Kapsa, Václav
Charakteristika: Muzikolog a knihovník
Datum narození/zahájení aktivity:8.7.1971
Text
Kapsa, Václav, muzikolog a knihovník, narozen 8. 7. 1971, Plzeň.
V letech 1985–91 studoval na konzervatoři v Plzni příčnou flétnu u Marie Kroupové. Mezi lety 1993–2000 potom hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Magisterský titul získal obhajobou diplomové práce Instrumentální koncerty pražských skladatelů vrcholného baroka pod vedením Tomislava Volka. Na téže fakultě pokračoval i ve studiu doktorském (2001–09), titul Ph.D. získal obhajobou disertační práce Kapela hraběte Václava Morzina pod vedením Jaromíra Černého.
Od roku 1999 je knihovníkem hudebního oddělení Národní knihovny v Praze, současně je od téhož roku zaměstnán v Kabinetu pro hudební vědu Etnologického ústavu Akademie věd České republiky.
Badatelsky se Kapsa orientuje na hudbu 18. století, zvláště pak se zaměřuje na instrumentální hudbu, problematiku šlechtických kapel v Čechách a hudbu pražských skladatelů. Zabývá se činností ediční, otázkami historicky poučené interpretace hudby. Je jedním ze správců oborové jednotné informační brány Musica (MUS) provozované Národní knihovnou v Praze.
Kapsa působí od roku 2004 jako recenzní redaktor časopisu Hudební věda (č. 2–3, 2003–dodnes). Zároveň je recenzentem časopisu Harmonie, kde se zaměřuje na instrumentální hudbu, od roku 2009 je členem redakční rady časopisu Musicalia, píše programové a popularizační texty, pro Český rozhlas připravil několik pořadů (Euphonia, Duchovní hudba a další).
Dílo
Dílo literární
Knižní publikace
Hudebníci hraběte Morzina. Příspěvek k dějinám šlechtických kapel v Čechách v době baroka (Praha, Etnologický ústav Akademie věd České republiky, Kabinet hudební historie, 12010).
Studie a stati
Troldova excerpta z malostranských matrik (Hudební věda 37, 2000, č. 3–4, s. 215–230).
Horae pomeridianae Jana Josefa Ignáce Brentnera (Hudební věda 38, 2001, č. 3–4, s. 245–262).
Nový hudební druh v Čechách – sólový koncert v tvorbě pražských skladatelů vrcholného baroka (in: Barokní Praha – barokní Čechie. 1620–1740. Sborník příspěvků z vědecké konference o fenoménu baroka v Čechách, Praha, Anežský klášter a Clam-Gallasův palác, 24.–27. září 2001, Praha, Scriptorium a Archiv hlavního města Prahy 12004, s. 75–86).
Weiss, the Hartigs and the Prague Music Academy – Research into the „profound silence“ left by a „pope of music“ (Journal of the Lute Society of America 33, 2000 [vyšlo 2004], s. 47–74; společně s Claire Madl, přeložil Peter Stephens).
Harmonica duodecatomeria ecclesiastica a Hymnodia divina. Dvě sbírky árií Jana Josefa Ignáce Brentnera (Acta musicologica, 2006, č. 2, elektronický zdroj, dostupné z <http://acta.musicologica.cz/>; [citováno 20. 11. 2010]).
Jesuiten komponieren. Bemerkungen zu den erhaltenen Kompositionen der böhmischen Jesuiten (in: Aurora Musas nutrit. Die Jesuiten und die Kultur Mitteleuropas im 16.–18. Jahrhundert. Acta conventus Bratislavae 26.–29. Septembris 2007, Bratislava, Slavistický ústav Jána Stanislava Slovenské akademie věd – Teologická fakulta Trnavskej univerzity 2008, s. 193–207).
Missing Music? The Baroque Concerto in Bohemia (Czech Music Quarterly, 2009, č. 3, s. 30–[41]).
Recenze koncertů a nahrávek (výběr)
Stravinsky. The Firebird Suite (1910), The Rite of Spring (Harmonie 2, 1994, č. 12, s. 50).
Jean-Marie Leclair. The Complete Flute Sonatas (Harmonie 5, 1997, č. 2, s. [45]–46).
George Frideric Handel. Sonatas for wood-wind instruments flauto traverso & oboe (Harmonie 5, 1997, č. 7, s. 50).
Jacques Martin Hotteterre. Eccos fidelles (Harmonie 5, 1997, č. 8, s. 44).
Johann Gottlieb Graun. Koncertantní hudba s violou da gamba (Harmonie 6, 1998, č. 9, s. 43).
Flétna na dvoře královském. Carl Philipp Emanuel Bach: Koncert d moll, František Benda: Koncert e moll, Johann Joachim Quantz: Koncert G dur (Harmonie 6, 1998, č. 12, s. 47–48).
