Charakteristika: Muzikoložka, pedagožka a editorka
Datum narození/zahájení aktivity:22.2.1946
Text
Ottlová, Marta, muzikoložka, pedagožka a editorka, narozena 22. 2 1946, Kladno.
Po maturitě na střední ekonomické škole v Praze (obor zahraniční obchod) studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze hudební vědu (1965–70, PhDr. 1971 na základě práce Tektonické problémy ve studijních skladbách Bedřicha Smetany). Od roku 1971 pracovala v Ústavu teorie a dějin umění (resp. Ústavu pro hudební vědu) ČSAV, kde zůstala do roku 1992; v té době absolvovala čtyřsemestrální postgraduální studium hudební teorie na Hudební fakultě AMU v Praze. Psala kritiky a popularizační texty ke gramofonovým nahrávkám, spolupracuje s Českou filharmonií a Českým rozhlasem. V letech 1971–90 byla členkou české skupiny a redaktorkou mezinárodního projektu RILM (publikovala na tisíc abstrakt z české hudebně vědné literatury). Přednáškovou činnost na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zahájila v roce 1991, od 1992 působí na Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, nejprve jako odborná asistentka a od 2006 jako docentka (pro obor hudební věda se habilitovala roku 2005 prací Jiné pohledy. Deset muzikologických kapitol k problematice 19. století). Vede přednášky a semináře k české a evropské hudbě 19. století, dějinám opery a libreta, recepci hudby 19. století. Ve středu jejího badatelského zájmu stojí osobnosti Giacomo Meyerbeera, Bedřicha Smetany a Augusta Wilhelma Ambrose.
V roce 1981 stála spolu s Milanem Pospíšilem a Tomášem Vlčkem u založení mezioborového sympozia k problematice 19. století v Plzni, stále se podílí na jeho přípravě a zároveň dramaturgicky zasahuje do plzeňského hudebního festivalu Smetanovské dny. Editovala několik sborníků z plzeňských sympozií, od roku 1994 je navíc editorkou sborníku Ústavu hudební vědy FF UK Miscellanea musicologica. Spolupracuje s Muzeem Bedřicha Smetany, byla vědeckým garantem mezinárodních konferencí k výročím Antonína Dvořáka (1991) a Bedřicha Smetany (1994 a 2004). Je členkou mezinárodního týmu vydávající dílo Giacomo Meyerbeera. Spolupracovala na vybraných heslech pro hudební slovníky The New Grove Dictionary of Music and Musicians, Die Musik in Geschichte und Gegenwart, Hudební divadlo v českých zemích: osobnosti 19. století, Slovník české hudební kultury, Österreichisches biographisches Lexikon 1815–1950. Podnikla řadu studijních a badatelských pobytů v Londýně, Curychu, Vídni, Bayreuthu, účastnila se kongresů v USA (New Orleans), SRN (Saarbrücken, Berlín, Výmar, Drážďany, Schloss Thurnau), Rakousku (Vídeň). V letech 2005–07 byla hostující profesorkou na New York University in Prague.
Práce Ottlové se vyznačují protikladným přístupem, něž který ustálila díla Zdeňka Nejedlého a jeho pokračovatelů (Mirko Očadlík, zejména Jaroslav Jiránek a další). Spíše než o literaturu se opírá se o pramennou základnu – o repertoár Prozatímního a později i Národního divadla, o názory Jana Nerudy, Elišky Krásnohorské nebo o produkci Karla Šebora a Karla Bendla. K neotřelým spojům mezi dobovými jevy podává jasné argumenty. Velkolepé koncepce českých dějin a sugestivní výklady, které brzdily muzikologické bádání zejména po roce 1948, narušuje opakovaným ověřováním jednotlivých závěrů starších autorů.
Dílo
Dílo literární
Knihy
Bedřich Smetana a jeho doba (s Milanem Pospíšilem, Praha, Lidové noviny, Knižnice dějin a současnosti 1997).
