Rösler, Johann Joseph
(Rössler, Röβler, Roesler, Röszler; jen Joseph, Ján Jozef, jen Giuseppe nebo Giuseppe Giovanni)
Datum narození/zahájení aktivity:22.8.1771
Datum úmrtí/ukončení aktivity:28.1.1812
Text
Rösler, Johann Joseph (též Rössler, Röβler, Roesler, Röszler, jen Joseph, Ján Jozef, jen Giuseppe nebo Giuseppe Giovanni) skladatel, kapelník, klavírní virtuos, narozen 22. 8. 1771, Banská Štiavnica (tehdy Schemnitz), zemřel 28. 1. 1812, Praha.
Jeho otec, Carl Anton Rösler, působil v letech 1770 –74 jako důlní rada v Banské Štiavnici v tehdejším Uhersku. Poté byl jmenován guberniálním radou v Praze. Podle Monatsbericht der Gesellschaft der Musikfreunde des Oesterreichischen Kaiserstaates z roku 1829 poskytl svému synovi skromné hudební základy a seznámil ho s hudbou Johanna Sebastiana a Carla Phillipa Emanuela Bacha. Dobové prameny uvádějí, že Johann Joseph Rösler vystudoval gymnázium a filosofii, ale zároveň se horlivě vzdělával v hudbě jako samouk, protože studium u učitele hudby si nemohl dovolit. Patrně mu ale bezplatně poskytl několik hodin František Xaver Dušek, o čemž by svědčilo Röslerovo věnování ke Kantátě k Mozartově smrti.
Studiem spisů a partitur velkých mistrů a cvičením na klavír získal skvělé teoreticko-praktické znalosti, takže mohl být v roce 1795 angažován u Guardasoniho operní společnosti v Praze jako kapelník. Guardasoni uvedl některé jeho opery na italské texty, ale Rösler také zkomponoval více než 30 vstupů pro přední zpěváky společnosti (Teresa Saporiti-Codecasa, Therese Dolliani, Teresa Strinasacchi, Maria Luigia Caravoglia, Antonia a Gaetano Campi, Luigi Bassi, Giuseppe Siboni a další), které byly uvedeny v rámci oper jiných autorů. V Itálii se proslavil operou La forza dell´amore, kterou zkomponoval pro benátský karneval (1798). Po deseti letech místo kapelníka u Guardasoniho operní společnosti kvůli nespokojenosti s tamními poměry opustil a přijal pozvání od Petera von Braun do Dvorního divadla ve Vídni. Zde působil jako jeden z kapelníků operního orchestru od r. 1805. Ve Vídni si získal náklonnost jednoho z nejvlivnějších vídeňských hudebních mecenášů - knížete Josefa Františka Maxmiliána Lobkowitze. Kníže Lobkowitz byl též od roku 1807 členem vedení Dvorníhodivadla (Kavaliersdirektion). Prameny z 1. pol. 19. století uvádějí, že Röslerovy hráčské i skladatelské kvality vedly knížete Lobkowitze k rozhodnutí angažovat ho jako jednoho ze svých kapelníků, a to za skvělých podmínek. Lobkovický palác ve Vídni byl centrem setkávání zahraničních i domácích umělců a hudební události se zde konaly téměř každodenně. Svými kompozicemi a interpretační virtuozitou si zde Rösler získal respekt i mezi znalci a hudebními mistry.
Trvalé kompoziční, skladatelské i hráčské vypětí ale oslabilo jeho zdraví a v roce 1810 onemocněl na cestě do Roudnice, kam doprovázel knížete Lobkowitze. V červnu 1811 při další knížecí cestě do Čech prodělal silný záchvat chrlení krve, který byl pravděpodobně příznakem tuberkulózy. Tentokrát musel cestu přerušit a zůstat v Praze, kde 28. 1. 1812 (většina literatury uvádí 1813) zemřel. Řada dobových pramenů uvádí, že jeho smrt byla přijata s velkým smutkem a že s geniálním hudebníkem odešel i laskavý a charakterní člověk. Gerber uvádí, že na jeho pohřbu se hrálo Rosettiho Requiem za přítomnosti řady skladatelů a hudebníků.
