Český hudební slovník osob a institucí

I. Dílo literární

Knihy
Claudio Monteverdi – génius opery (Praha 1985, 224 s., 24 obr.);
Josef Berg – skladatel mezi hudbou, divadlem a literaturou (Brno 1992, 187 s.);
Cantilenae diversae. Písně rozmanité (Brno 1992–93, 95 s.);
Leoš Janáček a hudba 20. století. Paralely, sondy, dokumenty (Brno 1998, 301 s.).
 
Účast na knižních publikacích týmového charakteru
Lidová píseň a samočinný počítač (spoluautoři: Holý, Dušan – Pala, Karel) (Brno 1975);
O tvořivosti ve vědě, politice a umění (Malina, Jaroslav a kolektiv, kapitola Co a kdy je tvořivost v hudbě?, 2. sv. s. 205–08) (Boskovice 1993);
Slovník české hudební kultury (hesla označená šifrou MŠ, ed. Jiří Vysloužil, Jiří Fukač a Petr Macek) (Praha 1997);
Bolek Polívka v hlavní roli (spoluautoři Kratochvíl, Jiří a Ždímal, Dušan) (Brno 1999).
 
Učebnice a skripta
Formování hudby (spoluautor: Faltus, Leoš) (Brno 1.vyd. 1987, 2. vyd. 2000);
Základy mikrotektoniky (9 analýz) (Brno 1991, 102 s.);
Základy polymelodiky (12 analýz) (Brno 1992, 143 s.);
Základy hudební sémiotiky II (spoluautoři: Fukač, Jiří, Jiránek, Jaroslav, Poledňák, Ivan, Volek, Jaroslav a kolektiv; část V. kapitoly Základní hudebně sémiotická problematika: Sémantizace pomocí nápěvků mluvy, s. 194–98) (Brno 1992);
Hudba 20. století, její postavení a význam při rozvoji hudebnosti žáků ZŠ, SŠ a ZUŠ (spoluautor: Fukač, Jiří, kapitoly: Komplexní analýza hudebních skladeb 20. století a Teorie hudebního zápisu hudby 20. století) (Brno 1993).
 
Studie a stati (výběr)
(Poznámka: Podrobnější bibliografie je uvedena v Hudební vědě 34, 2002, č.  2–3, s. 189–196.)
Janáček a Schönberg (Časopis Moravského muzea, vědy společenské 49, 1964, s. 237–252);
K problému kvartové melodiky a harmonie u Leoše Janáčka (Hudební rozhledy 18, 1965, č. 1, s. 7–10);
Zur Frage der „Adaptation“ der Oper Griechische Passion von Bohuslav Martinů (In: The Stage Works of Bohuslav Martinů, ed. Rudolf Pečman, Praha 1965, s. 183–194);
Scénická hudba v brněnské činohře (Program, časopis Státního divadla v Brně, listopad 1966, č. 3, s. 6–7);
Janáček a avantgarda dvacátých let (Hudební rozhledy 19, 1966, č. 19, s. 578–581);
Několik poznámek k Janáčkově tektonice (Časopis Moravského muzea, vědy společenské 52, 1967, s. 271–288);
Soupis prací Bohumíra Štědroně (1928–1966) (In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada hudebněvědná (H) 16, č. 2, ed. Jiří Vysloužil a Rudolf Pečman, Brno 1967, s. 151–168);
Die Versionen der Violinsonate in A-dur von František Benda (In: Musica antiqua, Colloquium Brno 1967, Brno 1968, s. 142–146);
Opery Josefa Berga (Slovenská hudba 12, 1968, č. 2, s. 80–81);
K některým konvencím u Janáčka (Program, časopis Státního divadla v Brně, listopad 1968, č. 3, s. 8–9);
Leoš Janáček in avantgarda dvajsetih let (In: Musicological Annual, Vol. 4, University of Ljubliania 1968, s. 88–97);
Leoš Janáček und die zweite Wiener Schule (In: Operní dílo Leoše Janáčka – sborník příspěvků z mezinárodního sympozia, Brno říjen 1965. Acta janáčkiana I. Moravské muzeum, Brno 1968, s. 55–59);
Koláž a hudba. Konfrontace 1, 1968, č. 3, s. 34–37);
