Český hudební slovník osob a institucí

Domažlický, František

(pův. jm. Taussig)
Datum narození/zahájení aktivity: 13.5.1913
Datum úmrtí/ukončení aktivity: 29.10.1997 Praha

Domažlický, František (pův. jm. Taussig), skladatel a výkonný hudebník, narozen 13. 5. 1913, Praha, zemřel 29. 10. 1997, tamtéž.

 

Jako amatérský hudebník (houslista, trumpetista, harmonikář, kapelník i skladatel) se začal prosazovat od třicátých let 20. století. V roce 1935 získal za píseň Holčička 1. cenu v soutěži o nejlepší trampskou písničku a v tomtéž roce začal studovat hudbu u žáka Otakara Ševčíka, houslisty Otto Šilhavého. V roce 1941 byl František Domažlický deportován do Terezína, kde složil několik písní a sborů a Píseň beze slov pro smyčcové kvarteto. Dále byl vězněn v koncentračních táborech Osvětim, Schwarzheide, Oranienburg a nakonec zařazen do jednoho z pochodů smrti. Po válce hrál v kavárnách, od roku 1950 byl houslistou Československého souboru písní a tanců v roce 1951 absolvoval kurz pro přípravu pracujících ke studiu na vysokých školách. A poté studoval hru na housle na AMU, kde absolvoval u Františka Daniela v roce 1955 celovečerním koncertem. Později byl zaměstnán jako violista postupně v Divadle D 34, v Hudebním divadle v Karlíně a v letech 1961–76 ve Filmovém symfonickém orchestru. Skladbu studoval mimořádně rovněž na AMU zprvu u Jaroslava Řídkého a po jeho smrti u Emila Hlobila, u něhož absolvoval v roce 1960 Symfonií pro velký orchestr. Od roku 1950 byl houslistou, později violistou v několika souborech, z toho 15 let ve Filmovém symfonickém orchestru.

Hudební jazyk Františka Domažlického se vyznačuje bohatou chromatikou, zakotvenou v pevném tonálním základě, svobodně se rozvíjející melodií v rámci přehledné formy, zřetelným rytmem a výrazovou harmoničností, přecházející na jedné straně do radostného výrazu, na druhé straně do tklivě lyrických pasáží, které bývají občas vystřídány hudbou mužně energickou až dramatickou. Takový charakter měla Domažlického hudba již od doby jeho vysokoškolských studií, kdy vznikly jeho první úspěšné skladby jako Serenáda pro smyčce D dur, 1. dechový kvintet či Koncert pro hoboj a orchestr. Pro tyto i mnohé další skladby je charakteristické, že jsou přístupné i amatérům a studentům, kteří je s oblibou uváděli na domácích i zahraničních pódiích. Tři skladby pro housle a klavír byly napsány na objednávku Kociánovy houslové soutěže. K interpretačně náročným skladbám patří jedna z mála explicitně programních skladeb v Domažlického tvorbě – symfonický obraz pro violoncello a orchestr Jaro rytíře dʼArtagnana, který ve fantazijně uvolněné rondové formě líčí vybrané epizody ze slavného Dumasova románu Tři mušketýři, přičemž některé zvukomalebné efekty, znázorňující např. šermířský souboj, jsou současně zajímavými instrumentačními nápady.

Obě dcery Františka Domažlického byly jako houslistky angažovány v Austrálii.


Dílo:

Dílo hudební:

 

Skladby pro symfonický orchestr

Suita pro orchestr op. 26 (1959–60).

Habanera pro symfonický orchestr (1955).

Symfonie pro velký orchestr (1962).

Ouvertura piccola pro orchestr op. 42 (1970, LP, Supraphon 1974).

Přídavek op. 74 (1991).

 

Skladby pro smyčcový orchestr

Serenáda D dur op. 16 (1954).

Divertimento op. 29 (1962).

Prskavky. Suita pro smyčcový orchestr op. 30 (1963).

Suita danza, pro smyčcový orchestr nebo pro nonet (čtyři saxofony a žesťový kvintet) nebo 2 akordeony nebo 2 housle a klavír op. 52 (1982).

Petriana. Předehra v úpravě pro smyčcový orchestr (1993).

 

Koncerty pro dechové nástroje

Koncert pro hoboj a smyčcový orchestr op. 25 (1958).

Koncert pro trombón a orchestr op. 35 (1964).

Koncert pro lesní roh a orchestr op. 43 (1971; klavírní výtah Supraphon 1974; LP, Supraphon 1974).

Koncert pro fagot a orchestr op. 44 (1972; klavírní výtah Panton 1974).

Koncert pro flétnu a smyčcový orchestr op. 48 (1976–77; klavírní výtah Panton 1987).

Koncert pro klarinet a smyčcový orchestr op. 50 (1980–81).

Koncert pro kontrabasovou tubu a smyčcový orchestr op. 53 (1983; klavírní výtah Supraphon 1987; partitura Český rozhlas 2011; klavírní výtah Český rozhlas 2012).

