Hájek, Maxmilián, skladatel, sbormistr a dirigent, narozen 15. 8. 1909, Praha, zemřel 16. 3. 1969, Liberec.
Skladbu studoval na pražské konzervatoři a poté soukromě u Otakara Ostrčila. Od roku 1929 působil jako korepetitor v košickém divadle, jako sbormistr v Olomouci, coby kapelník v pražské Uranii a Varieté a v kladenském divadle. Za války působil pohostinsky v Plzni, kde provedl například Vomáčkovu operu Vodník (1941). Docházel na dirigentský seminář Václava Tallicha při Národním divadle v Praze. V rámci totálního nasazení pracoval v několika německých divadlech. Spolupracoval s Pražským (později Filmovým) symfonickým orchestrem, s nímž provedl Vomáčkovu kantátu Strážce majáku (1944). Pracoval také jako klavírní doprovázeč. V letech 1945–46 byl kapelníkem opery v Liberci vedené Milanem Zunou. V letech 1947–48 hostoval jako operní a rozhlasový dirigent v Jugoslávii a podílel se na založení symfonického orchestru rozhlasu v Černé Hoře. V Sarajevu uvedl Prodanou nevěstu. Po návratu se věnoval skladbě, pohostinsky řídil operu v libereckém divadle a učil na státní hudební škole v Liberci (1952–61).
Jeho skladby jsou spíše tradiční; úspěch měly především opery uvedené v Ústí nad Labem a v Liberci. Kromě operních děl složil také řadu instrumentálních skladeb a písňových cyklů.
Dílo hudební:
Klavírní skladby
Touha (1941).
Bylo to kdysi (1943).
Moravské tance (1943).
Suita z Jindřicha Šimona Baara (1943).
Nocturno (1943).
Komorní skladba
Romance pro housle a klavír.
Orchestrální skladby
Symfonický obraz Meluzína (1941).
Slavnostní pochod (1946).
Jugoslávská suita (1947).
Moravské obrázky (1953).
Furiantský (1958).
Písně
Moravské písničky (1947).
Opera
Dornička, podle Julia Zeyera (1945).
Jan Výrava, podle Františka Adolfa Šuberta (1950).
Rožmberští rybníkáři, podle Vladimíra Müllera (1956).
Rybníkář Kuba.
Opereta
Jana.
Balet
Kouzelný gobelin (1946).
I. Lexika
ČSHS.
II. Ostatní:
Hostomská, Anna: Opera (Praha, 1958).
Iveta Šedová