Vičar, Jan
Charakteristika: Muzikolog a skladatel
Datum narození/zahájení aktivity: 5.5.1949
Vičar, Jan, muzikolog a skladatel, narozen 5. 5. 1949, Olomouc.
Navštěvoval střední všeobecně vzdělávací školu v Olomouci-Hejčíně (1964–67) a v téže době i Lidovou konzervatoř (hra na akordeon a na klarinet), 1967–72 absolvoval v rodišti studium hudební výchovy a češtiny na Filozofické fakultě Univerzity Palackého (ve stejné době studoval dálkově hru na akordeon na konzervatoři v Ostravě); na UP získal pod vedením Roberta Smetany 1974 titul PhDr. na základě rigorózní práce Akordeon a jeho hudební uplatnění. V přípravě na svou muzikologickou a skladatelskou dráhu pokračoval studiem kompozice na Janáčkově akademii múzických umění v Brně (u Zdeňka Zouhara, 1976–78) a – po přestupu – na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze (u Jiřího Dvořáčka, 1979–81, absolvoval kantátou Křik), na což navázal postgraduálním kursem hudební teorie na HAMU u Karla Risingra (1981–83). Hodnost CSc. získal 1985 na základě disertace Stylové tendence v díle Václava Trojana, obhájené v Ústavu teorie a dějin umění ČSAV, docentem HAMU se stal 1988, habilitoval se znovu 1995 na UP na základě monografie Václav Trojan, profesorem pro obor teorie a dějiny hudby se stal 1998 tamtéž.
Po vojenské službě (1972–73; na Dělostřeleckém učilišti v Martině byl středoškolským učitelem češtiny) působil na UP 1973–80 jako asistent a odborný asistent Katedry hudební vědy a výchovy Filozofické fakulty a po jejím zrušení 1980–85 na Katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty; zároveň byl od 1980 činný jako externí pedagog na HAMU. Od 1985 byl redaktorem a 1986–89 šéfredaktorem časopisu Hudební rozhledy. Po listopadu 1989 se Vičar zásadním způsobem přičinil o obnovení oboru hudební věda na UP a od roku 1990 působí jako vedoucí nově zřízené sekce, od roku 1992 samostatné Katedry muzikologie na Filozofické fakultě (se zhruba dvouletou přestávkou, kdy pracoviště vedl Ivan Poledňák). Ve zmíněném mezidobí 1998–99 působil Vičar jako hostující profesor na St. Cloud State University (Minnesota, USA, CIES/Fulbright scholar–in–residence), prakticky po celou dobu své kariéry je souběžně s olomouckým působením činný na HAMU (Katedra teorie a dějin hudby) ve stejném pracovním zařazení a s přibližně stejným zaměřením jako na UP.
K charakteristickým rysům Vičarovy osobnosti i jeho působení patří šíře zájmů a hojnost vědeckých, uměleckých a organizačních aktivit. Od 1973 byl členem výboru a odborných komisí mezinárodního festivalu dětských pěveckých sborů Svátky písní Olomouc, od roku 1999 předsedou porot mezinárodní soutěže Iuventus Mundi Cantat téhož festivalu, 1975–78 sbormistrem Pěveckého sboru olomouckých učitelek, 1976–89 členem Svazu českých skladatelů a koncertních umělců a jeho orgánů (předseda krajské skupiny Aktivu mladých při SČSKU v Ostravě, člen výboru krajské pobočky SČSKU v Ostravě, člen ústředního výboru od 1987 a jeho předsednictva od 1989), 1981–84 iniciátorem a organizátorem Seminářů mladých kritiků a muzikologů v Hukvaldech, 1985–90 členem výboru festivalu Pražské jaro, 1989–98 zakladatelem experimentálního studia hudební produkce (1989) a vedoucím studijního programu hudební management na HAMU (1993–98), od 1990 členem Společnosti skladatelů (v rámci Asociace hudebních umělců a vědců), od téhož roku zakládajícím členem hudebního spolku Přítomnost, 1990–95 členem Rady vysokých škol a jejích komisí (komise pro přípravu vysokoškolského zákona, později komise ekonomická a komise pro umělecké školství), 1990–95 členem akademického senátu HAMU a 1993–95 jeho místopředsedou, 1993–95 členem akademického senátu AMU, od 1992 členem vědecké rady Filozofické fakulty UP, od téhož roku členem oborové komise pro teorii a dějiny hudby na UP, od 1993 iniciátorem každoročních olomouckých konferencí Kritické edice hudebních památek, od 1993 editorem a výkonným redaktorem muzikologických publikací vydávaných UP, 1994–2001 členem předsednictva České hudební rady, 1995–98 za UP řešitelem projektu Music Media Training Programme for the Czech Republic v rámci programu Tempus, od 1996 členem oborové komise pro teorii hudby na HAMU, od 1997 zakladatelem a ředitelem programu Art and Music in the Czech Republic (každoroční jednosemestrální studium amerických studentů ze St. Cloud State University, Minnesota, na UP), od 1999 členem Czechoslovak Society of Arts and Sciences (SVU), 2000–2002 zástupcem České republiky v řídícím výboru programu European Science Foundation Musical Life in Europe, 1600–1900. Circulation, Institutions, Representation, od 2001 předsedou Kolegia oboru umění a teorie umění na UP.