Röslerův vlastnoručně psaný tematický katalog Repertorio di tutte le mie Composizioni incominciando dall´ anno 1796 (1796–1809, autograf v Archivu der Gesellschaft der Musikfreunde in Wien, později doplnil Constant von Wurzbach), vypovídá vzhledem ke krátkému tvůrčímu období i povinnostem kapelníka o Röslerově velkém pracovním nasazení. Podle katalogu a na základě nalezených not zkomponoval 9 oper a 6 kantát na italská i německá libreta (některé byly později přeloženy do češtiny), 2 pantomimy, melodram a více než 30 hudebních vložek do oper jiných autorů. Dále církevní hudbu, nejméně 74 vokálních děl (6 kantát, řadu árií, dueta, terzetta, kvarteta, písně na italské i německé texty). Psal též sinfonie, koncerty, komorní hudbu a zkomponoval více než 50 skladeb pro klavír nebo cembalo a řadu transkripcí pro klávesové nástroje.
Nekrology se shodují na tom, že byl geniální nebo výjimečný hudebník, v koncertních recenzích bývá zmiňována virtuosita a hloubka i půvab přednesu. Jeho kritici mu ale vytýkali u některých děl nedostatek originality, jindy povrchnost či chabá libreta.
Dílo
Dílo hudební:
Edice
Litschauer, Walburga (ed.): "In questa tomba oscura": Giuseppe Carpanis Dichtung in 68 Vertonungen (1808–1814) (Denkmäler der Tonkunst in Österreich; Bd. 140–41, Graz 1986).
Rösler,Johann Josef: Partita für drei Bassetthörner (Alexander Weinmann, Amadeus, Winterthur 1982).
Dusík, Jan Ladislav, Josef Rösler, Jan Václav Voříšek: Písně (Praha 1961).
Branberger, Jan: Album českého bel canta: arie a písně starých českých skladatelů pro zpěv a klavír (Praha 1949).
Scénická díla
Informace v závorkách () převzata z Röslerova katalogu, není-li uvedeno jinak. Data dalších provedení scénických děl převzata z České divadelní encyklopedie (Jakubcová, Alena a kolektiv: Starší české divadlo v českých zemích do konce 18. století, Praha 2007), dále ČDE.
Opery
La Sorpresa, opera buffa in 2 atti (1796).
La pace a (di) Klentsch, opera in 1 atto (libreto Carlo Prospero Defranceschi, dle ČDE poprvé uvedena 1797 Guardasoniho operní společností v Nosticově divadle v Praze).
La pastorela delli Alpi, opera in 1 atto (libreto Scipione Piattoli dle předlohy La Bergère des Alpes od Jean-François Marmontela, 1798).
La forza dell'amore, ossia Teresia e Claudio, opera buffa in 2 atti (dle dobových slovníků uvedena 1798 na karnevalu v Benátkách a kolem r. 1800 ve Vídni. Opis předehry v archivu pražské konzervatoře, arie Gia sento con diletto otištěna v říjnu 1798 v příloze AmZ).
Il Custode di se stesso, opera comica in 3 atti, scritta per il Principe Lobkowitz (libreto Luigi Prividali, 1806, rkp. v Lobkovickém archivu).
Elisene, Prinzessin von Bulgarien, Oper in 3 Akten / Tristi avventure di Elisa principessa di Bulgaria/ Elisena, kněžna volharská (libreto I. F. Castelli dle J Franula von Weissenthurn, později do češtiny přeložil Simeon Karel Macháček. Poprvé uvedl kapelník německé opery Wenzel Müller 18. 10. 1807 ve Stavovském divadle v Praze, dle ČDE též 10. 3. 1809 ve Vídni v Leopoldstadtu, 1809 v Mnichově, 1807 v Benátkách a 11. 4. 1809 v Brně. Autograf v archivu pražské konzervatoře).
Le due burle ossia Il guioco dell´ amore dell´azzardo, drama giocoso per musica in 2 atti, scritto per il Principe Lobkowitz (libreto Bartolomeo de Antoni, poprvé uvedl Johann Cark Liebich 26. 12. 1808 ve Stavovském divadle v Praze, 18. 11. 1812 v Drážďanech. Autograf v archivu pražské konzervatoře).