Studie, stati
Smetanova Sonáta g moll (Hudební rozhledy 24, 1971, č. 2, s. 69–78);
Tektonické problémy ve Smetanových studijních skladbách (Hudební věda 11, 1974, č. 2, s. 150–161);
Smetanovy studijní pochody z roku 1845 (in: Česká hudba světu, svět české hudbě, Praha, Panton 1974, s. 20–37);
K otázce českosti v hudbě devatenáctého století (s Milanem Pospíšilem, in: Sborník pro Ivana Vojtěcha, Ottlová, Marta, ed., Praha, samizdat 1978–1979, s. 52–61);
Dialogy Milana Slavického (Hudební rozhledy 32, 1979, č. 11, s. 509–510);
Verzeichnis der Kompositionen und theoretischen Schriften von Karel Janeček (in: Živá hudba. Sborník prací hudební fakulty Akademie múzických umění VII, Praha, SPN 1980, s. 157–179);
K problematice české historické opery 19. století (s Milanem Pospíšilem, Hudební rozhledy 34, 1981, č. 4, s. 169–172);
Opera „Crnogorci“ od Karla Bendla (s Milanem Pospíšilem, in: Pobjeda. List socijalističkog saveza radnog naroda Crne Gore 1981, 1. 8., s. 12 [k stému výročí premiéry opery na žádost tehdejšího velvyslance SFR Jugoslávie Miodraga Vlahoviče v Československu]);
Zur Frage des Tschechischen in der Musik des 19. Jahrhunderts (s Milanem Pospíšilem, in: sborník Hudba slovanských národů a její vliv na evropskou hudební kulturu, Brno, Česká hudební společnost 1981, s. 99–104);
Die Aufgaben der französischen „Grand Opéra“ in der Bildung der Nationaloper, dargestellt am tschechischen Kontext (in: sborník 2. Romantikkonferenz: Die Rolle der romantischen Musik bei der Herausbildung eines demokratischen Nationalbewuβtseins, Dresden 1982, s. 82–90);
Operní libreto jako modifikace dramatu (s Milanem Pospíšilem, in: sborník Hudba a literatura, Frýdek–Místek, Okresní vlastivědné muzeum 1983, s. 36–39);
Proměny hudby v městské společnosti 19. století (s Milanem Pospíšilem, in: sborník Město v české kultuře 19. století. Studie a materiály Národní galerie I [2. sympozium k problematice 19. století Plzeň 1982], Praha, Národní galerie v Praze 1983, s. 93–100);
Rola wielkiej opery francuskiej w rozwoju czeskiej opery narodovej (Muzyka 28, 1984, č. 4, s. 45–50);
Smetanův Meyerbeer (s Milanem Pospíšilem, Hudební věda 21, 1984, č. 4, s. 355–363);
Oper und Spektakel im 19. Jahrhundert (s Milanem Pospíšilem, Die Musikforschung 38, 1985, č. 1, s. 1–8);
Zu den Motiven des tschechischen Wagnerianismus und Antiwagnerianismus (s Milanem Pospíšilem, in: Oper heute. Ein Almanach der Musikbühne 9, Berlin, Henschelverlag Kunst und Gesellschaft 1986, s. 165–182);
Grand Opéra auf kleiner Bühne (s Milanem Pospíšilem, in: Atti del XIV congresso della Società internazionale di musicologia. Transmissione e recezione delle forme di cultura musicale, III, Free Papers, Torino, EDT s.r.l. 1990, s. 859–866);
L´opera italiana e l´opera nazionale ceca (s Milanem Pospíšilem, in: Biblioteca teatrale. Rivista trimestrale di studi e ricerche sullo spettacolo. Nuova serie, 1991, č 22–23, s. 17–51);
Italská opera v kontextu české národní opery (s Milanem Pospíšilem, in: Miscellanea musicologica, Tomus XXXIII, Praha, Karolinum 1992, s. 39–69);
Smetana a Dvořák. Na materiálu prvních vět posledních kvartetů (Hudební věda 29, 1992, č. 2, s. 110–117);
Meyerbeerovo operní divadlo světa v Čechách (s Milanem Pospíšilem, in: Umění a civilizace jako divadlo světa, Praha, Ústav pro hudební vědu AV ČR 1993, s. 146–156);
