Kabelková, Markéta
Charakteristika: Muzikoložka
Datum narození/zahájení aktivity:5.3.1962
Text
Kabelková, Markéta, muzikoložka, narozena 5. 3. 1962, Praha.
Vystudovala gymnázium v Praze (1976–80) a hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1980–85), titul PhDr. získala v roce 1987. Byla stipendistkou Českého hudebního fondu (1984–86). Po absolutoriu nastoupila do Muzea české hudby (od roku 2000 České muzeum hudby), kde postupně pracovala na správě úseku nenotových rukopisů (1985–88), správě notového archivu (1989–2003), od 1990 byla zástupkyní vedoucí oddělení a od 2003 vedoucí hudebněhistorického oddělení. Je členkou výboru České společnosti pro hudební vědu. Zabývá se hudební historií, především duchovní hudbou v Čechách v 18. a 19. stol., historií hudební sbírky Národního muzea v Praze. Podrobně se též věnuje životu a dílu skladatele Václava Jana Tomáška (tematický katalog díla). Podílela se na přípravě několika výstav a stálých expozic, připravovala hudební pořady pro Český rozhlas.
Dílo
Studie a stati
Hudební archiv a kapela hraběte Jana Josefa Filipa Pachty (Hudební věda 28, 1991, č. 4, s. 329–333).
Hudba v břevnovském klášteře (Tisíc let benediktinského kláštera v Břevnově, Praha 1993, s. 223–234).
Musik im Kloster von Břevnov (Tausend Jahre Benediktiner Kloster in Břevnov, Praha 1993, s. 247–259).
Duchovní hudba v Čechách v 18. a 19. století / Geistliche Musik in Böhmen im 18. und 19.Jahrhundert (Musicae sacrae ministerium. Symposium musicae sacrae Canonia Strahoviensis Ordinis Praemonstratensis in Monte Sion Pragae 1994, Anno 31, 1994, No. 1–2, Consociatio internationalis musicae sacrae Roma, s. 75–86).
Hudba při slavnostním příjezdu prvního vlaku z Olomouce do Prahy v srpnu 1845 (Osudový vlak – Sborník příspěvků ze stejnojmenné konference k 150. výročí příjezdu prvního vlaku do Prahy, Praha 1995, s. 111–113).
Hudba v plaském klášteře v 17. a 18. století (sborník 850 let plaského kláštera, Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici, 1995, s. 132–142).
Hudba v břevnovském klášteře (sborník z konference Břevnov v českých dějinách, FF UK, Praha 1997, s. 121–126).
Musik in Böhmischen Klöstern im späten 18. und frühen 19. Jahrhundert, gesehen mit den Augen der Zeitgenossen? (Musik der geistlichen Orden in Mitteleuropa zwischen Tridentinum und Josephinismus, Slavistický kabinet SAV Bratislava, 1997, s. 189–210).
Zum musikalischen Anteil der Feierlichkeiten anläßlich der Ankunft des ersten Zuges von Olmütz nach Prag im August 1845 (Musicologica Austriatica 16, 1997, s. 169–180).
Zur Musik in Zisterzienser Kloster Plas (Die Klöster als Pflegestätten von Musik und Kunst, Michaelsteiner Konferenzberichte 55, Michaelstein 1999, s. 111–117).
Emilián (Emil) Trolda (1871–1949). Stručný životopis v datech a bibliografie (Hudební věda 37, 2000, č. 3–4, s. 177–185).
Pozůstalost po Emiliánu Troldovi (Hudební věda 37, 2000, č. 3–4, s. 186–206).
František Škroup – život a dílo (Almanach k 200. výročí narození skladatele Františka Škroupa 1801–2001, vydala obec Osice, 2001, s. 58–84).
Hudba v Čechách v období baroka (Sláva barokní Čechie. Stati o umění, kultuře a společnosti 17. a 18. století, Národní galerie, Praha 2001, s. 262–282).
Hudba v cisterciáckém klášteře ve Žďáru nad Sázavou (sborník Sedm a půl století – Stati o historii, kultuře a umění žďárského kláštera, Žďár nad Sázavou 2002, s. 93–105).
Über die Anwendung der Orgel beim Gottesdienst nach Liber caeremoniarum desPrämonstratenser-Ordens in den Fassungen von 1635 und 1739 (sborník Mitteleuropäische Aspekte des Orgelbaus und der geistlichen Musik in Prag und den böhmischen Ländern, Konferenzbericht Prag 17.– 22. 9. 2000, Institut für deutsche Musikkkultur in östlichen Europa e.V., Edition IME: Reihe I, Schriften, Bd. 8, 2002, s. 181–189).
F. Škroup a jeho působení v pražské reformované synagoze v Dušní ulici (Kontexte – Musica iudaica 2000, vyd. FFUK, Praha 2002, s. 31–42).
Hudební archiv Muzea české hudby – geneze hudebního fondu a evidenčních pomůcek (Zpravodaj pobočky České informační společnosti – 7. celostátní konference archivářů ČR – Badatelna a badatelé (využívání a ochrana archiválií), Benešov 5. – 7. 5. 1997, SÚA Praha 1998, s. 83–89).
Pozůstalost Václava Jana Tomáška (1774-1850) (Hudební věda 42, 2005, č. 2, s. 153–170).
Wenzel Johann Tomaschek nebo Václav Jan Tomášek? Německy mluvící Čech aneb život na hranici dvou jazyků (Hudební věda 46, 2009, č. 4, s. 341–354).
Výstavy
Antonín Dvořák – Dokumenty života a díla (výstava ke 150. výročí narození A. Dvořáka, Národní muzeum – Lobkovický palác, září 1991, společně s D.Štefancovou-Vanišovou).
Hudba v Břevnovském klášteře (příprava části výstavy v rámci oslav milénia založení Břevnovského kláštera, Praha, Břevnovský klášter, duben–říjen 1993)
F. Škroup (1801–1862) – Život a dílo / Praha – Rotterdam, Rotterdam listopad 1997 – leden 1998, Praha únor – duben 1998); spolupráce na výstavách NM a ostatních institucí (např. SÚA, MMP, NG)
Stálé expozice
A. Dvořák (Praha – Muzeum Antonína Dvořáka, 1991, společně s D. Štefancovou-Vanišovou).
300 let s klavírem (Žďár nad Sázavou – zámek, 1998, společně s B. Čížkem a E. Paulovou).
V. J. Tomášek (Skuteč – Památník V. J. Tomáška, 2000).
F. Škroup (Osice – Památník F. Škroupa, 2001).
Kateřina Hnátová
Datum poslední změny: 5.1.2011