Vičar absolvoval řadu zahraničních studijních cest, odkud mimo jiné čerpal podněty pro organizaci studia na olomoucké muzikologické katedře: 1978 (tři měsíce) Humboldt Universität (Berlín); 1984–85 (čtyři měsíce) Accademia di Santa Cecilia, univerzita La Sapienza (Řím) a Universita Bologna; kratší pobyty na Dálném východě a v zemích střední a východní Evropy (jako novinář a redaktor Hudebních rozhledů); 1991 (jeden měsíc) Cambridge University (Cambridge); 1991 (čtyři měsíce) Indiana University (Bloomington, Indiana) a University of Pennsylvania (Philadelphia, Pennsylvania); 1993 (jeden týden) Salzburg Seminar (Economics of the Arts, Salzburg); 1994 (jeden měsíc) koncertní turné po 13 státech USA s dětským pěveckým sborem Campanella; 1995 (jeden týden) přednášky o české hudbě na Universidad de Chile (Santiago, Chile); 1996 (tři měsíce) Royal Holloway College (University of London, Egham); 1997 (jeden týden) Kobenhavn Universitet (Kodaň), 1997 (jeden týden) University of Bristol (Bristol); 1997 (jeden týden) University of Durham (Durham); 1997 (jeden týden) Salzburg Seminar (Music for a New Millennium: The Classical Genre in Contemporary Society, Salzburg); 1998 (dva měsíce) Royal Holloway College (University of London, Egham); 1998–99 (osm měsíců) přednáškový pobyt jako CIES/Fulbright scholar–in–residence na St. Cloud State University (Minnesota, USA), tehdy rovněž vykonal přednášky pro Moorhead State University (Moorhead, Minnesota), College of St. Benedict (St. Joseph, Minnesota), University of Iowa (Iowa City, Iowa), Florida State University (Tallahassee, Florida), Wake Forest University (Winston–Salem, North Carolina), American University (Washington, DC), University of New Mexico (Albuquerque, New Mexico), 2000 (jeden týden) přednášky o české hudbě na Conservatorium van Amsterdam (Amsterdam).
Badatelsky je Vičar orientován na hudební estetiku, hudební kritiku, teorii, dějiny a estetiku české hudby 20. století, dílo Leoše Janáčka a kritické edice hudby. V současnosti vyučuje hudebně teoretické discipliny, hudební estetiku, hudební kritiku a hudební popularizaci; je školitelem doktorandů v oboru teorie a dějiny hudby (UP) a teorie interpretace (HAMU), řešitelem projektů Fondu rozvoje vysokých škol. Vedle dále uváděných prací publikoval na 200 článků, recenzí atp. (zejména v Hudebních rozhledech), proslovil stovky přednášek doma i v zahraničí. Schopností propojovat kvality „tradičního“ muzikologa, specialisty v oblasti hudební teorie a skladatele, důrazem kladeným na sepětí muzikologie s hudebním životem (viz průkopnické počiny v praxi i teorii hudebního managementu), pedagogickými a organizačními aktivitami se Vičar řadí k předním postavám české hudební vědy současnosti.
Jako skladatel se Vičar věnuje vokální, sborové, orchestrální a komorní tvorbě a to ve značně širokém žánrovém i stylovém a funkčním rozpětí. V jeho skladbách (většinou nahraných Českým rozhlasem) se objevují folklórní inspirace, které pramení z jeho moravanství, jindy (zejména v četných písních a sborech pro děti) jazzové názvuky (sám je pohotový pianista, který hrával i populární hudbu), využívány jsou i soudobé racionální kompoziční techniky. Svá dvě autorská CD – Vivat universitas! (obsahuje Fanfáry Univerzity Palackého, Nonet o horách, dúbravách a valašskéj zemi, Japonský rok, Smyčcový kvartet, Ahoj, moře!, Tři pochody pro dr. Kabyla, Vivat universitas!; text bookletu Jaromír Havlík) a Zpíváme si (obsahuje 32 sborových skladeb a písní pro děti; text bookletu Jiří Štilec), obě vydaná v roce 2002 UP ve spolupráci s HAMU – charakterizoval Vičar jako ukázku svého postmodernistického pojetí hudební kompozice.