Die Rache oder das Räuberschloss, Oper in 3 Akten/ L´assassino per vendetta, dramma eroicomico in tre atti/ Pomsta aneb Hrad loupežnický v Sardinii (německé libreto Matthäus Stegmayer, italské Bartolomeo de Antoni, později do češtiny přeložil Josef Krasoslav Chmelenský, poprvé uvedl Wenzel Müller 26. 12. 1808 ve Stavovském divadle, dle ČDE 25. 2. 1822 v Brně, česky 26. 2. 1832. Autograf v archivu pražské konzervatoře).
Clementine oder Die Felsen bey Arona, ein Singspiel in 3 Aufzügen (ibreto z francouzštiny volně přeložil Georg Friedrich Treitschke, poprvé uvedl Wenzl Müller 20. 10.1809 ve Stavovském divadle v Praze.Autograf v archivu pražské konzervatoře).
Melodram
Jason´s Vermählung. Ein romantisches Schauspiel mit Musik (text F. R. Bayer, dle ČDE uvedeno v listopadu 1810 ve Stavovském divadle. Autograf v archivu pražské konzervatoře).
Pantomimy
Il cornetto magico oder das Zauberhörnchen/ Der durch Zauberei glückliche Schiffbruch des Harlekins, eine Pantomime in 6 Akten. (uvedeno Guardasoniho operní společností 28. 6. 1796 v domě u Železných dveřích).
Il Sarto Vez Vez oder Die Geburt des Schneiders Wetz Wetz Wetz, Pantomime in 2 Atti. (uvedeno Guardasoniho operní společností 24. 7. 1796 v domě u Železných dveřích, dle ČDE též později ve Vídni kolem r. 1800).
Scénická hudba pro díla jiných autorů uváděných převážně Guardasoniho operní společností
Pezzi per la opera Psiche e amore(pravděpodobně Peter Winter, 1797): Duetto, Cavatina, 4 Cori, 2 Arie.
Finale per l´Adelaide di Guesclino (Simon Mayr, 1802).
Finale per l´opera L´inganno felice (1804).
Introduzione e duetto per l´opera GiulioSabino (pravděpodobně Giuseppe Sarti, 1805).
Chöre für Trauerspiel Lanassa (divadelní hra, Karel Martin Plümicke, 1804).
Množství hudebních vložek (árie, canzonette, cavatine, sbory apod.) do oper od Simona Mayra, Ferdinanda Paëra, Antonia Salieriho, Domenica Cimarosy, Franze Xavera Süβmayra, Petera Wintera, Vicente Martína y Soler, Franze Antona Hoffmeistera, Johanna Gottlieba Naumanna a dalších. Libreta: Carlo Prospero Defranceschi, Scipione Piattoli, Pietro Metastasio a další.
Vokální hudba
Kantáty
Il Ciclope.Cantata a due voci accompagnata con 2 violini, 2 viole, 2 flauti, 2 oboi, 2 corni, 2 fagotti e basso col violoncello (libreto Pietro Metastasio [Deh tacete una volta Garrule Ninfe], 1796).
Notturno Fra l´ombre e il silenzio a 4 voci [2 S, T, B] coll´acompagnamento dell´orchestra (uvedeno 180, opis v archivu pražské konzervatoře).
Cantate zum Geburtstagsfeyer des Hochgebohrnen Herrn Grafen Christian Christoph Clam Gallas. [S, T, B, pf] (libreto baronka von Rouveroy, uvedeno 1. 9. 1806, opis v Národní knihovně ČR).
Cantate bei der Gelegenheit der Vermählung der Gräfin Isabella von Rot(t)enhan mit dem Grafen Chotek. [Chor, pf] (uvedeno 1799).
Cantata Marte al tempio della gloria (uvedeno 4. 10. 1802 ve Stavovském divadle).
Cantate auf Mozart´s Tod (libreto J. Schmidt, 1798, autograf klavírního výtahu v archivu pražské konzervatoře).
