Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Kubelík, Jan

Tisk

(křtěný Jan Evangelista)

Charakteristika: houslista a skladatel

Datum narození/zahájení aktivity:5.7.1880
Datum úmrtí/ukončení aktivity:5.12.1940
Text
DíloLiteraturaArchiválie

Kubelík, Jan (křtěný Jan Evangelista), houslista a skladatel, narozen 5. 7. 1880, Praha, zemřel 5. 12. 1940, tamtéž (pohřben na Slavíně).

 

Narodil se v rodině zahradníka a kapelníka Josefa Matěje Kubelíka, u kterého získal základy hry na housle (1885–88). Obecnou školu navštěvoval v Michli, měšťanskou školu na Královských Vinohradech. Ve studiu houslí pokračoval u Karla Webera (1888–89), Karla Jana Ondříčka (bratr Františka Ondříčka, 1890–91) a Františka Sršně (1891–92). První koncerty uskutečnil jako zázračné dítě začátkem roku 1889 v Nuslích a 25. března 1889 v Michli. V Brně vystoupil poprvé 24. září 1889. Na konci roku 1890 provedl na Žofíně Houslový koncert č. 7 Charlese Bériota a dostal první nabídku na zahraniční turné, kterou jeho otec odmítl. Na pražskou konzervatoř byl přijat předčasně již ve dvanácti letech z iniciativy Otakara Ševčíka, v jehož třídě studoval (1892–98). Během studia uskutečnil několik koncertů pod smyšleným jménem, protože studenti nesměli vystupovat mimo školu. Na konci studia přednesl ve Stavovském divadle Houslový koncert D dur Johannesa Brahmse s vlastní kadencí (31. března 1898) a absolvoval Houslovým koncertem D dur Niccolò Paganiniho s kadencí Emile Saureta (7. července 1898). V prosinci téhož roku poprvé vystoupil s Českou filharmonií, se kterouprovedl Houslový koncert fis moll Heinricha Wilhelma Ernsta. Skladbu, kontrapunkt a formy studoval u Karla Steckera, hudební nauku u Josefa Förstra, harmonii u Karla Knittla a orchestrální hru u Antonína Bennewitze.

Od počátku se věnoval výhradně sólové kariéře, odmítl například místo koncertního mistra v Národním divadle. V roce 1899 uskutečnil první zahraniční koncerty ve Vídni a Budapešti, o rok později hrál například v Berlíně, Bukurešti, Miláně, Paříži a Londýně a v sezóně 1901/02 poprvé koncertoval na americkém kontinentu. V roce 1901 pomohl České filharmonii ve finanční tísni významným obnosem a zasloužil se o realizaci koncertního turné orchestru v Anglii pod názvem The Kubelik Bohemian Orchestra za řízení Oskara Nedbala (1902). Koncertoval po celém světě, uskutečnil více než šest tisíc koncertů přibližně v padesáti zemích na všech kontinentech. Mezi jeho nejvýznamnější počiny patřil jubilejní cyklus deseti koncertů, v němž čtyřikrát vystoupil s Českou filharmonií pod vedením svého syna Rafaela Kubelíka (19. září 1939 – 7. března 1940). Naposledy vystoupil v Praze 8. května 1940 a o tři dny později v Neveklově.

Do jeho širokého repertoáru, který hrál celý život zpaměti, patřila díla Johanna Sebastiana Bacha, Georga Friedricha Händela, Tomasa Vitaliho, Arcangela Corelliho, Wolfganga Amadea Mozarta, Ludwiga van Beethovena, Giovanni Viottiho, Johannesa Brahmse, Maxe Brucha, Niccolò Paganiniho, Christiana Sindinga, Alexandra Glazunova, Pjotra Iljiče Čajkovského, Heinricha Wilhelma Ernsta, Edvarda Griega, Édouarda Lala, Henri Vieuxtempse, Camille Saint-Saënse, Césara Francka, Pablo de Sarasateho, Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Josefa Suka, Josefa Bohuslava Foerstra a dalších. Na gramofonové desky nahrál kolem čtyřiceti skladeb. Klavírními doprovazeči Jana Kubelíka byli Otakar Málek (1899), Ludwig Schwab (1899–1912), Rudolf Friml (1902), Pierre Augieras (1912), Gabriel Lapiѐre (1912), Emil Hájek (1923–28), Otto Haša (1928–31), Rafael Kubelík (1934–36, 1939) a Alfred Holeček (1931–40).