James Galway. Music for my friends (Harmonie 7, 1999, č. 1, s. 46).
Johann Sebastian Bach. Heart’s Solace (Harmonie 7, 1999, č. 10, s. 43).
Antonio Vivaldi. Flétnové koncerty op. 10. Alessandro Marcello: Koncert D dur. Giovanni Platti: Koncert G dur (Harmonie 7, 1999, č. 10, s. 48).
Hudba na dvoře v Sankt Petěrburku č. 3 (Lolli, Paisiello) (Harmonie 7, 1999, č. 10, s. 51).
Johann Sebastian Bach. Komorní hudba pro flétnu. Johann Sebastian Bach. Carl Philipp Emanuel Bach. Georg Friedrich Händel. Sonáty pro flétnu a cembalo / basso continuo (Harmonie 7, 1999, č. 12, s. 40).
Jean-Philippe Rameau. Suity z oper Platée a Dardanus (Harmonie 7, 1999, č. 12, s. 46).
The Cello and the King of Prussia. (J.-P. Duport, J.-L. Duport, Beethoven, Romberg, Boccherini) (Harmonie 8, 2000, č. 1, s. 47).
Hudba na Petěrburském dvoře VI (C. Tessarini, G. Paisiello, I. J. Kandoškin, G. Sarti, M. S. Berezovsky, V. Manfredini) (Harmonie 8, 2000, č. 1, s. 47–48).
Mozart & Contemporarie on 3 original Lotz basset horns (Mozart, Salieri, Standler, Družecký, Martín y Soler, Nudera) (Harmonie 8, 2000, č. 1, s. 48).
Johann Sebastian Bach. The Secret of the Semitones (Chromatická fantazie BWV 903, Suita BWV 997, Fantasie BWV 944, Partita BWV 1004) (Harmonie 8, 2000, č. 2, s. 41).
Johann Sebastian Bach. Mše g moll BWV 235, A dur BWV 234 (Harmonie 8, 2000, č. 2, s. 41).
Johann Sebastian Bach. Flétnové sonáty (Sonáty h moll BWV 1030, g moll GWV 1020, Es dur BWV 1031, A dur 1032) (Harmonie 8, 2000, č. 7, s. 43–44).
Johann Sebastian Bach. Sinfonia D dur BWV 1045, houslové sonáty d moll BWV 1052R a g moll BWV 1056R, Koncert pro troje housle D dur BWV 1064R (Harmonie 9, 2001, č. 2, s. 39).
Reinhard Keiser. Croesus (Harmonie 9, 2001, č. 4, s. 46–47).
Johann Sebastian Bach. Triové sonáty BWV 525–528, 583, 587 (Harmonie 9, 2001, č. 5, s. 40).
Georg Phillip Telemann. Gott, man lobet Dich in der Stille (Harmonie 9, 2001, č. 9, s. 43).
Antonio Vivaldi. Juditha triumphans (Harmonie 9, 2001, č. 11, s. 44–[45]).
Johann Sebastian Bach. Mše h moll BWV 232 (Harmonie 10, 2002, č. 4, s. 45–46).
Georg Friedrich Händel. Concerti grossi č. 1, 2, 3, 5, 10, 11 op. 6 (Harmonie 10, 2002, č. 11, s. 45).
Cristal. Glass Music Through the Ages (Eister, Apell, Schmittbauer, Schnaubelt, Fauré, Schultz, Scarlatti, Mozart, Hasse (Harmonie 11, 2003, č. 2, s. 46).
Johann Sebastian Bacg. Umění fugy BWV 1080 (Harmonie 11, 2003, č. 4, s. 42–43).
Georg Friedrich Händel. Sonáty pro zobcovou flétnu (d moll HWV 367, a moll HWV 362, C dur HWV 365, F dur HWV 369, g moll HWV 360) a hoboj (F dur HWV 363, c moll HWV 366) (Harmonie 11, 2003, č. 4, s. 45).
Antonio Vivaldi. Gloria RV 589, Dixit Dominus RV 594, Magnificat RV 610 (Harmonie 11, 2003, č. 5, s. 43–44).
Johann Sebastian Bach. Matoušovy pašije BWV 244 (Harmonie 11, 2003, č. 7, s. 43–44; společně s Marcem Niubó a Ivo Rozehnalem).
Marin Marais. Pièces de viole du Second Livre, 1701. Hommage à Mons. de Lully et Mons. de Sainte Colombe (Harmonie 12, 2004, č. 1, s. 39).
Giovanni Battista Cirri. Šest cellových koncertů op. 14 (Harmonie 12, 2004, č. 4, s. 39–40).
