Český hudební slovník osob a institucí

Potužník, Josef

Charakteristika: Vojenský kapelník a skladatel

Datum narození/zahájení aktivity: 24.2.1882
Datum úmrtí/ukončení aktivity: 19.2.1947

Potužník, Josef, vojenský kapelník a skladatel, narozen 24. 2. 1882, Praha, zemřel 19. 2. 1947, Liberec.

 

Od dětství se učil hrát na housle a klavír. Zprvu bral soukromé hodiny, pak zdokonaloval hru na housle na Urbanově hudební škole a v Prokschově ústavu hru na klavír a křídlovku. V letech 1897–1901 studoval na pražské konzervatoři hru na trubku ve třídě Filipa Bláhy, další předměty absolvoval u Josefa Bohuslava Foerstra, Karla Knittla a Karla Steckera. Poté nastoupil dobrovolně k hudbě pěšího pluku 1 v Opavě, kde se uplatnil jako sólista na křídlovku. Po ukončení základní vojenské služby působil jako hráč uměleckých podniků v Praze a soukromý učitel hudby (1906–07). V letech 1907–18 byl kapelníkem u pěšího pluku 85 v Levoči. S tímto útvarem pobýval během první světové války na ruské frontě a krátce byl v ruském v zajetí. Po vzniku republiky stál v čele posádkové hudby České Budějovice (byla ve stavu pěšího pluku 91). V roce 1920 přešel orchestr do Olomouce jako plukovní hudba pěšího pluku 27. Koncem téhož roku byl přeložen k 44. pěšímu pluku do Liberce, u nějž sloužil až do roku 1935. Krátce po přeložení k 36. pluku do Užhorodu armádu opustil a vrátil se do Liberce. Všude povznesl úroveň vojenských orchestrů, provozoval s nimi též symfonické skladby (například Mou vlast Bedřicha Smetany v Českých Budějovicích, Olomouci a Liberci, kde se hrála roku 1921 jeho řízením vůbec poprvé). Do armády se ještě krátce vrátil v roce 1945. Složil četné pochody (například Dětský (Tluče bubeníček), Fanfárový, Ostří hoši, Pochod mládenců, Plukovník Kotík, Pojizerský, Slavnostní (věnován Tomáši Garrique Masarykovi), Velitel (Komandeur), Verchovyna (vznikl v Užhorodě), Vy hodiny loretánské (Staropražský), Mládenecký, Pochod 44. pěšího pluku, Rázně vpřed, Výstavní, Vstupní, Tempo, Veselý život vojenský, Hubertus, Pochod sokolské jízdy, Pochod ze sokolských písní, Pirníkův pochod, Podkarpatské Rusi, Oberst Materinga Marsch (1907), Jubileum-Fest Marsch (1908), Manilowa Marsch (1915), Soldatenlaunen Marsch), valčíky (Heda, Jarní valčík, Koncertní valčík pro saxofon, Tanec loutek), směsi (Zahrajte tu mou, Historické vzpomínky, Fantasie ze Smetanových oper, Česká směs, Upomínka na Smetanův cyklus Má vlasti, Ze staré Prahy) a jiné.


Literatura:

I. Lexika

ČSHS.

 

II. Ostatní

Branberger, Jan: Konzervatoř hudby v Praze 1811–1911. Pamětní spis k stoletému jubileu založení ústavu (Praha 1911).

Hudební zpravodaj (1, 1932, č. 10/11, s. 8).

Hudební zpravodaj (1, 1932, č. 12).

Věstník pěvecký a hudební (51, 1947, s. 45).

Bláha, Miroslav: Povídání o vojenských hudbách (nepublikovaný rukopis, s. 265–67).

Rathner, Fritz: Die bewaffnete Macht Österreichs-Ungarn 1618–1918 in ihren Märschen (Kierspe 1983).

Marosi, László: Két évszázad katonazenéje magyarországon (Budapešť 1994).

Heřmanský, Josef: Paměti legionáře (Mladá Boleslav 1998).

Archiválie:

Vojenský historický archiv Praha (personální listy).

Mitglieder des Militärkapellmeister-Pensionsvereines, Personalakt, Grund Buch 4/60 (Oesterreichisches Kriegsarchiv Wien).

 

Bohumil Pešek – Eva Vičarová


Datum poslední změny: 7.7.2009