Český hudební slovník osob a institucí

Ostravský rozhlasový orchestr

Ostravský rozhlasový orchestr (Orchestr Radiojournalu v Moravské Ostravě; Moravskoostravský rozhlasový orchestr; Ostravský rozhlasový orchestr a Jazzový ostravský rozhlasový orchestr), hudební těleso ostravského rozhlasu, zahájení činnosti 1929, Ostrava, ukončení činnosti 2015, Ostrava.

Hned na začátku vysílání ostravského rozhlasu v roce 1929 byl založen Orchestr Radiojournalu (později Orchestr Radiojournalu Ostrava, Moravskoostravský rozhlasový orchestr a pak Ostravský rozhlasový orchestr), který se měl, podle přání pražské centrály Československého rozhlasu, zaměřovat na lehčí hudební žánry (tzv. vyšší populár včetně charakteristických skladeb, směsí z operet, stylizované taneční hudby i úprav lidových písní). V čele zprvu šestnáctičlenného tělesa (později se počet hráčů rozrostl až na třicet šest) stál kapelník a referent hudebního vysílání Bohuslav Tvrdý. Pokud hráli hudebníci tohoto tělesa ve vysílání taneční skladby, jako charleston, shimmy, foxtrot, vystupovali pod názvem Jazzband Radiojournalu v Moravské Ostravě či Jazzorchestr Radiojournálu v Moravské Ostravě. Další dirigenti rozhlasového orchestru byli vedle Bohuslava Tvrdého Jan Plichta, Alois Klíma, Vlastimil Musil a později také Rudolf Kubín, F. X. Diviš, Josef Bartl, Otakar Jeremiáš, Robert Brock, Anton Aich, Jaroslav Vogel, Otakar Pařík ad. Vysílací praxe však vyžadovala kromě ryze orchestrálních vstupů také reprodukci koncertantních skladeb, takže se řada hráček a hráčů rozhlasového orchestru uplatňovala i jako sólisté (např. Josefa Plichta, Jarka Štěpánek, Mari Cittová, Věra Řepková či Erwin Schulhoff). Po válce byl jediným kmenovým dirigentem Jaroslav Gotthard. Orchestr hrající až do konce 40. let vždy tzv. „naživo“ obohacoval hudební vysílání ostravského rozhlasu až do roku 1953. Tehdy bylo rozhlasové těleso zrušeno a všichni hráči pak vytvořili základ v roce 1954 vzniklého Ostravského symfonického orchestru.

Po sedmi letech se podařilo vedoucímu hudební redakce ostravského rozhlasu Čestmíru Gregorovi prosadit vznik nového Ostravského rozhlasového orchestru, v jehož čele stáli Jaromír Dadák a dirigent dětského rozhlasového sboru Ivo Stolařík (v té době se orchestr zaměřoval hlavně na krajový hudební folklor).

V roce 1963 přišel z Prahy do čela orchestru dirigent Pavel Staněk a ve stejném roce se stal pracovníkem hudební redakce, skladatel a aranžér František Trnka (vlastním jménem František Medřík), který soustředil kolem ostravské stanice nové síly zkušených mladých jazzmanů, jako např. členy Sextetu Ivo Pavlíka, Jazzového tria Jiřího Urbánka a další. Staněk a Trnka spolu s Drahoslavem Volejníčkem (další posilou hudební redakce ostravského rozhlasu) změnili uměleckou orientaci orchestru schopného interpretace kvalitního swingu a jazzu. Hráči a aranžéry orchestru se stali Vladimír Hajchl, Ivo Pavlík, Richard Kovalčík, Miroslav Večeřa, Jiří Urbánek, Vladimír Figar, Zbyšek Bittmar atd. S orchestrem zpívali Marie Rottrová, Dušan Grúň, Pavel Novák, Hana Zagorová, Luděk Nekuda, Věra Špinarová ad. Zvuk orchestru byl odlišný od brněnského Studia Brno s Erikem Knirschem a Milošem Machkem i od Krautgartnerova, pak Zahradníkova či Vobrubova Tanečního orchestru Československého rozhlasu a pro ostravské nahrávky se vžil termín “nová ostravská vlna poulární hudby”.

