Zach, Jan, (též Zach, Johann), skladatel, varhaník, kapelník, cembalista, houslista a pedagog, narozen 26. 11. 1713, Dehtáry (část obce Jenštejn, okr. Praha-východ), zemřel 24. 5. 1773, Ellwangen.
Byl druhorozeným synem svobodného koláře a šenkýře Jakuba Zacha a jeho ženy Roziny, roz. Bernardové. První školení v hudbě absolvoval pravděpodobně u tehdejšího čelákovického kantora Václava Benátského. Roku 1724 přesídlil do Prahy, kde započal svou hudební dráhu zřejmě nejprve jako choralista a poté i houslista u sv. Havla a u sv. Martina ve zdi na Starém městě. V Praze byl ve styku s Františkem Xaverem Brixim a Josefem Ferdinandem Norbertem Segerem. Zda byl v kompozici a varhanní hře žákem Bohuslava Matěje Černohorského, není doloženo. Od roku 1732 byl Zach varhaníkem v konventním kostele sv. Šimona a Judy u Milosrdných bratří, poté v minoritském chrámu u sv. Anny a roku 1737 hrál na varhany rovněž u sv. Martina ve zdi. V březnu 1737 se v konkurzu neúspěšně ucházel o post varhaníka v katedrále svatého Víta. Od téhož roku komponoval častěji na objednávku řádu cyriaků hudbu k lodním procesím na Vltavě k uctění svátku Jana Nepomuckého. Roku 1740 opustil Zach Prahu, aby se pokusil získat lepší uplatnění v zahraničí. 24. dubna 1745 nastoupil vicekapelnické místo na arcibiskupském dvoře v Mohuči. Na tomto postu vystřídal jiného českého hudebníka, Jana Ondráčka. 4. října téhož roku byla ve Frankfurtu provedena Zachova mše v rámci slavnostní korunovace Františka I. Lotrinského císařem svaté říše římské. Následujícího roku 1746 navštívil Zach Itálii a na podzim 1747 pobýval dva měsíce v Čechách. Zachovo působení v Mohuči provázelo mnoho konfliktů. Na vině byla s největší pravděpodobností především Zachova prudká povaha. Toto napětí vedlo roku 1750 k jeho suspendaci a později k propuštění (1756). V následujících letech cestoval po rozličných šlechtických dvorech a klášterech, řídil různé hudební produkce, prodával své skladby, vystupoval jako virtuóz ve hře na varhany, cembalo a housle a také vyučoval. V letech 1767, 1771 a 1772 zavítal opět do Itálie. Dalšími místy jeho pobytu se staly například Koblenz, Cologne, Darmstadt, Dillingen, Kolín, Würzburg, Werhammer, Wallerstein a dále pak kláštery v Seligenstadtu, Amorbachu, Eberbachu a Stamsu. Užší kontakty navázal s cisterciáky ve Stamsu, kde pobýval v letech 1767, 1769 a 1771 a kde zanechal množství skladeb. Jeho pedagogická činnost u mnichovských jezuitů a v piaristickém klášteře v Alsasku není spolehlivě doložena. Zemřel v Ellwangenu a je pochován na hřbitově při kostele sv. Wolfganga.
Zachův kompoziční styl vyrůstá z tradice českých vrcholně barokních mistrů. Jasně se v něm však jeví tendence k nastupujícímu klasicizmu. Je pro něj typická invenční, neotřelá melodika, vytříbená tematicko-motivická práce a citlivé zacházení se zhudebňovanou předlohou. Řada jeho kompozic v sobě nese rysy sonátové formy, k jejíž krystalizaci přispěl. Vedle instrumentálních skladeb, symfonií, partit a kompozic pro varhany je autorem početné duchovní tvorby.
Dílo hudební (výběr)
Číslování skladeb je uvedeno dle katalogu Zachova díla, který je součástí publikace Karla Michaela Kommy: Johan Zach und die tschechischen Musiker in Deutschen umbruch des 18. Jahrhunderts.
Varhanní skladby
Präludium c. MP XV B 414 (Samlung v. Orgelkompositionen), nově vydáno: O. Schmid, Ausgewählte Orgelwerke altböhmischer Meister, H. 1, S. 13.
Präludium D. MP IV E 84, Sbírka fug českých, nově: O. Schmid, Ausgewählte Orgelwerke, 1, S. 11.
Präludium As. MP XV B 414, nově: O. Schmid Ausgewählte Orgelwerke, 1, S. 10.
Fuge c. nově Robert Führer, Sammlung alter Meister, Praha 1832; O. Schmid Ausgewählte Orgelwerke, 1, S. 14.
Fuge a, nově O. Schmid Ausgewählte Orgelwerke, 1, S. 16.
Duchovní skladby
Missa G, MP XVIII D 131.
Missa g, BM mus. mss. 286/6.
Missa g, BM mus. mss. 286/1.
Missa ferialis g.
Missa solemnis D, BM mus. mss. 286/2; Geselschaft der Musikfreunde Wien I/11641.
Missa D, BM mus. mss. 285/2.
Missa D, MP XVIII D 127.
Missa brevis D, BM mus. mss. 286, MP XVIII D 128.
Missa D, BM mus. mss. 285/1.
Messa integra, MP XVIII D 135.
Missa solemnis d, BM mus. mss. 286/4, MP XVIII D 134.
Missa brevis d, BM mus. mss. 286/5.
