Smiling Boys
Charakteristika: Jazzový soubor
Text
• Literatura •
Smiling Boys, pražský jazzový ansámbl třicátých let.
Působil na poloprofesionální bázi (při vysokoškolské koleji YMCA, zčásti byl složen ze studentů různých škol – konzervatoř, univerzita, technika) a byl veden Ladislavem Vachulkou (pozdějším profesorem pražské konzervatoře a odborníkem na starou hudbu), používajícím tehdy pseudonymu L. V. Smiling. Později (do zániku, asi v sezóně 1936/37) vystupovali jako kapelníci i Antonín Kincl a Jaroslav Malina, který pak převzal i členy kapely Harryho Ostena a vytvořil vlastní Orchestr Jaroslava Maliny. Význam pro dějiny českého jazzu měl ansámbl zejména v letech 1932–35, kdy v něm působila řada zahraničních studentů, byl dobře zásoben novinkovým repertoárem a reprezentoval u nás typ dobově úspěšného whitemanovského jazzu. Se souborem spolupracovalo dívčí Bajo-trio, příležitostně působilo i mužské vokální kvarteto, sestavované z členů orchestru (vliv souboru Revellers), předním členem byl altsaxofonista Beno Orkov, jako pianista a příležitostný skladatel se uplatňoval později úspěšný písničkový komponista Bedřich Nikodem. Ansámbl se od běžných kavárenských atp. těles odlišoval též tím, že vystupoval především na společenských událostech (plesy atp.); hrával i v rozhlase a nahrával pro His Masters Voice a Ultraphon.
Literatura
I. Lexika
EJ.
II. Ostatní
Dorůžka, Lubomír, Poledňák, Ivan: Československý jazz. Minulost a přítomnost (Praha 1967).
Kotek, Josef: Dějiny české populární hudby a zpěvu /1918–1968/ (Praha 1998).
Ivan Poledňák Datum poslední změny: 17.5.2003