Dále Scene ed arie (2), terzettino a řada árií a s instrumentálním doprovodem na italské texty, zkomponované v letech 1796–1805.
Vokální hudba na italské texty s doprovodem klavíru
Canzonette italiane [jednotlivě]:
Che ti giova cara Fille [S, pf] (1801).
Canzonetta Il Distacco[S, pf] (1801).
Venni amore nel tuo Regno[S, pf] (1801).
La finidezza amorosa [S, pf] (1807).
La Vendetta [S, pf] (1807).
Il Damerino[Voce, pf] (1807).
L´affetto conjugale[Voce, pf] (1807).
Sei canzonette italiane per il soprano con accompagnimento del Piano Forte o Clavicembalo: I. Tu mi chiedi, II. Ch´io mai vi possa, III. Dove rivolgo oh Dio, IV. Bella fiamma del mio core, V. Ninfe se liete viver bramate, VI. Che chiedi, che brami [věnováno knížeti J. F. M. Lobkowitzovi] (1803).
Ariette italiane[8] (libreta: Luigi Prividali, Giuseppe Carpani. (1806). [8. píseň L´amante morto na slova Carpaniho je součástí sbírky In questa tomba oscura. Arietta con accompagnamento di Piano-Forte composta in diverse maniere da molti Autore vydané r. 1808].
Sei duetti[S, S, pf] (1803).
La verita [Cavatina Tutti dicono pro soprán, sólové housle a orchestr v úpravě pro klavír z roku 1801] (tisk in: Jan Ladislav Dusík, Josef Rösler, Jan Václav Voříšek: Písně, Praha 1961).
A capella
Due Terzetti.
Due Quartetti[S, S, T, B] (in C Dal tuo gentil sembiante, in G Or che in placido silenzio, 1805).
6 Notturni da cantare senza acompagnamento[S, S, T, B]: I. L´ire tu e sopporto in pace, II. Placido Zeffiretto, III. Sol che un istante, IV. Fra dubbi penosi, V. Un bell cor da chi, VI. Se tu pensi che. [věnovány Vranickému] (1804, rkp. v Lobkovickém archivu).
Vokální hudba na německé texty s doprovodem klavíru (výběr)
Deutsche Lieder für das Clavier:
Das harte Mädchen na slova Gottfrieda Augusta Bürgera, Die Mutter bei der Wiege, Der Engelgarten na slova Siegfrieda Augusta Mahlmanna, Ständchen na slova Gottfrieda Augusta Bürgera, Romanze aus Kotzebues Graf Beniowsky, Tändeley a Der Entfernten na slova Johanna Gaudenze von Salis-Seewis (1799, vydané tiskem v Lipsku u Breitkopf und Härtel).
Die frühe Liebe (text Ludwig Christoph Heinrich Hölty, 1803). An die Entfernte (text JohannWolfgang von Göthe, 1804, tisk in: Jan Ladislav Dusík, Josef Rösler, Jan Václav Voříšek: Písně, Praha 1961).
Der Schlaf (text L. B Ehrlich, tisk in: Boehmens Euterpe, 3. Heft, Prag: C. Pluth).
Lied des alten Harfners aus Wilhelm Meisters Lehrjahre (text Johann Wolfgang von Göthe., 1801).
Rundgesang (text Siegfried August Mahlmann, 1799).
Parodie zu Miller´s Lied „Bester Jüngling, meinst du's ehrlich“ (text Johann Martin Miller, 1799).
Trinklied Wir, Brüder, sind noch Zecher (text Johann Heinrich Voß, 1799).
Der arme Thoms (text Johannes Daniel Falk, 1799).
Aschermittwoch (text Johann Georg Jacobi, 1799).
Der Wald (text Christian Felix Weiße, 1799).
An das Clavier (1799).
Thräne des Abschieds (1799).
Geistliches Lied, Preis des Schöpfers a Trost des ewigen Lebens (text Christian Fürchtegott Gellert, 1800).
Církevní hudba
Motetto in C Veritas mea et misericordia mea cum ipso a 4 voci, 2 violini, 2 viole, 2 flauti, 2 oboi, 2 corni, 2 trombe, 2 timpani, 2 fagotti, basso e violoncello. Scritto per il Sign. Kutschera (uvedeno15. 7. 1798 v kostele sv. Jindřicha v Praze).