L´ opera chèque et wagnérisme (s Milanem Pospíšilem, in: Actes du symposium Cosmopolitisme et nationalisme en musique, Paris, Mouvement Janáček No spécial, Mars 1993, s. 53–59);
Daily Repertoire of the Provisional Theatre Opera in Prague. Chronologicalllist (s Janem Smacznym, in: Miscellanea musicologica. Sborník prací Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, Tomus XXXIV, Praha, Karolinum 1994, s. 9–139);
Motive der tschechischen Dvořák-Kritik am Anfang des 20. Jahrhunderts (s Milanem Pospíšilem, in: Dvořák-Studien, Mainz, B. Schott´s Söhne 1994, s. 211–216);
Smetanas Triumph-Symphonie (in: Bedřich Smetana 1824–1884. Report of the International Musicological Conference, Praha, Muzeum Bedřicha Smetany 1995, s. 91–101);
Zwei kleine Meyerbeeriana: 1. Das erste Meyerbeer-Bild in tschechischer Sprache und der Robert-Stoff in Böhmen. 2. Ein anderer Schattentanz (in: Giacomo Meyerbeer – Musik als Welterfahrung. Heinz Becker zum 70. Geburtstag, München, Ricordi & Co. 1995, s. 183–197);
Ballabile delle larve. An Unknown Source from the Collections of the National Museum in Prague Regarding Stage Direction and Choreography for the ´Ballet des nonnes´ from the Opera Robert le diable by Giacomo Meyerbeer (s Milanem Pospíšilem, in: Miscellanea musicologica. Sborník prací Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, Tomus XXXV, Praha, Karolinum 1996, s. 97–155);
The ´Dvořák Battles´ in Bohemia: Czech Criticism of Antonín Dvořák, 1911-15 (in: Rethinking Dvořák. Views from Five Countries, Oxford, Clarendon Press 1996, s. 125–133);
Ballabile delle larve. Eine unbekannte Quelle aus den Beständen des Nationalmuseums in Prag zur Regie und Choreographie des Nonnenballets aus Robert le Diable (s Milanem Pospíšilem, in: Meyerbeer und der Tanz. Meyerbeer-Studien 2, Feldkirchen bei München, Ricordi, Paderborn: University Press 1998, s. 286–294);
Oper und Traum: Le Pardon de Ploërmel (in: Meyerbeer und das europäische Musiktheater. Thurnaer Schriften zum Musiktheater 16, Laaber, Laaber-Verlag 1998, s. 127–133);
Fibichovo erotické období. K Náladám, dojmům a upomínkám (s Milanem Pospíšilem, in: Sex a tabu v české kultuře 19. století, Praha, Academia 1999, s. 114–123);
Music - ´another world´ (in: Prague 1900. Poetry and ecstasy, Amsterdam, Van Gogh Museum, Zwolle, Waanders Uitgevers 1999, s. 31–37, 215–216);
Hudební salon a salonní hudba (s Milanem Pospíšilem, in: Salony v české kultuře 19. století, 18. sympozium k problematice 19. století Plzeň 1998, Praha, KLP 1999, s. 47–54);
Jiný svět hudby přelomu století (Hudební věda 37, č. 1–2, 2000, s. 77–86);
Eine unbekannte Quelle zu Angelo Neumann (in: Deutschsprachiges Theater in Prag. Begegnungen der Sprachen und Kulturen, Prag, Divadelní ústav 2001, s. 397–402);
Smetanův Dalibor jako tragická opera (in: Fenomén smrti v české kultuře 19. století, Praha, KLP 2001, s. 230–237);
Balada v Dvořákově a Kvapilově Rusalce (Hudební věda 39, 2002, č. 4, s. 351–360);
Ein Beitrag zur Wagner-Rezeption im Prag des 19. Jahrhunderts (s Milanem Pospíšilem, in: „Schlagen Sie die Kraft der Reflexion nicht zu gering an“. Beiträge zu Richard Wagners Denken, Werk und Wirken, Mainz, Schott Musik International 2002, s. 128–134);
