Český hudební slovník osob a institucí

Blue Effect

Blue Effect (Modrý efekt; M. efekt), pražská rocková skupina, projekt kytaristy a leadera Radima Hladíka. 
 
Skupinu Blue Effect založil v říjnu 1968 na popud Jiřího Kozla kytarista a leader Radim Hladík, který odmítl následovat svůj předchozí soubor Matadors na dlouhodobé zahraniční angažmá (torzo Matadors, doplněné o méně známé hráče, nevydrželo déle než rok). Skupina Blue Effect se bez ohledu na časovou tíseň dokázala připravit na koncertní premiéru, která se odehrála 27. 11. 1968 v Music f Clubu v Praze na Smíchově. Vzápětí na Vánoce 1968 exceloval na druhém československém beatovém festivalu v pražské Lucerně, kde byl vyhlášen objevem roku a měl i nejlepší píseň, Sunny Grave s hudbou Vladimíra Mišíka. Skupina ji 1. 2. 1969 natočila v karlínském Studiu A s českým textem Jiřího Smetany Slunečný hrob na svůj první singl v kombinaci s evergreenem I´ve Got My Mojo Working, který potvrzoval příklon Blue Effectu od psychedelie k rhythm-and-blues resp. blues, protažené v nekonečná jam sessions.
 
Prvotní Blue Effect tvořila sestava Radim Hladík (kytara), Vladimír Mišík (zpěv), Miloš Svoboda (ex-Donald, doprovodná kytara a zpěv), Jiří Kozel Mužík (ex-P-67, basová kytara) a Vlado Čech (ex-New Force, bicí). Už bez Svobody skupina v létě 1969 nahrála album Meditace, po Mišíkově nedobrovolném odchodu v roce 1970 propůjčil skupině svůj charakteristický zastřený hlas klávesista a zpěvák Lešek Semelka. Neutěšené politické poměry odvedly skupinu na dlouhodobé zájezdy do Polska a když se po návratu dostala do nahrávacího studia, experimentovala v poněkud odtažité jazzrockové fúzi se souborem Jazz Q Martina Kratochvíla a Jazzovým orchestrem Československého rozhlasu, s nímž v letech 1971 a 1974 vystoupila na Mezinárodním jazzovém festivalu v Praze a nabídla živá provedení studiových projektů Nová syntéza a Nová syntéza II. V roce 1972 nahradil Kozla bývalý Semelkův spoluhráč Josef Kůstka, po natočení Nové syntézy II však Semelka a Kůstka odešli a založili kapelu Bohemia. Adekvátní náhradu tvořili klávesista a zpěvák Oldřich Veselý a basový kytarista Fedor Frešo, problém byl v tom, že první dojížděl z Brna a druhý z Bratislavy. Když se 1977 Semelka vrátil, první česká "supergroup" pokračovala bez basového kytaristy jako kvarteto s dvěma vokalisty a klávesisty (Veselým a Semelkou), kytaristou Hladíkem a bubeníkem Čechem. V této sestavě nahrála koncem roku 1978 zdařilé album Svět hledačů a o dva roky později už v triu bez Veselého LP 33. To už jazzrockový prvek v soundu souboru nahradil art rock toho typu, jaký na světové úrovni předváděla skupina Yes. 
 
V 80. letech Radim Hladík od základů přebudoval kapelu a obklopil se novými spoluhráči Oldřichem Kellnerem (kytara, zpěv), Radkem Křemenákem (basová kytara) a Josefem Havlíčkem (bicí). Existenčně je zajišťovalo mimo jiné turné v Sovětském svazu, kde roku 1982 doprovázeli zpěvačku Petru Janů. Po dalších přesunech (mimo jiné návratu Čecha, kterého 21. 7. 1986 zastihla předčasná smrt) zůstali Hladík a Kellner ve dvojici, kterou 1986 rozšířil klávesista Luboš Manda. Další variantou byla v roce 1988 sestava s Mandou, zpěvákem Lubošem Pospíšilem a bubeníkem Davidem Kollerem. Skupina oficiálně ukončila činnost 1990, zájem o starší nahrávky si však vyžádal jejich reedice a s tím související neformální produkce. Ta první se odehrála 5. 1. 1991 v rámci koncertu Comeback v pražské Lucerně, kde Blue Effect s kytaristou a zpěvákem Milošem Svobodou navázal na vystoupení jiné Hladíkovy formace Matadors. Poslední koncertní setkání v pražském klubu Vagon doprovodilo 16. 5. 2004 vydání kompletu Beatová síň slávy. Radio Beat při té příležitosti uvedlo skupinu Blue Effect i Vladimíra Mišíka do své pomyslné Beatové síně slávy. Podstatná část tohoto dvojalba vyšla prvně na CD. Tak se dostalo i na Hladíkovu a Krůtovu skladbu Golem z málo dostupného LP Staré pověsti české (rok premiéry 1976) a na zhudebněné básně Jiřího Wolkera, které skupina nahrála 1979 pro plzeňské divadlo Alfa (mimo jiné s hostující zpěvačkou Janou Kratochvílovou).