Motal, Antonín (též Anton), vojenský kapelník, dirigent a skladatel, narozen 7. 5. 1875, Kojetín (u Přerova), zemřel 9. 4. 1934, Brno.

Po studiu hry na housle (1885–90) nastoupil roku 1890 jako elév k hudbě pěšího pluku 54 posádkami v Olomouci a Těšíně (od 1896) a setrval u ní osm let. Pak studoval hru na housle v olomouckém Hudebním ústavu Josefa Nešvery (1898–1901), zároveň byl členem orchestru pěšího pluku 93 v Bratislavě (1899) a Olomouci (1900–06). Roku 1901 složil v Praze státní zkoušku z hudby. Od roku 1906 zastával funkci plukovního bubeníka v hudbě pěšího pluku 16 v Záhřebu. V posádce Belovar (1908–12) byl u téhož útvaru jmenován vojenským kapelníkem a zároveň zde působil jako sbormistr spolku Golub. Poté působil s útvarem ve Vídni (1912–14). Za první světové války pobýval s hudbou na srbské, ruské a italské frontě. V roce 1918 se vrátil zpět do Belovaru, kde byl jmenován kapelníkem 42. pluku armády Srbska, Chorvatska a Slovinska. Po návratu do vlasti se stal kapelníkem posádkové hudby Frýdek (ve stavu pěšího pluku 15) v Krnově (1919–20). Od posledního měsíce roku 1920 působil v Benešově jako kapelník pěšího pluku 48, pak stál v čele hudby pěšího pluku 17 v Trenčíně (1921–27). Po odchodu do výslužby působil jako kapelník lázeňského orchestru v Trenčianských Teplicích. Napsal četné pochody (například Pochod československého pěšího pluku 17), taneční skladby, serenády a směsi pro dechovou hudbu a písně (například Zvonečky srdce, 1908 a Tam na horách, 1929, vydány v Brně).