Janáček, verismus a impresionismus (Časopis Moravského muzea, vědy společenské, 53–54, 1968–69, s. 125–154);
Janáček a veristé (Program, časopis Státního divadla v Brně, únor 1969, č. 6, s. 2–4);
The Tectonic Montage of Janáček (In: Janáček a evropská hudba, Brno 1970, s. 119–127);
Janáček und Expressionismus (In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada hudebněvědná (H) 19, č. 5, ed. Rudolf Pečman, Brno, 1970, s. 105–127);
Janáček a modernismus dvacátých let. Haba, Cowell, Křenek. Tři glosy z dějin hudební avantgardy (Hudební rozhledy 23, 1970, č. 2, s. 72–76);
Das Zunehmen musikfremder Elemente in den Kammerkompositionen der neuen Musik der 60. Jahre (In: Colloquium Musica cameralis, ed. Rudolf Pečman, Brno 1971, 497–505);
Janáček a opera Groza Vladimíra Nikitiče Kašperova na libreto N. A. Ostrovského (1867) (In: Svazky – vztahy – paralely, Brno 1973, s. 128–133);
Existuje v české hudbě 16.–18. století obdoba hudebně rétorických figur? (Opus musicum 5, 1973, č. 2, s. 35–38);
Die Harfenkompositionen des Karl Wilhelm Haugwitz. Zur Typologie der Schloß-Salonmusik einer Subkultur (In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada hudebněvědná (H) 19, č. 8, ed. Rudolf Pečman, Brno 1973, s. 81–93);
Janáčkovské podněty v soudobých moravských kompozičních technikách (Opus musicum 6, 1974, č. 5–6, s. 149–152);
Die Musik in den sogenante Verteidigungen der tschechischen Sprache (70.–90. Jahre des 18. Jahrhunderts) (In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada hudebněvědná (H) 23, č. 9, ed. Rudolf Pečman, Brno 1974, s. 37–46);
K podstatě tzv. sociálního a slovanského expresionismu u Leoše Janáčka (In: Česká hudba světu – svět české hudbě, ed. Jiří Bajer, Praha 1974, s. 119–131);
Vladimír Helfert a brněnská návštěva Arnolda Schönberga v březnu 1925 (In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada hudebněvědná (H) 23, č. 9, příloha Vladimír Helfert - pokrokový vědec a člověk, ed. Rudolf Pečman, Brno 1974–1975, s. 25–26);
Hudba v časopise Krok (1821–1840) (In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada hudebněvědná (H) 24, č. 10, ed. Rudolf Pečman, Brno 1975, s. 19–34);
K analýze vokální melodiky Janáčkovy opery Věc Makropulos s využitím samočinného počítače (Hudební věda 12, 1975, č. 1, s. 46–64);
Hudební experiment (spoluautor Jiří Kulka) (Opus musicum 8, 1976, č. 5, s. 136–137);
Janáčkova symfonie Dunaj v pojetí Osvalda Chlubny (Hudební věda 15, 1978, č. 4, s. 326–331);
K opeře Josefa Berga Johannes doktor Faust (Opus musicum 12, 1980, č. 7, s. 204–209);
Piesnotvor – Vodohlasa – Sladoň. Tři staročeské hudební termíny (spoluautor Dušan Šlosar) (In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada hudebněvědná (H) 31, č. 17, ed. Rudolf Pečman, Brno 1982, s. 73–77);
Janáčkova úplná nauka o harmonii v nakladatelství Universal Edition ve Vídni, 1914–1920 (In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada hudebněvědná (H) 31, č. 17, ed. Rudolf Pečman, Univerzita J. E. Purkyně, Brno 1982, s. 41–47);
Poznámky ke komplexní analýze 5. výstupu z 2. jednání Janáčkovy Její pastorkyně (In: Zprávy společnosti Leoše Janáčka 2, Brno 1983, s. 23–32);
