Český hudební slovník osob a institucí

Abraxas

Abraxas, pražská rocková skupina, založena 1976 v Praze.

Zejména v prvních pěti letech činnosti vnášela nové podněty na českou rockovou scénu a zůstala životním projektem kytaristy, skladatele a zpěváka Slávka Jandy. „Jak se cítíte jako bezmála jediná rocková skupina u nás?“Sugestivní otázka, kterou na úvod prvního rozhovoru s novou skupinou položil v lednovém čísle Melodie z roku 1978 Ondřej Konrád, charakterizuje oživení, jaké vyvolalo „vzlétnutí“ Abraxasu. Bylo to na počátku roku 1976, kdy skupina Abraam měnila název, inspirována druhým albem americké formace Santana. Právě kytara Carlose Santany značně ovlivnila hru Slávka Jandy, který Abraxasu obětoval dráhu leadera v doprovodné skupině zpěváka Petra Nováka. Také v novém souboru se stal tvůrčím a organizačním motorem a jestliže není snadné orientovat se v historii kapely, v níž se vystřídalo jedenáct (!) basových kytaristů a sedm bubeníků, v zásadě platí: bez Jandy není Abraxasu. Z měnících se sestav je důležitá ta první, která je až na flexibilní místo u basy a vypuštěné posty druhého kytaristy a klávesisty zároveň sestavou současnou: Slávek Janda (kytara a zpěv), Miroslav Imrich (zpěv), Ivan Sekyra (kytara), Jiří Cendra  (keyboards), Antonín Smrčka  (basová kytara), Ivan Pelíšek  (bicí).

Jestliže v úvodní fázi se u Abraxasu projevovaly prvky skupiny Pink Floyd, zařazení debutového singlu s Jandovými skladbami Tak pojď a Školník na pantonskou edici Disco-serie jako by předurčilo přebíhání skupiny mezi stylovými škatulkami, což je známá specialita Slávka Jandy. Naopak neohebný, pouťově vyvolávačský a sarkastický projev charismatického Imricha vracel skupinu na rockovou základnu a korespondoval s duchem nové vlny, která na Abraxas počátkem osmdesátých let značně zapůsobila. Rovným dílem s nabýváním hráčské zručnosti se vyvíjelo zaujetí Abraxasu pro jevištní show, kterou vytvářelo bohaté použití světel, stroboskopů, luminiscenčních obrazů, diapozitivů a filmu. „Děláme audiovizuální syntézu proto, aby se posluchač ocitnul uvnitř hudby,“ vyjádřil se Slávek Janda.

Na příklonu skupiny ke kratším a veselejším skladbám, příznačným pro novou vlnu, měl kuriózní podíl František Ringo Čech, který otálel s odevzdáním objednaného textu, až nakonec opsal železniční zastávky z jízdního řádu. Vznikla tak píseň Praha-Bohumín, na jejíž nahrávce pro čtvrtý singl Abraxasu se v roce 1981 podílel basový kytarista Vladimír Padrůněk; závislost na alkoholu však zkrátila působení legendy českého rocku v Abraxasu na pouhé měsíce. Na zdařilém albu Box z téhož roku se už basové kytary chopil Miroslav Ditrich, další výrazná osobnost v sestavě souboru. Vzor skupiny Police, jemuž se Abraxas v tomto období evidentně snažil přiblížit, je dostatečným důkazem, jak důležitý to byl nástroj.

Možná to byl úspěch Boxu a podpora nakladatelství Panton, které uchránily existenci souboru před tažením proti nové vlně, které propuklo v roce 1982. Navíc po odchodu (dočasném, ale protáhl se na jedenáct let!) stále méně využívaného Miroslava Imricha poněkud utichl vzruch kolem souboru, neboť Slávek Janda ho u mikrofonu nedokázal plně nahradit, což platilo také o Josefu „Mraku“ Vondráškovi, který 1987 nazpíval s Abraxasem EP Bosé nohy ve Stromovce. Kromě toho o rok dříve na albu Šťastnej blázen "sesadil" Pavla Zemana z pozice dvorního textaře. Na prvním ročníku Rockfestu vystoupili Slávek Janda a Josef Vondrášek jen ve dvojici s introvertním repertoárem. Příjemné písničky, ale stále méně rocku a postrádaný Imrich, to byl důvod, proč Abraxas zabředl do krize, která 1989 na pět let zmrazila jeho činnost.

Teprve vzpomínkový koncert v pražském Rock Café v závěru roku 1994 vyvolal novou motivaci, i když se jeho účastník Michal Ditrich k druhému startu skupiny nepřipojil. Přestože se Abraxas znovu ohlásil na albech Sado-maso a Rituál, publicista Petr Korál v roce 2000 konstatoval: „Fanoušci pamatují Abraxas jako rockovou kapelu a chtěli by ji vidět takovou i dnes. Zapomínají však, že Slávek Janda už dávno není rocker!“ Nic na tom nezměnil ani výroční koncert k 25 letům vzniku Abraxasu, který se konal 18. 10. 2001 za přítomnosti televizních kamer v pražském Lucerna Music Baru. Nový impuls však může přinést album Retrospektiva, kde některé starší skladby dostaly nový háv a Slávek Janda si uvědomil: „Když jsem náhodou vyhrabal pomuchlaný pásek se záznamem našich koncertů, cítil jsem z nich i přes mizernou zvukovou kvalitu sílu a energii. A najednou mi přišlo líto, že některé skladby, jako Představa, Tchyně řezník, Svoboda moře či Zkažený zuby už dneska nikdo nezná.“