Finger, Gottfried (též Godfrey, Bohumír), skladatel a hráč na violu da gamba, narozen kolem 1660, Olomouc?, pohřben 31. 8. 1730, Mannheim.
Gottfried Finger pocházel z Olomouce, jak napovídá titulní list jeho opusu 1 z roku 1688 „Authore Godefrido Finger, Olmutio Moravio“. Georg Finger, jeho otec či bratr, působil v tomto městě jako regenschori v chrámu sv. Mořice. Gottfried Finger byl pravděpodobně hudebníkem v biskupské kapele Karla Liechtensteina-Castelcorno a některá jeho díla jsou dochována v kroměřížské hudební sbírce. V roce 1682 se nacházel v bavorském Mnichově a na jaře 1687 přicestoval do Londýna. Zde získal místo v nově založeném souboru v katolické kapli na dvoře krále Jakuba II. Stuarta 5. července 1687 se zpětnou platností od 25. března téhož roku a působil pod přímou ochranou krále. Jemu také následujícího roku věnoval tištěnou sbírku Sonatae XII pro diversis instrumentis, op. 1 (1588). Ve stejné době byl však Jakub II. donucen k abdikaci a odešel do exilu. Finger se rozhodl v Londýně zůstat a působil zde jako úspěšný nezávislý hudebník. Roku 1690 vydal tiskem sbírku jednoduchých sonát pro hudební amatéry VI Sonatas or Solo’s, která byla vůbec první v Anglii vydanou sbírkou pro sólový nástroj a basso continuo. Kromě komorní hudby psal také duchovní díla, mezi nimiž jsou dvě kompozice pro svátek sv. Cecilie (1691 a 1693). Nadále byl také aktivním hudebníkem a v listopadu 1693 například vystupoval společně s Giovannim Battistou Draghim v Yorku.
Od roku 1695 se Finger zabýval rovněž jevištní tvorbou. Pro první představení divadelní společnosti „United Company“ Thomase Bettertona a jeho kolegů zkomponoval suitu a píseň do hry Love for Love Williama Congrevea, jejíž úspěšná premiéra se uskutečnila 30. dubna 1695. Do jara 1697 Finger napsal suity pro dalších sedm her. Od 8. dubna 1697 však zprávy o něm zcela mizí a je připomínán až 18. února 1699 v souvislosti s vystoupením v Yorku. Je možné, že mezitím pobýval mimo Anglii, například ve Francii či v Itálii. Napovídal by tomu inzerát „A Choice Collection of Vocal and Instrumental Music in Italian, French and English, composed by several great masters (the Italian music being most of them originals)“, otištěný 1. prosince 1704 v londýnských novinách, v němž byla nabízena Fingerova hudební knihovna.
Po svém návratu Gottfried Finger znovu vstoupil do divadelního života v Londýně svojí hudbou k hrám a semi-operám, které inscenovala společnost Christophera Riche. Její rozvoj přerušila až v roce 1701 umělecká soutěž na zhudebnění Congreveovy hry The Judgement of Paris, v níž Finger skončil čtvrtý za Johnem Weldonem, Johnem Ecclesem a Danielem Purcellem. Jeho verze byla provedena 28. března 1701 v Dorset Garden a znovu, spolu s díly ostatních třech skladatelů, ještě 3. června téhož roku. Tento neúspěch Fingera znechutil natolik, že Anglii natrvalo opustil a již v prosinci pobýval ve Vídni.
Jeho plány na další operní podniky se nerealizovaly a v roce 1702 proto vstoupil do služeb pruské královny Sofie Charlotty, kde podle Johanna Gottfrieda Walthera napsal „vícero německých oper“. V téže době publikoval několik Fingerových sbírek s instrumentální hudbou amsterdamský tiskař Estienne Roger. Roku 1706 přijal místo na dvoře vévody Karla Philippa von Neuberg, jenž tehdy pobýval ve slezské Vratislavi. V jeho službách zůstal do konce svého života a v říjnu 1707 je připomínán jako komorní hudebník ve dvorní kapele v Innsbrucku, kde v té době vévoda pobýval, a následujícího roku získal post koncertního mistra. Roku 1708 se také Finger zúčastnil provedení svých oper Der Sieg der Schönheit über die Helden a Roxane und Alexanders Hochzeit v Berlíně. Když se vévoda stal dědicem falckrabství a kurfiřtem, celá kapela se spolu s dvorem přestěhovala do Neubergu an die Donau (1717), Heidelbergu (1718) a nakonec do Mannheimu (1720). Finger významným způsobem přispěl ke vzrůstající úrovni dvorní kapely a připravil tak půdu pro nejslavnější éru mannheimského orchestru na pomezí baroka a klasicismu, kdy v jeho čele stál další Čech, Jan Václav Stamic. Fingerova činorodost neustávala ani v kompozici a vytvořil mnoho komorních i scénických děl pro dvory v Mannheimu a v Düsseldorfu. Od roku 1723 se však jeho jméno v dvorních záznamech dále neobjevovalo.