Motetto (Offertorium) in D Desiderium anima is tribusti ei Domine a 4 voci, 2 violini, 2 viole, 2 flauti, 2 oboi, 2 corni,, 2 clarini, 2 timpani., 2 fagotti, basso, violon ed organo, composto per il Sign. Kutschera (1798, opis v archivu pražské konzervatoře).
Te deum laudamus a soprano, alto, tenore, basso, 2 violini, 2 viole, 2 flauti, 2 oboi, 2 corni, 2 clarini, 2 timpani., 2 fagotti con basso ed organo, per il Sign. Kutschera. (1799, opis v Českém muzeu hudby).
Messa in C maggiore a 4 voci, 2 violini, 2 viole, 2 trombe, 2 timpani, violoncello, organo e basso. Scritta per il Sign. Kucharz (1799).
Messe in Es dur für 2 Klarinetten, 2 Hautbois, 2 Fagotten, Discant, Alt, Tenor, Bass mit Orgel (nedokončená jen Kyrie a Gloria, 1800).
Duetta Assumpta es, Ave Maria (opis v Českém muzeu hudby).
Instrumentální hudba
Sinfonie
Sinfonie a grand Orchestre in Es, ouvre 12, dédiée a ses amis Kunz, Christen &Lichtner (Sinfonie in Es a 2 violini, viole, flauto solo, 2 clarinetti, 2 fagotti, 2 corni, 2 trombe, timpani, basso e violoncello, 1806, provedeno v únoru 1806, tisk: Offenbach: Jean André).
Sinfonie [in C] pour 2 violons, Alto , Basse, 1 Flûte, 2 Hautbois, 2 Cors, 2 Bassons, 2 Trompettes et Timbales dédiée à son ami A. Wranitzky Maitre de Chapelle de. S. A. S. le Prince de Lobkowitz (1805, provedeno v prosinci 1805, tiskem jako Oeuvre 13. Copengague: C. C. Lose au Magazin de Musique d´Arts et d´Instruments, tisk: Praha: Spolek pro zvelebení staré hudby v Čechách 2018, nahrávka na CD: Praha: Bärenreiter 2018).
Dále Sinfonie in D (1805), Sinfonia (Overtura) in A, Ouvertura in D, Sinfonie in C v opisech v archivu pražské konzervatoře.
Dle Röslerova katalogu též Ouverture in D (1805) a Overtura in D, scritta Vienna per un Ballo (1808).
Partity pro dechové nástroje
Partita in C maggiore per 2 clarinetti, 2 corni., 2 fagotti (opis z r. 1793 v archivu pražské konzervatoře).
Partita IIda in Es per due clarinetti, due corni, due fagotti (opis z r. 1793 v archivu pražské konzervatoře).
Partita IIItia in Es per due clarinetti, due corni, due fagotti (opis z r. 1793 v archivu pražské konzervatoře).
Partita IV. in B per due clarinetti, due corni, due fagotti (opis z r. 1793 v archivu pražské konzervatoře).
Serenata in B a due violini, clarinetto solo, viola di alto, due corni e basso (1798, opis v archivu pražské konzervatoře).
Partita per 3 corni di bassetto scritta per conte di Clam Gallas (1800, tisk Alexander Weinmann, vyd. Amadeus, Winterthur 1982).
Dle Röslerova katalogu též:
Partita a 3 corni di basso scritta per conte di Clam Gallas (1800).
Koncerty
Concerto pour pianoforte accompagné de 2 violons, alto basse, flûte, 2 hautbois, 2 cors, 2 bassons, trompettes et timbales [D dur] (1802, party tiskem jako Ouvre 15. Offenbach: J. André, partitura a hlasy: Praha: Spolek pro zvelebení staré hudby v Čechách 2018).
Concerto in Es per il pianoforte coll´accompagnamento di tuta la orchestra (1803, autograf v archivu pražské konzervatoře. První věta vydána tiskem u Breitkopf und Härtel v Lipsku jako dílo Beethovenovo, tisk celého díla v partituře a klavírním výtahu: Praha: Bärenreiter 2018).
