(Gábrišová; Weissová)
Charakteristika: Taneční pedagog
Datum narození/zahájení aktivity:31.3.1941
Text
• Literatura •
Randová, Silvia (roz. Gábrišová, provd. Weissová, pak Randová), taneční pedagog, narozena 31. 3. 1941, Hlohovec (Slovensko).
Po maturitě na jedenáctileté střední škole v rodišti absolvovala obor taneční pedagogika na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě (1959–64), úspěšně soutěžila ve společenském tanci a po působení na tanečním oddělení Lidové školy umění v rodišti a vedení různých seminářů apod. v Bratislavě přešla po sňatku 1971 do Prahy. V jazz dance a zejména v tap dance, na který se časem specializovala, byla žačkou a partnerkou Franka Towena; absolvovala též kursy ve Frankfurtu nad Mohanem a Kolíně nad Rýnem. Během svého dlouholetého pražského působení na státní konzervatoři, tzv. Lidové konzervatoři resp. Konzervatoři Jaroslava Ježka, v tanečním učilišti Vysokoškolského uměleckého souboru (dnes Taneční centrum Praha – konzervatoř, o.p.s.), na katedře tance a pak nonverbálního divadla Hudební fakulty Akademie múzických umění (externě v devadesátých letech; stála u zrodu několika diplomních prací věnovaných tap dance) a v četných dalších (později i soukromých) kursech vychovala množství tanečníků jazz a tap dance, kteří se prosazovali jednak přímo v umělecké oblasti, jednak v taneční pedagogice a to často i v zahraničí (Václav Muška, Zdeněk Pilecký, Jiří Sova, Karel Vaněk a další); spolupracovala též při taneční průpravě zpěváků a zpěvaček pop music (Helena Arnetová, Dan Nekonečný, Pavel Vítek a další). Přestože v počátcích pražského působení sama příležitostně vystupovala jako stepařka (např. s Orchestrem Ferdinanda Havlíka, Badot orchestrem), později se podílela jako choreografka na různých programech (včetně módních přehlídek), hlavní její význam spočíval v rozsáhlé a vlivné činnosti pedagogické. Jejím podstatným vkladem do české metodiky tap dance bylo využívání nejenom běžného swingového, ale i nejnovějšího a netradičního hudebního materiálu, pro nějž měla mimořádný cit; byla u nás první, kdo u nás vycházel z původních amerických metodických materiálů, což vedlo k přebudování a podstatnému obohacení palety rytmických vzorců. Ze zdravotních důvodů opustila pedagogickou dráhu postupně koncem devadesátých let.
Literatura
EJ.
Ivan Poledňák Datum poslední změny: 17.5.2003