Die Bassklarinette in Janáček´s Sextet „Jugend“ (In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada hudebněvědná (H) 31, č. 18, ed. Rudolf Pečman, Brno 1983, s. 25–28);
Z údobí rudolfínské kapely. Některá česká jména (Spoluautor Dušan Šlosar) (In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada hudebněvědná (H) 31, č. 18, ed. Rudolf Pečman, Brno 1983, s. 31–32);
Několik glos k Blahoslavově hudební terminologii (spoluautor Dušan Šlosar) (Opus musicum 15, 1983, č. 9, s. 264–266);
Radost z hudby. Úvahy o Martinu Luterovi, reformaci, protireformaci a hudbě (spoluautor Josef Válka) (Opus musicum 15, 1983, č. 9, s. 257–263);
Z pamětí válečníka a dvořana (Jindřich Hýzrle z Chodů) (Opus musicum 16, 1984, č. 4, s. 113–116);
Několik poznámek ke vzniku označení lesní roh v české hudbě během 1. poloviny 19. století (In: Minulost a přítomnost lesního rohu. Materiály z mezinárodního sympozia Janáčkovy akademie múzických umění v Brně 25. –27. září 1981, editor Jan Trojan, Brno 1984, s. 142–146);
Podíl Jakuba Jana Ryby na vzniku novočeské hudební terminologie (Spoluautor Dušan Šlosar) (In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada hudebněvědná (H) 32–33, č. 19–20, ed. Rudolf Pečman, Brno 1984, s. 45–51);
Dodekafonie a česká hudba (In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada hudebněvědná (H) 32–33, č. 19–20, ed. Rudolf Pečman, Brno 1984, s. 165–169);
Eine tschechische Opernaktualisierung das Faust-Stoffes (In: Hudební divadlo – sborník z brněnského kolokvia 1980, ed. Rudolf Pečman, Brno 1984, s. 370–374);
Miloslav Ištvan a jeho komorní oratoria (spoluautor Leoš Faltus) (Hudební věda 22, 1985, č. 1, s. 3–23 a č. 2, s. 155–174);
Hudba na Moravě v 60. a 70. letech 20. století a kompoziční techniky (In: Morava v české hudbě, ed. Rudolf Pečman, Brno 1985, s. 115–117);
Znovu Janáčkova symfonie Dunaj (spoluautor Leoš Faltus) (Opus musicum 17, 1985, č. 7, s. 193–196);
Francis Bacon o maskách a triumfálních slavnostech (spoluautor Josef Válka) (Opus musicum 18, 1986, č. 7, s. 193–195);
Janáček a Zeyerův verš v opeře Šárka (In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada hudebněvědná (H) 35, č. 21, ed. Rudolf Pečman, Brno 1986, s. 41–50);
Myšlení v hudbě – myšlení o hudbě. Dalhausova hudební teorie (Opus musicum 18, 1986, č. 3, s. 94–96);
Josef Berg a teoretické učení Leoše Janáčka (Opus musicum 19, 1987, č. 2, s. 43–46);
Josef Berg a jeho Vyvolávači (Opus musicum 19, 1987, č. 2, s. vii–x);
Claudio Monteverdi und die böhmischen Länder. Bemerkungen zur Frage der Italianisierung der Kulturverhältnisse (In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada hudebněvědná (H) 35–36, č. 23–24, ed. Rudolf Pečman, Brno 1988, s. 13–18);
Janáčkův Houslový koncert – torzo nebo vrcholné dílo posledního údobí skladatele? (spoluautor Leoš Faltus) (Opus musicum 20, 1988, č. 3,  s. 89–96);
František Martin Pelcel: Akademická nástupní řeč o užitečnosti a důležitosti češtiny (spoluautor Dušan Šlosar) (In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada hudebněvědná (H), č. 23–24, ed. Miloš Štědroň, Rudolf Pečman, Brno 1988, s. 67–94);
Ohlédnutí po moderně. Více než biografie K. H. Stockhausena. (Opus musicum 21, 1989, č. 3,  s. 77–82);