Missa brevis et solemnis A, MP XVIII D 132.
Missa brevis et solemnis A, MP XVIII D 129.
Missa neutralis a.
Missa solemnis B, BM muss. mss. 285/3.
Requiem c, MP XVIII D 138.
Requiem g, MP XVIII D 139.
Stabat mater g, BB mus. mss. 23419; BM C 20/5730.
Offertorium D, BM mus. mss. 285/4.
Offertorium d, MP XVIII E 1.
Motetto A: Laetatus sum, MP XVIII E 2.
Motetto a: Da pacem Domine, MP 18 E 3.
Salve regina a, MP XVIII E 4.
Beatus vir a, MP XVIII E 5.
Vesperae de Confessore C, MP XVIII E 7.
Vesperae de Confessore D, MP XVIII D 156.
Vesperae de B. V. Mar. D., MP XVIII D 155.
Vesperae de B. V. Mar. D., MP XVIII D 154.
Vesperae de Confessore 2, MP XVIII E 8.
Vesperae de Confessore A, MP XV A 5; MP XVIII D 153; MP XVIII E 6.
Credo solemne C, MP D 136.
Sanctus Agnus G, MP D XVIII 137.
Tantum ergo 13, BM mus. mss. 285/5.
Aria duplex F, MP XI C 14.
Instrumentální skladby
Sinfonia G, BD mus. 3727/I (259).
Sinfonia D, BD mus. 3727/IX (267).
Sinfonia A, BD mus. 3889.
Sinfonia A, BD mus. 3727 VII (265); BD mus. 3889.
Quatro o Sinfonia B, BD mus. 3889.
Sinfonia C, BD mus. 3727 XII (270).
Sinfonia C, BD mus. ms. 5733.
Sinfonia G, BD mus. 3727 V (263).
Sinfonia G, BD mus. 3727 X (269).
Sinfonia G, BB mus. ms. 5734.
Sinfonia D, BD mus. 3727 III (261).
Sinfonia D, BD mus. 3727 X (268).
Trio Es, BD mus. msc. 3778 (716), nově jako Sonate für Kammerorchester in Adam Gottron Kurmeinser Musik, Würzburg St.- Rita -Verlag 1926.
Sinfonia Quatro F, BD mus. 3889.
Sinfonia G, BB mus. ms. 5732.
Sinfonia D, BB mus. ms. 5735.
Sinfonia Es, BB mus. ms. 5731.
Sinfonia per il Clavicembalo F, BB mus. ms. 30206/p. 130.
Sinfonia A, BD mus. 3889.
Sinfonia D, BD mus. 3727 IV (262).
Sinfonia D, BD mus. 3727 VI (264).
Sinfonia D, BD mus. 3727 VIII (266).
Concerto a Flauto traverso D, BD mus. 3889.
Sinfonia D, BD mus. 3727 II (260).
Concerto a Flauto traverso A, BB mus. ms. Landsberg 313. Fragment.
Concerto in C per il Clavicembalo a Pr., Geselschaft der Musikfreunde/ Wien VII 1418/u.
I. Lexika
Dlabacz.
OSN.
ČHSH.
MEH.
New Grove2.
MGG2.
II. Ostatní
Srb Debrnov, Josef: Dějiny hudby v Čechách a na Moravě (Praha 1891).
Kunc, Jan: Skladby starých mistrů českých v Paříži (Hudební revue IV. 1911, č. 7 s. 368–372).
Hnilička, Alois: Portréty starých českých mistrů hudebních (Praha 1922)
Komma, Karl Michael: Johan Zach und die tschechischen Musiker in Deutschen umbruch des 18. Jahrhunderts. (Kassel 1938).
Němec, Antonín: Život a dílo Jana Zacha (Bertramka I., 1950, č. 1 s. 1–3).
Němec, Antonín: Dodatky k životu a dílu Jana Zacha (Bertramka II., 1950, č. 3 s. 3–7).
Němeček, Jan: Nástin české hudby XVIII. století (Praha 1955).
Racek, Jan: Česká hudba. Od nejstarších dob do počátku 19. století (Praha 1955).
Gottron, Adam: Meinzer Musikgeschichte von 1500 bis 1800 (Meins 1959)
Němec, Jan; Racek, Jan: Jan Zach: Triová sonáta (MAB, č. 9, 1951).
Racek, Jan: Jan Zach: Cinque sinfonie d’archi (MAB, č. 43, 1960).
Gottron, Adam: Cesty Jana Zacha v letech 1756-1773 (Hudební věda 3, č. 4, Praha 1966 s. 596–597).
Gottron, Adam: K datování děl Jana Zacha (Hudební věda 3, č. 4, Praha 1966 s. 598–599).
Urban, Otmar: Jan Zach. (Praha 1979).
Smolka, Jaroslav: Fuga v české hudbě. (Praha 1987).
Racek, Jan: Předmluva (Classici boemici, MAB, č. 12, 1999 s. 3–4).
Slavický, Tomáš: Bohemicalia Zachiana I. Nové bohemikální prameny k životopisu Jana Zacha (1713-1773) (Hudební věda 38, č. 3, Praha 2001, s. 221–244).
Slavický, Tomáš: Bohemicalia Zachiana II. Pražské období Jana Zacha (Hudební věda 39, č. 1, Praha 2002, s. 3–23).
www.musiklexikon.ac.at/ml/musik_Z/Zach_Johann.xml
Kateřina Alexandra Šťastná