Antonio Vivaldi. La Viola da gamba in Concerto (Viole e Violoncello „all’Inglese“), Concerti RV 546, 565, 579, 544, 578, 580, 555 (Harmonie 12, 2004, č. 5, s. 40; společně s Josefem Šebestou a Jakubem Michlem).
Letní slavnosti staré hudby (Harmonie 13, 2005, č. 9, s. 28–29; společně s Marcem Niubò, Jindřichem Bálkem a Dinou Šnejdarovou).
Joseph Umstatt. Concerti (Harmonie [18], únor 2010, č. 2, s. 54–55).
Karel Josef Einwaldt. Vocalis decalogus, Vesperae breves, Offertorium pro Dedicatione, Offertorium de quolibet sancto (Harmonie [18], červen 2010, č. 6, s. 51).
Články a rozhovory
Jan Dismas Zelenka (1679–1745) (Harmonie 8, 2000, č. 6, s. 18–19).
Spor o Bachův sbor (Harmonie 8, 2000, č. 7, s. 20–21).
Joseph Haydn (1732–1809) (Harmonie 10, 2002, č. 4, s. 20–21).
Elektronické informační zdroje v oblasti hudby (odborné bibliografické a pramenné databáze) (Ikaros 6, prosinec 2002, č. 12, elektronický zdroj, dostupné z <http://www.ikaros.cz/ejournal/1> [citováno 20. 11. 2010]; spoluautoři Pavel Kordík a Zuzana Petrášková).
Dvanáct tváří polyfonie. Tvář devátá. Umění fugy (Harmonie 11, 2003, č. 9, s. 22–23).
Kapsa, Václav – Barthold Kuijken: Jít vlastní cestou (Harmonie 13, 2005, č. 9, s. 16–17).
W. A. Mozart: „Tu a tam si i znalci přijdou na své“ (Harmonie 14, 2006, č. 3, s. 21–22).
Prameny živé hudby XI. Barokní koncerty a co z nich zůstalo (Hudební rozhledy 60, 2007, č. 11, s. 46–47).
Objevování Jana Dismase Zelenky (Harmonie 16, 2008, č. 5, s. 28–30).
Zelenkova Serenata ZWV 177. Do třetice všeho dobrého? (Harmonie [17], 2009, č. 9, s. 38).
Oborová brána Musica (MUS) – vymezení, struktura a oborová specifika (Ikaros 12, 2008, č. 3, elektronický zdroj, dostupné z <http://www.ikaros.cz/ejournal/1> [citováno 20. 11. 2010]).
Musica (MUS). Oborová brána pro hudbu a hudební vědu (Čtenář 60, 2008, č. 7–8, s. 230–232).
Hesla ve slovnících a encyklopediích
MGG2 (Maurus Haberhauer, Anton Laube, Wenzel Pichl, Mikuláš František Xaver Wentzely; revize starších hesel Anton Kraft, Nikolaus Kraft, Friedrich Anton Kraft, Josef Antonín Plánický, Giovanni Punto).
Biografický slovník českých zemí (Praha, Libri 12004, vydávání pokračuje; hesla Johann Heinrich Ignaz Biber, Jan Josef Ignác Brentner, Jiří Čart).
Komentáře k nahrávkám (výběr)
Jan Josef Ignác Brentner: Selection from Motteti pro defunctis, Ofertoria solenniora op. 2 and Harmonica duodecatometria ecclesiastica op. 1 (CD, Nibiru, 0144-2211, 2003; průvodní text);
Antologie české hudby. Dějiny české hudby. Lidová hudba Čech a Moravy (CD, Divadelní ústav, DU 001-2, 2004; průvodní text k barokní hudbě);
Jan Dismas Zelenka: Missa purificationis Beatae Virginis Mariae; Litaniae laurentanae Consolatrix afflictorum (CD, Nibiru, 0147-2211, 2007; průvodní text);
Jan Josef Ignác Brentner: Vesperae cum ordinariis psalmis, Hymnodia divina op. 3 (CD, Nibiru, 0148-2211, 2008; průvodní text);
Jan Josef Ignác Brentner: Concertos & Arias (CD, Supraphon, SU 3970-2, 2009; průvodní text);
Rorate coeli. Advent and Christmas in Baroque Prague (CD, Supraphon, SU 4002-2, 2009; průvodní text);
Jan Dismas Zelenka: Il Diamante. Serenata, ZWV 177 (CD, Nibiru, 0151-2232, 2009; průvodní text, spoluautor Jóhannes Ágústsson);
František Jiránek: Concertos & Sinfonias (CD, Supraphon, SU 4039-2, 2010; průvodní text);
Antonín Reichenauer: Concertos (CD, Supraphon, SU 4035-2, 2010; průvodní text);
Antonín Reichenauer: Concertos II (CD, Supraphon, SU 4056-2, 2011; průvodní text).
