Sklenička, Karel, skladatel a varhaník, narozen 17. 2. 1933, Praha, zemřel 26. 3. 2001, tamtéž.
Základy hry na housle, klavír a varhany získal již v dětství v Miroticích. Gymnaziální studia absolvoval v Písku (zde zpíval ve folklorním souboru i v kostele a zdokonaloval své hudební vzdělání pod vedením regenschoriho Jaromíra Hrušky), v Příbrami a v Praze. V té době již upravoval písně pro rozhlas a začal psát scénickou hudbu. Pro své náboženské přesvědčení až do listopadu 1989 provázely Skleničku četné překážky. Po opakovaném nepřijetí ke studiu skladby na AMU studoval český jazyk a hudební výchovu na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity, kde absolvoval roku 1955. Skladbu studoval soukromě u Pavla Bořkovce, Karla Háby a Felixe Zrna.
V letech 1956–92 byl Sklenička varhaníkem v kostele Panny Marie Sedmibolestné u Alžbětinek v Praze, kde založil sbor, pro který i komponoval. V roce 1969 složil pro Gramofonový klub Supraphonu hudbu k titulu Čtení z bible, jehož celý náklad byl před distribucí zlikvidován. V souvislosti s pozváním ke koncertování v tehdejší Německé demokratické republice vznikl roku 1972 soubor Musica sacra nova Pragensis, který tam měl vystupovat, ale tato akce byla úředně zakázána.
Sklenička, mj. autor básnických děl Tragikomická sonáta (1951), Symfonie (1952) a několika teologicko-filosofických pojednání, v roce 1973 založil literárně hudební soubor „Musica poetica“, jehož prostřednictvím se pokusil v sedmi celovečerních pořadech hudebně přetlumočit verše českých a arménských básníků. Činnost tohoto souboru ukončil úřední zásah roku 1980.
Celkem Sklenička vytvořil na 90 titulů hudby scénické, filmové a televizní a na 80 titulů hudby koncertní a chrámové, v níž vynikají Missa brevis, České mešní ordinárium, Responsoriální žalmy a Evangelium našeho Pána, Ježíše Krista. V hudbě náboženského obsahu byl Skleničkovi východiskem zejména gregoriánský chorál, jinde užívá novodobé, často neobvyklé osobité postupy.
Většina členů skladatelovy rodiny se věnuje rovněž hudbě, vyniká zejména jeho vnučka, klavíristka a zpěvačka Ráchel Skleničková.
Dílo hudební (výběr):
Orchestrální skladby
Concerto per 14 stromenti a fiato e contrabasso (1963).
Concerto per pianoforte ed orchestra (1964).
Musica per orchestra grande e organo (1965).
Concerto per violino ed orchestra (1966).
Tre scherzi per 5 ottoni, timpani ed archi (1982).
Sinfonietta per orchestra da camera (1982).
Due capricci per violino e 9 fiati (1983).
Quattuor dialogi secundum Ovidium per soprano, basso e 9 fiati (1985).
Komorní skladby instrumentální
Quartetto dʼarchi 1 (1959).
Oscilazione per violino e piano (1963).
Quartetto dʼarchi 2. – Evoluzione (1964).
Concertino per trobma, cembalo e quartetto dʼarchi (1962).
Variazioni per violino solo (1963).
Quartetto per fiati (1968).
Sette parabole delʼamore. Suita per oboe dʼamore e quartetto dʼarchi (1971).
Musique de table. Suita per flauto, oboe e cembalo (1975).
Nonettino (1977).
Pohádková suita, per quintetto dʼarchi e percussioni (1979).
Tre elegie per viola solo (1980).
Leggende per 9 fiati (1981).
Pro Anežku, per krumhorn e percussioni (1982).
Contributo romantico per violino e piano (1987).
Giuochi per viola, violoncello e contrabasso (1988).
Discussione per oboe e corno inglese (1988).
Duchovní hudba vokální
Missa brevis per tre voci a cappella (1966).
Čtení z bible, per coro ed orchestra da camera (1969).
Evangelium našeho Pána, Ježíše Krista (1969).
České mešní ordinárium pro sólový zpěv, lid, trubku, bicí nástroje a varhany (1973).
Psalmus 71 per due cori misti ed arpa (1988).
4 psalmi per 3 anni liturgici per solo, popolo ed organo (1988–91).
Responsoriální žalmy – 204 psalmi per 3 anni liturgici per solo, popolo ed organo (1988–91).
Tři dvojhlasy na liturgické texty per coro a cappella (1993–94).
Počátek Evangelia sv. Jana per coro místo ed organo – greco e ceco (1995).
Z 1. knihy Vyznání sv. Augustina per alto, viola ed organo – latino e ceco (1996).
Salve Regina per coro misto a cappella (1996).
Adventus infantium per coro di bambini ed organo – ceco (1997).
Hospodine, pomiluj ny per quartetto vocale e quintetto a fiati (1998).
Duchovní hudba instrumentální
Variationes quadragesimae per organo (1973).
Due per uno per 2 viole (1988).
Ad regnum per 6 trombe (1989).
Meditazione paschale per 2 viole e organo piccolo (1990).
Idee Adalbertine per 2 viole (1991).
Cui Gloria per 6 ottoni (1993).
Hudba pro film a televizi
Broučci (1959).
Ferda mravenec (1960).
Kočár nejsvětější svátosti (1962).
Dušičkový příběh (1964).
Sňatky z rozumu (1968).
Hudba k činohrám
Mnoho povyku pro nic (1963).
Mackbeth (1964).
Hurvínek a ubrečená saň (1968).
Tomáš Becket (1987).
Hudba k večerům poezie souboru Musica poetica
Vrstvy (1973).
Lidé otevřou srdce (1974).
Absolutní linie (1975).
Poztrácená slova štěstí (1976).
Úvod do ženské logiky (1978).
Docenti a strašidla (1979).
Musica poetica na českém venkově (1980).
Petrdlík, Jiří: Pocta Karlu Skleničkovi (Hudební rozhledy 56, 2003, č. 8, s. 23).
Sokol, Václav: Karel Sklenička (Katolický týdeník 17, 2006, č. 9, Perspektivy [příloha] 5, 2006, s. III).
Loudová, Ivana: Pocta Karlu Skleničkovi (Hudební rozhledy 61, 2008, č. 6, s. 15).
Vičarová, Eva: K vývoji české chrámové hudby ve 20. století (Musicologica Brunensia 48, 2013, č. 2, s. 143–153).
Nedbalová, Josefina: Karel Sklenička (bakalářská práce, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 2015).
Archiv rodiny skladatele.
Mojmír Sobotka