Tregler, Eduard, varhaník, ředitel kůru, hudební pedagog, skladatel a organizátor hudebního dění, narozen 5. 1. 1868, Louny, zemřel 6. 8. 1932, Bystřice pod Hostýnem (pohřben na Ústředním hřbitově v Brně).
Otec Josef Tregler byl samoukem ve hře na několik nástrojů a v nástrojařství (zhotovil klavír a varhany). Prvními učiteli Eduarda Treglera v Lounech byli Vojtěch Švácha a ředitel kůru Josef Vejšický. Již v sedmi letech zastupoval varhaníka v chrámu sv. Mikuláše v Lounech. V Praze studoval varhanickou školu u Františka Zdeňka Skuherského, Františka Blažka a Karla Steckra (1983–87, přerušení 1884/85). Jako školní práci zkomponoval Klavírní kvintet (1887). Na klavír dále studoval u Jindřicha Kàana z Albestu, nejdříve soukromě a poté na konzervatoři. Od roku 1889 působil jako varhaník v dominikánském chrámu sv. Jiljí v Praze na Smíchově. Občasně zastupoval ředitele Františka Chluma a o rok později ho vystřídal ve funkci. Zde si vytvořil blízký vztah k chrámové hudbě. Pro místní chrámový sbor zkomponoval několik mší (1892–95). V roce 1896 provedl v kostele sv. Jakuba na žádost Antonína Dvořáka Stabat Mater (orchestr Národního divadla, sbor z dominikánského kůru). Byl dvorním varhaníkem královského domu v Drážďanech (1. ledna 1898 – 31. prosince 1901) a ředitelem kůru v bazilice sv. Václava na Smíchově (1902). Spolu s Antonínem Heřmanem založil hudební ústav Dvořákeum (1904, pět let správcem). Jako klavírista vystupoval zejména v komorních seskupeních. Spolupracoval s Heroldovým pražským smyčcovým kvartetem, Českým kvartetem, Františkem Ondříčkem, Janem Burianem a dalšími. Koncertoval ve Vídni, Lipsku, Berlíně, Paříži, Londýně, Petrohradu, Moskvě, Terstu, Lublani, Finsku ad. Byl vybrán k varhanní produkci v rámci druhé průmyslové výstavy v Praze (1891). Po návratu do Loun řídil Hlahol, vyučoval zpěv a hudební výchovu na reálce a stal se ředitelem hudební školy Smetana (založena 1908). Vedl nově založený spolek (24. března 1906) nazvaný později Lounská filharmonie (1. května 1906), se kterou nastudoval přibližně 90 děl (poslední koncert 16. května 1916). Svou organizační činností výrazně obohatil kulturní život na Lounsku. Vyučoval také na varhanické škole v Brně (1913–14), kde vedl s Leošem Janáčkem nově založený školní pěvecký sbor. Dva roky byl ředitelem kůru u sv. Mikuláše v Lounech (1914–16) a poté se vrátil na brněnskou varhanickou školu jako profesor varhan, klavíru, sólového zpěvu a dalších předmětů (1916–19). Řídil Orchestrální sdružení v Brně, předsedal Státní zkušební komisi, byl regenschorim u sv. Tomáše, varhaníkem v minoritském kostele a členem Jednoty hudebních stavů. Jako varhaník koncertoval v mnoha moravských městech. Od 1. září 1919 až do své smrti pedagogicky působil na konzervatoři v Brně. S Františkem Pickou (kapelník Národního divadla v Praze) pořádal duchovní koncerty (například jubilejní koncert Giovanni Pierluigi da Palestriny, 28. března 1895). Mezi jeho žáky patřili Vladimír Hawlík, Jiří Reinberger, Josef Tomaštík a další. Jako varhaník vynikal dokonalou pamětí, výbornou technickou vyspělostí, smyslem pro slohovost díla a improvizačními schopnostmi. Existenční podmínky nedovolily Eduardu Treglerovi plně se věnovat kompozici. Ve svém díle se zaměřil na chrámovou hudbu, se kterou se blíže seznámil během studia u Františka Zdeňka Skuherského a u dominikánů. Většina jeho skladeb vznikla před odjezdem do Drážďan (1898).
Dílo hudební (výběr)
Mše
Missa jubilaei solemnis op. 2 pro smíšený sbor, varhany, 2 trubky a 3 pozouny (1892, vyd. František Urbánek) – věnováno kostelu u minoritů.
Mše ke cti sv. Václava op. 4 (1892, vyd. František Urbánek).
Missa solemnis op. 5 pro smíšený sbor a varhany (1892, vyd. Václav Kotrba).
Missa in D op. 6 pro smíšený sbor a varhany (1892, vyd. Václav Kotrba).
Missa brevis C dur op. 12 pro smíšený sbor a varhany (1893, vyd. Mojmír Urbánek).
Missa brevis II. D dur op. 9 pro smíšený sbor a varhany (1894, vyd. Václav Kotrba).
Missa brevis III. f moll op. 22 (1894, vyd. Václav Kotrba).
Mše F dur op. 26 pro mužský sbor (1895, rukopis).
Ostatní duchovní
Sbor ke cti sv. Josefa (1892, rukopis).
Komenského poslední modlitba (1892, rukopis).
Ave Maria op. 11 pro vyšší hlas, housle a varhany (1894, vyd. Mojmír Urbánek).
Ave Maria pro dva hlasy a varhany (1894, vyd. Václav Kotrba).