Jan Kubelík, všeobecně vzdělaný, inteligentní a pracovitý houslista, patřil mezi nejvýznamnější interprety své doby. Díky brilantní technice byl srovnáván s Niccolò Paganinim (přezdívaný Paganini redivivus, Čaroděj houslí, King of Music). Dbal na stylové provedení skladeb, jeho hra byla vzhledem k dokonalému zvládnutí všech složek označována za akademickou, vyznačovala se velkou zpěvností, omezením glissanda a vibrata, sytým tónem a logickou výstavbou. Vycházel z metody Otakara Ševčíka, od které se časem odpoutal a vytvořil si vlastní interpretační styl. Od roku 1899 hrál na housle z dílny Guarneri a od roku 1910 na housle Emperor z dílny Stradivari vyrobené v roce 1715. Ke hvězdné kariéře Kubelíkovi dopomohli impresáriové Julius Skřivan (1899–1923) a Gustav Arnim Svojsík (1923–40).

Získal rumunský řád Bene merenti Caroli (1900), rumunský řád hvězdový s titulem královského komorního virtuóza (1900), srbský komandérský řád sv. Sávy (1900), komturský velkokříž papeže Řehoře Velikého (1901), Beethovenovu zlatou medaili Filharmonické společnosti v Londýně (1902, z Čechů kromě něho získali tuto medaili pouze František Ondříček a Antonín Dvořák), ruský carský řád sv. Anny (1903), francouzský kříž Deʼl instruction publique (1904), Paganiniho medaili města Janova (1905), korunní řád rumunský (1907), francouzský rytířský kříž (1909), řecký velkokříž Krista Spasitele (1926), čestný dar ministra školství a čestný dar Národní rady. Stal se rytířem čestné legie v Paříži (1909), členem české akademie věd a umění (1932), čestným členem Filharmonické společnosti v Londýně (1901), České filharmonie (1902), pěveckých spolků Lumír v Praze a Žerotín v Olomouci (1929) a řady dalších domácích i zahraničních institucí. Odmítl rakouský šlechtický titul, po celý život se hrdě hlásil ke svému češství.

Na programy koncertů zařazoval také vlastní skladby, které byly romanticky zaměřené a virtuózně nástrojově stylizované. Plně využíval houslistickou zpěvnost a odmítal moderní experimenty (expresionismus, atonalita). Komponoval houslové koncerty, skladby pro housle s doprovodem klavíru, kadence ke koncertům jiných autorů a skladby orchestrální. Vytvořil orchestrální a klavírní doprovody ke kompozicím Niccolò Paganiniho a úpravy skladeb jiných autorů pro housle a klavír (například Poem Zdeňka Fibicha). Napsal několik článků do zahraničních časopisů a drama z italského baroka Duše houslí, ke kterému vytvořil i hudbu.

Oženil se se šlechtičnou Mariannou Czáky-Széll, se kterou měl pět dcer a tři syny. Koupil několik nemovitostí, ve kterých střídavě pobýval (Vídeň, Praha, Býchory u Kolína, Orlová a Bytčice na Slovensku, Abbazia – dnes Opatija v Chorvatsku). V roce 1930 nevýhodně koupil v rakouské obci Rotenturmnovogotický zámek s přilehlým panstvím, žulovými lomy i dluhy předchozího vlastníka. Po dvouletém soudním procesu a dalších nevýhodných investicích na burze přišel o většinu svého značného majetku.O Janu Kubelíkovi byly natočeny dva němé filmy (před odjezdem do Spojených států amerických – 1927, z pobytu na Vinohradech – 1940) a dokumentární film Legenda jménem Kubelík (2000). V roce 1990 založili jeho děti Rafael Kubelík a Anita Kubelíková Společnost Jana Kubelíka, která se věnuje propagaci díla a historických nahrávek slavného houslisty a skladatele.


Dílo

Dílo hudební:

 

Houslové koncerty

Koncert pro housle a orchestr č. 1 C dur (1916, premiéra 29. 1. 1917, Vídeň, dirigent Oskar Nedbal; česká premiéra, únor 1917, Praha, orchestr Národního divadla, dirigent Karel Kovařovic; vyd. Starý, Praha 1920).

Koncert pro housle a orchestr č. 2 D dur (1917–19, premiéra 14. 11. 1919, Praha, Česká filharmonie, dirigent Václav Talich; vyd. Starý, Praha 1920).

Koncert pro housle a orchestr č. 3 E dur (1917–19, premiéra 14. 11. 1919, Praha, Česká filharmonie, dirigent Václav Talich; vyd. Vlk, Praha 1932).

