Poledňák, Ivan, muzikolog, pedagog, publicista a organizátor, narozen 31. 12. 1931, Velké Meziříčí, zemřel 5. 10. 2009, Praha.
Studoval gymnázium v Trenčíně (1943–46) a Liberci (maturita 1951, současně se učil hře na klavír a varhany na městské Hudební škole u Věry Zunové resp. Bohumila Zindulky), pak obory hudební věda a estetika na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (hlavní učitelé muzikologie Jan Racek a Bohumír Štědroň, estetiky Oleg Sus, promovaný historik 1956). Doktorát získal na Univerzitě Karlově (1968), kde také absolvoval externí aspiranturu na katedře estetiky a získal titul CSc. (1969), titul DrSc. obdržel na konci roku 1989, habilitován byl 1992 na Masarykově univerzitě v Brně (obor hudební věda), profesorem teorie a dějin hudby jmenován 1994 na Univerzitě Palackého v Olomouci.
Již za studií rozvíjel publicistickou činnost (Hudební rozhledy, denní tisk) a pracoval jako stipendista Českého hudebního fondu v redakci Československého hudebního slovníku. Po absolutoriu působil ve Státním divadle v Brně 1956–57 jako vedoucí propagačního oddělení a externě přednášel na Vyšší škole pedagogické, přičemž nadále působil ve slovníkové redakci (sekretář redakce, autor několika set hesel). Odešel 1959 do Prahy a pracoval jako odborný pracovník (posléze vedoucí) oddělení hudební výchovy ve Výzkumném ústavu pedagogickém. Současně působil (od 1962) i jako umělecký šéf divadélka Reduta (součást Státního divadelního studia) a to do začátku 1972, kdy v rámci postupující "normalizace" propuštěn. V roce 1968 přešel do Ústavu pro hudební vědu ČSAV (později Ústav pro teorii a dějiny umění ČSAV), kde byl zprvu odborným, pak vědeckým pracovníkem. Po listopadu 1989 se zasadil o znovuobnovení samostatného Ústavu pro hudební vědu ČSAV (později AV ČR) a stal se jeho ředitelem (1990–97; z ústavu odešel v únoru 1998).
Od počátku své dráhy se aktivně zúčastňoval muzikologického a vůbec hudebního dění.
Od 1960 byl členem vedení sekce hudební vědy a kritiky ve Svazu československých skladatelů, v období Pražského jara se stal předsedou rehabilitační a rekapitulační komise sekce hudební vědců a kritiků SČS (viz její zprávu ve čtvrtletníku Hudební věda 6, 1969, č. 3, s. 326–339), předsedou muzikologické sekce a členem ústředního výboru Svazu českých skladatelů, působil jako člen různých pracovních komisí a výborů atp. Ve druhé polovině šedesátých let patřil ke spoluzakladatelům Československé společnosti pro hudební výchovu a stal se jejím vědeckým tajemníkem a místopředsedou. Po nástupu normalizace zbaven členství v obou organizacích a až v průběhu osmdesátých let začal pracovat v komisi pro populární hudbu ve Svazu českých skladatelů a koncertních umělců, byl členem výborů brněnských muzikologických kolokvií atp. Po listopadu 1989 se stal prvním předsedou České hudebně pedagogické společnosti a byl zvolen předsedou celé Asociace hudebních umělců a vědců (1990–93); 1993–2001 byl prezidentem České hudební rady. Byl též členem rady uměleckých obcí (poradní orgán ministra kultury), předsedou dozorčích rad podniků Supraphon a Editio Supraphon, členem kulturní sekce Československé komise pro spolupráci s UNESCO, 1992–98 členem akreditační komise vlády ČR pro vysoké školy a předsedou její pracovní skupiny pro umělecké, uměnovědné a uměleckovýchovné obory (po odchodu z Akreditační komise zůstal členem pracovní skupiny), členem Rady pro spolupráci s vysokými školami a přípravu vědeckých pracovníků v AV ČR, členem komisí pro udělování hodností CSc. a DrSc., členem redakční rady časopisů Hudební věda, Hudební rozhledy atd., členem výborů různých nadací (zvláště Nadace Ochranného svazu autorského, Muzea české hudby), členem a pak předsedou rady ministra kultury pro Českou filharmonii atp.
Pedagogickou činnost rozvíjel zejména na katedře hudební vědy Filozofické fakulty UK v Praze, kde externě působil od poloviny šedesátých let; měl zde přednášky a semináře z hudební pedagogiky, psychologie, sociologie, teorie a dějin nonartificiální hudby. Krátkodobě pedagogicky působil též na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze, katedře hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty UP v Olomouci. Od 1992 působil na katedře muzikologie Filozofické fakulty UP (zde 1998–99 a od 2003 vedoucí katedry) a od 1998 souběžně na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Na většině těchto škol byl členem vědeckých rad (mimo jiné členem vědecké rady University Karlovy do roku 2003), oborových rad doktorského studia (na katedře muzikologie UP předseda) atp.
Vědecky a pedagogicky byl orientován značně široce: zajímal se o metodologickou problematiku muzikologie, hudební estetiku a sémiotiku, hudební psychologii a pedagogiku, teoretickou a historiografickou problematiku hudby 20. století (speciálně jazzu a vůbec moderní populární hudby); od počátku své odborné aktivity pracoval též jako hudební lexikograf. Rozvinul ve všech těchto směrech rozsáhlou činnost badatelskou, publikační i organizační; několik prací bylo vyznamenáno různými cenami (Stručný slovník hudební psychologie, Hudební věda I-II-III, Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby III), řada prací byla publikována v zahraničí, početné ohlasy jsou v domácí i cizí literatuře. Velmi rozsáhlé je působení ve směru hudební popularizace a to jak v časopisech, tak v televizi a zejména v rozhlase (několik set vystoupení, v jejich rámci např. téměř stodílný cyklus hodinových pořadů pod názvem Hudební kontakty, cyklus přednášek o hudební estetice). Intenzívní byly jeho odborné styky se zahraničím: s International Society for Music Education (účast na kongresech ve Vídni, Tokiu, Interlochen-USA, Dijonu, Moskvě, Innsbrucku) a s International Association for the Study of Popular Music (mimo jiné účast na konferenci v Montrealu 1985), dále viz aktivní účast na četných konferencích doma i v zahraničí (Praha, Brno, Bratislava, Ann Arbor-USA atd.), šestitýdenní stáž na Pennsylvánské univerzitě ve Filadelfii (přednášky o hudební sémiotice a dějinách českého jazzu), stáže na univerzitách v Kodani, Vídni, dva pobyty na pozvání British Council v Londýně atd.