Drobnější práce, zprávy, různé
Velikán klasické symfonie (Mistři klasické hudby 1, 1999, č. 1, s. 1, obálka).
Wolfgang Amadeus Mozart. 1756–1791 (Mistři klasické hudby 1, 1999, č. 1, s. 4–7, 10–13).
Koncerty pro markraběte (Mistři klasické hudby 1, 1999, č. 5, s. [64]–65).
Johann Sebastian Bach. 1685–1750 (Mistři klasické hudby 1, 1999, č. 5, s. 68–71, 74–77).
Braniborské koncerty č. 1–4 (Mistři klasické hudby 1, 1999, č. 5, s. 78–80).
Mistr instrumentálního koncertu (Mistři klasické hudby 1, 1999, č. 8, s. [112]–113).
Antonio Vivaldi. 1678–1741 (Mistři klasické hudby 1, 1999, č. 8, s. 116–119, 122–125).
Neznámý známý mistr (Mistři klasické hudby 2, 2000, č. 17, s. [256]–257).
Joseph Haydn. 1732–1809 (Mistři klasické hudby 2, 2000, č. 17, s. 260–263, 266–269).
Bach a varhany? (Mistři klasické hudby 2, 2000, č. 31, s. [496]–497).
Johann Sebastian Bach. 1685–1750 (Mistři klasické hudby 2, 2000, č. 31, s. 500–[503], 506–509).
„Johann Adolf Hasse in seiner Zeit“, Hamburk 23.–26. 3. 1999 (Hudební věda 37, 2000, č. 1–2, s. 161–163; společně s Miladou Jonášovou).
Pohřební zpěv Wolfganga Amadea Mozarta (Mistři klasické hudby 3, 2001, č. 41, s. [656]–657).
Wolfgang Amadeus Mozart. 1756–1791 (Mistři klasické hudby 3, 2001, č. 41, s. 663–663, 666–[669]).
Zmrtvýchvstání skladatele (Mistři klasické hudby 3, 2001, č. 46, s. [736]–737).
Georg Friedrich Händel. 1685–1759 (Mistři klasické hudby 3, 2001, č. 46, s. 740–743, 746–749).
Duchovní hudba Antonie Vivaldiho (Mistři klasické hudby 3, 2001, č. 52, s. [832]–833).
Antonio Vivaldi. 1678–1741 (Mistři klasické hudby 3, 2001, č. 52, s. 836–839, 842–845).
Skladatel jednoho díla? (Mistři klasické hudby 3, 2001, č. 57, s. [912]–913).
Carl Maria von Weber. 1786–1826 (Mistři klasické hudby 3, 2001, č. 57, s. 916–919, 922–925).
Opravdový fénix (Mistři klasické hudby 4, 2002, č. 65, s. [1040]–1041).
Wolfgang Amadeus Mozart. 1756–1791 (Mistři klasické hudby 4, 2002, č. 65, s. 1044–1047, 1050–1053).
Přírůstky a doplňování hudebních edičních řad v NKČR. Denkmäler der Tonkunst in Österreich. Recent Researches in Music. Seventeenth-Century Italian Sacred Music (Národní knihovna 14, 2003, č. 3, s. 185–187).
Výroční konference České společnosti pro hudební vědu, Praha, Klementinum, 5.–6. prosince 2003 (Hudební věda 40, 2003, č. 4, s. 401–402).
Eleventh Biennal International Conference on Baroque Music, The Royal Northern College of Music, Manchester, 14.–18. 7. 2004 (Hudební věda 41, 2004, č. 3–4, s. 399–402).
Seminář doktorandů českých a slovenských univerzitních muzikologických pracovišť Telč 2005, Univerzitní centrum Telč 25.–27. května 2005 (Hudební věda 42, 2005, č. 2, s. 235–236).
12th Biennial International Conference on Baroque Music, Instytut Muzykologii Uniwersytetu Warszawskiego, Varšava 26.–30. července 2006 (Hudební věda 44, 2007, č. 1, s. 91–93; společně s Miladou Jonášovou a Lucií Maňourovou).
Aurora musas nutrit. Die Jesuiten und die Kultur Mitteleuropas im 16.–18. Jahrhundert. Internationale interdisziplinäre Konferenz, Bratislava, 26.–29. září 2007 (Hudební věda 45, 2008, č. 3–4, s. 393–394; společně s Marií Škarpovou).
Mezinárodní letní škola staré hudby Valtice (Harmonie [17], září 2009, č. 9, s. 39).
Internet
LiteraturaVytlačil, Lukáš: Václav Kapsa: Hudebníci hraběte Morzina (Hudební rozhledy 64, 2011, č. 9, s. 57).
Jan Pirner
Datum poslední změny: 13.12.2011