Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Mazurek, Jan

Tisk


Charakteristika: Hudební historik a pedagog

Datum narození/zahájení aktivity:19.4.1941
Text
DíloLiteratura

Mazurek, Jan, hudební historik a pedagog, narozen 19. 4. 1941, Ostrava-Vítkovice.

Navštěvoval Jedenáctiletou střední školu v Ostravě-Vítkovicích a po maturitě 1958 studoval v letech 1959–64 na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci obory hudební výchova – český jazyk (profesoři Robert Smetana a Jiří Daňhelka, Oldřich Králík, Jiří Skalička). Po roční základní vojenské službě osm let vyučoval českému jazyku a literatuře i hudební výchově na ostravských středních školách. V roce 1973 se stal odborným asistentem na Pedagogické fakultě v Ostravě (od 1991 Pedagogické fakulty Ostravské univerzity). O dva roky později zde získal po rigorózním řízení titul PhDr. a v roce 1982 pak na Karlově univerzitě v Praze titul kandidáta pedagogických věd. Docentem Teorie vyučování hudební výchově byl jmenován v roce 1988 a v roce 1994 se habilitoval jako docent hudební výchovy se zaměřením na dějiny hudby; profesorem v oboru Hudební teorie a pedagogika se stal 2001. Badatelsky se Jan Mazurek věnuje dějinám české hudební výchovy a problémům školské hudební recepce (např. v monografii Metoda Jaques-Dalcrozova a česká hudební výchova, ve studiích časopisu Hudební výchova a ve Sbornících prací Pedagogické fakulty) a zvláště problematice dějin regionální hudební kultury na Ostravsku – monografie Hudební život českých obyvatel Ostravy v období 1880–1918, Oslavy jubilejního Smetanova roku 1924 na Ostravsku a ve Slezsku, Jan Pešat (1892–1974). Příspěvek k dějinám ostravské hudební výchovy 20. století. Autorsky se podílel jak na heslech v Biografickém slovníku Slezska a severní Moravy, Kulturněhistorické encyklopedii Slezska a severovýchodní Moravy a v slovníku ČHSOI, tak i na dalších edičních projektech. Mazurek byl členem vědecké rady Ostravské univerzity (2001–05), v té době též předsedou oborové rady doktorského studia Hudební teorie a pedagogika na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity (jako její člen a místopředseda oborové komise působí od roku 1995 dodnes). Jako školitel vychoval pět absolventů doktorského studijního programu a v 80. a 90. letech se věnoval též hudebně-kritické činnosti v denním a odborném tisku.
Dílo
Dílo literární

Knihy (samostatně vydané publikace)

Hudba pro děti a mládež (Ostrava 1984);
Metoda Jaques-Dalcrozova a česká hudební výchova (Ostrava 1993);
Poslech hudby (Ostrava 1994);
Hudební život českých obyvatel Ostravy v období 1880 – 1918 (Ostrava 1999);
Oslavy jubilejního Smetanova roku 1924 na Ostravsku a ve Slezsku (Ostrava 2001);
Jan Pešat (1892–1974). Příspěvek k dějinám ostravské hudební výchovy 20. století (Ostrava 2002).

Účast na knižních publikacích týmového charakteru
Hudební kultura na Ostravsku po r. 1945 (eds. Gregor, Vladimír – Steinmetz, Karel, Ostrava 1984);
Biografický slovník Slezska a severní Moravy (autor přibližně 70 hesel, Ostrava – Opava 1993–dosud);
Společenský život horníků na Ostravsku (spoluautoři: Pavlíček, Jaromír – Skalníková, Olga – Šiřina, Petr, in: Uhelné hornictví v Ostravsko-karvinském revíru, Ostrava 2003, s. 461–471);
Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy (autor přibližně 180 hesel, Ostrava 2005);
Ivo Stolařík. Osobnost hudebního Ostravska (spoluautoři: Steinmetz, Karel – Boženek, Karel, Ostrava 2006);
Ostravský hudební život do roku 1945 (spoluautoři: Adámková Hana – Kusák, Jiří – Steinmetz, Karel, Ostrava 2007).