V oblasti hudební pedagogiky se výrazně podílel na vypracování tzv. nové koncepce hudební výchovy, která usilovala překonat izolaci českého snažení od světového dění: odbourávala svazující tzv. povinné písně, intonační metody apod. a naproti tomu preferovala tvořivé přístupy (včetně improvizace), výběr učiva ze širší nabídky, dávala prostor pro uplatnění moderních trendů a metod (Orffův Schulwerk, uplatnění pohybových resp. tanečních prvků apod.), prosazovala školní poslech hudby jako specifickou aktivitu, uváděla do učiva netradiční hudební projevy (jazz a moderní populární hudbu, folklór jiných národů). Zasadil se v šedesátých letech o vznik nové organizační báze pro úsilí hudebních pedagogů v podobě Československé společnosti pro hudební výchovu a pokračoval v úsilí o prosazování moderních trendů v hudební výchově i v osmdesátých a devadesátých letech mimo jiné spoluprací na organizaci i obsahu hudebně pedagogických konferencí v Nitře a jinde.
Svým zájmem o hudební estetiku, který se projevil již v diplomní resp. disertační práci K estetickým názorům Vladimíra Helferta, i svým působením v oblasti hudební pedagogiky byl přiveden ke studiu problematiky na pomezí těchto oblastí: to vedlo k publikaci Stručný slovník hudební psychologie, v níž byl poprvé v české literatuře učiněn pokus o pohled na disciplinu jakožto celek, k řadě drobnějších hudebně estetických prací a zejména ke studiím i k syntetickému uchopení otázek hudební sémiotiky; zde vedla dlouholetá činnost tzv. Pražského týmu pro hudební sémiotiku, kterou inicioval a vedl, k tvorbě kolektivní syntetické publikace Základy hudební sémiotiky I-II-III. Další větví jeho zájmů byly metodologické otázky muzikologie, kde výsledkem byla opět týmová syntetická publikace Hudební věda I-II-III, na níž se významně podílel autorsky i redakčně.
Vedle práce na těchto víceméně tradičních problémových polích muzikologie se věnoval i vědecké, popularizační a organizační práci obrácené k jazzu a šířeji moderní populární hudbě. V Hudebních rozhledech byl 1962–63 externím redaktorem nově zřízené rubriky věnované populární hudbě, založil a 1962–72 vedl první stálý pražský jazzklub Reduta, kde působily (v zaměstnaneckém poměru nebo externě) nejpřednější dobové jazzové skupiny (SHQ, Reduta kvintet a jiné, v rámci celé Reduty i soubory pop music a rocku – např. Apollo; zde vzniklo i Divadlo Járy Cimrmana), ve své první knížce Kapitolky o jazzu přinesl (po knize E. F. Buriana Jazz z roku 1928) první pokus o přehledné informační zpracování dané oblasti, v knize Československý jazz – Minulost a přítomnost (s Lubomírem Dorůžkou) striktně hudebně historiograficky koncipované zpracování dějin tohoto hudebního typu, v knize Mně všechno dvakrát aneb o Jiřím Stivínovi první monografii žijícího českého jazzmana, v knížce Sondy do rocku a popu (s Ivanem Cafourkem) pokus o postižení situace na dané scéně v osmdesátých letech, v publikaci Úvod do problematiky hudby jazzového okruhu soustavně koncipovaný přehledný učební text. Nejrozsáhlejší a nejvýznamnější prací v této oblasti se stala třídílná (čtyřsvazková) Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby (ve spolupráci s Antonínem Matznerem, Igorem Wasserbergerem a kolektivem), která byla rozsahem a koncepcí ojedinělou publikací i v mezinárodním srovnání a v mnohém je studijně aktuální dosud.
Velkou aktivitu projevoval Poledňák i na poli hudební kritiky a popularizace. Vedle některých dále uvedených titulů sem patří dalších cca 800 položek drobnější časopisecké a novinové kritiky, recenzí, sloupků atp. (pravidelněji v časopisech Divadelní noviny, Hudba a škola, Hudba pro radost, Hudební rozhledy, Hudební výchova, Jazz bulletin, Host do domu, Kultura, Kulturní tvorba, Lidová tvořivost, Literární noviny/listy, Melodie, Opus musicum, Premiéra, Slovenská hudba, Lidová demokracie, G, Estetická výchova, Akcent, Hudba a škola, Kulturní život, Taneční listy, Divadlo, Československo, Tvář, Tvar, Tvorba a další, noviny Svobodné slovo, Obrana lidu, Večerní Praha a jiné), texty ke gramofonovým deskám a CD (viz zejména gramofonovou antologii Český jazz 1920–1960, se Zbyňkem Máchou), texty k vydání hudebnin, texty do programů koncertů, scénáře pořadů v Divadlech hudby, texty osvětových přednášek apod., dále cca 200 rozhlasových a televizních pořadů (viz např. 99 dílů rozhlasového cyklu Hudební kontakty (na přelomu osmdesátých a devadesátých let), vystoupení v různých diskusních forech (včetně rozhlasových a televizních) atp.
Svým širokým zaměřením i svými přístupy se Poledňák hlásil k brněnské helfertovské muzikologické škole, muzikologii chápal nejen jako vědní obor, ale též jako součást hudebního života. Metodologicky, tematicky a jako spolupracovníci mu stáli či stojí nejblíže Jiří Fukač, Jaroslav Jiránek, Josef Kotek, Antonín Matzner, Jaroslav Volek.