Koncert pro trubku a orchestr op. 60 (1986).

Koncert pro altový saxofon (in Es) a orchestr op. 65 (1988).

Koncert pro altový saxofon a orchestr op. 74 (1991).

Concertino pro dudy a orchestr op. 76 (1991; partitura Český rozhlas 2014).

 

Koncerty pro smyčcové nástroje

Koncert pro housle a velký orchestr č. 1 op. 28 (1961).

Koncert pro violu a orchestr op. 36 (1965–66; klavírní výtah Panton 1968).

Jaro rytíře dʼArtagnana. Symfonický obraz pro violoncello a symfonický orchestr op. 40 (1968; LP, Panton 1984; CD, Music Vars 2005).

Koncert pro housle a smyčcový orchestr č. 2 op. 47 (1975; klavírní výtah Supraphon 1983).

Koncert pro dvoje housle a smyčcový orchestr op. 51 (1981–82).

Concerto rustico per contrabasso ed archi op. 55 (1983).

 

Instruktivní skladby

Con moto pro housle a klavír (1969).

Malá taneční suita pro malý komorní orchestr op. 57 (1965).

Sen mládí, pro 3 zobcové flétny, 2 housle, violoncello a klavír (1971; partitura a hlasy Supraphon 1984).

Sonatina pro tubu a klavír op. 75 (1991; vyd. Český rozhlas 2011).

 

 

Skladby pro jeden až dva nástroje

Duetto pro dvoje housle op. 2 (1953, vyd. Supraphon 1980).

Tři dueta pro dva klarinety op. 3 (1953, vyd. Supraphon 1969).

Romance pro klarinet a klavír op. 8 (1953, vyd. Supraphon 1974).

Tři skladby pro housle a klavír op. 24 (1957, vyd. Panton 1973).

Polní kvítí. Suita pro hoboj a harfu op. 31 (1962, též pro smyčce a harfu).

Pět bagatel pro violu a klavír op. 41 (1969).

Sonáta pro trubku a klavír op. 49 (1979, vyd. Panton 1985).

Duetto pro dvě kontrabasové tuby op. 53A (1983).

Sonáta pro trombón a klavír op. 58 (1985, vyd. Český hudební fond 1987).

Let racka, pro anglický roh a klavír, op. 72 (1990).

Suita danza, pro klavír na čtyři ruce (1990).

Scherzo per tuba e pianoforte op. 77 (1992, vyd. Český rozhlas 2011).

Hudba pro housle a violu (1993).

 

Skladby pro tři až čtyři nástroje

Šest národních písní pro dvoje housle a violu op. 13 (1954, vyd. Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 1960).

Trio pro housle, violoncello a klavír op. 34 (1963–64).

Trio-sonáta pro housle, marimbu a kytaru op. 59 (1985).

Píseň beze slov, pro smyčcové kvarteto nebo pro 2 housle (1942), též pro smyčcový orchestr.

Smyčcový kvartet č. 2 op. 32 (1962–63).

Komorní hudba pro housle, violoncello, basklarinet a kytaru op. 38 (1966).

Hudba pro čtyři saxofony op. 54 (1983).

Smyčcový kvartet č. 3 op. 57 (1984).

 

Skladby pro pět a více nástrojů

Dechový kvintet č. 1 op. 23 (1956).

Dechový kvintet č. 2 op. 39 (1967).

Koncert pro dechové okteto (2 hoboje, 2 klarinety, 2 lesní rohy a 2 fagoty) op. 45 (1973).

Musica per 5 ottoni op. 54a (1987).

Žesťový kvintet (2 trubky, lesní roh, trombón a tuba) op. 56.

Serenata da camera, pro flétnu, hoboj, housle, violu a violoncello op. 64 (1987).

5 danze per 6 ottobni op. 63 (1988).

Partita per organo ed 5 ottoni op. 66 (1988).

3. dechový kvintet op. 73 (1990).

Ragtime I, II, pro dechové kvinteto, op. 73a (1990).

 

Vokální skladby

Píseň máje pro mužský sbor (komponováno v Terezíně, 1942–43).

Sloky lásky. Cyklus písní na slova Štěpana Ščipačeva pro střední nebo vyšší hlas a klavír op. 14 (1954).

České písně, pro tři ženské hlasy nebo ženský nebo dětský sbor a smyčcové kvarteto op. 17 (1955).

Písně na slova Jana Pilaře, pro střední hlas a klavír op. 21 (1955–56).

Písně milostné, pro střední hlas a klavír na slova Aloise Volkmana op. 68 (1989–90).

Balada o stromu, pro zpěv s doprovodem klavíru nebo varhan na slova Jaroslava Marka, op. 70 (1990).

Bude nás stále víc. Cyklus mužských sborů na slova Jaroslava Marka, op. 71 (1990).

Literatura:

ČSHS.

ČSS.

 

Mojmír Sobotka


Datum poslední změny: 14.6.2016