Czibulka, Alfons Wolfgang (Alphons)
Charakteristika: Vojenský a divadelní kapelník, skladatel
Datum narození/zahájení aktivity:14.5.1842
Datum úmrtí/ukončení aktivity:27.10.1894
Text
Czibulka, Alfons Wolfgang (Alphons), vojenský a divadelní kapelník a skladatel, narozen 14. 5. 1842, Spišské Podhradie, zemřel 27. 10. 1894, Vídeň.
Již v 15 letech vystupoval jako pianista v jižním Rusku. V Bratislavě byl žákem regenschoriho Carla Frajmanna von Kochlov. V roce 1862 byl kapelníkem opery v Oděse. Nejprve byl učitelem hudby a kapelníkem ve Wiener Neustadt (1864–65), Innsbrucku a Triestu. V 70. letech byl kapelníkem vídeňského Karlova divadla a v armádních službách kapelníkem
Czibulka se nikdy konkrétně nerozhodl pro civilní nebo vojenskou kariéru, to se také odrazilo i v jeho skladatelské tvorbě. Zvláštní pozornost si zaslouží úpravy Beethovenových skladeb pro vojenské dechové hudby. Celkový počet orchestrálních děl se pohybuje kolem čtyř stovek, často psal tance, pochody, skladby pro klavír. Výjimečné postavení má Requiem k uctění padlých rakouských vojáků u Custozzy.
Dílo
Dílo hudební
Operety a jiná jevištní díla
Pfingsten in Florenz (1884) - zpopulárněly kusy Fra Binbarda a Angelo;
Der Jagdjunker – zpopulárněla francouzská polka Auf der Bärenjagd;
Gil Blas;
Die Glücksritter – zpopulárněla gavotta Frauenlist;
Gil Blas;
Der Bajazzo (1892) – poslední jevištní dílo, tříaktová komická opera, text Victor Leon a H. v. Waldberg.
Skladby (dle opusových čísel)
op. 217 Bajazzo-Quadrille – dle motivů stejnojmenné operety;
op. 239 Tirana – španělský valčík;
op.
op. 249 Schlaraffen – galopp pro klavír;
op. 252 Deutsche Märchen (Herrn Dr. Richard Ritter von Helly gewidmet) – valčík, pro klavír;
op. 253 L´Amaranthe – francouzská polka, pro klavír;
op. 255 Reverie – pro klavír;
op. 257 Scéne de Ballet – pizzicato;
op. 259 Lawine – galop;
op. 262 Chanson sans pardes;
op. 264 Ständchen – pro klavír;
op. 271 Am Abend. Idylle – pro klavír;
op. 274 Palmar-Escpensen Galopp – pro klavír;
op. 275 Waldesflöstern – pro klavír;
op. 275 Saloncompositionen – pro klavír;
op. 277 Unter uns – valčík, pro klavír (také verze pro dvoje housle, violu, kontrabas, flétnu a klarinet);
op. 279 Elegie – pro violoncello a klavír;
op. 285 Ballscenen – valčík pro klavír;
op. 286 Erzherzog Friedrich Marsch – pro klavír;
op. 287 Pikante Blätter – valčíky pro klavír;
op. 292 Klaudy Marsch – pro klavír;
op. 296 Slovenischer Marsch – pro klavír;
op. 306 Kobold-Tanz – fantastické rondo, pro orchestr;
op. 309 Hinter den Coullisen – galopp, pro klavír;
op. 310 Ländliche Hochzeit – pro klavír;
op. 310 Tongemälde – pro klavír;
op. 312 Stephanie-Gavotte (Štěpánka) – pro klavír;
op. 330 Italienische Serenade (Sérénade italienne);
op. 331 Reflexionen – valčíky pro klavír;
op. 334 Gavotte de
op. 339 Vom Donaustrand – pochod, pro klavír;
op. 343 Morgengruss – polka-mazurka, pro klavír;
op. 350 Hamburger Gavotte – piano;
op. 356 Liebestraum nach dem Balle – pro flétnu (pro klavírní trio);
op. 358 Vergissmeinnicht – valčík;
op. 371 Mit Herz und Hand – valčík;
op. 384 Am Trapez – polka;
op. 386 Weana Frücht´ln – valčíky;
op. 387 Menuetto di ballo – pro klavír;
op. 389 Aus Studentenkreisen – valčík;
op. 390 An Dich! – walzer-serenade pro klavír.
Ostatní
Herzen und Blumen;
Jaegers Liebchen – francouzská polka pro orchestr;
Nach dem Ball. Erinnerung an
I. Lexika
Altmann, Frank: Kurzgefasstes Tonkünstlerlexikon. Regensburg 1936.
PHSN.
Thompson, O.: The international Encyclopaedia of Music and Musicians. New York 1952.
Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. I. Band. Graz – Köln, 1957, s. 164.
Riemann12.
ČSHS.
Zenei Lexikon. I. díl. Budapest 1965, s. 422.
Oesterreichisches Musiklexikon, Band 1, Wien 2002, s. 294.
II. Ostatní
Wiener Zeitung,
Neue Freie Presse, 28. 10. 1894.
Dalibor, r. 16, 1894, s. 358.
Žižka, Leoš Karel: Mistři a mistříčkové. Vzpomínky na muzikanty. Praha 1947, s. 81.
Anzenberger, Friedrich: Zum 100. Todestag von Alfons Czibulka. In: Wiener Bonbons 4 (1994), s. 17.
Anzenberger, Friedrich: Militärkapellmeister Alfons Czibulka (1842-1894). Referat für den 12. Kongress der Internationalen Gesellschaft zur Erforschung und Förderung der Blasmusik in Mainz im Juli 1996.
Anzenberger, Friedrich: Alfons Czibulka: Militärkapellmeister und Komponist, Wien 2000. In: Publikationen der Wiener Stadt- und Landesbibliothek, Band 5. Archivalie
Historisches Museum der Stadt Wien.
Kriegsarchiv Wien.
Wiener Stadt- und Landesbibliothek.
Viktor Velek Datum poslední změny: 17.5.2007