Knihy
Kapitolky o jazzu (Praha 1961, 21963, slovenský překlad Kapitolky o džeze, Bratislava 1964);
Československý jazz. Minulost a přítomnost (Lubomír Dorůžka, Ivan Poledňák, Praha 1967);
Hudba – Škola – Zítřek. Projekt modernizace pojetí a osnov hudební výchovy na ZDŠ (Ivan Poledňák, Jan Budík, Praha 1969);
Hudba a její pojmoslovný systém. Otázky stratifikace a taxonomie hudby (Jiří Fukač, Ivan Poledňák, Praha 1981);
Stručný slovník hudební psychologie (Praha 1984);
Psychologie pro konzervatoře (Jiří Kulka, Ivan Poledňák, Zdeňka Pražáková, Praha 1988);
Mně všechno dvakrát aneb o Jiřím Stivínovi (Praha 1989);
Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby (I – Část věcná, Praha 1980, II/1 a II/2 – Část jmenná – Světová scéna, III – Část jmenná – Československá scéna, Antonín Matzner, Ivan Poledňák, Igor Wasserberger a kolektiv, Praha, I – 1980, 21983, II/1 – 1986, II/2 – 1987, III – 1990);
Sondy do popu a rocku (s Ivanem Cafourkem, Praha 1992);
Základy hudební sémiotiky (I–II–III, Jiří Fukač, Jaroslav Jiránek, Ivan Poledňák, Jaroslav Volek a kolektiv, vědečtí redaktoři Jaroslav Jiránek, Ivan Poledňák, Brno 1992);
Úvod do studia hudební vědy (Ivan Poledňák, Jiří Fukač, Olomouc 1995, 22001);
Úvod do problematiky hudby jazzového okruhu (Olomouc 2000);
Vášeň rozumu. Skladatel Jan Klusák – člověk, osobnost, tvůrce (rukopis uložen v Českém hudebním fondu).
Účelové, zejména hudebněpedagogické drobnější publikace
Poslech hudby. Průvodní text ke gramofonovým deskám pro hudební výchovu v 1.–5. ročníku základní devítileté školy (Ivan Poledňák, Hana Hlavsová, Libor Melkus, Praha 1960, 21962, Gramofonový klub);
Poslech hudby. Průvodní text ke gramofonovým deskám pro hudební výchovu v 6.–8. ročníku základní devítileté školy (Zdeňka Pilková, Jiří Pilka, Ivan Poledňák, Praha 1961, Gramofonový klub);
Poslech hudby. Průvodní text ke gramofonovým deskám pro hudební výchovu v 1.–5. ročníku základní devítileté školy (doplňky k základní řadě gramofonových desek pro ZDŠ z roku 1961–62) (Praha 1963, Gramofonový klub);
Poslech hudby. Průvodní text ke gramofonovým deskám pro hudební výchovu v 6. a 7. ročníku základní devítileté školy (doplňky k základní řadě gramofonových desek pro ZDŠ z roku 1961–62) (Jan Budík, Ivan Poledňák, Praha 1964, Gramofonový klub);
Poslech hudby. Průvodní text ke gramofonové desce pro hudební výchovu v 9. ročníku základní devítileté školy (Praha 1964, Gramofonový klub);
Poslech hudby. Průvodní text ke gramofonovým deskám pro hudební výchovu v 6.–7. ročníku základní devítileté školy (Jan Budík, Ivan Poledňák, Praha 1964, Gramofonový klub);
Výchova hudbou (Ivan Poledňák, Jan Budík, Praha 1964, 51981, maďarský překlad Neveljünk a zenével, Bratislava 1965);
Poslech hudby. Průvodní text ke gramofonovým deskám pro hudební výchovu v 8. a 9. ročníku základní devítileté školy (doplňky k základní řadě gramofonových desek pro ZDŠ z roku 1961–63) (Jan Budík, Ivan Poledňák, Praha 1965, Gramofonový klub);
Poslech hudby. Průvodní text ke gramofonovým deskám pro hudební výchovu v 1.–5. ročníku základní devítileté školy (základní i doplňková řada původního vydání) (Ivan Poledňák se spolupracovníky – Jan Budík, Hana Hlavsová, Libor Melkus, Praha 1966);
Poslech hudby. Průvodní text ke gramofonovým deskám pro hudební výchovu v 6.–9. ročníku základní devítileté školy (základní i doplňková řada původního vydání) (Ivan Poledňák se spolupracovníky – Jan Budík, Jiří Pilka, Zdena Pilková, Praha 1966);
ABC učitele hudební výchovy. Materiály a informace (Ivan Poledňák, Jan Budík a kolektiv, Praha 1968);
40 rozhlasových přednášek o hudební výchově (Ivan Poledňák, Jan Budík a kolektiv, Praha 1970, Česká společnost pro hudební výchovu);
Poslech hudby. Průvodní text ke gramofonovým deskám pro hudební výchovu v 1.–5. ročníku základní devítileté školy (Ivan Poledňák, Jan Budík a kolektiv, Praha 1971, Editio Supraphon);
Hudební výchova pro osmý ročník základní (občanské) školy (Jaroslav Mihule, Ivan Poledňák, Petr Mašlaň, Praha 1994, 21996).
Edice
Populární hudba a škola. Sborník příspěvků z konference v Praze 10.–12. května 1999 (Praha 2000, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta);
Hudební věda (I–II–III, týmová práce, editoři Vladimír Lébl, Ivan Poledňák, Praha 1988);
Akcent. Čtvrtletník pro hudební pedagogiku (odborné periodikum Československé společnosti pro hudební výchovu, vyšla čísla 1 a 2 v roce 1970);
Hudební výchova – 67. Ročenka Československé společnosti pro hudební výchovu. (redaktoři Jan Dostal, Ivan Poledňák, Praha 1968, Čs. společnost pro hudební výchovu);
Konfrontace. Materiály z mezinárodních konferencí o hudební výchově v letech 1961–1966 (editoři Ivan Poledňák, Vladimír Poš, Praha 1968);
Vladimír Helfert: O české hudbě (editoři Bohumír Štědroň, Ivan Poledňák, Praha 1957).
Autorská spolupráce na cizích týmových projektech
a) práce encyklopedické (původní hesla, překlady)
Pedagogický slovník I–II (Praha 1965, 1967);
ČSHS;
Malá československá encyklopedie I–VI (Praha 1984–87);
Slovník české hudební kultury (Praha 1997);
Universum (všeobecná encyklopedie v deseti svazcích, Praha 2000);
The New Grove Dictionary Of Music And Musicians (London etc. 2000);
Český hudební slovník osob a institucí (tento elektronický projekt);
b) jiné
Dějiny české hudební kultury 1918/1945 [2] (Praha 1981).