Concertino für Flöte und Oboe mit Begleitung der Orchesters [2 violine, 2 viole, 2 oboe rip., 2 corni, 2 fagotti, trombe, tympani, basso] für Hrn. Metzger und Fladt [C dur] (1804, opis partitury v archivu pražské konzervatoře.)
Dle Röslerova katalogu též:
Concerto in C per il pianoforte coll´accompagnamento di tutta l´orchestra (1804).
Concerto in B per il clarinetto accompagnato con 2 violini, 2 viole, 2 oboi, 2 corni, fagotto, basso e vcl (1802).
Concertino für Flöte und Oboe komponiert für Hrn. Metzger und Fladt [C dur] (1804).
Concerto in C per l´oboe scritto per il Sign. Sandrini (1806).
Concerto in G per il flauto per il Signor Bayer (1806).
Komorní hudba
Smyčcové kvartety
Trois Quatuors, Op. 6. [C, G, A] (1800, Breitkopf und Härtel, Leipzig).
Dle Röslerova katalogu též:
Quartetto in C maggiore per 2 violini, viola e violoncello (1805).
Quintetto in Es per lo stromento d´archi accompagnato d´un flauto, corno da caccia, clarinetto e fagotti scritto per il Signor Kunz, inventore dello stromento d´archi (1800).
Sei salti tedeschi a 2 violini ed un violoncello (1799).
Sei minuetti composti a 2 violini e violoncello (1799).
Sonate per il clavicimbalo o forte-piano coll´acompagnamento d´un violino. [D dur, B dur, C dur, C, dur, Es dur, D dur] (1798–99).
Klavír
Dle Schillinga přes 50 klavírních skladeb - sonáty, ronda, variace, fantazie, menuety, capriccia, pollacche, německé tance.
Z nich tiskem:
Sonata per il Pianoforte. Op. 1 [A dur] (Breitkopf und Härtel, Leipzig 1798).
Sonata pour le Piano Forte composée et dediée a Madame Leopoldine Victoire Emanüel Baronne Goubau d´Hovorst. [As dur] (Wien, Pierre Mecchetti).
34 Variazioni per il Piano-Forte. [D dur] (Wien, Artaria e comp).
Fantaisie pour le piano-forte. [C dur] (1804, Wien, Pietro Mechetti).
Fantaisie pour le piano-forte. [C dur, As dur] (1804, Wien, Pietro Mechetti)
Rondeau pour le Piano-Forte. [C dur] Oeuvre posthume, No. 1 (Praha, Ernest Schödel).
Andante für das Piano-Forte. [A dur] (1805, Praha, Marco Berra).
Rondo für das Pianoforte. [B dur] (Praha. Marco Berra).
Rondo für das Pianoforte (Praha, Aloys Krammer).
Andante und Rondo.[D dur, Es dur] (1804, Praha, Jos. Polt´sche Musikalienhandlung).
March pour le Pianoforte (Praha, Enders).
VIII. Variationen. [Variazioni in C maggiore sopra la Canzonetta tedesca, zkomponované 1803] (Boehmens Euterpe: Eine Sammlung musikalischer Kompositionen für Gesang und Pianoforte. Erster Jahrgang, 3. Heft. Praha, C. Pluth).
Ronda a menuet otištěny v časopisech Harmonia, 1805, I. Hft No. 2, IV. Hft No. 1, VII. Hft No. 2, VII. Hft No. 3 a Euphonia, eine musikalische Monatschrift für Gesang und Pianoforte, 1812, Hft VIII vydaných v Praze v Polt´sche Musikalienhandlung.
Cembalo
Dle Röslerova katalogu
Sonata in A per il cembalo (1800).
Rondo in B per il cembalo (1805).
Sonata a due cembali in D maggiore (1798).
Transkripce
Stabat mater di Pergolesi in f minore aggiustato per il cembalo (1798).
Sinfonia da Mozart in g minore messa per due cembali (1799).
Sinfonia di Mozart aggiustata per due cembali in C maggiore (1799).