K metodě analýzy v novákovských studiích Václava Štěpána (In: Zprávy Společnosti Vítězslava Nováka 1990, č. 16, s. 27–32);
Beethovenova harfová divertimenta z Náměště? (Opus musicum 23, 1991, č. 4, s. 102–107);
Hudební terminologie ve sbírce J. A. Seydla (1775–1837) (spoluautor Dušan Šlosar) (In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada hudebněvědná (H), č. 22, ed. Miloš Štědroň, Brno 1991, s. 55–60;
Klavírní tvorba C. W. Haugwitze. Několik poznámek ke vztahu artificiální a nonartificiální hudby ve 30.–70. letech 19. století (Opus musicum 23, 1991, č. 4, s. 108–125);
Die tschechische Musikkultur nach 1989 (Oesterreichische Musikzeitschrift, 1992, č. 7–8, s. 417–420);
Česká hudební terminologie v díle J. A. Komenského (spoluautor Dušan Šlosar) (In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada hudebněvědná (H) 41–42, č. 27–28, 1992–1993, Brno 1993, s. 17–43);
Hudební terminologie Adama Michny z Otradovic (spoluautor Dušan Šlosar) (In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada hudebněvědná (H), 43, č. 29, ed. Miloš Štědroň, Brno, 1994, s. 13–24);
Hudba v pražské slavnosti „Phasma Dionysiacum“ 1617 (spoluautor Miloslav Študent) (In: Folia historica bohemica 17, Praha 1994, s. 143–150);
Errata v libretu Janáčkovy poslední opery Z mrtvého domu (Dostojevskij–Janáček–Bakala–Chlubna) (Opus musicum 26, 1994, č. 7, s. 201–204);
Janáček o naturalismu (Opus musicum 27, 1995, č. 6, s. 281–293);
Literární texty u moravských skladatelů šedesátých let 20. století (Opus musicum 27, 1995, č. 1, s. 13–17);
Janáček´s „Danube“: Some Notes on the Montage of the Symphony by the Composer and on its Reconstrution form an Autograph Draft (Janáček and Czech Music. Proseedings of The International Conference Saint Louis, 1988, edited by Michael Beckerman and Glen Bauer, Studies in Czech Music No. 1, New York 1995, s. 321–334);
Výskyt slova burčák v německo-latinském studentském zpěvníku z Brna (1745) (In: Pocta Dušanu Šlosarovi. Sborník k 65. narozeninám, Boskovice 1995, s. 97–102);
Janáčkova melodika – některé specifické rysy (In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada hudebněvědná (H) 44, č. 30, ed. Miloš Štědroň, Brno, 1996, s. 93–108);
Jiří Fukač šedesátiletý? Neuvěřitelné.... (Hudební věda 33, 1996, č. 1, s. 92–95);
Konec století a tisíciletí na Skleněné louce (In: Ticho, současník hudby, únor 1996, s. 8–9);
Fenomén Janáček (Hudební rozhledy 1996, č. 11, s. 36–38);
Cantilenae Diversae (In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada hudebněvědná (H) 45, č. 35, ed. Petr Macek, Brno 1997, s. 52–82);
Vysoké umělecké hudební školství na Moravě – realizace Janáčkovy ideje (In: Hledání kontinuity vědeckého poznání na Moravě a ve Slezsku, Brno 1997, s. 86–87);
Was war „österreichisch“ an 25-jährigen Janáček (Leipzig und Wien) (In: Colloquium „Wenn es nicht Österreich gegeben hätte...“, ed. Petr Macek, Praha, Brno 1997, s. 32–36);
Listy důvěrné. Analytické poznámky ke skice Janáčkova II. smyčcového kvartetu (Hudební věda 34, 1997, č. 1, s. 90–99);