Studie a stati
K některým otázkám Helfertovy estetiky (Hudební rozhledy 10, 1957, č. 12, s. 500–502);
Soupis prací Vladimíra Helferta (sborník Muzikologie V, 1958, s. 253–313);
Marginálie k expresionistickej opere (Z podnetu pražskej inscenácie Bergovho Vojcka) (Slovenské divadlo 1959, č. 5, s. 403–416);
Pojetí hudební výchovy (s Liborem Melkusem, sborník Střední vzdělání ve střední všeobecně vzdělávací škole a ve střední škole pro pracující. Zprávy Výzkumného ústavu pedagogického III, Praha 1962, s. 186–194);
Některé problémy rozvoje hudební představivosti (Hudební věda 1, 1964, č. 4, s. 541–561 a 2, 1965, č. 1, s. 3–18);
K novému pojetí hudebně výchovné práce na ZDŠ (Hudební věda 1, 1964, č. 4, s. 632–643);
Hudební pedagogika a hudební sociologie (sborník Otázky hudební sociologie, Praha 1967, s. 51–57);
The So-Called Popular Music in the Basic Schools (sborník International Seminar On Teacher Education in Music, Ann Arbor 1967, s. 124–138);
K otázce specifičnosti jazzu (Hudební věda 6, 1969, č. 4, s. 419–433);
Jazz a moderní populární hudba ve škole (sborník Člověk potřebuje hudbu, Praha 1969, s. 250–262);
Další poznámky k integraci hudby jazzové oblasti do základní hudební výchovy (Akcent 1971, č. 2, s. 31–42);
K problému hudebního vkusu (Hudební věda 9, 1972, č. 2, s. 99–116);
K metodologickým otázkám psychologie hudby (Hudební věda 10, 1973, č. 4, s. 275–287 a 11, 1974, č. 1, s. 3–23);
K problému smyslu hudby a funkcí hudby (Opus musicum 6, 1974, č. 4, s. 97–104);
Muzyka užytkowa jako przedmiot specificznych badań historiografii muzycznej (s Josefem Kotkem, sborník Muzyka czechoslowacka XX. wieku. Materialy z sesji. Gdańsk 1974, s. 107–110);
Teorie a dějiny tzv. bytové hudby jako samostatná muzikologická disciplína (s Josefem Kotkem, Hudební věda 11, 1974, č. 4, s. 335–355);
Psychologické a sémantické předpoklady interpretační apercepce hudby (Estetika 11, 1974, č. 4, s. 213–237, zkrácená verze německy jako Zum Problem der Apperzeption der Musik, International Review of the Aesthetics and Sociology of Music 16, 1985, č. 1, s. 43–56);
Teorie hudební vědy (s Vladimírem Léblem a kolektivem, Hudební věda 12, 1975, č. 4, s. 291–327);
Hudební pedagogika (s Jiřím Fukačem, Opus musicum 8, 1976, č. 2, s. 33–38);
K metodologické problematice díla Vladimíra Helferta (Opus musicum 7, 1975, č. 10, s. 290–292, německy jako Methodologische Fragen in Vladimír Helferts Werk, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, H 11/12, 1976/77, Brno 1977, s. 25–30);
Česká hudební věda 1945–1975. Pokus o stratifikaci a vědeckou kritiku jejích motivací, faktorů a funkcí (s Josefem Bekem a Jiřím Fukačem, Hudební věda 13, 1976, č. 1, s. 3–26, německy jako Die tschechische Musikwissenschaft von 1945–1975, Colloquium The Music Work Brno 1975, Brno 1985, s. 12–54);
K typologickým polarizacím hudby, zejména polarizaci hudby artificiální a nonartificiální (s Jiřím Fukačem, Hudební věda 14, 1977, č. 4, s. 316–335, německy jako Über typologische Polarisationen der Musik, insbesondere die Polarisationen artifizieller und nonartifizieller Musik, sborník Sozialistische Musikkultur, Traditionen, Probleme, Perspektiven II, Berlin 1983, s. 26–45);
Hudba a výtvarná umění v systému umění a v procesu umělecké komunikace (s Jiřím Fukačem, sborník Hudba a výtvarné umění, Frýdek-Místek 1978, s. 20–46);
Beziehung von Musik und Sprachphänomenen als eine der Quellen der musikalischen Semantisierung (s Jiřím Bajerem a Jaroslavem Jiránkem, sborník Colloquia musicologica Brno 1976 & 1977, Brno 1978, s. 125–141);
K pojmu hudba a jeho definici (s Jiřím Fukačem, Estetika 15, 1978, č. 1, s. 26–49);
Revoluční dění a dění nonartificiální hudby (Hudební věda 15, 1978, č. 1, s. 29–35);
Funkce hudby (s Jiřím Fukačem, Hudební věda 16, 1979, č. 2, s. 123–145 a č. 3, s. 220–245);
K problematice nonartificiální hudby slovanských národů (Opus musicum 10, 1978, s. 290–296, též ve sborníku Hudba slovanských národů a její vliv na evropskou kulturu, Brno 1981, s. 437–446, německy jako Zur Problematik der nonartifiziellen Musik slawischer Völker, Beiträge zur Musikwissenschaft 1985, č. 3–4, s. 285–294);
Poznámky k otázkám recepce a muzikologického uchopení nonartificiální hudby (sborník Muzikologické dialogy 1978, Brno 1980, s. 93–97);
Ke vztahu reprezentace a prezentace v hudebním sdělování (Hudební věda 17, 1980, č. 3, s. 202–210, též ve sborníku Musica communication, Brno 1979, Brno 1989, s. 120–137);