Dílo:
I. Dílo literární
Knihy
Akordeon a jeho hudební uplatnění (Praha 1981);
Václav Trojan (Praha 1989);
Hudební kritika a popularizace hudby (Praha 1997);
Hudební estetika (s Romanem Dykastem, Praha 1998).
Edice
Musicologica I. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis (Facultas Philosophica, Philosophica – Aesthetica 12, Olomouc 1993);
Musicologica II. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis (Facultas Philosophica, Philosophica – Aesthetica 14, Olomouc 1995);
Kritické edice hudebních památek (s Alenou Burešovou, Olomouc 1996);
Musicologica Olomucensia III. In honorem Jaroslav Jiránek (s Lenkou Křupkovou, Facultas Philosophica, Philosophica – Aesthetica 15, Olomouc 1997);
Philippus Jacobus Rittler: Requiem Claudiae Imperatricis (kritická edice partitury, s Jiřím Sehnalem, Olomouc 1998);
Kritické edice hudebních památek II. (s Boženou Felgrovou, Olomouc 1998);
Musicologica Olomucensia IV. De consortiis musicis et musicorum musicaeque in Bohemia Moraviaque circulatione 1600–1900 – fontium litterarumque status (s Evou Slavíčkovou, Facultas Philosophica, Philosophica – Aesthetica 17, Olomouc 1998);
Musicologica Olomucensia VI. In honorem Ivan Poledňák (s Františkem Havelkou, Facultas Philosophica, Philosophica – Aesthetica 20, Olomouc 2001);
Varhany a jejich funkce v Čechách a na Moravě, 1600–2000. In honorem Jiří Sehnal (Olomouc 2002).
Učebnice
Finale. Učebnice počítačové notace (překlad a adaptace amerického originálu David Pogue: Finale. The Art of Music Notation. Volume I, s Helenou Pavličíkovou a Martinem Voříškem, Praha 1997).
Studie a stati
Vladimír Hudec padesátiletý (Hudební věda 17, 1980, č. 2, s. 189–190);
K problematice 1. věty (Smrt Andrijova) Janáčkova Tarase Bulby (sborník Janáčkiana 1978 a 1979, Ostrava 1981, s. 127–132);
Festivaly dětských pěveckých sborů v Olomouci 1972–1980 (sborník Krajina dětského zpěvu, Ostrava 1981, s. 8–19);
Deset let olomouckých Svátků písní (s Ludmilou Čiklovou, Estetická výchova 1982, č. 7, s. 178–180);
Kantátová tvorba mladých skladatelů 1970–1980 (Hudební rozhledy 35, 1982, č. 2, s. 83–89);
Nad dílem Václava Trojana (Hudební rozhledy 35, 1982, č. 10, s. 453–457);
Na okraj hudebního života Vietnamu (Hudební rozhledy 36, 1983, č. 6, s. 270–272);
Estetické názory mladých skladatelů (Hudební rozhledy 36, 1983, č. 7, s. 325–327);
Skladatelská generace sedmdesátých let, názory a orientace (Opus musicum 15, 1983, č. 4, s. 101–109);
Tvorba Václava Trojana pro dětský sbor (Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Paedagogica, Hudební věda a výchova 3, 1984, s. 79–97);
Positionen. Das „Aktiv junger tschechischen Komponisten“ (Musik und Gesellschaft 34, 1984, č. 6, s. 295–297);
Milan Báchorek, Karel Cón, Pavel Čotek, Jaromír Dadák, Juraj Filas, Jiří Gemrot, Jan Grossmann, Petr Kofroň, Karel Kupka, Zbyněk Přecechtěl (hesla ve slovníku Čeští skladatelé současnosti, Praha 1985);
V Itálii za hudbou (Hudební rozhledy 38, 1985, č. 7–10, s. 312–314, 377–379, 426–428, 469–471);
O studiu skladby na římské konzervatoři (Opus musicum 17, 1985, č. 9, s. 284–287);
Hudební střípky z Číny (Hudební rozhledy 39, 1986, č. 9, s. 406–411);
Nástin života a periodizace tvorby Václava Trojana (sborník HAMU Živá hudba, sv. 9, Praha 1986, s. 273–288);
Dětská opera Kolotoč Václava Trojana (Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Paedagogica, Musica II, Hudební věda a výchova 4, Praha 1987, s. 41–57);
Stylová problematika díla Václava Trojana. K nedožitým osmdesátinám skladatele 24. 4. 1987 (Hudební věda 24, 1987, č. 2, s. 99–120);