Studie, stati, články (výběr)
Pobyt opery brněnského Národního divadla v Ostravě roku 1906 (in: Sborník prací Pedagogické fakulty v Ostravě, řada D-14, Praha 1978, s. 93–103);
Národopisné výstavy na východní Moravě a ve Slezsku před rokem 1895 (in: Sborník prací Pedagogické fakulty v Ostravě, řada D-15, Praha 1979, s. 93–102);
Soudobá hudba na II. stupni základní školy (in: Sborník prací Pedagogické fakulty v Ostravě, řada D-18, Praha 1982, s. 147–154);
K problematice vztahů literatury a hudby 20. století (Hudba a literatura, Frýdek-Místek 1983, s. 93–96);
Metoda Jaques-Dalcrozova a česká hudební výchova 2 (1918–1938) (in: Sborník prací Pedagogické fakulty v Ostravě, řada D-21, Praha 1985, s. 97–110);
O tvořivou hudební výchovu. Ke krystalizaci současného pojetí hudební výchovy na základní škole (in: Sborník prací Pedagogické fakulty v Ostravě, řada D-24, Praha 1987, s. 83–92);
Prvek přírody v hudebněvýchovném systému Josefa Kříčky a Ferdinanda Krcha (Umění a příroda, Frýdek-Místek 1989, s. 61–64);
Hudba Antonína Dvořáka v gymnaziální hudební výchově (in: Sborník prací Filozofické fakulty Ostravské univerzity, Ostrava 1992, s. 92–97);
Ostrava a Vilém Petrželka (Opus musicum 24, 1992, č.10, s. 307–309);
K počátkům modernizace české všeobecné hudební výchovy na Ostravsku v období 1890–1918 (in: Slezský sborník 90, 1992, s. 202–205);
Kapitola z ostravského hudebního života počátku 20. století (Opus musicum 24, 1992, č.3, s. 93–96);
Hudební výchova na ostravských všeobecně vzdělávacích středních školách v období 1900–1918 (in: Sborník prací Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, Ostrava 1993, s. 93–98);
Hudební výchova na učitelském ústavu ve Slezské Ostravě (Těšínsko 36, 1993, č.3, s. 13–16);
K počátkům reflexe podnětů Seashorovy školy v české hudební výchově (in: Pedagogická diagnostika 93, Ostrava 1994, s. 261–263);
Edvard Rund – zakladatel a ředitel hudební školy pěveckého spolku Záboj ve Slezské Ostravě (Těšínsko 38, 1995, č.4, s. 24–27);
Dětské matineé 1934 (in: Sborník Z hudební topografie severní Moravy a Slezska, Ostrava 1995, s. 69–79);
Hudebník Eduard Bartoníček (in: Sborník Ostrava 17, Ostrava 1995, s. 419–423);
Jak zprostředkovat poslech hudby 20. století? (Hudební výchova 1, 1992, č. 1, s. 2–3);
K ostravské premiéře Janáčkovy opery Káťa Kabanová (in: Sborník Z hudební topografie severní Moravy a Slezska, Ostrava 1995, s. 63–68);
Zdroje a podoby Janáčkova učitelského působení (in: Sborník prací Pedagogické fakulty Ostravské univerzity. Ostrava 1995 s. 63–66);
Karel Boleslav Jirák, Jaroslav Krombholc a ostravská opera (in: Hudební divadlo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Olomouc 1996, s. 109–114);
Devadesát let od ostravské premiéry Janáčkovy Její pastorkyně (in: Sborník Ostrava 18, Šenov u Ostravy 1997, s. 288–292);
K učitelskému profilu Leoše Janáčka a k výchovnému působení jeho hudby (in: Hudba Leoše Janáčka ve škole, Ostrava 1998, s. 7–11);
Karel Budík a Ostrava (in: Sborník prací Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, Ostrava 1999, s. 65–70);