Autografní skica Janáčkova II. smyčcového kvartetu Listy důvěrné (spoluautor Leoš Faltus) (In: Kritické edice hudebních památek II, sborník z konferencí katedry muzikologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého, konaných 1995, 1996, 1997, ed. Jan Vičar a Božena Felgrová, Olomouc 1998, s. 91–99);
Janáček, Dostojewski, Chlubna, Bakala: Errata in der letzten Opern „Aus einem Totenhaus“ (In: Musikwissenschaftlichen Kolloquien „Stadt und Region als Schauplätze des Musikgeschehens“ Brno 1993; „Komponist und Literatur im Kulturambiente der Neuzeit. Zum Andenken an Leoš Janáček“, Brno 1994, sborník z konferencí 28–29, ed. Petr Macek, Brno 1998, s. 157–162);
Janáček and his relation to the Avant-garde of the 1920´s (In: Prof. Jiří Fukač Festschrift, ed. Stanislav Bohadlo, Náchod 1998, s. 153–157);
Janáček a hudba 20. století – Janáček a verismus (Univerzitní noviny 5, 1998, č. 10, s. 21–25);
Due Boemi – Ein Beispiel einmaliger interpretatorischer Ambivalenz (In: Musikwissenschaftlichen Kolloquien „Die Musikentwicklung nach 1968/69. Im Vorzeichen einer Überlebenphilosophie der Neuen Musik?“, Brno 1997; „Komponist und Humanität. Prosa – vertont, tönend  gestaltet und musikalisch erlebt“, Brno 1998, sborník z konferencí 32–33, ed. Petr Macek, Praha, Brno 1999, s. 66–77);
Vor der Gesamtausgabe der Sprechmelodien von Leoš Janáček. Bemerkungen zum Projekt (In: Musikwissenschaftlichen Kolloquien „Die Musikentwicklung nach 1968/69. Im Vorzeichen einer Überlebenphilosophie der Neuen Musik?“, Brno 1997; „Komponist und Humanität. Prosa – vertont, tönend  gestaltet und musikalisch erlebt“, Brno 1998, sborník z konferencí 32–33, ed. Petr Macek, Praha, Brno 1999, s. 137–139);
Hudební termíny ve slovníku Tomáše Rešela (spoluautor Dušan Šlosar) (In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada hudebněvědná (H) 47, č. 33, ed. Petr Macek, Brno, 1998, s. 71–82);
Janáčeks Music for the Contemporary Culture Exhibitien in Brno, 1928 (In: The Crossroads of Conference, ed. Jiří Fukač, Zdeněk Chlup, Alena Mizerová, Alena Schauerová, Brno 1999, s. 29–30);
Direct Discourse and Speech Melody in Janáček´s Operas (In: Janáček Studies, ed. Paul Winglield, Cambridge 1999, s. 79–108);
Janáčkův a Vrchlického Amarus: několik deklamačních i jiných marginálií (In: Du podel blesku. Sborník k 70. výročí smrti L. Janáčka, Vendryně 1999, s. 9–10);
Janáčkovy nápěvky mluvy. Imprese – stereotypy – výsledky analýz? (Prolegomena před vydáváním úplného souboru Janáčkových nápěvků z let 1897–1928) (Hudební věda 37, 2000, č. 1–2, s. 140–156);
Hudební terminologie ve slovníku Kašpara Vusína (spoluautor Dušan Šlosar) (In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada hudebněvědná (H) 48, č. 34, ed. Petr Macek, Brno 2000, s. 19–27);
Česká hudební terminologie 15. století (spoluautor Dušan Šlosar) (In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada hudebněvědná (H) 49, č. 35, ed. Petr Macek, Brno 2001, s. 119–125);
Nová hudba v šedesátých letech v brněnském Domě umění (In: 90 let Domu umění města Brna – Historie jednoho domu, Brno 2000, s. 177–180);
Janáček a parafráze operetní hudby? Marginalie k místu, které by mohlo být ve 4. části Janáčkova II. smyčcového kvartetu Listy důvěrné „podezřelé“, že posloužilo jako tzv. ironizace banálního (Opus musicum 33, 2001, č. 3, s. 21–24).
