.: Sportovní gymnastika (vysokoškolská učebnice, Praha, SPN 1973).
Poslechové skladby pro 6.–9. ročník základní devítileté školy (s kolektivem, Praha, Supraphon 1977).
Hudební výchova pro 6. ročník experimentálních základních škol (s M. Střelákem, Praha, SPN 1978).
Hudební výchova pro 7. ročník experimentální základních škol (s P. Jurkovičem, Praha, SPN 1979).
Kapitoly z pohybové skladby (s K. Appeltem, učební text FTVS, Praha, UK 1980).
Hudební výchova pro 6. ročník základních škol (s M. Střelákem, Praha, SPN 1981).
Hudební výchova pro 7. ročník základních škol (s P. Jurkovičem, Praha, SPN 1982).
Didaktika rytmické gymnastiky (s D. Šťastnou, učební text FTVS, Praha, UK 1984; cena rektora UK).
Hudba a její svět (učebnice hudební výchovy pro 1. až 4. ročník střední pedagogické školy, Praha, SPN 1985).
Hudební výchova pro osmý ročník základní (občanské) školy (s I. Poledňákem a P. Mašlaněm, Praha, Fortuna 1994, další vydání).
Hudební výchova pro 9. ročník základní školy a pro víceletá gymnázia (s P. Mašlaněm a F. Mourycem, Praha, Fortuna 19992).
Stati k hudbě v tělovýchově a sportu
Hudba v hodině umělecké gymnastiky (s E. Šimonovou, Sportovní gymnastika 1958, č. 8 a 9).
Hudba na II. mistrovství světa ve sportovní gymnastice (s K. Appeltem, Sportovní gymnastika 1962, č. 6).
Od pohybové sestavy k hudebně-pohybové skladbě (s K. Appeltem, Sportovní gymnastika 1963, č. 2).
Emocionálnost a myšlenková obsažnost hudby (s K. Appeltem, Sportovní gymnastika 1963, č. 5).
Pohybové stránky hudby (s K. Appeltem, Sportovní gymnastika 1963, č. 6).
O rytmu gymnastického pohybu (s K. Appeltem, Sportovní gymnastika 1963, č. 8).
Rytmicko-metrické zvláštnosti gymnastických pohybů (s K. Appeltem, Sportovní gymnastika 1963, č. 9).
Hudebně-pohybový soulad (s K. Appeltem, Sportovní gymnastika 1963, č. 10).
Music is not Background (s K. Appeltem, The Modern Gymnast /USA/, May-June 1963, sv. 5, č. 4).
Kapitoly o hudbě a gymnastice (Sportovní gymnastika 1964, č. 4).
Tělovýchovné školství a hudba (in: Sborník vědecké rady ÚV ČSTV, Praha, Olympia 1977, č. 7, s. 161–165).
Hudba v tělesné výchově starších žen (in: Nora Buddeusová a kol.: Cvičení starších žen, Praha, Olympia 1980, s. 21–24).
Poznámky k prostným žen a jejich hudebním doprovodům (Sportovní gymnastika 1982, č. 4, s. 12–13).
Literatura
I. Lexika
ČSHS.
Malá československá encyklopedie (Praha 1986).
International Who‘s Who in Music (Cambridge, 7. vydání 1975).
Marquis Who‘s Who in the World (Chicago, 4. vydání 1978–79).
Encyklopedie tělesné kultury díl A-O (Olympia Praha a Šport Bratislava 1988, s. 358).
Kdo je kdo (Praha 1992).
Kdo je kdo v České republice 94/95 (Praha, Modrý jezdec 1994).
Universum (Praha, Euromedia Group 2001).
Kdo je kdo. Osobnosti české současnosti. 5000 životopisů (Praha, Kdo je kdo 2005).
II. Ostatní
Vejvoda, Jiří – Nutz, Ota: Káva u Kische III. (Praha, Radioservis 1993, str. 155–167).
Veber, Petr: Spasení v namáhavé nedostižnosti cíle (Lidové noviny 23. 12. 1995, str. XIII).
Vondrovicová, Kateřina: Jaroslav Mihule: Martinů – osud skladatele (Hudební rozhledy 55, 2002, č. 9, s. 40–41).
Matějka, Ivan (Hospodářské noviny 18. 6. 2002).
Klusák, Pavel (Týden 5. 8. 2002).
Veber, Petr: Důstojná freska Bohuslava Martinů (Harmonie 2003, č. 2, s. 19).
Gabrielová, Jarmila (Literární noviny 17. 2. 2003).
Zítková, Irena (Tvar 2003, č. 10, s. 22–23).
Hejzlar, Tomáš: Jaroslav Mihule o životě a jeho proměnách (Haló noviny 16. 12. 2005, s. VIII).
http://web.ceu.hu/sun/sun_2003/CV/jaroslav_mihule_2003.htm
Someš, Jaroslav – Mihule, Jaroslav: Hudební eseje a morality (Hudební rozhledy 68, č. 11, 2015, s. 54).
Ruml, Ivan: Interview (Hudební rozhledy 2017, č. 6, s. 52–53).
Střelcová, Stanislava: Hledání hudebního krásna - Otázky hudební estetiky Jaroslava Mihuleho (Harmonie 24. 4. 2017).
Vondrovicová, Kateřina: Jaroslav Mihule „Martinů - Osud skladatele“ (Hudební rozhledy 2018, č. 3).
Kettnerová, Lucie: Jaroslav Mihule a Univerzita Karlova (Forum 2018, č. 41, s. 48-49).
Ivan Poledňák
Datum poslední změny: 2.1.2025