Ke stratifikaci sféry nonartificiální hudby (s Jiřím Fukačem, Opus musicum 14, 1982, č. 1, s. 9–14 a č. 2, s. 35–40, německy jako Zur Stratifikation der Späre der nonartifiziellen Musik, Beiträge zur Musikwissenschaft 1984, č. 2, s. 112–128);
Logik und Sinn der schöpferischen Persönlichkeit Janáčeks (sborník Leoš Janáček a
a dnešek, Brno 1983, s. 87–97);
K otázkám hranic hudby a stratifikace hudby (Hudební věda 19, 1982, č. 2, s. 144–151);
Ke specifickým rysům časového momentu v hudbě jazzového okruhu (s Antonínem Matznerem, Opus musicum 14, 1982, č. 9, s. 257–261, též sborník Čas v hudbě, Praha 1984, s. 77–85);
Smysl hudby a smysl pro hudbu (Estetická výchova 1983, č. 2, s. 45–46 a č. 3, s. 75–76, na Slovensku vyšlo jako Působení, funkce, užití hudby, sborník O interpretácii umeleckého textu 9, Nitra 1986, s. 53–71);
Jazz v kontextu české hudební kultury (Opus musicum 16, 1984, č. 8, s. 247–253);
Nonartificiální hudba a inovace hudby 20. století (s Antonínem Matznerem, Hudební rozhledy 37, 1984, č. 10, s. 477–479);
Region jako taxonomická kategorie (sborník Morava v české hudbě. Hudebněvědná konference Brno 28.–29. listopadu 1984, Brno 1985, s. 11–14);
Místo hudby v systému estetické výchovy mládeže (sborník Hudební výchova v procesu formování vědomí mládeže socialistické společnosti. Materiály z konference o aktuálních otázkách hudební výchovy konané 6.–8. listopadu 1984 v Nitře, Praha 1986, s. 27–40);
Hudební kultura 20. století. Projekty a návraty (K poznání pozice a rolí skladatele) (s Jiřím Fukačem, Estetika 23, 1986, č. 4, s. 226–233, německy jako Musikkultur des 20. Jahrhunderts – Projekte und Rückgriffe. Zur Standortbestimmung der Position und der Rolle des Komponisten, Colloquium An der Epochen- und Stilwende Brno 1985 – Music in Metamorphoses of Aesthetic Categorie Brno 1986, Brno 1993, s. 110–115, v úpravě též francouzsky jako Le compositeur au 20ème siècle, Actes du symposium Cosmopolitisme et nationalisme en musique Prague 1992, Vanves 1993, s. 75–82);
Co je a co by mohlo být či mělo být předmětem muzikologie (Helfertova koncepce muzikologie a dnešek) (sborník Vladimír Helfert v českém a evropském kontextu. Hudebněvědná konference k 100. narození pokrokového vědce a člověka, Brno 1987, s. 14–18);
Musical Semiotics: A Report from Prague (In Theory Only. Journal Of The Michigan Music Theory Society 11, 1990, č. 6, s. 1–13);
Die Beziehung zwischen Musik und Politik oder Musik in der tschechoslowakischen „Samtrevolution“ (sborník Kongres „Musik und Politik“, Wien 1991, sine pag.);
Od východisek šedesátých let k realitě let osmdesátých (se Stanislavem Tesařem, sborník Osnovy a učebnice hudobnej výchovy z hľadiska súčasných a budúcich potrieb. Materiály z konferencie o aktuálnych otázkach hudobnej výchovy, konanej 22.–24. novembra 1988 v Nitre, Praha – Bratislava – Nitra 1991, s. 47–55);
Návrh zásad pro tvorbu budoucí podoby hudební výchovy (s Jiřím Fukačem, Jaroslavem Herdenem, Milošem Jůzlem, Josefem Říhou, Stanislavem Tesařem, výše uvedený sborník, s. 369–384);
Integrace a dezintegrace v umění – a co výchova? (sborník Integratívna hudobná pedagogika, Bratislava 1992, s. 20–28);
Soziale, ökonomische, technische u. a. Momente als Innovationsquellen des Musikuniversums des 20. Jahrhunderts (Colloquium Stil in der Musik Brno 1982 – Innovationsquellen der Musik des 20. Jahrhunderts Brno 1983, Brno 1992, s. 117–126);
Nichtartifizielle Musik als Ergebnis und Quelle von Innovationen der Musik des 20. Jahrhunderts (s Antonínem Matznerem, Colloquium Stil in der Musik Brno 1982 – Innovationsquellen der Musik des 20. Jahrhunderts Brno 1983, Brno 1992, s. 218–224);
Romantické a romantizující tendence v soudobé populární hudbě (sborník Colloquium Romanticism And Music, Brno 1987, Brno 1992, s. 182–187);
Jiří Stivín and the Development of Czech Jazz (AUPO, Musicologica I, Olomouc 1993, s. 79–88, též ve sborníku Central European Popular Music. Proceedings From The International Conference Prague 15.–17. July 1992, Praha 1994, s. 56–61);
O meta-reflexívní trivialitě v hudbě a speciálně v jazzu (Hudební věda 29, 1992, č. 3, s. 240–244);
O českých hudebnických organizacích včera a dnes (Hudba a stát. Sborník z mezinárodní konference Brno 7.–8. 10. 1993, Praha 1993, s. 95–105, německy jako Von den tschechischen Musikerorganisationen gestern und heute, Mitteilungen aus der internationalen Konferenz über Musik und Staat Brno 1993, Praha 1993, s. 96–107);
Skladatel Jan Klusák a literatura (Opus musicum 26, 1994, č. 8–9, s. 241–245);
