Kunz, Ludvík, organolog a etnolog, narozen 26. 8. 1914, Osíčko, zemřel 20. 5. 2005, Brno.
Vyučil se zedníkem a pracoval jako stavitelský kreslič. Touha po vzdělání jej zavedla na učitelský ústav ve Valašském Meziříčí. Po jeho absolvování působil v letech 1936–44 jako učitel na měšťanských školách na Moravě a ve Slezsku. Studoval také na brněnské konzervatoři hru na kontrabas (1941–47) a na Filozofické fakultě Masarykovy univerzitě v Brně obory etnografie, hudební věda a archeologie (1945–49). Od roku 1947 působil jako vědecký pracovník v Moravském muzeu v Brně, kde se stal přednostou etnografického oddělení a setrval zde až do svého penzionování v roce 1982.
V etnografickém oddělení Moravského muzea napomohl značnému rozšíření sbírek, které chápal především jako pramennou základnu pro vědecké studium lidové kultury. Záslužné jsou i jeho instalace národopisných výstav v Brně a ve Strážnici. Zabýval se sbíráním hudebního folkloru a vynikal jako editor mnoha oborových sborníků a odborných časopisů (mezi nimi časopis Valašsko či ročenka Demos – Volkskundliche und Folkloristische Informationen). Cenné jsou i jeho pečlivě vedené personální bibliografie českých etnologů. Své studie věnoval tématům souvisejícím s tradičním zemědělstvím, tradiční hudbou a folklórním hnutím.
Jeho největší přínos ovšem leží v organologii nástrojů pro lidovou hudbu. Jako jeden z nejvýraznějších českých reprezentantů této muzikologické a etnologické disciplíny zůstavil velké množství organologických studií, často publikovaných v němčině. Mezi jeho pracemi nacházíme např. obsáhlou souhrnnou studii Volksmusikinstrumente der Tschechslowakei, která vyšla v roce 1974 v Lipsku jako druhý svazek monumentální etnoorganologické edice Handbuch der europäischen Volksmusikinstrumente. Ludvík Kunz byl typem vědce, který díky svému širokému odbornému záběru a dobré obeznámenosti s evropským hudebním instrumentářem byl v organologii schopen docházet k erudovaným konkluzím obecnějšího rázu.
Petr Ch. Kalina