Pozoruhodné je, že ačkoliv byl Gottfried Finger virtuosním hráčem na basovou violu da gamba a tiskem vydal řadu svých děl, jeho gambové kompozice tištěny nebyly a dochovaly se jen v rukopisech. I tak patří mezi významnou část literatury pro tento nástroj z přelomu 17. a 18. století. Dalším významným přínosem Fingerovým byla popularizace formy ansámblové sonáty pro nejrůznější obsazení v Anglii. Vedle tradičních anglických prvků, známých i z tvorby Henryho Purcella, je možné u Fingera nalézt rovněž určité názvuky z rodné Moravy. Ke svému původu se skladatel hlásil i jedním ze svých pseudonymů „Msr. Hannak“.
Anglické jevištní skladby
Love for love, suita a píseň „I tell thee Charmion“ ke hře Williama Congrevea (London 1695).
The She-Gallant, suita ke hře George Granvilla, 1695.
The Husband his own Cuckold, suita ke hře Johna Drydena mladšího, 1696.
Entertainment of Instrumental Musick ke hře „The City Bride“, 1696, ztraceno či neidentifikováno.
The secrets of peace, píseň ke hře „The Royal Mischief“ od Delarivier Manley, 1696, ztraceno.
3 písně (nejméně) ke hře „The Loves of Mars and Venus“ Petera Anthonyho Motteuxe (Londýn 1697) - součást inscenace hry „The Anatomist“ Edwarda Ravenscrofta s hudbou Johna Ecclese, 1696.
The City Lady, suita ke hře Thomase Dilka, 1696.
The Mourning Bride, suita ke hře Williama Congrevea, 1697.
Awake unhappy man, píseň [1699] ke hře „Bussy D’Ambois“ Thomase d’Urfeyho, 1699?.
The Constant Couple, or A Trip to the Jubilee, suita ke hře George Farquhara, 1699.
Iphigenia, suita ke hře Johna Dennise, 1699.
The Invocation of Diana, píseň ke hře Achilles od Abela Boyera, 1699, ztraceno.
Tanec ke hře „The Pilgrim“ sira Johna Vanbrugha, 1700.
Calms appear when storms are past, píseň ze sbírky „A Collection of the Choicest Songs & Dialogues“ (Londýn 1703) pro hru „The Secular Masque“ Johna Drydena, 1700.
Harmonia anglicana (London 1701), suita ke hře „Love at a Loss“ od Catharine Trotter, 1700.
Harmonia anglicana (London 1701), suita ke hře „Love Makes a Man“ Colleyho Cibera, 1700.
The Rival Queens, or The Death of Alexander the Great, semi-opera, 1701.
Harmonia anglicana (Londýn 1701), suita ke hře „The Humors of the Age“ Thomase Bakera, 1701.
The Judgement of Paris, opera na libreto Williama Congrevea, 28. března 1701, ztraceno.
Harmonia anglicana (London 1701), suita ke hře „Sir Harry Wildair“ od George Farquhara, 1701).
The Virgin Prophetess, semi-opera, 1701.
Wives Victory, suita ke hře, ztraceno.
Farewell; suita ke hře, ztraceno.
Další neoznačené divadelní suity a airs.
Ostatní jevištní skladby (nedochovány)
Der sieg der Schönheit über die Helden, opera, prosinec 1706.
Roxane und Alexanders Hochzeit, opera, 1708.
L’allgrezza dell’Eno, ouvertura k serenatě, 1708.
Rinaldo richiamato al campo, sinfonia k dramma per musica, 1714.
Crudeltà consuma amore, sinfonia k drama boschereccio, 1717.
L’amica in terzo, overo Il Dionigio, sinfonia a baletní hudba k opeře, 1718.
Das Fünfte Element der Welt, ouvertura k serenatě, 1718.