Úsměvy Václava Trojana (LP, Panton 1987);
Předmět, metody a význam estetiky (sborník Marxisticko-leninská estetika pro vysoké školy uměleckého směru, Praha 1987, Ministerstvo školství ČSR, s. 6–33);
Problémy hudební kritiky (sborník 4. sjezd SČSKU, Knižnice Hudebních rozhledů, sv. 1, Praha 1988, s. 290–294);
Za Robertem Smetanou (Hudební rozhledy 42, 1989, č. 1, s. 9–10);
Hudba v Babylónu (Hudební rozhledy 42, 1989, č. 1, s. 43–44);
Vztah obecné a hudební estetiky jako vědních oborů; obecná a hudební estetika jako vyučovací předměty na HAMU (sborník AMU Pedagogické a vědeckovýzkumné úkoly hudební teorie, Praha 1989, s. 30–34);
Svátky písní Olomouc (sborník Krajina dětského zpěvu II, Informační centrum dětského sborového zpěvu ČHF, Olomouc, 1991, s. 3–4);
Sémantické aspekty hudební analýzy (Živá hudba, sv. 11, Praha 1992, s. 44–47);
Václav Trojan´s Film Music (Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Philosophica – Aesthetica 12, Musicologica I, 1993, s. 65–77);
The Olomouc Festival of Songs (Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Philosophica – Aesthetica 12, Musicologica I, 1993, s. 127–133);
Leoš Janáček´s „The Diary of One Who Vanished“ (Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, Philosophica – Aesthetica 14, Musicologica II, 1995, s. 51–84);
Music Against the War (Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, Philosophica – Aesthetica 14, Musicologica II, 1995, s. 111–116);
Vladimír Hudec fünfundsechzigjährig (Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, Philosophica – Aesthetica 14, Musicologica II, 1995, s. 127–132);
„Zápisník zmizelého“ Leoše Janáčka (Hudební věda 33, 1996, č. 3, s. 203–232);
Jiří Fukač–Jaroslav Jiránek–Ivan Poledňák–Jaroslav Volek a kolektiv: Základy hudební sémiotiky I, II, III (recenze publikace, Hudební věda 33, 1996, č. 1, s. 81–83; anglicky Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, Philosophica – Aesthetica 15, Musicologica Olomucensia III, 1997, s. 169–172);
„Neznámá“ česká hudba po roce 1945 (Opus musicum 28, 1996, č. 3, s. 128–132);
Esej o hudební kritice (Hudební věda 34, 1997, č. 1, s. 116–122);
Václav Trojan (Harmonie 5, 1997, č. 3, s. 45–47);
Autor veršů Janáčkova Zápisníku zmizelého objeven (Hudební věda 34, 1997, č. 4, s. 418–422);
„Unknown” Czech Music after 1945 (Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, Philosophica – Aesthetica 15, Musicologica Olomucensia III, 1997, s. 159–165);
Akordeon; Harmonikové nástroje (hesla ve Slovníku české hudební kultury, Praha 1997, s. 26–27; 258);
Musical Life in Europe, 1600–1900 – the Czech Lands. Proposal for New Research (s Ivanem Poledňákem, Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, Philosophica – Aesthetica 17, Musicologica Olomucensia IV. De consortiis musicis et musicorum musicaeque in Bohemia Moraviaque circulatione 1600–1900 – fontium litterarumque status, 1998, s. 27–32);
Edice Requiem Philippa Jacoba Rittlera (s Jiřím Sehnalem a Martinem Voříškem, Kritické edice hudebních památek II, Olomouc 1998, s. 37–40);
European Classical Music in Today’s World (Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, Philosophica – Aesthetica 19, Musicologica Olomucensia V, 2000, s. 155–186);
Echoes of Czech Music in America (Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, Philosophica – Aesthetica 20, Musicologica Olomucensia VI, 2001, s. 195–199);
Američtí moravané a hudba (Opus musicum 34, 2002, č. 5, s. 13–23).
