Charakteristika: Kytarista, pedagog a skladatel
Datum narození/zahájení aktivity:8.8.1945
Text
Rak, Štěpán, kytarista, pedagog a skladatel, narozen 8. 8. 1945, Praha.
Vystudoval Střední odbornou školu výtvarnou v Radotíně (1959–63), přípravný kurz u Jiřího Köhlera, konzervatoř v Praze obor kytara a skladba pod vedením Štěpána Urbana a Zdeňka Hůly (1965–70) a poté na studium skladby navázal na Hudební fakultě AMU (1971–75). Již za vysokoškolských studií mu byla udělena druhá cena v 1. ročníku soutěže mladých skladatelů Československé republiky za symfonii Hirošima (1973) a druhá cena v 2. ročníku téže soutěže za píseň Až (1974).
Svou pedagogickou činnost zahájil roku 1968 výukou na lidových školách umění (Praha Břevnov a Radotín, Černošice u Prahy). Roku 1975 byl pozván do Finska, aby pomohl vytvořit základy moderní kytarové hry ve Skandinávii. Zde vyučoval na Konzervatoři v Jyväskylä, současně pořádal mistrovské kurzy (Karstule, Rovaniemi, Oulu, Vaase, Turku, Korpilahti atd.) i přednášky (Konzervatoř v Lahti a Kuopiu, Universita v Oulu, festival Jyväskyläské léto) a poskytoval konzultace na Sibeliově akademii v Helsinkách. Ve Finsku ale nepůsobil jen jako pedagog, pořádal sólové koncerty i koncerty se symfonickými orchestry Středního Finska a Koupía téměř ve všech finských městech. Intenzivní byla i jeho spolupráce s tamními rozhlasovými stanicemi (Rinnakainen a Keski-Suomi Radio) a televizí (1984 natočen koprodukční film s Československou televizí ve dvojí jazykové mutaci Štěpáne, na téma Štěpán Rak).
Do Československa se vrátil roku 1980. Jako pedagog pokračoval s výukou kytary na pražské konzervatoři (1981), působil jako odborný asistent na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích (1982–84) a stal se rovněž pravidelným členem mezinárodních porot pro kytarové soutěže. Roku 1985 se stal prvním pedagogem kytarové hry v historii AMU, kde působí od roku 1982 dodnes ( roku 2000 mu byl udělen titul historicky prvního profesora kytarové hry České republiky). Od roku 1988 je pravidelně zván na přednášková a koncertní turné po celém světě (např. roku 1990 byl pozván jako profesor na Univesrisity of Western Ontario v Kandě a na Julliard School of Music v New Yorku, dále do Ottawy, Montrealu atd.).
Mezi celosvětově uznávané projekty, které Štěpán Rak vytvořil, se řadí nastudování vlastního díla Vivat Comenius. Pracoval na něm spolu s Alfrédem Strejčkem za podpory organizace UNESCO od roku 1987. Vycházeli z dosud nezveřejněného díla Jana Ámose Komenského, Obecná porada o nápravě věcí lidských. Toto hudební dílo je již dnes známo v několika úpravách (úprava pro dva střední mužské hlasy, dvě zobcové flétny, orffovský instrumentář a kytaru z roku 1989–92; v jiné úpravě z roku 1989 je to suita pro kytaru a střední mužský hlas), bylo provedeno v mnoha zemích (1992 Francie, 2002 Mexiko, Rusko atd.) a přeloženo do šesti jazyků. Na svou spolupráci s recitátorem a hercem Alfrédem Strejčkem navázal v mnoha dalších vystoupeních (Písně ztraceného ráje – 1996; Biblická rozjímání – 1998; Koncert pro Mistra Jana – 2000; Amen, pravím ti – 2003 atd.). V roce 2004 byl jejich společným projektům věnován 5. Zámecký hudebně-literární festival ve Starých Hradech u Jičína.