V době tzv. normalizace nahradil z politických důvodů propuštěného dramaturga orchestru Františka Trnku Drahoslav Volejníček, který zase uvolnil své dřívější místo redaktora populární hudby Antonínu Vašíčkovi. A tak i Ostravský rozhlasový orchestr se šéfdirigentem Pavlem Staňkem v podstatě pokračoval ve své dřívější spolupráci se zpěváky Marií Rottrovou, Hanou Zagorovou, Zdeňkem Mannem, Pavlem Novákem, Jaroslavem Wykrentem, Hanou Buštíkovou i pražskou vokální skupinou Linha–Singers apod., pro orchestr aranžovali i psali písničky Jaroslav Wykrent, Drahoslav Volejníček, Miroslav Večeřa, Jiří Urbánek, Vladimír Figar, Rudolf Březina, Zbyšek Bittmar, Leo Skuplík na texty Vladimíra Čorta, Jiřího Bezruče, Milana Sýkory, Jaromíra Wykrenta, Zbyška Malého. Jako sólisté-instrumentalisté se uplatňovali Richard Kovalčík, Rudolf Březina, Zbyšek Bittmar, Vladimír Figar, Richard Kroczek, Miroslav Večeřa, Jiří Urbánek i externí hráč na foukací harmoniku Libor Pleva. Z členů orchestru byla vytvořena skupina Flamingo (z příkazu Krajského výboru Komunistické strany Československa později přejmenovaná na skupinu Plameňáci).

V roce 1979 vznikl také z hráčů Ostravského rozhlasového orchestru Jazzový ostravský rozhlasový orchestr, vedený Jiřím Urbánkem a hrající výhradně jazz. Pavla Staňka při práci ve studiu často střídali Drahomír Volejníček, Vladimír Figar, Jiří Urbánek a další mladší hráči orchestru. Definitivně Pavla Staňka vystřídal v dirigování Ostravského rozhlasového orchestru v roce 1990 vedoucí Jazzového ostravského rozhlasového orchestru Jiří Urbánek. Na místo tragicky zesnulého pianisty a aranžéra Vladimíra Figara přišel v březnu 1989 Boris Urbánek, který se v Ostravském rozhlasovém orchestru i v Jazzovém ostravském rozhlasovém orchestru spolupodílel také skladatelsky a aranžérsky na repertoáru tělesa.

Po roce 1990 byla hudební výroba rozhlasových snímků z ekonomických důvodů omezena (vysílaly se dřívější nahrávky z CD) a v roce 1993 zcela ustala. Tehdy se spolupráce Ostravského rozhlasového orchestru s rozhlasem omezila pouze na nahrávání veřejných koncertů a Ostravský rozhlasový orchestr získal statut veřejné občanské společnosti (s předsednictvem: Jiří Urbánek, Luděk Emanovský, Vlastimil Bílek), částečně dotované ostravským rozhlasem a také získáváním grantů. Po odchodu Jiřího Urbánka v roce 1993 se stal uměleckým vedoucím orchestru Rudolf Březina, od kterého převzal v roce 2009 vedení Jazzového ostravského orchestru dlouholetý člen Ostravského a Jazzového rozhlasového orchestru Boris Urbánek. V letech 2009 a 2010 orchestr pokračoval v tradici účinkování na Letních slunohradech (hosté: Lucie Bílá, Heidi Janků, Helena Zeťová, Ewa Farná, Janek Ledecký, Martin Chodůr, Ashley Slater, Pavol Hammel, Vlasta Redl, Petr Bende, Věra Špinarová a další) i na jazzovém festivalu Jazz Open Ostrava 2015. Poslední vystoupení Jazzového ostravského rozhlasového orchestru (s tímto názvem) bylo v prosinci 2015 v ostravském klubu Parník. Pak orchestr začal užívat název Boris Big Band Combination.