Sinfonia in D maggiore di Mozart aggiustata a due cembali (1799).
Alceste, opera seria in 3 atti da Christoforo Gluck aggiustata per il cembalo (1799).
Fantasia f minore composta da A. W. Mozart aggiustata per il cembalo (1799).
LiteraturaI. Lexika
Gerber, Ernst Ludwig: Neues historisch-biographisches Lexikon der Tonkünstler, welches Nachrichten von dem Leben und den Werken musikalischer Schriftsteller, berühmter Komponisten, Sänger, Meister auf Instrumenten, kunstvoller Dilettanten, Musikverleger, auch Orgel- und Instrumentenmacher, älterer und neuerer Zeit, aus allen Nationen enthält. Svazek 3 (Leipzig 1813).
Dlabacz.
Gräffer und Czikann: Oesterreichische National-Encyklopädie oder alphabetische Darlegung der wissenswürdigsten Eigenthümlichkeiten des österreichischen Kaiserthumes (vorzüglich der neuern und neuesten Zeit). Svazek 4 (Wien 1836).
Schiling, Gustav: Encyclopädie der gesamten musikalischen Wissenschaften oder Universal-Lexicon der Tonkunst. Svazek 6 (Stuttgart 1838).
Gathy, August (ed).: Musikalisches Conversations-Lexikon: Encyklopädie der gesammten Musik-Wissenschaft für Künstler, Kunstfreunde und Gebildete (Hamburg 1840).
Fétis, François-Joseph: Biographie universelle des musiciens et bibliographie générale de la musique. Svazek 7 (Bruxells 1841).
Gassner, F. S.: Universal-Lexikon der Tonkunst (Stuttgart 1849).
Meyer, J.: Das große Conversations-Lexikon für die gebildeten Stände (Hildburghausen 1851).
Rieger.
Bernsdorf, Eduard: Neues Universal-Lexikon der Tonkunst. Svazek 3 (Dresden 1861).
Paul, Oscar: Handlexikon der Tonkunst. Svazek 2 (Leipzig 1873).
Mendel-Reissmann: Musikalisches Conversations-Lexikon. Eine Encyklopädie der gesammten musikalischen Wissenschaften. Für Gebildete aller Stände. Svazek 8 (Berlin 1877).
Wurzbach, Constant von: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich: enthaltend die Lebensskizzen der denkwürdigen Personen, welche 1750 bis 1850 im Kaiserstaate und in seinen Kronländern gelebt haben. Sechsundzwanzigster Teil Rhedey - Rosenauer und Nachträge (Wien 1874).
MGG2.
New Grove2.
Jakubcová, Alena a kol.: Starší české divadlo v českých zemích do konce 18. století (Praha 2007).
www.musiklexikon.ac.at/ml/musik_R/Roesler_Johann.xml
II. Dobová periodika
Allgemeine musikalische Zeitung (Leipzig: Breitkopf und Härtel):
Erster Jahrgang vom 3. Oct. 1798 bis 25. September 1799. Februar 1799, Nr. 22, s. 351–52.
Zweiter Jahrgang vom 1. Oct. 1799 bis 24. Sept. 1800. Januar 1800, Nr. 15, s. 265–67, April 1800, Nr. 29, s. 502–04.
Neunter Jahrgang vom 1. Oktober 1806 bis 30. September 1807. April 1807, Nr. 29, s. 463, Juni 1807, Nr. 39, s. 627.
Elfter Jahrgang vom 5. Oktober 1808 bis 27. September 1809. Oktober 1809, Nr. 1, s. 22, Februar 1809, č. 19, s. 295.
Zwölfter Jahrgang von 4. Oktober 1809 bis 26. Dezember 1810. März 1810, Nr. 24, s. 380–81, September 1810, Nr. 50, s. 805, Dezember 1810, Nr. 63, s. 1013.
Vierzehnter Jahrgang vom 1. Januar 1812 bis 30. Dezember 1812. Dezember 1812, Nr. 52, s. 847–48.
Sechzehnter Jahrgang von 5. Januar 1814 bis 28, Dezember 1814. Februar 1814, Nr. 7, s. 117, März 1814, Nr. 9, s. 151.
