Český hudební slovník osob a institucí

Berka, Emil

Charakteristika: hudební pedagog

Datum narození/zahájení aktivity: 11.10.1897
Datum úmrtí/ukončení aktivity: 6.4.1968

Berka, Emil, hudební pedagog, narozen 11. 10. 1897, Příbram, zemřel 6. 4. 1968, Chrudim.

 

Berkův otec byl maloobchodník a milovník hudby, který se stýkal s Antonínem Dvořákem, matka s oblibou zpívala lidové písně. Od devíti let se soukromě učil na housle, poté i na harmonium a klavír. Po studiu na gymnáziu v Příbrami pokračoval na pedagogiu v Příbrami a škole Vysokých studií pedagogických v Praze. Vyšší hudební vzdělání získal na učitelském ústavu v Příbrami a především pak u Bohumila Fidlera, přítele Antonína Dvořáka tamtéž. V roce 1928 absolvoval státní speciální zkoušky ze hry na housle a klavír.

Svou pedagogickou činnost započal na obecných a měšťanských školách v Příbrami (1916–1928), pokračoval v Chrudimi jako cvičný učitel učitelského ústavu (do roku 1948), po roce 1948 působil na pedagogické škole v Chrudimi, po jejímž zrušení vyučoval na jedenáctileté střední škole tamtéž. Od ministra školství Zdeňka Nejedlého obdržel čestný titul profesor školní praxe (1946). Obdržel též čestné uznání ministerstva školství za pedagogické čtení z oboru hudební výchovy (1957).

V Chrudimi byl Berka činný v Okresní lidové knihovně (vedoucí hudebního oddělení a diskotéky), osvětovém domě (předseda poradního sboru pro zpěv), založil a vedl Klub přátel reprodukované hudby (od roku 1959 společně s Otto Schützem), kde pořádal poslechové besedy doplněné promítáním diapozitivů, filmů, výstavami atd.

V Českém Brodě vedl jako sbormistr pěvecký kroužek Sokola a pěvecké sbory gymnázia a pedagogické školy. Pracoval v Soutěžích tvořivosti mládeže a v kabinetu hudební výchovy v Pardubicích. Na Vysoké škole pedagogické v Praze konal nesčetné přednášky a kurzy z metodiky hudební výchovy, byl členem poradního sboru ministerstva školství pro hudební výchovu, v redakční radě časopisu Hudební výchova, v komisi pro učebné osnovy a je autorem či spoluautorem učebnic hudební výchovy. V časopisu Estetická výchova (Hudební výchova) uveřejnil množství studií zaměřených na hudební výchovu na malotřídních školách či mimoškolní hudební výchovu. Je též autorem řady úprav lidových písní pro dětský sbor.


Dílo:

Dílo hudební (výběr):

 

Úpravy lidových písní

Čí je to dívča (moravská pastorela František Sušil, úprava dvojhlas a klavír ad libitum) Hudební výchova 4, 1956, č. 5, příloha V/4.

Čí jsou to tu chlapci (česká, úprava pro tři dětské hlasy) Estetická výchova 7, 1964/65, č. 6, Příloha pro učitele hudební výchovy, s. 5.

Dej, bože, Barboře (česká z Hradecka, úprava pro dva hlasy) Hudební výchova 4, 1956, č. 1, příloha I/3.

Děvčátko malý (česká, úprava pro tři dětské hlasy) Estetická výchova 7, 1964/65, č. 8, Příloha pro učitele hudební výchovy, s. 5.

Hop, hop, žínko moje (česká, úprava pro trojhlasý sbor) Estetická výchova 5, 1962/63, č. 5, Příloha pro učitele hudební výchovy, s. 3.

Hory, hory zelené (slovenská, úprava dětský trojhlas) Hudební výchova 5, 1957, č. 2–3, příloha II–III/4.

Hvězdičky hvězdičky (česká, úprava pro tři dětské hlasy) Estetická výchova, 7, 1964/1965, č. 7, Příloha pro učitele hudební výchovy, s. 8.

Chceš-li, holka, vědět (česká z Prácheňska, úprava pro dva hlasy) Hudební výchova 4, 1956, č. 1, příloha I/2.

Kdybych já měl, co můj táta (česká, úprava pro tři dětské hlasy) Estetická výchova 7, 1964/65, č. 5, Příloha pro učitele hudební výchovy, s. 5.

Kdybych já věděla (moravská, úprava pro tři dětské hlasy) Estetická výchova 4, 1961/62, č. 7, Příloha pro učitele hudební výchovy, s. 7.

Kudy, kudy, k vám (česká, úprava pro tři dětské hlasy) Estetická výchova 4, 1961/62, č. 7, Příloha pro učitele hudební výchovy, s. 10.

Naše Káča (z Podlíšťan u Chrudimě, úprava pro zpěv a klavír) Estetická výchova 3, 1960/61, č. 8, s. 204.

Na samý kladynet (jihočeská posvícenská, úprava pro tři hlasy) Estetická výchova 10, 1967/68, č. 4, Příloha Hudební výchova, s. 7.

Na tom našem houvárečku (česká z Domažlicka, úprava pro dva hlasy) Hudební výchova 4, 1956, č. 1, příloha I/2.

Novoroční koleda (polská, úprava pro trojhlasý dětský sbor) Estetická výchova 4, 1961/62, č. 3, Příloha pro učitele hudební výchovy, s. 7.

Sedláče, pěkné koně máš (česká, úprava pro tři hlasy) Estetická výchova 10, 1967/1968, č. 7, Příloha Hudební výchova, s. 9–10.

Spadla mi šablička (moravská, úprava pro dva hlasy a klavír ad libitum) Hudební výchova 4, 1956, č. 2, příloha II/4.