Smysl a meze uplatnění kreativních přístupů v hudební výchově (sborník Kreativita a integrativní hudební pedagogika v evropské hudební výchově, Praha 1994, s. 16–22, též jako Integrativní hudební pedagogika a polyestetická výchova, sborník Studia paedagogica 15, Praha 1995, s. 7–13, resp. též sborník Hudobno-pedagogické interpretácie 1, Nitra 1994, s. 87–94);
La musique populaire – Un problème du pouvoir et de l´argent (Actes du Colloque La musiqueet les pouvoirs, Lyon: 13–15 octobre 1994, Vanves 1995, s. 21–26);
Invence Jana Klusáka (Hudební věda 32, 1995, č. 3, s. 257–278, anglicky jako The Inventions Of Jan Klusák, AUPO, Musicologica II, Olomouc 1995, s. 85–109);
Variace na téma Estetická funkce, norma a hodnota (Opus musicum 28, 1996, č. 6, 260–264, německy jako Variationen über dasThema „Die ästhetische Norm, die Funktion und der Wert als soziale Fakten“, sborník Musik als Wert und ihre Rolle im Prozess der europäischen Integrationen, Praha 1996, s. 24–34);
Transition Problems of Czech Musical Life (sborník Music In The Year 2002 A Civilized Concert? Music, The State And The Market In A Changing Europe. Report From An International Symposium In Stockholm May 9–11, 1996, Stockholm 1996, s. 25–33, v pozměněné podobě pod stejným názvem ve sborníku Prof. Jiří Fukač. Festschrift/Commemorative Book, Hradec Králové/Náchod 1998, s. 113–117);
Multidimenzionalita sporu o Gerda Albrechta (sborník 100 let České filharmonie, Praha 1997, s. 29–32);
Klusák´s Theater- und Filmwelt (AUPO, Musicologica Olomucensia III, Olomouc 1997, s. 125–137);
Akustický smog a hygiena sluchu (sborník K problematice ekologie zvukového prostředí a hudby, Ústí nad Labem 1998, s. 50–51);
Hudba jako rizikový životní faktor (výše uvedený sborník, s. 52–56, upraveně též v Datel – časopis praktické psychologie pro každého, č. 2, s. 19–22);
Der tschechische Komponist Jan Klusák. Einige Bemerkungen zu einem späten und fernen Anklang an die Zweite Wiener Schule (Österreichische Musik – Musik in Österreich. Beiträge zur Musikgeschichte Mitteleuropas. Theophil Antonicek zum 60. Geburtstag, Tutzing 1998, s. 633–640);
Poslech hudby jako problém estetický, psychologický, pedagogický (sborník Poslech hudby. Sborník příspěvků z konference konané ve dnech 27. a 28. dubna 1998 na Pedagogické fakultě UK v Praze, Praha 1998, s. 10–25, zkrácená verze též v Hudební výchova 1998, č. 4, s. 55–57);
Pestrá mapa populární hudby, aneb stratifikace sféry nonartificiální hudby (sborník Soudobá problematika nonartificiální hudby a hudební výchova, České Budějovice 1998, s. 10–16);
Smysl a možnosti populární hudby ve školské hudební výchově (Populární hudba a škola. Sborník příspěvků z konference, Praha 2000, s. 7–17);
Moderní populární hudba (sborník Co daly naše země Evropě a lidstvu III – Svobodný národ na prahu třetího tisíciletí, Praha 2000, s. 443–455);
Sborový zpěv na počátku nového milénia aneb Sborová hudba – memento a výzva (sborník Mezinárodní symposium o sborovém zpěvu Cantus choralis ´99, AUP 61, Ústí nad Labem 2000, s. 12–23);
Crystalization Of The Composer Jan Klusák´s Creative Personality (AUPO, Musicologica Olomuciensis V, Olomouc 2000, s. 123–134);
Tradícia a modernosť – nielen slovenský problém (sborník Bericht über das internationale Colloquium Slovakische Komponisten 28.–31. 10. 1998, Bratislava 2000, s. 19–28);
Hudební sémiotika v pojetí tzv. Pražského týmu (sborník Hudební věda a výchova 8 – AUPO, Musica VI, sborník Hudební věda a výchova, Olomouc 2000, s. 33–42);
Skeptisch-optimistische Bemerkungen quer durch das Thema „Die Musikwissenschaft an der Schwelle des neuen Jahrtausends“ (sborník Musikwissenschaftliche Kolloquien der Internationalen Musikfestspiele in Brno, 34–35, Praha-Brno 2001, s. 178–185);
Způsoby sémantizace hudby a "dešifrace" jejích významů a jejího obsahu (Multimediální komunikace v hudební a polyestetické výchově. Sborník příspěvků z konference konané ve dnech 9. a 10. 11. 2000 na Univerzitě Karlově v Praze – Pedagogické fakultě, Praha 2001, s. 8–22);
Klíčový problém hudební pedagogiky: Svár koncepce a praxe. Na pozadí modelového příkladu: Návrh koncepce hudební výchovy pro gymnázia z roku 1969 a realita (sborník Hudobno-pedagogické interpretácie 6, Nitra 2001, s. 38–46);
"Případ Klusák" aneb Nonkonformní skladatel v obklíčení socrealismem (Hudební rozhledy 2002, č. 2, s. 36–40, německy jako Der Fall Jan Klusák im Kontext der tschechischen Musik der 2. Hälfte des 20. Jh., Posledných 30 rokov: Idey, osobnosti, hodnoty. Zborník z medzinárodného sympózia v rámci 6. ročníka festivalu Melos-Étos, Bratislava 2001, s. 106–115).
