Habrich, Alexius, kněz, hudebník a historik, narozen 26. 7. 1736, Bouzov, zemřel 27. 3. 1794, Rajhrad.
Ve svých dvaceti letech dokončil humanitní a filozofická studia v Brně a v Olomouci, o dva roky později (1758) absolvoval studium teologie. 16. 1. 1763 byl vysvěcen na kněze. Od roku 1764 působil v rajhradském klášteře, kde z počátku zastával místo vedoucího kuchyně a sklepů. Roku 1775 byl jmenován rajhradským archivářem a vedoucím kanceláře, téhož roku byl také převorem, a to až do roku 1788.
Význam Alexia Habricha z pohledu hudební historie tkví především v jeho činnosti ve funkci regenschoriho, kterou vykonával v Rajhradě asi v letech 1766–71. Podrobnější informace z tohoto období však nejsou známy. Vychoval údajně mnoho dobrých hudebníků a sám byl velmi dobrým hráčem na housle a varhany, čímž byl znám po celé Moravě. Údajně se přátelil s Florianem Leopoldem Gassmanem, Prokopem Divišem, Františkem Xaverem Brixim a dalšími skladateli, s nimiž si vyměňoval korespondenci týkající se hudby. Habrich pořizoval pro rajhradský kůr v 60. letech také hudebniny, z nichž některé jsou stále dochovány v Moravském zemském archivu v Brně. Pořídil tak mešní kompozice od Sedláčka, Zardy, Graffa nebo Haydna. V Moravském zemském archivu se také nachází rukopis notovaného Benediktýnského kancionálu z roku 1757, který obsahuje i české písně a jehož autorem je právě Alexius Habrich.
Habrich napsal mnoho historických spisů a pojednání zejména z oblasti historie, knihovnictví a archivnictví. Velkou pozornost věnoval dějinám rajhradského kláštera a dějinám českých a zejména moravských církevních institucí a osob (např. dějiny beneficií v okolí rajhradského kláštera, život Cyrila a Metoděje, dějiny olomouckého kostela a diecéze ad.). Dalším okruhem Habrichova bádání byly dějiny osob a míst na Moravě (nástin života knížete Břetislava, genealogický spis o pánech z Gašína) a napsal také spisy věnované problematice právních dějin. V neposlední řadě se Alexius Habrich zajímal o knihovnictví. Sestavil katalogy několika knihoven a napsal různá pojednání o dějinách knihoven a archivů především v Rajhradě a v Brně. Pořádání rajhradské klášterní knihovny věnoval velkou část svého života. Z jeho pera pochází první soupis rukopisů rajhradského kláštera, který zachycuje pouze nejstarší a nejvýznamnější rukopisy. Alexius Habrich jej sepsal v 80. letech 18. století a soupis je dodnes dochován v Moravském zemském archivu v Brně. Co se týče Brna, Habrich svůj zájem soustředil na knihovnu a archiv brněnské městské registratury a zejména na farní knihovnu u sv. Jakuba, pro kterou sestavil katalog a stručné dějiny knihovny. Alexius Habrich byl velmi ceněn předními historiky a učenci své doby, jako byly např. G. Drobner a J. P. Cerroni. Velká část jeho práce však stále čeká na další důkladný výzkum.
I. Lexika
Dlabacz.
Rieger.
PHSN.
ČSHS.
II. Ostatní
Kinter, Maurus: Vitae monachorum qui ab anno 1613 in monasterio O. S. B. Raihradiensi (In Moravia professiin domino obierunt, Brno 1908).
Hoffmannová, Jaroslava – Pražáková, Jana: Biografický slovník archivářů českých zemí (Praha 2000).
Pavelková, Jindra: Alexius Habrich, nejen knihovník (In: sborník Muzeum Brněnska, Brno 2007).
Pavelková, Jindra: Nejstarší soupisy rukopisů knihovny Benediktinského opatství Rajhrad z pera A. Habricha a jejich srovnání s dnešním stavem (Olomouc/Brno 2008).
Žůrek, Pavel: Jan Furbe a Matouš Benedikt Rutka – moravští varhaníci 18. století a jejich kompoziční činnost (diplomová práce, Brno 2009).
Pavelková, Jindra a kol.: Milovníci a mecenáši věd a umění v řeholním rouše (Brno 2014).
Veselá, Irena – Žůrek, Pavel: Non oculos, sed mentem ad Deum. Maurus Haberhauer (1746–1799) a hudební kultura benediktinského kláštera v Rajhradě v 18. století (v tisku, předpokládaný rok vydání 2016).
Hana Studeničová