Koval, Karel (vl. jm. Šlais, Karel), spisovatel, publicista, redaktor a organizátor, narozen 5. 9. 1896, Plzeň, zemřel 26. 4. 1956, Praha (pohřben v Plzni).
Byl synem venkovského muzikanta, hudebně se vzdělával v rodišti u Stanislava Sudy, hrál pak v divadelní společnosti (1912–15). V armádě sloužil na ruské frontě (1915–17), po zranění založil se svým přítelem Josefem Skupou v plzeňské nemocnici loutkové divadlo a psal pro ně hry (Komedie o hrozném a smutném konci krále Bolševika 1919, Jak plzeňský Kašpárek pochovával Rakousko 1928), písničky a epigramy. Byl autorem pojmenování dvou stěžejních postaviček divadla – Spejbla a Hurvínka, Skupa ilustroval vydání jeho povídek (ke Skupovi publikoval Koval Vzpomínky ke kořenům ve sborníku Šedesát let národního umělce Josefa Skupy, Praha 1952). V Plzni byl redaktorem deníku Česká demokracie (1919), podnikl studijní cestu do Dánska (1924), kde pak v Kodani působil jako kulturní pracovník československého vyslanectví (1925–27). Zde psával do dánského denního tisku články o české hudbě, přednášel o ní na konzervatoři a zasloužil se o první kodaňské uvedení Smetanovy opery Prodaná nevěsta (též o koncerty dánské hudby v Praze). Po návratu do vlasti studoval na Vysoké školy politických nauk (1927–29), vyvíjel různou činnost (byl 1927 mimo jiné členem Voice-bandu E. F. Buriana). Celý život pracoval jako redaktor (Večer, 1929, Venkov, 1945), pak dlouhodobě jako kulturní redaktor deníku Svobodné Slovo (1945–56). V některých etapách svého života a své činnosti byl uznávaným účastníkem kulturního a politického dění.
Rozvíjel čilou literární činnost: napsal několik románů a dětských knížek, překládal z dánštiny (zvláště Andersenovy pohádky), pro Rafaela Kubelíka vytvořil operní libreto Císařovy nové šaty. Dlouhá léta připravoval svou úspěšnou (obsáhlou beletristicko-odbornou) knihu Mozart v Praze: hudební kronika let 1787–1791 (Praha: Melantrich 1956, 21957, 41971; doslov Kovalovo svědectví o Mozartově Praze napsal Pavel Eisner); k tématu publikoval i další materiály (mimo jiné ukázku z knihy v Hudebních rozhledech 9, 1956, č. 1, s. 26–31 v článku Češi a Praha v životě W. A. Mozarta; též německy v publikaci Svazu československých skladatelů), jeho text vyšel i v publikaci Mozart and Prague (s Alexandrem Buchnerem, Karlem Mikysou, Antonínem Čubrem; Praha: Artia, bez data, patrně 1956). Byl dlouhodobě činovníkem pražské Mozartovy obce, organizátorem hudebních pořadů na Bertramce (zanechal velkou mozartovskou knihovnu), autorem hudebních rozhlasových pořadů apod.
I. Lexika
ČSHS.
II. Ostatní
Pavel Eisner ve Zprávách Bertramky 1956, č. 10).
Mrázek, Miroslav: Vzpomínáme hudebního literáta Karla Kovala. K 100. výročí narození plzeňského rodáka a spolupracovníka Josefa Skupy svázaného s kulturou Dánska (Plzeňský deník 5, 6. 9. 1996, s. 13).
Osobní fond uložen v Památníku národního písemnictví.
Ivan Poledňák