Laura a její tygři
Charakteristika: Rocková skupina
Datum narození/zahájení aktivity:0.0.1985
Text
• Diskografie • Literatura •
Laura a její tygři, rocková skupina z Mostu.
Životní projekt skladatele, textaře a basového kytaristy Karla Šůchy. Skupinu založil koncem 1985 v mosteckém Neprakta klubu a určil jí nejenom název, inspirovaný novelou Williama Saroyana Tracyho tygr, v níž je tato šelma symbolem radosti, ale také jevištní image. Ta spočívala v jednotné vizáži hudebníků – bílé košile, černé kalhoty, kravaty, černé brýle. Stejně nevídané v tehdejším rocku byly dechové nástroje, s nimiž Laura odehrála 15. 1. 1986 svůj první koncert v Mostu. Upoutala a strhla euforií z funkových a latinskoamerických rytmů a tanečními kreacemi šesti "tygrů", kteří ťapkali po jevišti, zatímco sedmý s kytarou seděl nezúčastněně stranou. K celkovému efektu přispěla i "sexy Laura", zpěvačka, saxofonistka a flétnistka Jana Amrichová, z jejíhož stínu časem vystoupila do pozice "jedničky" sboristka Ilona Csáková. Na druhém albu už zpívala sólově dvě, na třetím čtyři písničky, ale to už bylo v roce 1992, kdy se vydala v ústrety kariéře v mainstreamu populární hudby.
Ačkoliv na premiérové vystoupení v Praze přijela skupina se čtrnácti hráči, v první fázi své činnosti, kdy vyhrála všechny festivaly, kterých se zúčastnila (Vysočina 1986, 87 a 88, Beatsalon 86 a 87; laureát Rockfestu 87, Tip Vokalízy 88), se kolem Amrichové a Šůchy ustálila sestava Martin Pošta (pozoun, zpěv), Roman Pašek (saxofony, zpěv), Martin Miškovský (trubka, zpěv), Bohumil Vitásek (akustická kytara, zpěv), Petr Svatoch (bicí) a Zdeněk Souček (conga, perkuse, zpěv). Ta také – za pomoci Csákové a dalších doprovodných vokalistů Miroslavy Zajíčkové a Jiřího Ryvoly – nahrála 1988 debutové album Žár trvá. Jakkoli byla scéna při vystoupení Laury a jejích tygrů rozjásaná a plná pohybu, zahořklé a na svou dobu provokující texty Karla Šůchy jako Bezcenná slova, Nemůžu bejt spokojenej, Nebudeme a Slovník cizích slov kvalifikovaly skupinu spíše do alternativního rocku, nežli do televizních estrád. Autenticitu těchto sdělení na raných deskách však poznamenaly zvukové problémy a zejména jazzoví hudebníci (Emil Viklický) kritizovali úroveň dechové sekce. Přesto byla skupina líhní talentů a prošli jí kromě Csákové např. Dan Nekonečný, Miloš Vacík a David Kraus.
Nového fenoménu na domácí, po tažení proti nové vlně v začátku 80. let jen těžko se zvedající rockové scéně si záhy povšimli zahraniční promotéři. Zájezd do Polska 1987 byl první vlaštovkou, následovaly pozvánky do Bulharska, SRN, do Moskvy. Za skupinou přijely televizní štáby ze západoněmecké ZDF i britské BBC. To ji povzbudilo k přípravě poněkud megalomanského výtvarně-hudebně-tanečního "kaleidoskopu" (výraz Karla Šůchy) Show Tomáše Tracyho. Domovskou scénu podle návrhu bratrů Cabanových a za asistence Baletní jednotky Křeč měla na dvou patrech jedenáctimetrové konstrukce, instalované ve Společenském sále Kongresového paláce, kde patřila k vrcholům Rockfestu 1989. V uvolněných politických poměrech se zdálo, že Laura se stane naší první skupinou, která prorazí do mezinárodní špičky, jak o tom předchozí generace rockových hudebníků marně snily. Po úspěchu na festivalu v Chateauroux došlo 1990 na francouzské půdě k založení agentury Laura & Co., která skupinu představila médiím v Paříži a zanedlouho otevřela pobočky rovněž ve Švýcarsku a Německu; na Lauru bylo zvědavo i Tunisko. Na festivalu v Brestu ji vidělo 40 000 lidí, trojnásobný počet diváků ji shlédl 1994 na festivalu v holandském Doetchingenu, ale i Velký sál pražské Lucerny byl 1993 při uvedení nového pořadu Rituál Středoevropana z konce 20. století vyprodaný. O tři roky později se však skupině stal domovskou scénou sousední Lucerna Music Bar.
V roce 1999 si Šůcha přiznal, že kapela prochází krizí, a radikálně ji přestavěl. Vyhledal mladé, ale zdatné a kvalifikované hráče, aby z nich vykřesal novou jiskru nadšení pro vysněnou velikou syntézu rocku, rhythm and blues, funky, soulu a jazzu. Po jeho boku se o to měli pokusit zpěvačka s absolutoriem na konzervatoři Vlaďka Svobodová, kytarista Lukáš Pelikán, bubeník Radek Břicháč (oba absolventi Konzervatoře Jaroslava Ježka), trumpetista Radek Němec (předtím v Radio Big Bandu Felixe Slováčka), trombonista Jan Šatra (mj. Šum svistu, Big Band Václava Kozla) a altsaxofonista a flétnista Marek Buble. Tuto personální přestavbu zmírnil 2003 návrat populárního showmana Martina Pošty a zakládajícího člena Bohumila Vitáska. Rozruch ve sdělovacích prostředcích a zájem televize vyvolalo "smíření" s Ilonou Csákovou, které vyústilo v přípravu vzpomínkového pořadu Časy se mění.
Diskografie
Žár trvá (Panton 1988);
Nebudeme (Supraphon 1990);
Síla v nás (Bonton 1992);
The Best Of Laura a její tygři (20 nově nahraných hitů, Bonton 1994);
Rituál (Bonton 1995);
Vyklátíme modly (Bonton 1996);
Rytmus (Popron Music 2001). Literatura
I. Lexika
EJ.
II. Ostatní
Tůma, Jaromír: Laura a její (nedbale elegantní) tygři (Mladý svět 1987, č. 6, s. 31).
Vlček, Josef: Laura a její tygři (Melodie 1988, č. 7, s. 28).
Tlach, Jiří: Laura a její tygři (Excentrici v přízemí, Praha 1989, s. 119–122).
Vlasák, Vladimír: Rock For Life (Rock & Pop 1992, č. 13, s. 18).
Stanislavčík, Tomáš: Nejsem opruz. Rozhovor s Martinem Poštou (Melodie 1996, č. 10, s. 8).
www.lauranet.cz
Jaromír Tůma Datum poslední změny: 17.9.2003