Hlaváč, Miroslav
Charakteristika: Skladatel
Datum narození/zahájení aktivity: 23.10.1923
Datum úmrtí/ukončení aktivity: 11.12.2008
Hlaváč, Miroslav, skladatel, narozen 23. 10. 1923, Protivín, zemřel 4. 12. 2008, Praha.
Kompozici studoval nejprve u Bořivoje Mikody na Městské hudební škole v Plzni (1942–43 a 1950–53), v letech 1953–56 byl soukromým žákem Jaroslava Řídkého a poté Klementa Slavického (1957–61). Mezitím absolvoval Fakultu inženýrského stavitelství Vysokého učení technického v Praze a v tomto oboru (jako projektant mostů) pracoval až do roku 1967, kdy se stal skladatelem z povolání. Roku 1968 absolvoval seminář v oboru elektroakustické hudby, jehož výsledkem byla řada skladeb, které vytvořil v letech 1969–75 v plzeňském rozhlasovém studiu (např. elektronická kompozice Astroepos, elektronicko-konkrétní Angelion, Biochronos, Metafonia, dále konkrétní kvadrofonicky koncipovaná Fontana cantans). V průběhu 60. let začalo Hlaváčovo dílo pronikat za hranice Československa, zejména do Německa (mimo jiné uvedení jeho Symfonie 14. 5. 1965 v Národním divadle ve Výmaru, nebo mnohá provedení bajky pro komorní orchestr a recitaci O pejskovi, kočce a měsíci – zatím naposledy 5. 4. 2003 ve Stuttgartu). Během 70. let uskutečnil Miroslav Hlaváč v Německu řadu koncertů ze své elektroakustické tvorby, spojených s vlastními přednáškami a ukázkami svých grafických partitur. Kompozice Fontana cantans byla roku 1972 vysílána rozhlasem v Sacramentu v Kalifornii.
Hlaváčova tvorba zahrnuje oblast hudby orchestrální, komorní, vokální a jevištní (balet Čarodějův učeň – roku 1973 též televizní inscenace díla, opera Inultus podle Pražské legendy Julia Zeyera – dosud pouze koncertní provedení třetího obrazu opery na Operní burze v Rudolfinu 14. 4. 1970, elektronicko-konkrétní balety Atlantiana a Nokturno u fontány, jehož premiéra se konala 13. 2. 1977 v Halle, balet Héró a Leandros).
Dílo Miroslava Hlaváče se vyznačuje smyslem pro řád a logickou výstavbu formy spolu s výrazovou působivostí. V průběhu 60. let integruje nové kompoziční techniky (práce s dvanáctitónovou řadou v klavírní sbírce Stenogramy) a inspiruje se principy, jež nachází ve své profesi projektanta (využití principů geometrie při organizaci tónového materiálu ve třech rytmických invencích pro smyčce Arytmikon). Také využití elektroakustického zvukového materiálu vede k obohacení Hlaváčovy hudební řeči.
Miroslav Hlaváč získal řadu ocenění doma i v zahraničí, a to na Velké celostátní jubilejní soutěži v letech 1955, 1960 a 1965 (skladby Jarní ouvertura, Symfonie, O pejskovi, kočce a měsíci), dále během 70. a 80. let v soutěžích na Festivalu vokální hudby v Jihlavě a v skladatelské soutěži festivalu dětských pěveckých sborů Svátky písní Olomouc. Klavírní cyklus Poetické etudy a Musica carnevalesca získaly roku 1972 ocenění v soutěži Českého hudebního fondu, rovněž klavírní kompozice In quarte byla oceněna roku 1976 v soutěži České hudební společnosti. Elektronicko-konkrétní skladba Biochronos byla odměněna v celostátní elektroakustické soutěži roku 1969, konkrétní kvadrofonická kompozice Fontana cantans získala čestné uznání Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu na soutěži konané roku 1972 v Římě. V roce 2000 se Miroslav Hlaváč stal čestným členem Společnosti pro elektroakustickou hudbu za svůj přínos pro rozvoj a uplatnění elektroakustické hudby. Řada jeho skladeb byla nahrána pro rozhlas a pro vydavatelství Supraphon a Panton.
