Plichta, Jan (pseudonym Pavel Milan), skladatel, dirigent, violista, hudební pedagog a trampský písničkář, narozen 1. 12. 1898, Kouřim, zemřel 24. 10. 1969, Brno.
Od dětství se učil hře na housle a klavír. Po studiích na reálce začal v roce 1912 studovat pražskou konzervatoř v houslové třídě u Štěpána Suchého, kterou musel roku 1914 kvůli tísnivé sociální situaci přerušit. Dále se vzdělával sám. V roce 1922 složil státní zkoušku z houslí a v roce 1924 ze zpěvu. Stal se členem biografového a kavárenského orchestru a po vojenské službě v letech 1916–18 působil dalších pět let v Českých Budějovicích u Jihočeského divadla jako koncertní mistr a v letech 1927–29 jako dirigent. V divadle získal instrumentální i aranžérskou praxi. Zároveň se věnoval pedagogické činnosti, od roku 1920 učil na hudební škole a v letech 1924–26 na učitelském ústavu. Působil i jako primárius Jihočeského kvarteta.
V roce 1929 se stal koncertním mistrem a violistou smyčcového kvarteta v ostravské rozhlasové stanici. Později zde zastával funkci dirigenta, šéfa orchestru a v letech 1929–36 vedoucího hudebního oddělení. V letech 1936–51 byl dirigentem rozhlasového symfonického orchestru v Brně. Uváděl především domácí a ruské autory a lidové pořady. V padesátých letech organizoval lidové koncerty a stal se violistou Doležalova kvarteta. Zájem přenesl na činnost pedagogickou, v roce 1951 se stal profesorem violy, komorní hry a orchestrálního cvičení na brněnské konzervatoři. V roce 1953 byl pověřen dozorem nad hudebními školami Brněnského kraje a v letech 1955–56 zastával funkci inspektora pro kulturu v Brně. Roku 1959 získal vyznamenání Za vynikající práci.
Upravoval lidové písně, časové písničky i houslové skladby (Bach, Corelli, Tartini, Veracini). Revidoval violové koncerty Jana Křtitele Vaňhala a Karla Stamice. Skládal hudbu k rozhlasovým hrám a napsal mnoho tanců a pochodů. Jeho tvorba zahrnuje čtyři cykly na motivy slováckých písní pro zpěv a orchestr (1936–45), 2 směsi lidových písní pro dětský sbor a orchestr (1947), houslové skladby s doprovodem orchestru (Malá serenáda, 1938; Capriccio, 1946; Španělské melodie, 1959), orchestrální skladby (Odzemek, 1933; Pizzicato, 1959) i hudební komedie (Tommy se žení, 1933; Z jednoho hrnce, 1939).
Houslové skladby s doprovodem orchestru
Malá serenáda (1938).
Capriccio (1946).
Španělské melodie (1959).
Orchestrální skladby
Odzemek (1933).
Pizzicato (1959).
Operety a hry se zpěvy
Tommy se žení (1933).
Tři dny štěstí (1933).
Z jednoho hrnce (1939).
Poupě z pivovarské zahrádky (1940).
Tabu (1942).
Hanička, přadlena zlata, dětská zpěvohra (1942).
Bohatá nevěsta (1946).
Rozdáme milion (1948).
Písně
Píseň severu.
Bílé kanoe.
Bílá jachta.
Námořníku hochu smělý.
Píseň samotáře.
Až přijdeš dívko mých snů.
Jižní kříž.
Já mám doma nosorožce.
Kde jsou mé pistole.
Když jen vítr nocí zpívá.
Bílý losos.
Pistolník.
Řeka do noci jen zpívá.
Savana.
Snad nikdy víc.
Do nového jara.
Ztracený obláček.
Bílá pláň.
Dávno tango.
Proč pláčeš, Juanito?
Dona Juanitta.
Praho, ty královo měst.
I. Lexika
ČSHS.
Gardavský, Čeněk a kolektiv: Skladatelé dneška (Praha, 1961).
II. Ostatní
www.kftp.cz/autoi-trampskych-pini/86-plichta-jan
www.mestohudby.cz/publicistika/clanky/chces-pisen-severu-znat
Iveta Šedová