Combo FH
Charakteristika: Rocková skupina
Datum narození/zahájení aktivity:0.0.1974
Datum úmrtí/ukončení aktivity:0.0.1987
Text
• Diskografie • Literatura •
Combo FH (též Combo Franty Hromady, Daniel Fikejz a C.F.H.), pražská rocková skupina s přesahy do jazzu, umělecký projekt klávesisty a skladatele Daniela Fikejze.
Obdiv k Franku Zappovi a snaha šokovat přivedly klávesistu, skladatele, aranžéra, textaře a zpěváka Daniela Fikejze na myšlenku sestavit kapelu k ojedinělému vystoupení na přehlídce amatérských rockových skupin, která se konala na jaře 1974 v pražském klubu Na Rokosce. Po nečekaném ohlasu dvacetiminutové skladby Schodiště, v níž zazněly předtočené zvuky zvířat (lev, hroch) a nevšední perkuse (poplašný revolver, roztříštěný talíř, činky a jiné), se Combo Franty Hromady – na deskách uváděné vždy zkráceně jako Combo FH – přihlásilo na soutěžní přehlídku v Nymburku a vítězství ho povzbudilo k pokračování v činnosti. Po dalších schůdcích, jimiž byla účast na Slánských jazzových dnech (1975) a Pražských jazzových dnech (1976), skupina vystoupala do nahrávacího studia Smetanova divadla, kde v říjnu 1976 natočila EP pro edici Pantonu Mini jazz klub v sestavě Daniel Fikejz (akustický a elektrický klavír), Richard Mader a Jaroslav Hönig (kytary), Petr Hájek (basová kytara, basa), Vít Ondráček (bicí), Bořek Suchý (saxofon) a Oldřich Svoboda (flétna). Ve snímku Horizontální loučení hostovala zpěvačka Martha Elefteriadu, další host, fagotista Milan Sládek, se krátce nato trvale začlenil do souboru, který – jak bylo na poloprofesionální scéně obvyklé – často měnil obsazení. Prošli jím mimo jiné Oldřich Wajsar (basová kytara), Tomáš Suchomel (bicí), Václav Pátek (basová kytara), později Petr Venkrbec (saxofon), Karel Ešpandr (kytara), Pavel Ryba (basová kytara) a Antonín Julina (bicí). Například na kritikou uznale přijatém SP Pantonu Horký vzduch a písek/Tic-Tac Hugo (druhý nejlepší singl roku 1980 podle časopisu Melodie) zastupoval Combo FH, jemuž byly snímky připsány, pouze Fikejz, jehož skladby na texty Ondřeje Hejmy interpretovali Jana Koubková a Yo-Yo Band.
Právě díky Fikejzovi však úroveň souboru zůstávala ve všech obdobích na výši, což odborný měsíčník v roce 1978 kvitoval udělením ceny Tip Melodie. Stylové preference v Combu FH se však měnily a přestože názvy skladeb nadále slibovaly studentskou recesi, v hudbě začal převládat jazz-rock a byl znát vliv skupiny Weather Report. Nejotevřeněji to vyjádřila Fikejzova skladba, kterou končilo debutové album Věci (1981): Asi to zabalíme, i Josef už to zavinul. Převážně instrumentální LP vydala v zahraničí firma CBS pod názvem Things. Byl to však právě Fikejz, kdo svým vystoupením na festivalu Bratislavská lyra 1981 s písní Dívčí kámen vyslal signál, že jeho všestrannosti není cizí ani inteligentní podoba pop music; její uvádění pod značkou Comba FH však mátlo a odrazovalo ortodoxněji založené fanoušky a hráče. V průsečíku více zájmů se ocitlo zejména druhé, z písniček sestavené album Situace na střeše (1985). Ačkoliv se nesnížilo pod laťku dobrého vkusu, po jeho vydání čtyři hudebníci odešli. Fikejz ještě jednou poskládal silnou sestavu – Martin Kučaj (kytara), Ivan Doležálek (basová kytara), Ivan Martinů (klávesy), Ivan Dvořák (bicí) – a představil ji v písni Zas mě láká slečna A. K. na albu Rockový maratón 2 (1986), o rok později však Combo FH rozpustil. Jako důvod uvedl zmatení pojmů, které tento název vyvolával u těch, kdo soubor neustále spojovali s jazz-rockem, od něhož Fikejz v okouzlení nad novými možnostmi, jaké mu poskytly syntezátory, v 80. letech odstoupil.
Diskografie
Věci (Panton 198l);
Situace na střeše (Panton 1986). Literatura
Konrád, Ondřej: Combo FH – muzika i recese (Melodie 15, 1977, č. 2, s. 45).
Dorůžka Lubomír: Neposedné muzicírování Comba F. H. (Gramorevue 1978, č. 6).
Dorůžka, Lubomír: Combo F. H. (Mladý svět 1978, č. 37, s. 23).
Hueber, Vojtěch: Druhá nejlepší pastička k odchytu recenzentů (Gramorevue 4. 2. 1982).
Tůma, Jaromír: Situace u Daniela Fikejze (Mladý svět 1986, č. 29, s. 31).
Syrovátka, Jiří: Fikejzovy elektrické výboje (Melodie 27, 1989, č. 3, s. 86).
Lindaur, Vojtěch - Konrád, Ondřej: Bigbít (Praha 2001, s. 71).
Jaromír Tůma Text
Datum poslední změny: 18.2.2009