Šmíd, Miroslav, hudební organizátor, kritik, publicista, skladatel, narozen 10. 7. 1922, Švihov (okres Klatovy), zemřel 26. 5. 2001, Plzeň.
Narodil se do nehudební rodiny, otec Jan Šmíd byl prodavač, skladník a vedoucí odborné přípravy, matka Marie Šmídová-Altmanová byla krejčová a prodavačka. Do školy chodil v Klatovech (rodina se tam přestěhovala v roce 1927), kde se také učil hrát na housle a violoncello a začínal s prvními pokusy o kompozici. Ve studiu hudby pokračoval v Plzni (housle u Reginy Řehákové a Miloše Macháčka, klavír u Bohdana Gselhofera). Po gymnáziu v Plzni se zapsal na pražskou konzervatoř jako houslista a současně na Karlovu univerzitu (hudební věda, historie a estetika), absolvoval prací o Pavlu Vejvanovském. Celý život pak mohl těžit z hudební praxe ve spojení s hudebně teoretickým a historickým zázemím. Byl aktivní ve studentském hnutí, v roce 1949 vstoupil do KSČ.Svůj profesní život spojil s prací v rozhlase. V letech 1949–53 byl hudebním redaktorem Československého rozhlasu Praha (od roku 1949 vedoucí hudebně literárního útvaru, v letech 1951–53 vedoucí odboru zábavy a smíšených pořadů). Dalším rozhlasovým působištěm byla Plzeň (v letech 1953–61 jako vedoucí hudebního vysílání), v roce 1954 založil folklorní redakci, spolupracoval s řadou významných hudebníků (Zdeněk Lukáš, Jaroslav Krček, Jaromír Horák a další). Výrazně se podílel na činnosti rozhlasového orchestru, spolupracoval s dirigenty Antonínem Devátým a Josefem Blackým, zval do Plzně významné zahraniční umělce (dirigenti Aram Chačaturjan, Mustafa Krantja, Živojin Zdravkovič, houslisté Leonid Kogan, Wanda Vilkomirska, klavírista Michail Voskresenskij a další). Pro plzeňský rozhlasový orchestr připravoval nahrávací program i programy koncertů. Věnoval se folklorní činnosti – byl uměleckým vedoucím Souboru písní a tanců Škoda, upravoval lidové písně a tance, stál u založení souboru Česká píseň. Výrazně se podílel na organizování Chodských slavností v Domažlicích. V roce 1961 přišel s návrhem reorganizace profesionálního orchestrálního života v Západočeském kraji (vytvoření Plzeňské filharmonie zahrnující dva rovnocenné orchestry, v Plzni a v Karlových Varech). V letech 1961–70 byl vedoucím koncertního oddělení Krajského podniku pro film, koncerty a estrády v Plzni. V té době vyvíjel také bohatou publicistickou a hudebně-kritickou činnost, je autorem četných recenzí v regionálním tisku a zpráv o hudebním dění v Plzni a západních Čechách pro Hudební rozhledy. Sedmdesátá léta znamenala přerušení plodně se rozvíjející práce. Miroslav Šmíd byl nejdříve vyškrtnut a pak vyloučen z KSČ a zbývalo pro něj jen manuální zaměstnání – vykládal železniční vagony, byl topičem. Dosavadní hudebně kritická a publikační činnost mu byly zcela odepřeny. Rehabilitován byl po roce 1989 a částečně se vrátil do hudebního života Plzně jako recenzent hudebních událostí, zejména hudebního divadla.
Jako skladatel se Miroslav Šmíd věnoval kompozicím v oblasti tradiční populární hudby a scénické hudby, psal hudbu pro potřeby rozhlasu (hudba k rozhlasovým hrám, literárním pásmům, apod.). Je také autorem řady písní, sborů či kantáty Píseň o Plzni. V rámci svých folkloristických aktivit upravil řadu lidových písní a tanců, mimo jiné pro Soubor písní a tanců Škoda.
V otcových stopách už řadu let pokračuje starší z jeho synů Ilja Šmíd, který je významnou osobností českého hudebního života jako hudební organizátor, dramaturg, producent a publicista.
I. Lexika
ČSHS.
II. Ostatní
Špelda, Antonín: Plzeňský rozhlasový orchestr 1946–1981 (hudební redakce studia Československého rozhlasu v Plzni, Plzeň 1981).
Bokůvková, Vlasta: Před deseti lety zemřel hudební organizátor a kritik Miroslav Šmíd (Plzeňský deník, č. 123, s. 12, 26. 5. 2011).
Vlasta Bokůvková