Články, recenze apod. (výběr)
K některým otázkám operní kritiky (Slovenské divadlo 1958, č. 3, s. 179);
Vers une Musique Expérimentale (recenze publikace, Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university, 1958, Řada uměnovědná F 2, s. 121);
Boguslaw Schäffer: Nowa muzyka (recenze publikace, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské university, Řada uměnovědná F 3, s. 99);
Nový Vojcek (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 24, s. 1039);
Hudební estetika v hudebně pedagogické praxi (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 18, s. 771);
Z Festivalu Leosza Janaczka v Brnie (Ruch muzyczny 1959, č. 10, s. 14);
Studio 5 a některé problémy našeho jazzu (s Herbertem Bullou, Hudební rozhledy 13, 1960, č. 17, s. 732);
Přednášky o výchově na raných vývojových stupních lidstva (recenze publikace Roberta Alta, Pedagogika 1960, č. 4, s. 507);
Významná publikace (recenze knihy Antonína Sychry Estetika Dvořákovy symfonické tvorby, Estetická výchova 1960/61, č. 6, s. 15);
Glosy k hudební výchově (s Liborem Melkusem, Hudební rozhledy 15, 1962, č. 1, s. 12);
Na okraj stylové problematiky našeho jazzu. SHQ – nový soubor, nová orientace (Hudební rozhledy 17, 1964, č. 1, s. 30);
Džez – inspirace (Host do domu 1963, č. 8, s. 339);
O džezu (Čítanka pro odborná učiliště a učňovské školy, Praha 1964, s. 220);
Úvahy o minulosti a perspektivách naší hudební pedagogiky (Hudební rozhledy 18, 1965, č. 10, s. 404);
Musikerziehung in der ČSSR (s Liborem Melkusem, Musik in der Schule 1966, č. 1, s. 1);
Nichttraditionelle musikalische Gebiete im Musikunterricht an der Grundschule der ČSSR (Musik in der Schule 1966, č. 1, s. 11–14);
K nedožitým osmdesátinám Vladimíra Helferta (Estetika 1966, č. 2, s. 162);
Do USA za hudební výchovou (Hudební rozhledy 19, 1966, č. 4, s. 600);
Pozdě, ale přece (recenze publikace B. M. Těplova Psychologie hudebních schopností, Hudební rozhledy 19, 1966, č. 22, s. 694);
Sjezd – formování sil a programu? (Poznámka ke sjezdu Svazu čs. skladatelů v dubnu 1969) (Opus musicum 1, 1969, č. 1, s. 5);
Jevgenij Vladimirovič Nazajkinskij: O psichologii muzykaľnogo vosprijatija (recenze publikace, Hudební věda 11, 1974, č. 3, s. 291);
Helfertovská konference v Brně (Hudební věda 12, 1975, č. 4, s. 379);
Studijní materiál z hudební estetiky. Eduard Hanslick: O hudebním krásnu (recenze publikace, Estetika 1976, č. 3, s. 213);
K problematice hudebního myšlení (s Jiřím Fukačem, recenze sborníku Problemy muzykaľnogo myšlenija, Hudební věda 16, 1979, č. 1, s. 68);
Jaroslav Jiránek: Vztah hudby a slova v tvorbě Bedřicha Smetany (recenze publikace, Estetika 1979, č. 1, s. 60);
K hudebně estetickým názorům Zdeňka Nejedlého (ve světle Nejedlého vztahu ke Gustavu Mahlerovi) (sborník Zdeněk Nejedlý – klasik naší vědy a kultury, Praha 1978, s. 169);
Nonartificiální hudba jako nový moment v rozvrstvení hudební scény a hudební kritika (Umění a kritika – Sborník příspěvků z brněnského sympozia o kritice, konaného v červenu 1979, Brno 1980, s. 152);
Muzikoterapie: Minulost a přítomnost (Opus musicum 12, 1980, č. 1, s. 10);
Několik poznámek o hudební pedagogice v zahraničí (Česká hudební společnost, Bulletin 2, 1980, s. 2);
Odešel Bohumír Štědroň (Hudební věda 20, 1983, č. 2, s. 185);
Životní jubileum Jaroslava Volka (Hudební věda 20, 1983, č. 3, s. 286);
Sedmdesátiny Josefa Kresánka (Hudební věda 20, 1983, č. 4, s. 380);
O nové vlně a věcech ještě vážnějších (s Lubomírem Dorůžkou a Petarem Zapletalem, polemika s redakcí, Tribuna 16. 11. 1983, s. 4);
Hudební pojmosloví (recenze publikace Jiřího Fukače, Estetika 1984, č. 3, s. 195, recenze německého vydání Hudební věda 32, 1995, č. 3, s. 324);
Několik poznámek k videoclipům (Hudební rozhledy 39, 1986, č. 9, s. 429);
Jaroslav Jiránek pětašedesátiletý (Hudební věda 24, 1987, č. 4, s. 379);
Šedesátiny JosefaKotka (Hudební věda 25, 1988, č. 3, s. 288);
Za Jaroslavem Volkem (Hudební rozhledy 43, 1989, č. 5, s. 202);
K reformě muzikologického studia (Hudební rozhledy 43, 1989, č. 10, s. 433);
Slovo má předseda Asociace (Hudební rozhledy 44, 1990, č. 5, s. 193);
K filozofii hudby (recenze publikace Jiřího Fukače Mýtus a skutečnost hudby, Tvar 1990, č. 18, s. 14);
Analýza činnosti a koncepce Ústavu pro hudební vědu ČSAV (s Ivanem Vojtěchem, Hudební věda 28, 1991, č. 1, s. 3);
Jaroslav Jiránek: Eseje o romantismu (recenze publikace, Hudební věda 29, 1992, č. 4, s. 367);
Kurt Drexel: Musikwissenschaft und NS-Ideologie. Dargestellt am Beispiel der Universität Innsbruck 1938 bis 1945 (recenze publikace, Hudební věda 32, 1985, č. 4, s. 426);
O hudbě a multikulturalismu aneb o dvojí muzikologii (Hudební věda 33, 1996, č. 1, s. 75);
K Štědroňovi byly sudičky štědré (Slovenské listy 1996, č. 4, s. 20);
Za Oldřichem Puklem (Opus musicum 28, 1996, č. 2, s. 85);
„Mám rád hudbu, která je jakoby další postavou ve filmu…“ Rozhovor se skladatelem Janem Klusákem (čtvrtletník Iluminace 1996, č. 2, s. 107);
Akustický smog a hygiena sluchu (sborník Hudební hluk jako rizikový životní faktor, Praha 1997, Česká hudební společnost, s. 15);
Čtyři významná jubilea (profily k pětašedesátinám Zdeňky Pilkové, Jana Kouby, Tomislava Volka, Milana Kuny, Hudební věda 34, 1997, č. 3, s. 361);
K sedmdesátinám Josefa Kotka (Hudební věda 35, 1998, č. 2, s. 203);
Klusákův svět filmu a televize; Osobnost: Rysy, sklony, náklonnosti, slabůstky; Slovníkové heslo Klusák, Jan (kapitoly ve sborníku Být dobře skryt, Hradec Králové: Filmový klub, 2000, s. 42, 52, 91);
Musica Danubiana, avšak nikoli jen o hudbě v Podunají (Hudební rozhledy 54, 2001, č. 1, s. 38–39);
Jan Klusák „smyčcový kvartet je seizmografem duše“ (programový katalog Pražské jaro, Praha: Pražské jaro, 2001, s. 72–75);
Hudební výchova a strašák populární hudby I–IV (Hudební výchova 2002, č. 1, s.1–4, č. 2, s. 19–22, č. 3, s. 37–40, č. 4, s. 55–58);
O klavírním umění se Zdeňkem Hnátem (Hudební rozhledy 55, 2002, č. 10, s. 41–43);
Odrazový můstek pro „superdějiny“ filmové hudby (recenze knihy Antonín Matzner, Jiří Pilka: Česká filmová hudba, Lidové noviny 12.12.2002, s. 19);
Posezení s Jiřím Tichotou (Hudební rozhledy 56, 2003, č. 1, s. 22–24);
Za Jiřím Fukačem. 15. 1. 1934 – 22. 11. 2002 (Hudební rozhledy 56, 2003, č. 1, s. 30);
Český (vlastně moravský) zázrak aneb Umělecké centrum Univerzity Palackého v Olomouci (Hudební rozhledy 56, 2003, č. 2, s. 35–36);
Jiří Fukač 15. ledna 1936 – 22. listopadu 2002 (Hudební věda 39, 2002, č. 2–3, s. 295–298);
Pokus o profil Emila Viklického (text v programu k opeře Máchův deník aneb Hynku, jak si to představuješ, Národní divadlo Praha, 2003, s. 9–15);
Místo tradičního usnesení pár poznámek k zamyšlení (s Jiřím Luskou, Karlem Steinmetzem, Stanislavem Tesařem, Hudební výchova 11, 2003, č. 3, s. 50–51).