Drei und zwansigster Jahrgang vom 3. Januar 1821 bis 26, Dezember 1821. März 1821, Nr. 13, s. 207.
Vier und zwanzigster Jahrgang vom 2. Januar 1822 bis 25, Dezember 1822. May 1822, Nr. 20, s. 321.
Acht und zwansigster Jahrgang, August 1826, Nr. 31, s. 499.
Ifflands, August Wilhelm: Almanach für Theater (Berlin: Oehmigke jun., 1808, s. 241).
Intelligenzblatt der Jenaischen allgemeinen Literatur-Zeitung (Neunter Jahrgang. Jena: Zeitungsexpedition, Leipzig: könig. Sachs. Zeitungsexpedition, November 1812. No. 66, s. 522).
Mahlmann, August (ed.): Zeitung für die elegante Welt (Zwölfter Jahrgang, Leipzig: Georg Voß, Februar 1812, Nr. 33, s. 263–64).
Castelli, Ignaz (ed.): Allgemeiner musikalischer Anzeiger (Achter Jahrgang, Wien: Tobias Haslinger, November 1836, č. 47, s. 187–88).
III. Ostatní
Reichardt, Johann Friedrich: Vertraute Briefe geschrieben auf eine Reise nach Wien und den Österreichischen Staaten zu Ende des Jahres 1808 und zu Anfang 1809 (Amsterdam 1810).
Gesellschaft der Musikfreunde des Österreichischen Kaiser-staates. Nachricht vom Leben und den Werken des Tonsetzers Joseph Rösler. Monatbericht der Gesellschaft der Musikfreunde (Erster Jahrgang, Gesellschaft der Musikfreunde des Österreichischen Kaiserstaates, Wien 1829, s. 38–43).
Schubart, Christian Friedrich Daniel: Ideen zu einer Aesthetik der Tonkunst (Stuttgart 1839).
Engel, Hans: Der angeblich Beethovensche Klavierkonzertsatz. Neues Beethoven-Jahrbuch (Zweiter Jahrgang, Augsburg 1925, s. 167–72).
Liaske, Miroslav (ed.): Časopisectví v Čechách 1650–1847: příspěvek k soupisu periodického tisku, zejména novin a časopisů (Praha 1959).
Volek, Tomislav: Repertoir Nosticovského divadla v Praze z let 1794, 1796–98 (Miscellanea musicologica,1961, 16, s. 5-191).
Klíma, Stanislav Václav: Z hudební minulosti zámku Jezeří (Praha 1970, rkp.).
Berkovec, Jiří: Musicalia v pražském periodickém tisku 18. století: výběr aktuálních zpráv o hudbě (Praha 1989).
Wagner, Undine: »... eines der trefflichsten, praktisch nützlichsten Institute...«. Zur Entwicklung der Prager Orgelschule (In: Die böhmischen Länder als Orgellandschaft. Bericht über das 5. Sudetendeutsch-tschechische Musiksymposium am 24./25. Oktober 2000 in Alteglofsheim, Praha 2005, s. 162–231, též seznam 914 absolventů Varhanické školy se zjistitelnými základními údaji).
Woodfield, Ian: Performing operas for Mozart: impresarios, singers and troupes (Cambridge 2012).
Marinelli-König, Gertraud: Die böhmischen Länder in den Wiener Zeitschriften und Almanachen des Vormärz (1805–1848) (Teil III. Kunst., Wien 2014).
ArchivalieArchiv pražské konzervatoře.
Lobkovický archiv.
Národní knihovna České republiky.
České muzeum hudby.
Archiv der Gesellschaft der Musikfreunde in Wien.
Biblioteca statale del Monumento nazionale di Montecassino.
Biblioteca del Conervatorio di musica Luigi Cherubini, Firenze.
Sächsische Landesbibliothek – Staats und Universitäts bibliothek, Dresden.
Benediktinerstift, Musikarchiv, Kremsmünster.
Münchener Stadtbibliothek.
Staatsbibliothek zu Berlin.
Alena Hönigová
Datum poslední změny: 18.4.2019