Gontrášek, údajný skladatel přelomu 15. a 16. století.
Ve starší literatuře bývá Gontrášek označován jako skladatel domácího původu (zřejmě z okruhu literátského bratrstva) z první poloviny 16. století a jako autor tříhlasého moteta Buď Buohu chvála, čest, které je zapsáno ve Speciálníku královéhradeckém (označován též Speciálník nebo Codex Speciálník, Praha cca 1485−1500). Jak upozornil Martin Horyna, je tato domněnka chybná, neboť jméno údajného skladatele vzniklo pouze nepřesným čtením označení basového hlasu – kontratenoru („contrassek“, s. 71) – ve zmíněném kancionálu.
I. Lexika
PHSN.
ČSHS.
II. Ostatní
Orel, Dobroslav. Der Mensuralkodex „Speciálník“: Ein Beitrag zur Geschichte des Mensuralmusik und Notenschrift in Böhmen bis 1540 (Dissertation, Universität Wien 1914).
Cyrill (41, 1915, č. 5, s. 93).
Orel, Dobroslav: Počátky umělého vícehlasu v Čechách (Bratislava 1922, s. 7, 8, 41).
Orel, Dobroslav: Vícehlas v Čechách do 16. století (Cyril LIX, 1933, č. 1−2, s. 1−3).
Pohanka, Jaroslav: Dějiny české hudby v příkladech (Praha 1958, s. 39).
Černý, Jaromír: Soupis hudebních rukopisů Muzea v Hradci Králové (Miscellanea musicologica XIX, Praha 1966).
Jareš, Stanislav (red.): Československá vlastivěda IX, Umění, sv. 3 Hudba (Praha 1971).
Vanišová, Dagmar: Vícehlasé písňové skladby z 2. poloviny 15. a počátku 16. století ve Speciálníku královéhradeckém (diplomová práce, Karlova Univerzita, Praha 1981).
Petrusová, Jitka: Kodex Speciálník v kontextu soudobé světské tvorby (diplomová práce, Karlova Univerzita, Praha 1996).
Mráčková, Lenka: Kodex Speciálník. Eine kleine Folio-Handschrift böhmischer Provenienz (Hudební věda 39, 2002, č. 2−3, s. 162−184).
Černý, Jaromír (ed.): Historická antologie hudby v českých zemích: (do cca 1530) / Historical anthology of music in the Bohemian Lands: (up to ca 1530) (Praha 2005).
Horyna, Martin: Renesanční polyfonie v Čechách (Harmonie 13, 2006, č. 6, s. 20–21).
Horyna, Martin: Studia a edice k dějinám české hudby 15. a 16. století (disertační práce, Karlova Univerzita, Praha 2008).
Speciálník. Muzeum východních Čech v Hradci Králové, sign. II A 7.
Tereza Berdychová