Koncert pro housle a orchestr č. 4 B dur (1920, premiéra 7. 1. 1923, Praha, Česká filharmonie, dirigent Oskar Nedbal; vyd. Vlk, Praha 1932).

Koncert pro housle a orchestr č. 5 a moll (1922–23, premiéra 3. 10. 1923, Praha, dirigent Václav Talich).

Koncert pro housle a orchestr č. 6 h moll (1924, premiéra 7. 11. 1924, Praha, dirigent Václav Talich).

 

Skladby pro housle a klavír

Melodie (1916, vyd. Starý, Praha 1920).

Nokturno (1916, vyd. Starý, Praha 1920).

Pierrette (1916, vyd. Starý, Praha 1920).

Stará píseň (1916, vyd. Starý, Praha 1920).

Burleska (1928, premiéra 26. 9. 1928, Praha; vyd. Vlk, Praha 1931).

Večerní píseň (1928, premiéra 26. 9. 1928, Praha; vyd. Vlk, Praha 1931).

Tanec oktáv, scherzo (1930, vyd. Vlk, Praha 1931).

Orientální scéna (1930, vyd. Vlk, Praha 1931).

Menuet (1930, vyd. Vlk, Praha 1931).

Tenerezza (1930, vyd. Vlk, Praha 1931).

Canzonetta (1931).

Tarantela (1931).

 

Kadence

Johannes Brahms: Houslový koncert op. 77 D dur (1898, premiéra 31. 3. 1898, Praha; vyd. Vlk, Praha 1932).

Niccolò Paganini: Houslový koncert op. 6 D dur (1908, premiéra 10. 11. 1908, Londýn; vyd. Vlk, Praha 1932).

Josef Bohuslav Foerster: Houslový koncert op. 88 c moll (1911, vyd. Universal Edition, Vídeň 1912).

Ludwig van Beethoven: Houslový koncert op. 61, D dur (1927, vyd. Vlk, Praha 1932).

Wolfgang Amadeus Mozart: Houslový koncert č. 5 A dur, KV 219 (1927, vyd. Vlk, Praha 1932).

Giovanni Battista Viotti: Houslový koncert a moll (1940).

Giuseppe Tartini: Sonáta g moll Ďáblův trylek.

 

Úpravy pro housle a klavír

Zdeněk Fibich: Poem (1908, premiéra 10. 1. 1909, Praha; vyd. Urbánek, Praha 1909).

Wolfgang Amadeus Mozart: Romance (1928, vyd. Vlk, Praha 1931).

Antonín Dvořák: Polonéza (1936).

 

Doprovody ke skladbám Niccolò Paganiniho

 

I. Orchestrální

Houslový koncert op. 6, D dur (1923, premiéra 5. 11. 1924, dirigent Václav Talich).

Capriccio op. 1, č. 24 (1923).

 

II. Klavírní

Capriccia op. 1 č. 13, 17, 24 (1923).

La Campanella op. 7 (1923).

Rej čarodějnic op. 8 (1929).

Moto perpetuo op. 11 (1929).

I Palpiti op. 13 (1929).

 

Ostatní doprovody

Antonio Bazzini: Rej skřítků.

 

Skladby pro orchestr

Symfonické variace (1931).

Symfonie a moll (1937, premiéra 12. 4. 1939, Praha, dirigent Rafael Kubelík).

Literatura

I. Lexika

Srb-Debrnov, Josef: Slovník hudebních umělců slovanských (rukopis Národního Muzea v Praze).

Catalogue of Red Label Gramaphone Records (1904).

Saerchinger, Cesar: International Whoʼs Who in Music and Musical Gazetteer (New York 1918).

Remy, Alfred – Baker, Theodore: Bakerʼs Biographical Dictionary of Musicians (New York 1919).

Einstein, Alfred: Das neue Musiklexikon (Berlín 1926).

Norlind, Tobias: Allmänt musiklexikon (Stockholm 1927–28).

Müller, Erich Hermann von Asow: Deutsches Musiker-Lexikon (Drážďany 1929).

Key, Pierre Van Rensselaer: Pierre Keyʼs Musical Whoʼs Who. A Biographical Survey of Contemporary Musicians (New York 1931).

Frank, Paul – Altmann, Wilhelm: Kurzgefasstes Tonkünstler Lexikon: für Musiker und Freunde der Musik (Regensburg 1936).

Schmidl, Carlo: Dizionario universale dei musicisti (Milano 21936–37).

PHSN.

