Matoušek, Lukáš
Charakteristika: Klarinetista, hráč na historické nástroje, skladatel, hudební režisér a dramaturg
Datum narození/zahájení aktivity:29.5.1943
Text
Matoušek, Lukáš, klarinetista, hráč na historické nástroje, skladatel, hudební režisér a dramaturg, narozen 29. 5. 1943, Praha.
Na konzervatoři v Praze studoval v letech 1961–67 dirigování u Václava Smetáčka (absolvoval 1966), klarinet u Milana Kostohryze a skladbu u Zdeňka Hůly (absolvoval 1967). V letech 1967–69 absolvoval kurz elektronické a konkrétní hudby v Československém rozhlase (Miloslav Kabeláč, Eduard Herzog, Vladimír Lébl). Skladbu dále studoval soukromě u Miloslava Kabeláče (1969–75) a na brněnské JAMU u Ctirada Kohoutka (1975–81).
Jeho zájem o středověkou hudbu vedl v roce 1963 k založení souboru Ars cameralis, jehož je dodnes uměleckým vedoucím. V rámci tohoto souboru vystupuje jako hráč na klarinet a řadu historických dechových nástrojů (flétny, jednoručky, kamzičí rohy, šalmaje, krumhorny, cornamusa, chalumeau a jiné) a připravuje k provedení původní hudební prameny. Spolupracoval také se souborem Pražští madrigalisté (od 1967). V roce 1980 studoval středověkou hudbu v Londýně jako stipendista British Council. Je uznávaným odborníkem na historický instrumentář, organologii příležitostně vyučuje na Týnské škole v Praze a na katedře muzikologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Jeho zaměstnáním byla po absolvování konzervatoře výuka klarinetu na Deylově konzervatoři v Praze (1967–77), poté působil s přestávkami jako hudební režisér Československého rozhlasu v Praze. V devadesátých letech byl dramaturgem a hudebním režisérem Studia Matouš, pracoval zejména na snímcích předromantické hudby. Od roku 2000 pracuje jako dramaturg Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Od roku 2001 je externím pedagogem na katedře hudební teorie AMU.
Skladatelsky se začal projevovat již za dob svých studií na konzervatoři, věnuje se všem skladebným oborům s výjimkou vokálně dramatické hudby. V šedesátých letech inklinoval k dodekafonii a Nové hudbě, od roku 1970 se u něho objevují prvky aleatoriky a témbrové hudby. Pro jeho práci je významné také hledání paralel mezi novodobou hudbou a hudebním myšlením středověku. Jeho tvorba byla oceněna roku 1970 na festivalu Musica Sacra Nürnberg, kde získal prémii města Norimberku za 3. kantátu pro smíšený sbor a čtyři žesťové nástroje (zkomponována jako reakce na okupaci Československa v roce 1968).
Dílo
I. Dílo literární
Regional sins of Medieval Musical Instruments (Musikalische Ikonographie, Laaber 1994).
II. Dílo hudební
Orchestrální
Garden Music (1962);
In memoriam J. F. Kennedy (1964);
Hudba pro Bayreuth – 2. invence pro dechové nástroje (1966);
Koncert pro bicí a dechy (1967);
Příběhy, podle básní Vladimíra Holana (1975);
Proměny ticha pro smyčce (1977);
Sonáta pro kontrabas a komorní soubor (1980);
Kořeny času (Radices temporis) pro symfonický orchestr (1981);
Famfára 17. listopadu (1990);
Viderunt omnes fines millenii (1999);
Sonáta pro housle a komorní orchestr (2003).
Komorní
Sedm hříchů Hieronyma Bosche (1971);
Ohlédnuté Orfeovo (Orpheus overwhelmed) (1973);
Proměny ticha pro smyčcový kvartet (1977/80);
Vzpomínka na pana Sudka (1979);
Sonáta pro housle a klavír (1980);
Sonatina („Česká“) pro klarinet a klavír (1983);
Kvintet (1987);
Česká intráda (1992);
Hommage à Machaut (1993);
Věnec sonetů (1997);
Stíny a odlesky (1999/2000);
MiN-Kaleidoskop (2002);
Trio (1999/2000).
Skladby pro sólové nástroje
Pět kánonů pro klarinet (1962);
Letokruhy pro flétnu a recitaci, text Josef Hrubý (1962);
Preludium a fuga pro klavír (1967/68);
Intimní hudba pro violu (1968);
Afekty pro cimbál (1972);
Per flauto (1972);
Aztékové pro bicí (1978).
Vokální
Tartuffův trest, text Arthur Rimbaud (1964);
2. kantáta („Cantata di chiesa“), text Žalm 93 (1966);
Pečeť mlčení (Sigillum silentii), biblický text (1970/98);
Barvy a myšlenky na slova malířů a básníků o umění (1976);
Ani bolest nedožijem, text Vladimír Holan (1997).
Sborové
3. kantáta, text Pláč Jeremiášův (1969);
Klárčina říkadla, lidové texty (1974);
Vodička, voda, text Jan Čarek (1977);
Květ z ráje, text Jaroslav Seifert (1982);
Od zimy do zimy, text Karel Malinský (1986).
Instruktivní
Exotický tanec pro klarinet sólo (1961);
Kánonická cvičení (1965);
Aleatorní suita (1975);
6 snadných duet pro 2 klarinety (1986);
Rondino (1989);
Miniatura (1990);
Renaisanční suita (1999). Diskografie
Gothic Music in Bohemia – Gotická hudba v Čechách, Ars Cameralis (Studio Matouš, MK 0026);
Guillame de Machaut – Chansons / Písně, Ars Cameralis (Studio Matouš, MK 0027);
Jaroslav Rybář: Chamber music, Ars Cameralis (Studio Matouš, MK 0050);
Matoušek, Lukáš: Flower of Paradise, Bambini di Praga, Concerto picollo (Bonton Music 71 0525-2, 1997);
Matoušek, Lukáš: Hoquet of Guillaume de Machaut, Hommage á Machaut (LP – Panton 8111 0056, 1978);
Matoušek, Lukáš: Chamber Music; Studio Matouš MK 0044-2931 (1998);
Matoušek, Lukáš: Intimate Music for viola (ARTA Records F1 0062-2, 1995);
Matoušek, Lukáš: Klarka’s Nursery Rhymes, dětský sbor Severáček (LP – Panton 8112 0416, 1983);
Matoušek, Lukáš: Recollection of Mr Sudek, Hudba pro žestě / Brass Music (LP – Supraphon 1111 3903, 1986);
Matoušek, Lukáš: Roots of the Time (Radices temporis) for orchestra. Contemporary Czech Music, Atelier I. (Editio Český rozhlas CR 0115-2131, 1999);
Matoušek, Lukáš: Seven Sins of Hieronymus Bosch, Sonatori di Praga (LP – Panton 11 0392, 1975);
Music of Charles University I. + II., Ars Cameralis (Studio Matouš, MK 0011);
Music of Charles University I., Ars Cameralis (Studio Matouš, MK 0003);
Music of Charles University II., Ars Cameralis (Studio Matouš, MK 0005). Literatura
http://www.musica.cz/matousekl
http://www.volny.cz/cameralis
http://www.matous.cz