II. Dílo hudební (výběr)
U vodníků (muzikál, 1978, Česká televize Ostrava 1979);
Smyčcový kvartet (1978, revize 1982, nahrávka Český rozhlas Ostrava, Kubínovo kvarteto, 1983, CD UP 2002);
Nonet o horách, dúbravách a valašskéj zemi (1979, nahrávka Český rozhlas Praha, České noneto, 2002, CD UP 2002);
Sonáta pro flétnu a cembalo (1979, revize 1985 a 1986, nahrávka Český rozhlas Praha, Dušan Foltýn, Aleš Bárta, 1986);
Japonský rok (pro soprán, flétnu, klavír a piano preparé, 1979, nahrávka Český rozhlas Ostrava, 1983, tiskem Panton 1984, LP Hudba přítomnosti, spolu se skladbami Alexeje Frieda a Jana Klusáka, Panton 1984, CD UP 2002);
Hudba pro smyčce a tympány (1980, nahrávka Český rozhlas Ostrava, Komorní orchestr ostravské konzervatoře, Pavel Vítek, 1984);
Cesta k slunci (symfonický obraz, 1980, revize 1981, nahrávka Český rozhlas Brno, Státní filharmonie Brno, Petr Vronský, 1985);
Křik (kantáta pro baryton, smíšený sbor a orchestr, 1981);
Ahoj, moře! (cyklus pro dětský sbor, 1981, nahrávky Český rozhlas Praha, Campanella Olomouc, Jiří Klimeš, 1985; Dětský sbor Českého rozhlasu, Blanka Kulínská, 1999, CD UP 2002);
Zpíváme si (cyklus pro dětský sbor, 1982, CD UP 2002);
Míšovy písničky (cyklus pro dětský sbor, 1993, nahrávka Český rozhlas Praha, Dětský sbor Českého rozhlasu, Blanka Kulínská, 1997, CD UP 2002);
Ufo, ufo, ufoni a jiné písničky pro děti (cyklus pro dětský sbor, 1993, nahrávka Český rozhlas Praha, Dětský sbor Českého rozhlasu, Blanka Kulínská, 1997, CD UP 2002);
Poučení Šuruppakovo (pro hlas a harfu, 1994);
Noční modlitba (verze pro Ensemble Bartók 1994; verze pro dechové nástroje 1996, nahrávka Český rozhlas Praha, 1997);
Sbory a písničky pro děti (tiskem Olomouc, MusicOl 1997, CD UP 2002);
Voda, voděnka; Co mi ještě zbylo ze Žáčka (tiskem Olomouc, MusicOl 2000, nahrávka Český rozhlas Praha, Dětský sbor Českého rozhlasu, Blanka Kulínská, 2002, CD UP 2002);
Vivat universitas! (symfonické procesí pro velký orchestr, 2000, CD UP 2002);
Tři pochody pro dr. Kabyla (pro velký dechový orchestr; pro žesťové kvinteto, 1999–2000, tiskem Fish Creek, Wisconsin, Alliance Publications, Inc. 2000);
Přeludya (dvanáct skladeb pro klavír, 2000);
Hudba pro Míšana (2001, nahrávka Český rozhlas Praha, Žesťové kvinteto Českého rozhlasu, 2002).Literatura:
I. Lexika
Slovník českých sbormistrů (sv. 2, Praha 1983).
Čeští skladatelé současnosti (Praha 1985).
Malá československá encyklopedie (sv. 6, Praha 1987).
EJ.
Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století (Praha 1998).
Vysloužil, Jiří: Hudební slovník pro každého II (Vizovice 1999).
Who’s Who in Music (16. edition, Cambridge 1998 a 17. edition, Cambridge 2000–01).
The New Grove Dictionary of Music and Musicians (2. edition, London 2001, sv. 26).
Kdo je kdo. Osobnosti české současnosti (Praha 2002).
II. Ostatní (Recenze muzikologických prací)
Akordeon a jeho hudební uplatnění (Jaromír Havlík in Hudební rozhledy 20, 1983, č. 2, 178–188; Miroslav Kaduch in Opus musicum 14, 1982, č. 5, s. 156–158; Vojtěch Mojžíš in Hudební rozhledy 35, 1982, č. 2, s. 90–91).
Václav Trojan (Karel Steinmetz in Hudební věda 27, 1990, č. 4, s. 358–360; Jindra Bártová in Opus musicum 23, 1991, č. 1, s. 4–6); Arne Linka in Hudební rozhledy 44, 1991, č. 3, s. 142–143).
Hudební kritika a popularizace hudby (Jaroslav Bartošek in Mediažurnál IV [VIII], červen 1997, č. 6, s. 7).
Musicologica Olomucensia IV. (Christian Meyer in Newsletter 2, European Science Foundation, Strasbourg, January 2000, s. 23–24).
Ivan Poledňák
Datum poslední změny: 19.1.2009