Český hudební slovník osob a institucí

Slezské trio

Slezské trio, klavírní trio, zahájení činnosti 1946, ukončení činnosti 1958.
 
Slezské klavírní trio vzniklo v roce 1946 v Ostravě z popudu violoncellisty tehdejšího rozhlasového orchestru Ivana Měrky. Poprvé hrálo v rozhlase 27. 2. 1946 (Niels Wilhelm Gade: Klavírní trio op. 42) ve složení: Zdeňka Škovranová (klavír), Jožka Wolfová-Loukotová (housle) a Ivan Měrka (violoncello) – veřejně pak na koncertu o půl roku později – 14. 9. 1946. Činnost prvního seskupení Slezského tria netrvala dlouho, byla však důležitým začátkem více jak desetileté existence prvního komorního souboru profesionálního typu v Ostravě. Jeho specifickým rysem bylo zaměření na rozhlasovou uměleckou práci, která převýšila významnou veřejnou koncertní činnost. Tento záměr byl potvrzen novým pianistou tria, absolventem pražské konzervatoře Miroslavem Juchelkou. Ten poprvé hrál se Slezským klavírním triem (Miroslav Juchelka, Jožka Wolfová a Ivan Měrka) v rozhlase 2. 4. 1946 Trio op. 7 od Karla Moora. Juchelka vyhledával skladby technicky náročné (např. klavírní tria Friderika Chopina nebo Ernesta Chaussona) a podporoval tím Měrkovu průbojnou dramaturgii, která se mohla uskutečnit v rámci nepsané dohody s Československým rozhlasem o pravidelném účinkování (Slezské trio provedlo na 327 produkcích na koncertech a v rozhlase celkem 92 děl téměř osmdesáti méně známých i významných skladatelů českých – předklasičtí a klasicistní autoři, Smetana, Dvořák, Foerster, Novák, Suk, Kunc, Zich a další. – ruských, polských, francouzských, německých a autorů dalších národností, z toho i celou řadu československých premiér – Vladimír Ambros, Milan Balcar, Vladimír Svatoš, Leon Chodža-Ejnatov, Sergej Rachmaninov, Alexis de Castillon, Benjamin Godard, Philipp Scharwenka, Joaquin Turina a jiní). Za více než dvanáct let činnosti Slezského tria se celkem pětkrát obměnilo složení souboru; u pultu houslí se vystřídali Joža Wolfová-Loukotková s Josefem Przebindou a Ladislavem Gadasem, u klavíru nahradil Zdeňku Škovránkovou koncem roku 1947 Miroslav Juchelka, po jehož odchodu z Ostravy do Prahy 1952 přišel do souboru Josef Kysela. Příležitostně se v souboru (zvl. v rozhlase) uplatnili u klavíru Václav Bělohlavý a Vladimír Čech a na housle Bohumil Malocha.
V dramaturgii se někdy objevilo i rozšíření souboru, např. v Klavírním kvartetu Es dur op. 87 Antonína Dvořáka o violistu Jaroslava Gottharda, v Klavírním kvintetu A dur op. 81 téhož autora o Bohumila Malochu (2. housle) a Jaroslava Gottharda (viola) či v Schubertově Kvintetu pro housle, violu, violoncello, kontrabas a klavír o Jaroslava Gottharda (viola) a Františka Musila (kontrabas), v Triu pro klarinet, violoncello a klavír op. 3 Alexandra Zemlinského či Triu pro klarinet, violoncello a klavír Es dur Františka Škroupa a v mnoha dalších skladbách o klarinetistu Jana Krčka a flétnistu Josefa Kološe (Carl Maria von Weber: Trio pro flétnu, violoncello a klavír op. 63, Jan Ladislav Dusík: Sonáta pro klavír, flétnu a violoncello apod.). Soubor se uplatňoval i s orchestrem např. v Grand Rondeau pro sólové housle, violoncello, klavír a orchestr op. 25 Jana Huga Voříška (Ostravský rozhlasový orchestr s dirigentem Rudolfem Vašatou). Duší celého souboru byl violoncellista Ivan Měrka, který se v padesátých letech stále více angažoval v Ostravském kvartetu; Slezské trio se ve druhé polovině padesátých let začalo na veřejnosti objevovat stále méně, až v roce 1958 ukončilo svoji činnost; poté však ještě vystoupilo v roce 1959 na koncertu ostravské odbočky Svazu československých skladatelů (Trio č. 2 Karla Böhma) a o rok později na koncertu Klubu přátel divadla v ostravském Divadle Jiřího Mirona (Sergej Rachmaninov Elegické trio).