Ave Maria pro sólový hlas, lesní roh, varhany a harfu (1894, vyd. Václav Kotrba).
Sólové vložky k mimoliturgickým pobožnostem op. 15 – Ave verum corpus, Ó Bone Jesu, Ave Maris Stella (1894, vyd. Mojmír Urbánek).
Ó Sanktissima op. 21 pro sólový hlas, varhany, harfu a lesní roh (1894, vyd. Václav Kotrba).
Pange lingua (b. r. rukopis).
Varhany a harmonium
Předehry a dohry op. 7 (b. r., vyd. Václav Kotrba).
Fantazie g moll op. 8 (1895, rukopis).
64 krátkých předeher a meziher op. 10 (1896, vyd. Mojmír Urbánek).
50 předeher a meziher op. 20 (1896, vyd. Václav Kotrba).
100 preludií op. 23 (b. r., vyd. Kramerius, následně vyd. Mojmír Urbánek).
Sonáta c moll pro velké varhany op. 27 (rukopis).
Adagio (vyd. 1954, v České varhanní tvorbě I. – sestavil Jiří Reinberger).
Fantazie pro harmonium (rukopis).
Vokální
Sbory pro ženské hlasy s průvodem klavíru op. 3 (1893, vyd. František Urbánek).
Čtyři ženské sbory s průvodem klavíru op. 14 (b. r., vyd. Mojmír Urbánek).
Různé písně pro jeden hlas s průvodem klavíru op. 17 (b. r., vyd. Mojmír Urbánek).
Čtyři ženské sbory bez průvodu op. 24 (b. r., vyd. Oldřich Pazdírek).
Patero smíšených sborů bez průvodu op. 25 (b. r., vyd. Emanuel Starý).
Dva dvojhlasé sbory s průvodem varhan (b. r., vyd. v příloze časopisu Cyril).
Komorní
Romance pro housle a klavír op. 13 (b. r., 1. vyd. Klub přátel umění v Brně, 2. vyd. Barvič a Novotný).
Romance pro violoncello a klavír op. 19 (1896, rukopis).
Trio pro harfu, flétnu a basový klarinet op. 28 (b. r., rukopis).
Sonáta pro housle a klavír op. 29 (b. r., rukopis).
Klavírní kvintet (1887, rukopis).
Serenáda pro 4 lesní rohy op. 30 (1896, rukopis).
Romance pro housle s průvodem klavíru (b. r., vyd. Klub přátel umění v Brně).
Klavír
Klavírní skladby op. 1 (1892, vyd. František Urbánek).
Composition pour piano op. 16a (1897, vyd. Václav Kotrba).
Klavírní skladby řada II. op.16b (1897, vyd. Václav Kotrba).
Akvarely – Pět klavírních skladeb op. 18 (b. r., vyd. Mojmír Urbánek).
Ostatní
Serenáda pro velký orchestr (1897, rukopis).
Dílo literární (výběr)
Mé vzpomínky na Antonína Dvořáka (Výroční zpráva brněnské konzervatoře, Brno 1929, předneseno 23. 5. 1919 na Žákovském večeru státní hudební a dramatické konzervatoře v Brně).
I. Lexika
OSN.
ČSHS.
Kolektiv autorů: Příruční slovník naučný (Praha 1962–67).
Kolektiv autorů: Malá československá encyklopedie (Praha 1984–87).
II. Ostatní
Cmíral, Adolf: Eduard Tregler (Cyril 54, 1928, č. 3–4, s. 20–23; č. 5–6, s. 41–43; č. 7, s. 52–53).
Perlík, Romuald: Za zemřelým mistrem Eduardem Treglerem. Nekrolog (Cyril 58, 1932, č. 7–8, s. 105).
Hadrbolec, Jiří: O Lounské filharmonii (Louny 1940).
Sychra, Cyrill: Eduard Tregler (Cyril 69, 1943, č. 3–4, s. 26–31).
Novák, Vítězslav: O sobě a o jiných (Praha 1946).
Tregler, Alois: Trochu vzpomínání. K osmdesátým narozeninám Eduarda Treglera 1868–1948 (In: Lounský kraj – Vlastivědný sborník okresu lounského, Louny 1947–48, s. 90).
Kundera, Ludvík: Janáčkova varhanická škola (Olomouc 1948).
Fukač, Jiří: Brněnská konzervatoř a moravští skladatelé (in: Konzervatoř Brno, Brno 1969, s. 8–23).
Hatina, Zdeněk: Eduard Tregler (diplomová práce, Konzervatoř Brno, 1971).
DČHK.
Hradil, František Míťa: Hudebníci a pěvci v kraji Leoše Janáčka (Ostrava 1981).
Syrková, Stanislava: Eduard Tregler (Pedagogická orientace 18, 2008, č. 1, s. 116–125).
Syrková, Stanislava: Eduard Tregler – osobnost ve vývoji varhanní hudby a pedagogiky (disertační práce, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2008).
Rosolová, Barbara: Dějiny varhanního oddělení brněnské konzervatoře (bakalářská práce, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2013).
Pozůstalost Matyldy Hoezfeldové (dcera Eduarda Treglera).
Výroční zprávy Varhanické školy (Moravské zemské muzeum v Brně, Oddělení dějin hudby).
Filharmonie Louny (Státní okresní archiv v Lounech, fond č. 632, roč. 1906–46).
http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=15770
Radek Poláček