Dílo:
Dílo hudební (výběr)
Skladby komorní
Dvě kánonické invence ve starém slohu pro smyčcové trio (1943);
Sonáta pro klavír d moll (1946);
Pastorale lydico pro flétnu a klavír (1947);
Baladická sonáta pro violoncello a klavír (1951);
Kvartetino pro smyčcový kvartet (1955);
Ptačí preludium pro klavír na 4 ruce (1960);
Musica dialogica pro housle a violu (1965);
Stenogramy. Dechový kvintet (1969, také pro klavír);
Musica carnevalesca pro klavír (1971);
Duo pro basklarinet a klavír (1971);
Concerto da camera pro housle, klavír a magnetofonový pás (1972);
Musica diafonica pro basklarinet, klavír a magnetofonový pás (1975);
In quarte pro klavír (1975);
Impulsioni. Partita pro housle sólo a bicí nástroje (1979);
Epizoda pro noneto (1981).
Skladby orchestrální
Večerní suita pro orchestr (1950);
Koncert pro violoncello a orchestr (1953);
Jarní ouvertura pro orchestr (1954);
Slovenské invence pro smyčcový orchestr (1955, upraveno také pro smyčcové kvarteto);
Fantastické rondo pro orchestr (1955);
Milostná legenda pro orchestr (1956);
Rapsódie pro orchestr (1957);
O pejskovi, kočce a měsíci. Bajka pro komorní orchestr a recitaci na text Eduarda Petišky (1958);
Symfonie pro velký orchestr (1960);
Arytmikon. Tři rytmické invence pro smyčce (1961);
Elegikon. Symfonieta pro klavír, dechové a bicí nástroje (1964);
Toccata festiva pro klavír a orchestr (1972);
Partita pro smyčcový orchestr (1973);
Sinfonietta epitafica pro velký orchestr (1974);
Postludium pro smyčcový orchestr (1977);
Koncert pro housle a orchestr (1978);
Serenáda pro smyčce (1980);
Sinfonietta pro smyčcový orchestr (1982).
Skladby vokální
Východoslovenské lidové písně pro mužský sbor (1950);
Z jižních Čech. Smíšené sbory na básně Jana Čarka (1970);
Z české země. Mužské sbory na básně Jana Čarka (1979);
Byl jeden mráček. Kantáta pro dětský sbor a klavír na text V. Fischera (1980);
Píseň o nejkrásnější zemi. Kantáta pro tenor, mužský sbor a klavír na text J. Mládka (1981);
Věty z geometrie. Smíšené sbory na texty geometrických definic.
Opera
Inultus. Opera podle Pražské legendy Julia Zeyera na libreto Václava Renče (1968).
Balety
Čarodějův učeň. Balet podle Goethovy balady na libreto Jana Reye (1963);
Atlantiana. Elektroakustický balet na libreto Vladimíra Vašuta (1970);
Nokturno u fontány. Elektroakustický balet na libreto Vladimíra Vašuta (1973);
Héró a Leandros.
Skladby elektronické
Logogenesis (1968);
Astroepos (1969);
Angelion (1969);
Biochronos (1969);
Chimérion (1970);
Fontana cantans (1971);
Metafonie (1980).Literatura:
I. Lexika
ČSHS.
Gardavský, Čeněk a kol.: Skladatelé dneška (Praha 1961).
MEH.
ČSS.
Československý biografický slovník (Praha 1992).
Kaduch, Miroslav: Česká a slovenská elektroakustická hudba 1964–1994, osobní slovník (Ostrava 1994).
HSPK.
II. Ostatní
Růžička, Josef: Arytmikon Miroslava Hlaváče (Hudební rozhledy XXII, 1969, s. 299–301).
Hlaváč, Miroslav: Konfese: Tradice a modernost (Opus musicum 1979, č. 9, s. 274–277).
Zenkl, Michal: Současnost tvorby Miroslava Hlaváče (Hudební rozhledy XXXVI., 1983,
s. 414–416).
Hošková, Jana: Baletní tvorba Miroslava Hlaváče (Opus musicum 1993, č. 4, s. 118–121).
Libuše Dvořáková
Datum poslední změny: 8.1.2009