Další vokální skladby
11 písní z let 1694, 1695, 1695 a 1696 (Celia whose charms; In a dark and lonely den; I’o Victoria; I promised Sypvia to be true; My suit will be over; Our hearts are touched with sacred fires; She that would gain a faithful lover; Think not sighs or tears can move; Unhappy ´tis that I was born; While her the fair Amarillis; While I with wounding grief did look) ve sbírce „A Collection of the Choicest Songs & Dialogues“ (Londýn 1703).
When Death shall drive our souls away, dialog.
Cecilia, look down and see, óda ke sv. Cecilii, 1693, ztraceno.
Weep, all ye muses, óda na smrt Henryho Purcella, 1696, ztraceno.
In sole posuisti, anonymní moteto, připisované G. Fingerovi.
Missa con Clarin: e Tymp, ztraceno.
Instrumentální skladby
Sonatae XII pro diversis instrumentis, op. 1 (London 1688).
VI Sonatas or Solo’s (London, 1690).
A Collection of Choice Ayres (London 1691), 6 suit a 4 airs.
A Collection of Musick in 2 Parts (London 1691).
3 airs, 1691.
4 airs, 1693, společně s Johnem Banisterem.
4 sonáty, ve sbírce „6 sonates“ (Amsterdam 1698).
6 sonát, op. 2 (Londýn 1698?).
3 airs, ve sbírce „A Collection of Ayres“ (London 1698).
3 sonáty, ve sbírce „6 Sonatas or Solos, 3 for a Violin and 3 for the Flute ... by the Mr. Wm, Crofts & an Italian Mr.“ (Londýn 1699), připisovány Fingerovi.
10 Sonates, op. 3 (Amsterdam 1701).
Air „Apollo’s Banquet Newly Reviv’d“ (London 1701).
2 sonáty z op. 5. č. 6 a op. 4 a 8, č. 8 ve sbírce „W. Corbett, VIII Sonatas, op. 2“ (Amsterdam cca 1701).
6 sonát (Amsterdam 1701-2?), reprint roku 1703.
41 skladeb ve sbírce „ Airs Anglois“ (Amsterdam 1701/1702?).
X Suonate, op. 5 (Amsterdam 1702).
19 skladeb ve sbírce „Select Lessons for the Violin“ (Londýn 1702), obsahuje airs ze semiopery“The Virgin Prophetess“, 1701.
XII suonate, reprinty opusů č. 4 a 6 (Amsterdam 1703).
3 skladby ze sbírky „A Collection of Airs“ (London 1703).
6 sonát (Londýn 1703), ztraceno.
Prelude ze sbírky „Select Preludes or Volentarys (Londýn 1704); úprava též v „Select Preludes and Vollentarys“ (Londýn 1708).
Ground ve sbírce „The Division Flute“ (Londýn 1706).
Prelude ve sbírce The Second Part of the Division Flute“ (Londýn 1708).
Air ve sbírce „Duos Anglois“ (Amsterdam 1709?).
Další instrumentální sonáty, koncerty a další skladby v rukopisech, částečně ztraceno.
I. Lexika
Walther, Johann Gottfried: Musikalisches Lexicon, oder Musicalische Bibliothec, Lipsko 1732.
Dlabacz.
ČSHS.
MGG2.
New Grove2.
II. Ostatní
Marshall, Arthur W.: The Viola da Gamba Music of Godfrey Finger; Chelys I, 1969, s. 16–26.
Holman, Peter: The Trumpet Sonata in England; in: Early Music IV, 1976, s. 424–29.
Marshall, Arthur W.: The Chamber Music of Godfrey Finger; in: The Consort č. 26, 1970, s. 423–32; č. 31, 1975, s. 148.
Lasocki, David: The Detroit Recorder Manuscript; in: American Recorder XXIII, 1982, s. 95– 102.
Sehnal, Jiří: Hudba v olomoucké katedrále v 17. a 18. století, Brno 1988.
Hunter, David: Opera and Song Books Published in England 1703–1726. A Desriptive Bibliography, London 1997.
Rawson, Robert G.: From Olomouc to London. Some Questions of Instrumentation in the Music of Gottfried Finger; in: Musicologica IV, 1998.
Rawson, Robert G.: From Olomouc to London. Performance, Transmission and Reception of the Music of Gottfried Finger, disertační práce, University of London, 2000.
Lukáš Michael Vytlačil