Hlouňová, Marie (pseud. Maria Lonova), houslistka a hudební pedagožka, narozena 3. 5. 1912, Sudějov (u Kutné Hory), zemřela 4. 12. 2006, Praha-Čimice.
Na pražské konzervatoři byla žačkou Jana Mařáka (1926–33), poté studovala u Jaroslava Kociana na mistrovské škole (1933–36). Již v době studií začala koncertně vystupovat, měla četné úspěchy doma i v zahraničí – v Sovětském svazu, v Jugoslávii. V roce 1939 odešla do Anglie, kde zůstala po celou dobu války.
Pod jménem Maria Lonova vystupovala ve všech významných hudebních střediscích Velké Británie, hrála sólově například s Londýnskou filharmonií a natáčela pro BBC. Účinkovala také na koncertech moderní hudby, které pořádala nakladatelská firma Boosey & Hawkes. Bohuslav Martinů ji po Rafaelu Kubelíkovi poslal z USA svou 3. houslovou sonátu, kterou pak Hlouňová uvedla jak v Anglii, tak později ve Varšavě a v Praze.
Po návratu do Čech v roce 1946 pokračovala ve své tuzemské i zahraniční koncertní činnosti a byla jmenována sólistkou České filharmonie. Řada skladatelů, například Jaroslav Doubrava nebo Otmar Mácha, jí věnovala svá díla. Od roku 1948 působila jako profesorka na AMU. V průběhu let vychovala celou řadu vynikajících houslistů. Řadí se k nim Jiří Tomášek, Pavel Hůla, nebo také Jana a Dana Vlachovy a mezi dalšími rovněž japonská houslistka Shizuka Ishikawa, která si udržela trvalý kontakt k české hudební kultuře. Důležité bylo také pedagogické působení Hlouňové na konci šedesátých let v Dánsku a hlavně v Japonsku na Geidai a Musashino University v Tokiu. V její pedagogické činnosti pokračovala hlavně Jindřiška Holotová a v Japonsku Minori Nakane.
I. Lexika
ČSHS.
II. Ostatní
Veber, Petr: Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby (Praha 2008).
Tomáš Přibyl