I. Lexika
ČSHS.
NewGrove1.
MEH.
Malá československá encyklopedie IV. (Praha 1986).
EJ.
Československý biografický slovník (Praha 1992).
Universum. Všeobecná encyklopedie VII. (Praha 2001).
Dictionary of International Biography (23. Edition, s. 512).
Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století (Praha, nedatováno).
NewGrove2.
Marquis Who´s Who in the World (19. Edition, 2002).
International Directory of Distinguished Leadership (10. Edition, 2002).
Kdo je kdo. Osobnosti české současnosti. (Praha 2002).
II. Ostatní
a) K životním jubileím
Fukač, Jiří: Ivan Poledňák šedesátníkem (Hudební věda 28, 1991, č. 4, s. 379–386; též bibliografie).
Hudební věda 34, 1997, č. 1 – Věnováno Ivanu Poledňákovi (zde příspěvek Kotek, Josef, Fukač, Jiří: K jubileu Ivana Poledňáka, s. 3–8; též doplňky k bibliografii z roku 1991).
Musicologica Olomucensia VI. In honorem Ivan Poledňák (AUPO , Philosophica-Aesthetica 24–2001, Olomouc 2002; zde předmluva Jana Vičara, stručný profil jubilanta a bibliografie vybraných prací).
b) Recenze, interview apod. (výběr)
Lébl, Vladimír: Třikrát o hudbě (Literární noviny 1961, č. 47, s. 5; o Kapitolkách o jazzu).
Kotek, Josef: Srozumitelně o složitém (Hudební rozhledy 15, 1962, č. 8, s. 346–347).
Pukl, Oldřich: Knížka o džezu (Tvář 1965, č. 2, s. 45–46).
Nosál, Miloslav: Cesta našeho jazzu (Rudé právo 5. 3. 1968, s. 5).
Škvorecký, Josef: Asociace nad čs. jazzem (Literární listy 18. 4. 1968, č. 8, s. 8).
Jazz Forum 1971, č. 1, s. 97–98.
Zapletal, Petar: Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby (Melodie 19, 1981, č. 7, s. 222).
Fukač, Jiří: […] Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby (Hudební věda 18, 1981, č. 3, s. 278–281; recenze 2. vydání v Opus musicum 16, 1984, č. 6, s. I–III).
Jůzl, Miloš: Hudba a její pojmoslovný systém (Hudební věda 19, 1982, č. 4, s. 354–356).
Jiránek, Jaroslav: Encyklopädie des Jazz und der modernen populären Musik. Sachteil (Beiträge zur Musikwissenschaft 1982, č. 2, s. 138–139, viz též Estetika 19, 1982, č. 3, s. 189–191).
Vysloužil, Jiří: Ein tschechischer Beitrag zur allgemeinen Musikwissenschaft (Sborník prací filosofické fakulty brněnské university, H18, 1982–83, s. 81–83).
Jiránek, Jaroslav: Jiří Fukač/Ivan Poledňák, Die Musik und das Systém ihrer Begriffe (Beiträge zur Musikwissenschaft 1983, č. 2, s. 159–161).
Wasserberger, Igor: Osobnosti teórie a publicistiky českej modernej populárnej hudby (Rytmus 1983, č. 3, s. 27).
Kotásková, Jarmila, Kebza, Vladimír: Stručný slovník hudební psychologie (Československá psychologie 1985, č. 4, s. 383–384).
JF [Jiří Fukač]: Ivan Poledňák: Stručný slovník hudební psychologie (Opus musicum 17, 1985, č. 4, s. I–V).
Hrčková, Naďa: Ivan Poledňák: – ABC – Stručný slovník hudební psychologie (Hudobný život 1985, č. 11, s. 4).
Kuret, Primož: Hudebni Psychologie (Stručny slovnik) (Zvuk, Jugoslovenski muzički časopis 1986, č. 1).
Volek, Jaroslav: Ivan Poledňák, Stručný slovník hudební psychologie (Hudební věda 23, 1986, č. 1, s. 66–71).
Pavelka, Zdenko: Poledňák & Poledňák (Tvorba 1990, č. 39, s. 4–5).
Fukač, Jiří: Ivan Poledňák: Mně všechno dvakrát aneb o Jiřím Stivínovi (Hudební věda 27, 1990, č. 3, s. 279–280).
Pavelka, Zdeněk: Poledňák: Stivín (Tvorba 1990, č. 5, s. 22).
Lukeš, Jan: Nad dokončenou Encyklopedií jazzu a moderní populární hudby. Konec dobrý, všechno dobré (Gramorevue 1991, č. 7, s. 13–14).
Lipčík, Roman: Poprockový tandem Ivan & Ivan (Mladý svět 1992, č. 17, s. 43).
Vičar, Jan: […] Základy hudební sémiotiky (Hudební věda 33, 1996, č. 1, s. 81–83).
Dorůžka, Lubomír: Panorama paměti (Praha 1997).
Drábek, Václav: Průvodce světem moderní populární hudby (Hudební výchova 2001, č. 3, s. 44).
Dorůžka, Lubomír: Český jazz mezi tanky a klíči 1968–1989 (Praha 2002).
Zapletal, Petar: […] Úvod do problematiky hudby jazzového okruhu (Hudební rozhledy 55, 2002, č. 4, s. 42–43).
Mikuláš Bek – Petr Macek – Karel Steinmetz