Bílek, František, houslař, narozen 29. 9. 1890, Praha, zemřel 12. 5. 1957, tamtéž.
V letech 1904–1908 se vyučil u kutnohorského houslaře Josefa Čermáka. Po vyučení pracoval delší čas u Bohuslava Lantnera v Praze a krátce u bratří Šámalů tamtéž. Osamostatnil se v listopadu 1917 v Praze na Národní třídě č. 6. V letech 1955–1957 měl dílnu v Opatovické ulici č. 3 v Praze II. Jeho původní dílna se nacházela v blízkosti Národního divadla (na svých vignetách uváděl adresu s dovětkem "blíže Národ. divadla") a u "táty Bílka" se denně scházeli členové orchestru i někteří slavní herci a zpěváci. Zde také hrávalo domácí kvarteto, ve kterém František Bílek hrál na violoncello. Hrál také na housle, kytaru a kontrabas. Bílek nepostavil mnoho nástrojů, věnoval se téměř výhradně opravám houslí. Některé nástroje pouze dokončoval z polotovarů a vlepoval do nich svoji vignetu. Lak používal většinou žlutý lihový.
Jalovec, Karel: Čeští houslaři (Praha 1959, s. 37).
Pilař, Vladimír – Šrámek, František: Umění houslařů (Praha 1986, s. 91).
Pavel Kurfürst