 
Edice – účast na souborném kritickém vydávání děl Leoše Janáčka
Na Soláni čarták (řada B, svazek 3) Supraphon Praha – Bärenreiter Kassel, Basel, London 1981 (spolueditor Jan Hanuš);
Putování dušičky. Houslový koncert (řada H, svazek 4) Editio Supraphon Praha – Bärenreiter 1997 (spolueditor Leoš Faltus);
Amarus (řada B, svazek 1) Editio Bärenreiter Praha 2000 (spolueditor Leoš Faltus);
Dunaj (řada D, svazek 10) Editio Bärenreiter Praha – v tisku (spolueditor Leoš Faltus);
Smyčcový kvartet č. 1 z podnětu Tolstého Kreutzerovy sonáty (řada E, svazek 3a) Editio Bärenreiter Praha – v tisku (spolueditor Leoš Faltus);
Smyčcový kvartet č. 2 “Listy důvěrné” (řada E, svazek 4) Editio Bärenreiter Praha – v tisku (spolueditor Leoš Faltus);
Balada blanická (řada D. svazek 8) Editio Janáček Brno – v tisku (spolueditor Karel Steinmetz).
 

II. Dílo hudební (výběr)
 
Scénická hudba
Balada pro banditu (muzikál, Milan Uhde), 1975, Brno, 1979, zfilmováno, videokazeta Barrandov Biografia a. s. Centrum  českého videa + F1, další inscenace: Ostrava, Nitra, Most, písničky na CD, kazetách a LP (Panton, Bonton Music, Multisonic);
Pohádka máje (muzikál, Milan Uhde), 1976, Brno, další inscenace: Most, Český Těšín;
Chameleon aneb  Josef Fouché („nová“ opera, Ludvík Kundera, Miloš Štědroň, Petr Scherhaufer, Petr Oslzlý), 1984, Brno, 1988, Košice);
Balet  Makábr. Hommage a B. B. („nový tanec“, spoluautor hudby Leoš  Faltus, libreto: Ludvík Kundera, Petr Oslzlý, Petr Scherhaufer, Miloš  Štědroň), 1988, Brno;
Věc Cage aneb Anály avantgardy dokořán (komorní opera – týmová kompozice s Ivo Medkem a Aloisem Piňosem), 1995, Český rozhlas Brno;
Anály předchůdců avantgardy aneb Setkání slovanských velikánů (komorní opera – týmová kompozice s Ivo Medkem a Aloisem Piňosem), 1997, Brno, Ostrava 2000;
Tance Rudolfa II. (balet, Marek Pivovar), 1998, Ostrava;
Hra o lásce, smrti a věčnosti na motivy hry Roman Rollanda (hudební hra, Stanislav Moša), 1998, Brno;
Šumař na svatbě (hudební hra, G. Gorin, I. Stránský), 1998, Uherské Hradiště.
 
Orchestrální
Tyche pro orchestr, 1969;
Indiánům. Symfonická freska, 1972;
Kolo. Symfonie, 1973;
Sekvence na smrt Šostakoviče, 1975;
Koncert pro violoncello a orchestr, 1977;
Staré a nové renesanční tance pro basklarinet, klavír, smyčcový orchestr a bicí (Danze I – Cadenza I, Danze II – Cadenza II, Danze III – Coda), 1981, LP a CD Panton: Due Boemi di Praga, Čeští komorní sólisté/Jan Zbavitel;
Koncertní scény pro fagot a orchestr „Pocta Bohumilu Matalovi“, 1984;
Lamento pro housle, violu a orchestr in memoriam Miroslava Venhody, 1987;
Muránský zámek. Fantazie pro orchestr, 1988;
Šest villanell pro violoncello a smyčcový orchestr, 1987, LP Supraphon;
Podtínání pro orchestr in memoriam Miloslava Ištvana, 1990;
Smíchy a smutky pro komorní orchestr, 1990;
Scény pro flétnu, housle, marimbu, kontrabas a smyčcový orchestr, 1997;
ROCK 1618 pro smyčcový orchestr a 4 hráče na bicí, 2001.