Giacomo Meyerbeer im Böhmen des 19. Jahrhunderts. Ein Beitrag zur Rezeptionsgeschichte (in: Meyerbeers Bühne im Gefüge der Künste. Meyerbeer-Studien 4, Feldkirchen bei München, Ricordi, University Press Paderborn 2002, s. 364–381);
Slovo prostředkující hudbu: K pražským fejetonům Augusta Wilhelma Ambrose (s Milanem Pospíšilem, in: Komunikace a izolace v české kultuře 19. století, Praha, KLP 2002, s. 421–429);
French Comedy and the Czech Opera: Smetana´s Dvě vdovy (The Two Widows) (in: Le rayonnement de l´opéra-comique en Europe au XIXe siècle, Praha, KLP 2003, s. 462–476);
Offenbach´s Arrival on the Czech Stage (in: Le rayonnement de l´opéra-comique en Europe au XIXe siècle, Praha, KLP 2003, s. 266–276);
Giacomo Meyerbeer v Praze 19. století. Příspěvek k dějinám recepce (in: Hudební divadlo jako výzva, Praha, Národní divadlo 2004, s. 133–160);
Offenbachův vstup na českou scénu (in: Hudební divadlo jako výzva, Praha 2004, s. 161–170);
Schönbergův výrok o Smetanovi (Hudební věda 41, 2004, č. 1–2, s. 63–68);
Soukromé hudební školy v Praze 19. století a otázka české školy operní (s Milanem Pospíšilem, in: Vzdělání a osvěta v české kultuře 19. století, Praha, Ústav pro českou literaturu AV ČR 2004, s. 430–438);
Richard Wagner a Bedřich Smetana. Malá úvaha na staré téma (in: Richard Wagner a česká kultura. Knihovna opery Národního divadla 7, Praha 2005, s. 221–238);
Idea slovanské hudby (s Milanem Pospíšilem, in: Slovanství a česká kultura 19. století „Slavme slavně slávu Slávóv slavných“, Praha, KLP 2006, s. 172–183);
Hostinskýs und Fibichs Braut von Messina: Tschechischer Wagnerianismus (s Milanem Pospíšilem, in: Schiller und die Musik, Köln, Böhlau Verlag 2007, s. 113–122);
Zum rezeptionsgeschichtlichen Hintergrund der tschechischen Nationaloper (s Milanem Pospíšilem, in: De musica disserenda III, 2007, č. 1, s. 23–34);
Meyerbeer’s Operas in Nineteenth-Century Prague and Their Impact on Prague Opera Orchestras. 1. The reception of Meyerbeer in Prague. 2. Meyerbeer and Prague opera orchestras (s Milanem Pospíšilem, in: The Opera Orchestra in 18th- and 19th –Century Europe. II: The Orchestra in the Theatre – Composers, Works, and Performance, [Berlin], BWV 2008, s. 249–262);
K repertoáru exotismů v české hudbě 19. století (s Milanem Pospíšilem, in: Cizí, jiné, exotické v české kultuře 19. století, Praha, Academia, KLP 2008, s. 339–353).
Redakce
Antonín Dvořák 1841–1991: report of the international musicological congress Dobříš 17th-20th September 1991 (Milan Pospíšil and Marta Ottlová – ed., Praha: Ústav pro hudební vědu Akademie věd České republiky, 1994);
Bedřich Smetana 1824–1884: report of the International Musicological Conference Praha, 24th-26th May 1994 (Olga Mojžíšová and Marta Ottlová – ed.; Praha, Muzeum Bedřicha Smetany, 1995).
Překlady
Dahlhaus, Carl: K dějinám principů hudebních edic;
Badurová-Skodová, Eva: Textové problémy v mistrovských dílech 18. a 19. století;
Tyson, Alan: Textové problémy Beethovenova Houslového koncertu (překlad z němčiny a italštiny, in: Kritika hudebního textu. Metody a problémy hudební filologie, Clavis Monumentorum Musicorum Regni Bohemiae, Series S, Subsidia, Maria Caraci Vela, Alena Jakubcová, Angela Romagnoli, Jiří K. Kroupa, eds., Praha, KLP 2001, s. 50–58, 157–171, 212–229).
http://musicology.ff.cuni.cz/ottlova.htm
Jiří Kopecký
Datum poslední změny: 7.8.2009