Jindra, Alfons
(Langer, Alfons Jindřich)
Charakteristika: Skladatel, aranžér, klarinetista, altsaxofonista, houslista
Datum narození/zahájení aktivity: 28.7.1908
Datum úmrtí/ukončení aktivity: 19.12.1978
Jindra, Alfons (vl. jm. Langer, Alfons Jindřich), skladatel, aranžér, klarinetista, altsaxofonista, houslista, narozen 28. 7. 1908, Čechovice u Prostějova, zemřel 19. 12. 1978, Praha.
První hudební vzdělání získal v Prostějově u Bedřicha Voldana. Již od mládí byl činný jako profesionální hudebník, zprvu v tanečním souboru svého staršího bratra (Langer Brothers), s nímž procestoval řadu evropských zemí, od roku 1937 hrál s orchestrem Josefa Venclů, za okupace a po osvobození opět se svým bratrem (do roku 1956). Od roku 1937 píše aranže pod pseudonymem Allan, který je odvozen od rodného jména a příjmení. Tento první Jindrův pseudonym převzalo od roku 1940 i vokální trio sester Allanových, u jejíhož zrodu a prvního natočení comedy-foxu Koncert nemluvňat Jindra stál. Druhého a již trvalého pseudonymu užíval Jindra od své první vydané skladby, slowfoxu Hodiny spí (1939). Další úspěchy tanečních písní následovaly rychle za sebou. Po foxtrotu Dívka k rytmu zrozená (1940), psaném pro Inku Zemánkovou, a po comedy-foxu Chyťte brouka! Se vyhranil především v bytostného melodika. V podání orchestrů R. A. Dvorského a zvláště Karla Vlacha, k jehož kmenovým autorům Jindra patřil, to byly především slowfoxy a volnější medium-foxy, jež mladému autorovi vynesly zaslouženou popularitu. Ze 40. let to byly například písně Dnes není všední den, Hudby v oblacích, Pár vzpomínek, Plaménky v očích tvých, Povím to tancem a písní, Prosím neodcházej, Přijďte večer k nám, Psáno je ve hvězdách, Růže v okně, Sladce mě líbej, Svět je veselý, Tvůj krok zní, Ty spíš, Vpravo-vlevo a další. Některé z těchto skladeb pronikly i do zahraničí, slowfox Jsem Tvůj (Song of Yesterday) figuroval v roce 1948 po delší dobu dokonce na špičce anglické hitparády. Slibně započatý export písní do zahraničí však přerušily události února1948.
Od poloviny 50. let začal Jindra psát písně pro soudobou českou populární scénu, například pro Yvettu Simonovou, Rudolfa Cortéze, Milana Chladila, Waldemara Matušku a mnohé další. A vzbuzovaly velký ohlas, byly to například: Chviličku spát, Láska na kolech, Sentimentální, Třistapětašedesátkrát, Už modrej činžák zhas, Váš dům šel spát a další. Žánrově širší poválečnou produkci populární hudby představují méně známé Jindrovy přednesové skladby pro smyčcový a estrádní orchestr, například Bolero, Elegie, Kouzelné smyčce, Legenda, Na čtyřech strunách, Nokturno, Pražské plesy, Šťastné chvíle, Vosí hnízdo a další.
Těžiště Jindrovy tvorby spočívá ovšem především v tanečních, swingově aranžovaných písních. Jejich originalita tkví v ušlechtilé, instrumentálně založené melodice s častým uplatňováním široce klenutých period (16+16 taktů) a se značně členěným harmonickým podkladem. Skladateli se přitom hned na počátku tvůrčí činnosti podařilo úspěšně sloučit vlivy tehdy nového swingového stylu s nejlepšími tradicemi světové muzikálové produkce i domácího šansonu. Ne neprávem byl Jindra v zahraničí po válce označen za „nového Frimla“ a jeho skladby, z nichž některé náležejí k českým evergreenům, byly typově srovnávány s tvorbou Cola Portera.
Literatura:
I. Lexika
ABC skladatelů, textařů, interpretů, publicistů (příloha sborníku Taneční hudba a jazz 1960, Praha 1960).
Gardavský, Čeněk: Skladatelé dneška (Praha 1961).
ČSHS.
II. Ostatní
Dorůžka, Lubomír, Poledňák, Ivan: Československý jazz (Praha 1967).
Dorůžka, Lubomír: Anglie objevuje „nového Frimla“ (Jazz 1947, č. 4).
Jana Sobotková
Datum poslední změny: 12.3.2008