Velkým uznáním osobnosti Štěpána Raka bylo i uskutečnění samostatného koncertu na Čajkovského státní konzervatoři v Moskvě a účast na festivalu Moskevský podzim (2002), pozvání do divadla v Pekingu (únor 2004) s programem Chvála čaje (celovečerní fantazijní cyklus skladeb pro sólovou kytaru) a vystoupení s vlastní celovečerní suitou pro sólovou kytaru Dvacet tisíc mil pod mořem (skladba věnovaná námořníkům ponorky Kursk)na mezinárodním kytarovém festivalu Světoví mistři kytary v Kalifonii (březen 2004) .
Ve své pedagogické i interpretační činnosti se snaží především o inovaci techniky klasické kytarové hry a přesné propracování celkové metodiky (dokument souhrnně demonstrující inovace v kytarové hře natočil u Bridge Records a na Universitě v Queenslandu). Zvláště velkým přínosem je rozvoj a využití tzv. pětiprstové techniky (technika známa i jako Rakovo tremolo), ve které využívá aktivace malíčku především levé, ale i pravé ruky, čímž dosahuje větších výrazových i barevných kontrastů a nových možností interpretace tradičního kytarového repertoáru. Tato technika je uplatňována nejen v jeho kytarových třídách, ale je prosazována i v jiných zemích díky spolupráci Štěpána Raka se zahraničními kytaristy, skladateli a muzikology (např. Alexander Frauchi, John Duarte, George Wade, Kazuhito Yamashita, Vladimír Mikulka, Nikita Košin, Charles Postelwate).
Jako skladatel se Štěpán Rak představil už v polovině sedmdesátých let (např. Klavírní sonáta, Kytarový koncert C dur, Smyčcový kvartet). Po roce 1980 se věnoval především kompozicím pro různé nástroje, tvorbě hudby filmové (např. Smrt krásných srnců, Slasti otce vlasti)i divadelní (spolupráce s divadlem Disk a s Divadlem ABC). Navázal spolupráci s rozhlasovými společnostmi (BBC, CBC, ABC, Rinnakaisohjelma apod.) a stal se stálým korespondentem významných kytarových časopisů (Soundboard, Guitar of Australia, La Guitare apod.).
Jeho skladby sólové, komorní a orchestrální jsou vydávány téměř po celém světě tiskem (např. v nakladatelstvích Lemoine, Chorus, Musical New Service, Bérbén, Zen-on) a produkovány významnými nahrávacími společnostmi (např. Chandos, Bridge Recorgs, GHA, BIS).
V posledních letech nabyla popularity také kytharoterapie, kterou Štěpán Rak vytvořil a sám propaguje. Jde o využití muzikoterapeutických účinků kytarové hry a meditatativního působení slova (např. komponované pořady Spirála moudrosti ve spolupráci s Jitkou Molavcovou nebo Z tajností egyptských Paula Bruntona ve spolupráci s Alfrédem Strejčkem). Spojení přednesu poezie, prózy i písní spolu s autorskými skladbami Štěpána Raka je také jednou z typických náplní jeho komponovaných pořadů, ve kterých se snaží posluchačům přiblížit technické i orchestrální možnosti kytary (kytarové melodramy – Erbenova kytice, Cirkusová pohádka podle Jiřího Wolkera atd.).