 
Komorní
Meditace pro basklarinet sólo, 1963;
Agonie pro housle, basklarinet a bicí, 1964;
Stazioni di Via crucis pro  basklarinet, flétnu, klavír, cembalo a bicí, 1964, partitura a hlasy: Panton, 1972,  LP  Supraphon: Musica nova;
Lejch pro basklarinet a klavír, 1965, LP  Supraphon: Due Boemi di Praga;
Aksaky pro klavír, flétnu, dvě violy, violoncello a bicí, 1972;
Obrázky ze staré Moravy (Chorál, Ozvěna staré slovnosti, Trávnica, Tanec I, Lužní les, Tanec II, Pastevecká), spoluautor Arnošt Parsch, 1977, vyd. Panton 1983;
Seikilos aus Mähren pro basklarinet  a klavír, 1979, CD EGEF Records: Due Boemi di Praga;
Valachica pro basklarinet  a klavír, 1980;
Aušvicata biker három (V Aušvicu je veliký hlad), pro basklarinet a klavír, 1981, LP Panton: Due Boemi di Praga;
Trium vocum pro zobcovou flétnu, violoncello a bicí, 1983;
Pět hajdúckých pro  kytaru a housle, 1984;
Danze, canti e lamenti pro smyčcové  kvarteto, 1986;
Sette villanelle per flauto e pianotorte sopra una melodia di Claudio Monteverdi, 1990;
Gipsy Song and Dance pro basklarinet a klavír (1990), CD NSS Records: Due Boemi di Praga;
Hoj. Sternenhochovské scény pro housle a soubor bicích nástrojů, 1990;
Quadra pro basklarinet, violoncello, tenorový saxofon,  klavír a bicí nebo pro 3 basklarinety a klavír, 1992;
Passacaglia pro sólovou flétnu, 1992;
Quadra, verze pro 3 basklarinety a klavír, 1992;
Trio pro housle, violoncello a  klavír, 1993;
Canzona e tripla (Modlitba basklarinetu) pro 19  basklarinetů, 1993;
Ländler pro housle a bicí nástroje, 1993;
Smyčcový kvartet, 1994;
Tance krále Leara pro violoncello, staré nástroje a bicí, 1996;
Tance pro marimbu a  klavír, 1996;
Horribile auditu. Cyklus pro varhany, 1997.
 
Vokální
Verba. Kantáta na slova Matoušova evangelia pro smíšený sbor a 2 trubky (1969);
Gioia dolorosa. Madrigalová kantáta na slova nápisu z náhrobku Carlose Gesualda, 1974, LP Panton;
Bez knih jsou národy nahé. Kantáta pro smíšený sbor a instrumentální soubor, 1977, LP Panton: Brněnský akademický sbor/Lubomír Mátl;
Mistr Machaut v Čechách. Pro mezzosoprán, flétnu, klarinet, violu a klavír (Cesta do Čech, Polka-Hoquet, Praga caput regni, Vokabulář hudby pro mistra Machauta aneb co se jak řekne o hudbě česky), 1982, LP Panton: Ars cameralis;
Dávná jména – dávná slova. Cyklus písní na keltské texty z našeho území pro mezzosoprán, basklarinet a klavír (1982);
Sedmikvítek pro lidovou zpěvačku a orchestr (1987);
Smrt Dobrovského. Kantáta – oratorium pro  mezzosoprán, basbaryton, smíšený sbor a orchestr (1987–88);
Na dávném prosu. Deset songů pro hlasy, 2 housle, loutnu, cimbál, violoncello a bicí na texty Jana Skácela (1989), CD JOTA;
Flores. Cyklus pro mezzosoprán a loutnu na slova Mikuláše Dačického, Jana Amose Komenského a Šimona Lomnického, 1991;
Pětilístek pro 2  zpěváky a orchestr na slova lidové pozie, 1991;
Missa sine  ritu. Pro mezzosoprán a violoncello na slova Jana Skácela, 1995–96;
Lupi Cantata 3 vocum, 2001, CD Pívox.
 
Elektronická a počítačová
Utis, 1966;
Panychida Pasternakovi. Konkrétní hudba na ruský text  Borise L. Pasternaka, 1968–69;
BIS, 1971;
Moresca pro syntetizér, 1990;
Seconda prattica pro syntetizér, 1991.