Bio-Bibliographical Index of Musicians in the United States of America Since Colonial Times (Washington 1941).

MGG1.

Pena, Joaquin – Angles, Higinio – Querol Gavalda, Miguel: Diccionario de la música labor (Barcelona 1954).

Ewen, David: Living Musicians: First Supplement (New York 1957).

ČSHS.

Honegger, Marc: Dictionnaire de la musique (Paříž 1970–76).

Straková, Theodora – Sehnal, Jiří – Přibáňová, Svatava: Průvodce po archivních fondech Ústavu dějin hudby Moravského musea v Brně (Brno 1971).

DČHK.

Ewen, David (red.): Musicians Since 1900: Performers in Concert and Opera (New York 1978).

Schang, Frederick C.: Visiting Cards of Violinists (New York 1979).

Campbell, Margaret: The Great Violinists (Londýn 1980).

New Grove1.

MEH.

Robijns, Jozef – Zijlstra, Miep: Algemene muziek encyclopedie (Haarlem 1984).

Malá československá encyklopedie (Praha 1984–87).

Myers, Kurtz: Index to Record Reviews 1984–1987 (Boston 1989).

Paris, Alain: Dictionnaire des interpretes et de lʼinterpretation musicale au XXe siècle (Paříž 1989).

Tomeš Josef – Léblová, Alena a kolektiv: Československý biografický slovník (Praha 1992).

Tomeš, Josef a kolektiv: Český biografický slovník XX. století (Praha–Litomyšl 1999).

Šlechtová, Alena – Levora, Josef: Členové České akademie věd a umění 1890–1952 (Praha 22004).

Kyas, Vojtěch: Průvodce po archivních fondech II Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea. Přírůstky za léta 1971–2001 a doplňky (Brno 2007).

 

II. Sborníky a periodika

Nedbal Oskar: Ze vzpomínek na Jana Kubelíka (Tempo,1929–30, s. 324–327).

Čeleda, Jaroslav: Životopis (Hudební výchova 11, 1930, s. 2; 12, 1931, s. 5).

Blažek, Vlastimil (ed.): Sborník na paměť 125 let konservatoře hudby v Praze (Praha 1936).

Voldan, Bedřich: Šedesátiletý Jan Kubelík (Hudební věstník 33, 1940, s. 204).

Kubát, Norbert: K šedesátým narozeninám Jana Kubelíka (Hudební výchova 21, 1940, s. 98).

Procházka, Karel: Hrstka vzpomínek na setkání s Janem Kubelíkem ve světě (Hudební výchova 21, 1940, s. 100).

Kubát, Norbert: O Janu Kubelíkovi (Hudební výchova 22, 1941, s. 8–9).

Galia, Jaroslav: Odešli od nás (Hudební zpravodaj 10, 1941, č. 1, s. 17).

Dostál, Jiří (red.): Sborník Jan Kubelík (Praha 1942, obsahuje seznam skladeb, soupis repertoáru, diskografie a literatury).

Veverka, Karel: Kubelíkův noční koncert v přírodě (Český deník, 14. 2. 1943).

Lahoda, Tomáš: Housle mé země. K 65. výročí narození Jana Kubelíka. Nad sirobou tvých němých strun (Umělec 1, 1945, č. 5, s. 75).

Sborník Pražské jaro. O ceně Jana Kubelíka (Praha 1947).

Čeleda, Jaroslav: Emperor. Housle Jana Kubelíka (Svobodné noviny 1947, č. 178).

Vejdělka, Cyril: Jan Kubelík a W. A. Mozart (Ke kulturnímu výročí UNESCO, Zprávy Bertramky 11, 1980, č. 2).

Mojžíšová, Olga: Jan Kubelík a Česká filharmonie. Historie, osoby, kontexty (In: 100 let České filharmonie, Praha 1997, s. 44–55).

Skočková, Hana: Rod houslového virtuosa Jana Kubelíka (Rodopisná revue 5, 2003, č. 1, s. 6–7).

Reitererová, Vlasta: V hudbě život Čechů X. (Harmonie 13, 2004, č. 10, s. 28–31).

Vilímec, Miroslav: Jan Kubelík stále živým pojmem (Hudební rozhledy 58, 2005, č. 12, s. 41–42).

Skočková, Hana: Rod hudebníků Kubelíků (Genealogické a heraldické listy 34, 2014, č. 2, s. 2–12).

Vilímec, Miroslav: Jan Kubelík. King of Music (Harmonie 24, 2015, č. 12, s. 3–4).

