Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Maršík, Bohuslav

Tisk


Charakteristika: Pěvec (bas) a pedagog

Datum narození/zahájení aktivity:11.6.1937
Datum úmrtí/ukončení aktivity:28.5.2021
Text
Literatura

Maršík, Bohuslav, pěvec (bas) a pedagog, narozen 11. 6. 1937, Praha, zemřel 28. 5. 2021, tamtéž.

 

Vyučil se na Výcvikovém středisku ministerstva spojů na poště Praha 22 (asistent spojů, 1956), kde byl také do roku 1958 zaměstnán. Poté vystudoval pražskou konzervatoř u Jana Berlíka, Jaroslava Horáčka a Teodora Šrubaře (absolutorium 1965).

 

Po absolvování studií se stal v roce 1965 sólistou opery Divadla F. X. Šaldy v Liberci (v letech 1965–66 jako zaměstnanec Státního divadelního studia Praha), kde setrval do roku 1973. Zde vytvořil řadu rolí od oboru basbaryton po bas profondo, např. Kecal (Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta), Bartolo (Wolfgang Amadeus Mozart: Figarova svatba, Gioacchino Rossini: Lazebník sevillský), Vaudemont (Giuseppe Verdi: Sicilské nešpory), Rychtář (Leoš Janáček: Její pastorkyňa).

 

Od roku 1974 byl sólistou opery Národního divadla v Praze. Jako člen Národního divadla se zúčastnil řady zahraničních zájezdů (Mongolsko, Španělsko, Francie, Řecko, Japonsko atd.). Za dobu svého divadelního působení nastudoval 118 operních a 6 operetních rolí. Věnoval se s úspěchem i koncertní činnosti.

 

Vystoupil v operních inscenacích v České televizi i Československém rozhlase (vedle repertoárových kusů např. v operách Most pro Kláru Jana Franka Fischera, Vejstupný syn Tomáše Hály, Švanda dudák Jaromíra Weinbergera, Malířský nápad Otakara Zicha, dětské opeře Až přijdou Vánoce Otomara Kvěcha) a ve filmech Pět holek na krku (1967), Carmen nejen podle Bizeta (1968), Království za kytaru (Pán z bazaru, 1989) a Mandragora (Muž v baru, 1997).

 

Je držitelem tvůrčích prémií Českého literárního fondu za role Bartola (Gioacchino Rossini: Lazebník sevillský, 1977) a Brouka Pytlíka (Evžen Zámečník: Brouk Pytlík, 1988) a titulu Zasloužilý pracovník kultury.   

 

Pedagogicky působil jako učitel operního herectví na pražské konzervatoři (1988–93) a Pěvecké konzervatoři Praha (1998–99). Jako učitel základů herectví působil v letech 1997–99 na soukromé Škole hudby a zpěvu Jiřiny Markové, od roku 2000 byl externím pedagogem operního herectví na pražské AMU.


Literatura

I. Lexika
Velký slovník naučný – Encyklopedie Diderot (Praha 1999).
Janota, Dalibor: Malá encyklopedie české opery (Litomyšl 1999).
Národní divadlo a jeho předchůdci (Praha 1988).
Kdo je kdo v České republice na přelomu století (1998).
 
II. Ostatní
A–Z Magazín (ročník 1983, č. 7)
Večery pod lampou (1997, č. 31)
 
Jana Spáčilová

Datum poslední změny: 20.3.2006