Dílo
I. Dílo hudební (výběr)
Smyčcový kvartet, op. 14 (1972);
Klavírní sonáta, op. 13 (1974);
Hirošima. 2 věty pro symfonický orchestr, op. 16 (1974);
Český sen. Ricercar pro velký dechový orchestr, varhany a bicí nástroje, op. 21 (1974);
Romance pro kytaru a violoncello, op. 5 (1969, rev.1975);
Koncert pro kytaru a orchestr C dur, op. 26 (1975);
Vzpomínka na Prahu pro housle a kytaru, op. 36 (1978);
Rapsodia per violino solo, op. 3 (1979);
Šumařova suita pro akordeon sólo, op. 32 (1980);
České pohádky pro flétnu a kytaru, op. 43 (1982);
Pláč kytary pro kytaru a marimbu, op. 11 (1983);
Čtyři pro tři pro hoboj, fagot a kytaru, op. 49a (1985);
Písně nočních draků. Cyklus písní s kytarou bez textu, op. 59 (1986);
Balalajka pro kytaru a lidský hlas, op. 66 (1989);
Vivat Comenius. Koncert pro kytaru, housle, zobcovou flétnu, lidský hlas a orffovský instrumentář s textem J.A.Komenského (1989) – skladba je prováděna ve více úpravách;
Soumrak pro sólovou kytaru, op. 67, č. 4 (1990);
Partia di Bohemia pro sólovou kytaru, op.70 (1990);
Prélude pro sólovou kytaru, op. 72 (1991);
Darwiniana pro sólovou kytaru (1992);
Terra Australis pro sólovou kytaru (1992–93);
Teskně hučí Niagára pro sólovou kytaru (1995);
Ten vánoční čas. 30 koled v úpravě pro kytaru (1996);
Romanza pro sólovou kytaru – koncertní zpracování známého anonymu (1996);
S kytarou kolem světa pro sólovou kytaru (1996);
Eine kleine Rakmusik pro sólovou kytaru (1996);
Svita – The renaissance suite pro sólovou kytaru (1997);
Rudofiana pro sólovou kytaru (1997);
La folia. Variace pro sólovou kytaru (1998);
Píseň Glumgdauglič pro sólovou kytaru (1999);
20 000 mil pod mořem pro sólovou kytaru (2000);
Královská suita pro sólovou kytaru (2002);
Chvála čaje pro sólovou kytaru (2002).
II. Dílo literární
Rak, Štěpán a Urbanová, Jaroslava: Kytara, má láska (nakladatelství EMINENT, 2003).
DiskografieDiskografie (výběr)
Works by Koshkin and Rak (Vladimír Mikulka – kytara, 1983, BIS);
Štěpán Rak live at the Wigmore Hall (1985, Musical New Services);
Prague Marimba Trio (Miroslav Kokoška, Jaroslav Svěcený – housle, Štěpán Rak – kytara, 1988, Supraphon);
Remembering Prague (1988, Chandos);
Vladimír Mikulka plays Štěpán Rak (Vladimír Mikulka – kytara,1989, GHA);
The Guitar of Štěpán Rak (1989, Nimbus);
Dedications (1990, Nimbus);
Live in Studio (Liverpool Guitar Studio, 1991);
The Guitar of the 21st century (1994, GRAN-CENTER);
Teskně hučí Niagara (1994, Multisonic);
Terra Australis I (1994, Monitor EMI);
Terra Australis II (1996, Spirála);
Hledání lásky ( Alfred Strejček – zobcové flétny, zpěv, recitace, Štěpán Rak – kytara, 1997, Spirála);
Hoši od Bobří řeky (Alfred Strejček, Štěpán Rak, 1998, Spirála);
Ten vánoční čas (1999, Spirála);
Nada Shakti & Štěpán Rak (1999, Spirála);
With the Guitar around the World (2000, Spirála);
Vivat Comenius (Alfred Strejček, Miloslav Klaus, Jaroslav Svěcený, Miroslav Petráš, Štěpán Rak, 2001, GZ Digital Media);
Obraz ze života mého – Máchovské nokturno (Alfred Strejček, Štěpán Rak,
2002, GZ Digital Media);
Spirála moudrosti (Jaroslava Urbanová, Jitka Molavcová, Alfred Strejček, Štěpán Rak 2002, Unlimited Media).
I. Lexika
ČSS.
Československý biografický slovník (Praha 1992).
II. Ostatní
www.stepanrak.cz
Kateřina Smékalová
Datum poslední změny: 14.7.2008