Orchester der deutschen Mittelschüler aus Ostrau (in: Význam německé střední odborné školy při multikulturním rozvoji Moravy, Olomouc 1999, s. 235–238);
Ostravská Společnost přátel hudby (1912–1914) (Opus musicum 31, 1999, č. 5, s. 25–30);
Podíl Karla Budíka (1866–1915) na rozvoji ostravského hudebního života na počátku 20. století (Těšínsko 42, 1999, č.4, s. 24–28);
Hudebně výchovná metoda Emila Jaques-Dalcroze (Múzy v škole 4, 2000, č. 1, s. 12–13);
Cyril Metoděj Hrazdira a Ostrava (spoluautorka Buzášová, Kateřina, in: Sborník Ostrava 18, Šenov u Ostravy 1999, s. 439–445);
Hudební výchova na učitelském ústavu ve Slezské Ostravě (in: Slezská hudební kultura, její tradice a současnost, Katowice 2000, s. 117–120);
Říkadla Leoše Janáčka a jejich uplatnění v hudební výchově (in: Humor ve světě dětí, Ostrava 2001, s. 53–54);
Dětské matineé 1934. Příspěvek Kruhu přátel komorní hudby hudební výchově na Ostravsku (Těšínsko 42, 2001, č. 3, s. 11–14);
Tradice hudebních festivalů v Ostravě (in: Hudební festivaly jako fenomén hudební kultury 20. století, Ostrava 2002, s. 73–78);
Optimisticky o hudební výchově 21. století? (in: Postavení hudby v rámci současných kulturních aktivit, Ostrava 2002, s. 83–85);
Jan Pešat (1892–1974) a ostravské Orchestrální sdružení (in: Sborník prací Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, řada U-4, Ostrava 2002, s. 7–11);
Antonín Tučapský a Pěvecké sdružení moravských učitelů (Cantus choralis´03, Ústí nad Labem 2004, s. 41–44);
Představitel severomoravského školství Eduard Vaculík (1858–1944) (in: Hukvaldské etudy, sborník studií in memoriam prof. Miloně Dohnala [14. 6. 1924 – 30. 3. 2004], Ostrava 2004, s. 113–117);
Místo hudby Leoše Janáčka v protektorátním ostravském hudebním životě (Česká hudba 2004, Praha 2004, s. 17–24);
Podíl významných osobností na rozvoji ostravského hudebního dění v období 1939–1945 (in: Sborník prací Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, řada U-5, Ostrava 2005, s. 55–66);
K charakteru hudebního života českých obyvatel Ostravy v období Protektorátu Čechy a Morava (Ostrava 22. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, Šenov u Ostravy 2005, s. 410–424);
Festivaly před festivalem (in: Janáčkův máj – perla hudební Moravy, Ostrava 2007, s. 11–19);
Hudba v Ostravě 1945 – 1948 (spoluautor Kusák, Jiří, in: Mezinárodní webový sborník hudební výchovy 2007, č. 2 – Region, regionální hudební kultura a regionální umělec v kontextu vývojových proměn společnosti, s. 140–154, [online] 2008. Dostupné z http://konference.osu.cz/khv/1rocnik2/dokumenty/sbornik_khv2007-2.pdf).
Hudební pedagog František Míťa Hradil (in: Inovace v hudební pedagogice a výchově. K poctě Lea Kestenberga, Olomouc 2008, s. 103–105).
Literatura
I. Lexika
Kdo je kdo v současné české muzikologii (Praha 2001, 20022).
Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy (Ostrava 2005).

II. Ostatní (články a recenze knih)
Steinmetz, Karel: Jan Mazurek: Hudební život českých obyvatel Ostravy v období 1880–1918 (Opus musicum, 31, 1999, č. 3, s. 61–62).
Steinmetz, Karel: Profesor Jan Mazurek pětašedesátiletý (Ostravské listy 14, 2006, č. 5, s. 9).

Karel Steinmetz
Text

Datum poslední změny: 18.3.2009