Maxiner, Vincenc, dirigent a skladatel, narozen 17. 3. 1888, Praha, zemřel 25. 5. 1946, tamtéž.
V letech 1904–07 studoval skladbu u Vítězslava Nováka na pražské konzervatoři. V roce 1915 byl angažován Karlem Kovařovicem do opery Národního divadla v Praze jako asistent a korepetitor. Později se stal dirigentem v Národním divadle, kde působil až do svého odchodu v roce 1938. Jeho repertoár byl široký a zahrnoval díla jak světových, tak českých skladatelů. Uvedl i pražskou premiéru Janáčkovy opery Z mrtvého domu (21. 2. 1931), nově nastudoval Foerstrovu Jessiku (1920), Verdiho Falstaffa (1921) i Straussovu Elektru (28. 4. 1933). Vynikl také jako skladatel, když v roce 1912 složil Klavírní sonátu c moll a hudbu k inscenaci Euripidovy tragédie Hippolytos (1915). Dále zkomponoval hudbu pro představení Régnierovy symbolické básně Muž a siréna (1920).
Dílo hudební (výběr):
Penthesilea (1913).
Eurípidés: Hippolytos (1915).
Henri de Régnier: Muž a siréna (1920).
William Shakespear: Coriolanus (1921).
Peincezna Lyoleja (provedená 1956).
ČSHS.
Jakub Hasák