Stříbrný měsíčku (z Chrudimska, úprava dva hlasy a housle) Hudební výchova 5, 1957, č. 8, příloha VIII/4.

U studánky stála (z Chrudimska, úprava zpěv a housle/harmonika) Hudební výchova 6, 1958, č. 3, příloha III/1.

V chrudimském kraji (ze sbírky Josefa Zemánka „Lidové písně z Chrudimska“, úprava pro dva dětské hlasy Vladimír Bříza, klavírní doprovod ad libitum Emil Berka) Estetická výchova 4, 1961/1962, č. 9. Příloha pro učitele hudební výchovy, s. 11.

 

Vokální a sborové dílo

Cíl mladých (k 20. výročí osvobození republiky, zpěv a klavír, slova Karel Hroch) Estetická výchova 7, 1964/65, č. 4, Příloha pro učitele hudební výchovy, s. 6–7.

Gaudeamus igitur (latinská všestudentská píseň, úprava dvouhlasý sbor a klavír) Hudební výchova 6, 1958, č. 2, příloha II/2.

Pionýr a kytara (pro dva hlasy a klavír/kytaru, slova žáci Lidové školy umění v Chrudimi) Estetická výchova 7, 1964/1965, č. 6, Příloha pro učitele hudební výchovy, s. 6–7.

Po prázdninách (zpěv a klavír ad libitum) Hudební výchova 4, 1956, č. 3, příloha III/1.

 

Dílo literární:

 

Knihy

Školní prakse. Příručka pro kandidáty učitelství a mladé učitelstvo (Praha 1932, 21937) – s Václavem Kejřem.

Ukázky vyučovacích jednotek hudební výchovy v 1.–5. postupném ročníku národní školy. Metodický text pro národní školy (Praha 1952).

Hudební výchova. Učebnice pro 4. postupný ročník všeobecně vzdělávacích škol (Praha 1956) – s Janem Petrem a Františkem Blahou.

Hudební výchova ve 2. ročníku základní devítileté školy. Metodická příručka pro učitele (Praha 1964).

Písně pro mimotřídní hudební výchovu. Materiál k složce hudební výchovy Návrhu programů výchovné práce ve školních družinách (České Budějovice 1967).

 

Studie a stati

Ukázka receptivní hudební výchovy ve 4. postupném ročníku národní školy (In: Methodické stati o hudební výchově, Praha 1953, s. 120–121).

Výchova k chápání obsahu hudby (Hudební výchova 2, 1954, č. 2, s. 24–25).

Hudební výchova na málotřídní škole (Hudební výchova 2, 1954, č. 4, s. 75–78).

Gramofon nestačí. Příspěvek k výchově receptivní hudebnosti (Hudební výchova 3, 1955, č. 5, s. 29–30).

Méně hudby – více hudebnosti (Hudební výchova 3, 1955, č. 3, 42–43).

K praxi hudební výchovy na málotřídních školách (Hudební výchova 3, 1955, č. 3, 52–54).

Hodiny hudební výchovy na školách s menším počtem tříd (Hudební výchova 3, 1955, č. 5, 92–93).

Nebojte se hudební výchovy. Slovo k mladým, začínajícím učitelům (Hudební výchova 4, 1956, č. 3, s. 47–49).

Poslech hudby (In: Poslech hudby na národní škole, Olomouc 1957, s. 4–5).

Průprava k chápání obsahu hudby na elementárním stupni (In: Poslech hudby na národní škole, Olomouc 1957, s. 17–37).

Ještě k nepovinné hudební výchově (Hudební výchova 5, 1957, č. 2–3, s. 36–39);

Hodina nepovinné hudební výchovy v osmé třídě. Ukázka z praxe (Hudební výchova 5, 1957, č. 4, s. 69).

Otázka jazzu u dnešní mládeže (Hudební výchova 5, 1957, č. 7, s. 116–119).

Optofonický způsob notového záznamu při nácviku písní (Hudební výchova 6, 1958, č. 6, s. 91–95).

Motiv práce v naší lidové písni (Estetická výchova 1, 1959, č. 3, s. 90–92).

Hudební výchova v mimotřídní práci (Vychovávateľ 10, 1966, č. 10/11, s. 378–381).

Hudba a zpěv v družině (Estetická výchova 10, 1967/1968, č. 4, Příloha Hudební výchova, s. 3).

Hudba a zpěv ve školních klubech (Estetická výchova 10, 1967/68, č. 5, Příloha Hudební výchova, s. 11).

 

Články, různé

Propagace hudby na Chrudimsku (Hudební výchova 2, 1954, č. 1, s. d).

Výchovné koncerty v Chrudimi (Hudební výchova 3, 1955, č. 4, s. c).

Hudební školení učitelstva na Chrudimsku (Hudební výchova 5, 1957, č. 2–3, s. 56).

Nadějně z Chrudimi (Estetická výchova 10, 1967/68, č. 5, Příloha Hudební výchova, s. 12).

Literatura:

I. Lexika

ČSHS.

Biografický slovník českých zemí. Díl 4: Bene–Bez (Praha 2006, s. 443).

Slovník českých sbormistrů (Praha 1982, s. 33).

Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského regionu (Příbram 2001, s. 25).

Osobnosti Chrudimska. 500 osobností chrudimského okresu (Chrudim 2002, s. 20).

 

II. Ostatní

Hudební výchova 5, 1957, s. 124 (k 60. narozeninám).

Z činnosti hudebních pedagogů (Estetická výchova 3, 1960/61, č. 4, s. 76).

Zprávy z domova (Hudební rozhledy 21, 1968, č. 9, s. 274).

Spurný, Zdeněk: Vzpomínáme na E. B. (Budovatel 7. 4. 1983).

 

Martin Pašek


Datum poslední změny: 14.2.2019