Český hudební slovník osob a institucí

Obruča, Rudolf

Charakteristika: Kapelník a skladatel

Datum narození/zahájení aktivity: 8.6.1874
Datum úmrtí/ukončení aktivity: 29.8.1941

Obruča, Rudolf, kapelník a skladatel, narozen 8. 6. 1874, Pačlavice (Kroměříž), zemřel 29. 8. 1941, Praha.

 

Syn lidového muzikanta Josefa Obruči a bratr Josefa Obruči vojenského kapelníka a skladatele. Vyrůstal v muzikantském ovzduší a již jako chlapec ovládal několik nástrojů. Vyučil se košíkářství ve Slížanech, ale roku 1892 nastoupil jako elév k hudbě pěšího pluku 12 v Komárně. Osvědčil se jako hráč, po šestileté službě byl jmenován plukovním bubeníkem, roku 1901 dostal pověření k řízení hudby a v roce 1904 byl jmenován jejím kapelníkem. Hudební kvalifikaci si zvýšil absolvováním kurzů hudební teorie a hry na klavír na vídeňské konzervatoři (1904–05). Roku 1905 složil kapelnickou zkoušku. S plukem sloužil v několika posádkách bývalé monarchie (Trebinje, Srbsko, 1901, Znojmo, Gross Becskerek (nyní Zrenjanin), Srbsko, 1907). Za první světové války pobýval na ruské a italské frontě. Po skončení války se vrátil do vlasti a byl pověřen sestavením posádkové hudby Bratislava – později dostala číslo 1 a v roce 1920 se stala hudbou 23. československého pěšího pluku. Roku 1927 odešel do výslužby a pokračoval v kapelnické činnosti nejprve v Bratislavě, od roku 1939 pak v Praze. Pro dechový, popřípadě univerzální i velký orchestr, skládal pochody (Slovanský, 1901, Jugoslávská zora, 1901, Mikuláš Zrinský, 1905, Pod praporem svobody, 1921, Volga, 1924, Slavnostní, 1924, Generál Šnejdárek, Pochod župy Masarykovej, Na stráž, Pochod ženijního pluku č. 4, Můj ideál, Zpěvem k srdci, Krásná naše domovina, vydány v Brně a Praze), písně (Zázračná květinka, 1902, Kočička, 1903), charakteristické kusy (Touha po vlasti, 1903, Capriccio, Alpská ozvěna, 1904), směsi, orchestrální suitu, osm lidových tanců a jiné. Pro dechový orchestr upravil díla Bedřicha Smetany (Slavnostní předehra, Z českých luhů a hájů), Antonína Dvořáka (předehra k opeře Vanda), Pjotra Iljiče Čajkovského (Italské capriccio) a dalších. Své rukopisy a tisky věnoval muzeu v Morkovicích.


Literatura:

I. Lexika
ČSHS.

II. Ostatní
„-lda“: Rudolf Obruča kapelník a hudební skladatel (Hudební zpravodaj 1, 1932, č. 7, s. 5).
Krtička, Stanislav: Nové Obručovy pochody (Hudební zpravodaj 7, 1938, č. 3, s. 12).
Krtička, Stanislav: Rudolf Obruča populární skladatel pochodů (Hudební zpravodaj 8, 1939, č. 4/5, s. 9 a další).
Vlastivědný sborník střední a severní Moravy (17, 1938, č. 1 a 2).
Souzvuk (1, 1939, 15/16).
Zpravodaj československé obce hudební (9, 1939, č. 7, s. 3).
Fric, Ota: Hudba na Kroměřížsku a Zdounecku (Kroměříž 1941, Osvětové sbory na Kroměřížsku a Zdounecku, s. 129–130).
Rathner, Fritz: Die bewaffnete Macht Österreich-Ungarns 1618–1918 in ihren Märschen (Kierspe 1983).

Marosi, László: Két évszázad katonazenéje magyarországon (Budapešť 1994).

Archiválie:

Vojenský historický archiv Praha (personální listy).
Mitglieder des Militärkapellmeister-Pensionsvereines, Personalakt, Grund Buch 4/5 (Oesterreichisches Kriegsarchiv Wien).

Bohumil Pešek
– Eva Vičarová


Datum poslední změny: 15.6.2009