Mužíková, Jana – Chárová, Růžena: Naše téma – Jan Kubelík (Zpravodaj Neveklovska, květen–červen 2015, s. 6–8).

 

III. Ostatní

Kienzl, Wilhelm: Im Konzert. Von Tonwerken und nachschaffenden Tonkünstlern empfangene Eindrücke (Berlín 1908).

Branberger, Jan: Konservatoř hudby v Praze (Praha 1911).

Paderewski, Ignacy Jan – Finck, Henry Theophilus: Success in Music and how it is Won (New York 1913).

Voldan, Bedřich: Skladby Jana Kubelíka (Praha 1923).

Eberhardt, Goby: Erinnerungen an bedeutende Männer unserer Epoche (Lübeck 1926).

Wasielewski, Wilhelm Joseph von: Die Violine und ihre Meister (Lipsko 7–81927).

Borecký, Jaromír: Stručný přehled dějin české hudby (Praha 21928).

Čeleda, Jaroslav: Jan Kubelík. Životopisná studie (Praha 1930).

Veselý, Richard: Dějiny České filharmonie v letech 1901–1924 (Praha 1935).

Žídek, František: Přehledné dějiny českého houslového umění (Vyškov 1940).

Aldrigh, Richard: Concert Life in New York 1902–1923 (New York 1941).

Kapras, Jan – Axman, Emil – Hoffmeister, Karel: Památce Jana Kubelíka. Tři projevy do Slavína na vyšehradském hřbitově dne 10. prosince 1940 (Praha 1941).

Škorpil, Bohumil: Na památku Jana Kubelíka (Neveklov 1941).

Šorm, J. E.: Tři vzpomínky na Jana Kubelíka (Vídeň 1941).

Hoffmeister, Karel: Jan Kubelík (Praha 1941).

Doležil, Hubert: Mistr houslí Jan Kubelík (Praha 1941).

Scholes, Percy Alfred: The Mirror of Music 1844–1944. A Century of Musical Life in Britain as Reflected in the Pages of the Musical Times (Oxford 1948).

Škorpil, Bohumil: Paběrky Neveklovska (Příbram 1948).

Jandík, Stanislav: Čaroděj houslí (Praha 1949).

Čápová-Richterová, Blažena: Ve stínu velikého Mistra – hrst vzpomínek na Mistra Jana Kubelíka (Toronto 1970).

Budiš, Ratibor: Housle v proměnách staletí (Praha 1975).

Hartnack, Joachim: Grosse Geiger unserer Zeit (Mnichov 1977).

Vratislavský, Jan: Jan Kubelík (Praha 1978).

Campbell, Margaret: The Great Violinist (Londýn 1980).

Hradil, František Míťa: Hudebníci a pěvci v kraji Leoše Janáčka (Ostrava 1981).

Roth, Henry: Master Violinists in Performance (New Jersey 1982).

Žídek, František: Čeští houslisté tří století (Praha 1982, s. 134–143).

Schwarz, Boris: Great Masters of the Violin. From Corelli and Vivaldi to Stern, Zukermanand Perlman (New York 1983).

Schonberg, Harold: The Glorious Ones. Classical Musicʼs Legendary Performers (New York 1985).

Thomson, John Mansfield: The Oxford History of New Zealand Music (Auckland 1991).

Everett, William: Rudolf Friml (Chicago 2008).

Hejnová, Veronika: Úvahy o houslové interpretaci s přesahem k principům houslové hry (magisterská diplomová práce, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, Brno 2012).

Braun, Emily – Rabinow, Rebecca (ed.): Cubism: the Leonard A. Lauder Collection (New York 2014).

Makariusová, Marie: Jan Kubelík – Rafael Jeroným Kubelík (In: Undaunted by Exile, Praha 2015, s. 295–301).

Stachová, Martina: Jan Kubelík (bakalářská diplomová práce, JAMU, Brno 2015).

 

www.sdmusic.cz/jankubelik/

http://operaplus.cz/velky-cesky-houslista-a-skladatel-jan-kubelik-1/

www.denik.cz/hudba/kubelikuv-houslovy-koncert-po-mnoha-letech-v-praze-20151113.html

http://www.novinky.cz/kultura/205029-houslistu-jana-kubelika-oznacovali-za-novodobeho-paganiniho.html

http://jan-k-celis.webnode.cz/news/jan-kubelik1/

Archivalie

Národní knihovna. Hudební oddělení.

Národní muzeum. České muzeum hudby.

 

Radek Poláček

Datum poslední změny: 13.9.2016