Šíp, Ladislav
Charakteristika: Muzikolog, publicista, editor, popularizátor, dramaturg, hudební režisér a dirigent
Datum narození/zahájení aktivity: 8.10.1922
Datum úmrtí/ukončení aktivity: 10.7.1993
Šíp, Ladislav, muzikolog, publicista, editor, popularizátor, dramaturg, hudební režisér a dirigent, narozen 8. 10. 1922, Praha, zemřel 10. 7. 1993, tamtéž.
V době gymnaziálních studií studoval soukromě u varhaníka Jana Bedřicha Krajse, na pražské konzervatoři byl v dirigování žákem Pavla Dědečka (absolvoval 1947), na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze studoval hudební vědu u Josefa Huttera (disertace Vývoj a principy dirigentského umění v Čechách, PhDr. 1948). Byl uměleckým vedoucím a dirigentem sdružení Collegium musicum (1946–48), poté se věnoval převážně organizátorské a publicistické činnosti.
Od počátku roku 1949 působil jako redaktor, hudební režisér a později šéfredaktor vážné hudby Gramofonových závodů v Praze (později Státní hudební vydavatelství, Supraphon); společně s Jaroslavem Šedou systematicky a s velkou dávkou dramaturgické prozíravosti budoval tzv. Zlatý fond Supraphonu, v němž jsou v podání předních českých symfonických orchestrů (Česká filharmonie, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Symfonický orchestr Československého, resp. Českého rozhlasu, Státní filharmonie Brno, Janáčkova filharmonie Ostrava a další), komorních těles (Talichův Český komorní orchestr, Smetanovo, Janáčkovo a Vlachovo kvarteto a mnohé další), dirigentů (Václav Talich, Jaroslav Krombholc, Václav Neumann, Václav Smetáček, Břetislav Bakala, Jiří Waldhans, Alois Klíma a mnozí další) a sólistů (Jan Panenka, Miloš Sádlo, Alexander Plocek, Alexander Večtomov, Josef Chuchro a jiní) zahrnuta stěžejní díla české i světové hudební literatury (Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, Josefa Haydna, Wolfganga Amadea Mozarta, Ludwiga van Beethovena, Franze Schuberta, Roberta Schumanna, Hectora Berlioze a dalších). Edice velmi promyšleně využívala také v Praze (např. na festivalu Pražské jaro, v koncertech České filharmonie atd.) hostujících umělců a orchestrů, obsáhla rovněž všechny slohové etapy vývoje hudebního umění a stala se vskutku reprezentativním souhrnem tvůrčího, interpretačního i technického přínosu české produkce zvukových záznamů; z jejích nepochybných kvalit těží firma Supraphon podnes.
Ze Supraphonu přešel Šíp v roce 1973 do funkce šéfa opery Národního divadla v Praze; v letech 1976–86 byl ředitelem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, poté v důchodu. Zatímco jeho dirigentské ambice ustoupily poměrně brzy po nástupu do Supraphonu do pozadí (na gramofonových deskách jsou zaznamenány jeho dirigentské výkony se souborem Collegium musicum, s tělesy opery Národního divadla a se Symfonickým orchestrem hl. m,. Prahy FOK), těžiště druhé Šípovy tvůrčí aktivity se přesunulo do oblasti popularizátorské: vedle četných výkladových textů k programům koncertů České filharmonie, Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK a dalších pořadatelských institucí napsal Šíp pro zahraniční redakci SHV (Supraphonu) několik informativně-popularizačních statí, četné pořady pro tehdy hojně navštěvované Divadlo hudby v Praze a několik knih, v nichž mimo jiné zúročil své rozsáhlé zkušenosti z práce v nahrávacích studiích i svou znalost operní literatury.
Krátce působil Šíp v roce1964 a znovu počátkem devadesátých let také jako externí pedagog hudební fakulty Akademie múzických umění v Praze. Po odchodu do důchodu (1986) byl dramaturgem hudebního festivalu v Trutnově.
Dílo:
Dílo literární
Knihy
Zur Geschichte der Tschechischen und Slowakischen Musik (Orbis, Praha 1959);
Pěvci před mikrofonem (Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, Praha 1960);
Nahrávání a reprodukovaná hudba (Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, Praha 1961);
Gustav Mahler (Supraphon, Praha 1973);
Česká opera a její tvůrci (Editio Supraphon, Praha 1983);
Řeč tónů (Umění vnímat umění) (Horizont, Praha 1985).
Články (výběr)
Kytička Josefu Veselkovi (Hudební rozhledy 46, 1993, č. 1, s. 26–26).Literatura:
I. Lexika
ČSHS
MEH.
II. Ostatní
Pávek, Jiří: O poslání a úkolech opery Národního divadla hovoříme s šéfem opery dr. Ladislavem Šípem (Hudební rozhledy 26, 1973, č. 5, s. 236–238).
Zapletal, Petar: Za Ladislavem Šípem (Hudební rozhledy 46, 1993, č. 9, s. 418).
Petar Zapletal
Datum poslední změny: 7.7.2008