Český hudební slovník osob a institucí

Rychnovský, Jiří

(Richnovius, Richnovinus; Georgius)
Charakteristika: skladatel

Datum narození/zahájení aktivity: kolem 1540-45
Datum úmrtí/ukončení aktivity: 0.0.1616

Rychnovský, Jiří (též Richnovinus, Georgius), skladatel, narozen mezi lety 1540–45, Rychnov nad Kněžnou, zemřel 1616, Chrudim.

 

 

Jiří Rychnovský patří mezi významné české skladatele doby renesance. O jeho mládí není nic známo, studoval zřejmě na pražské universitě. Od roku 1570 působil ve východočeské Chrudimi, nejprve jako varhaník a kantor, později se stal regenschorim v místním děkanském kostele a vedl rovněž zdejší literátské bratrstvo. Byl však také váženým měšťanem, což dosvědčuje jeho dlouholeté členství v městské radě. Měl syny Václava a Jana. Václav (kolem 1577–18. 9. 1606) působil jako varhaník v pražském kostele sv. Jindřicha a náležel k okruhu humanistů.

Rychnovského tvorba sestává z duchovních děl na latinské a české texty, která byla určena pro utrakvistické bohoslužby. Jeho skladby se dochovaly v rukopisech a velmi často jen ve fragmentární podobě. Kompozičně Rychnovský navazoval na tvorbu čtvrté generace nizozemských skladatelů, reprezentovanou například tvorbou Nicolase Gomberta či Clemense non Papa. 


Dílo:

Mše, mešní propria

Missa super „Dum complerentur“.

Missa super „Et valde mane“.

Missa super „Maria Magdalena“.

Missa super „Quem vidistis pastores“.

Missa super „Tu es Petrus“ (neúplná).

Missa sine nomine (neúplná).

My všickni věříme.

Officium De Adventu Domini (neúplné).

Officium Resurrectionis (neúplné).

Officium de Sancto Spiritus.

Officium Conversionis Pauli (neúplné).

Officium Sancti Petri et Pauli (neúplné).

Officium M. Joannis Hussii et M. Hieronymi (neúplné).

Officium Dedicationis templi.

 

 

Latinská moteta

Christus in afflictis mea nunc et ecce corona (neúplné).

Christus natus est nobis (neúplné).

Cum rex gloriae Christus (neúplné).

Decantabat populus laudem.

Ego sum qui sum et consilium meum (neúplné).

Exaudi nos Domine, quoniam benigna est misericordia tua (neúplné).

Fluxa facet fatuos fortes fortuna (neúplné).

Fortunam Deus ipse regit (neúplné).

Martinus epicopus (neúplné).

Parva solent homini properanti (neúplné).

Primum quaerite regnum Dei.

Regem praecursoris Domini (neúplné).

Rex superum (pouze text).

Si Deus pro nobis quis contra nos (neúplné).

Spes mea est Christus (neúplné).

Surrexit enim sicut dixit Dominus (neúplné).

Unda nocet flammis(neúplné).

 

 

Česká moteta

Bože Otče sešliž nám (neúplné).

Jezu Kriste Vykupiteli (neúplné).

Když jsi v štěstí prohlídej k konci (neúplné).

Nastal nám den veselý (neúplné).

Poděkujmež Otci nebeskému (neúplné).

Poprosmež my všickni Ducha svatého (neúplné).

Povážitiť sluší člověče milý (neúplné).

Prorokovali proroci co se stalo o půlnoci (neúplné).

Temnosti staly jsou se po všeliké zemi (neúplné).

Zkroč z cesty zatracení (neúplné).

Znamenej křesťan věrný. 

Literatura:

I. Lexika

Dlabacz.

ČSHS.

MGG2.

New Grove2.

 

 

II. Ostatní

Čapek, Jan Blahoslav – Snížková, Jitka: Jiří Rychnovský. Život - dílo – doba (Rychnov nad Kněžnou 1966).

Snížková, Jitka: Le Motet tchèque 1570 – 1620 (in: Musica Antiqua, svazek 2, Bydgoszcz 1969).

Snížková, Jitka: Dílo Jiřího Rychnovského v klatovském materiál (in: Orlické hory a Podorlicko 6, 1974, s. 281-289).

Veverková, Jarmila: K problematice české motetové kompozice 2. poloviny 16. století (diplomová práce, Filozofická fakulta University Karlovy, Praha 1977).

Vanišová, Dagmar: Hudba a slovo v díle Jiřího Rychnovského (Rychnov nad Kněžnou 1990).

Novotná, Jana: Vícehlasá zpracování mešního propria v období české renesance (in: Miscellanea musicologica 33, Praha 1992, s. 9-31).

Noblitt, Thomas: A Polyphonic Gradual for the Literary Brotherhood at the Church of St. Michael in Opatovice, Prague (in: Staehelin, Martin (ed.): Gestalt und Entstehung musikalischer Quellen im 15. und 16. Jahrhundert, Wolfenbütteler Forschungen Band 83, Wiesbaden 1998, s. 213-223).

Doubravová, Jarmila (ed): Kulturní Chrudim minulosti a současnosti. Sborník studií, vzpomínek a dokumentů z let 1982 – 1998 (Chrudim 1999).

Daněk, Petr: Jiří Rychnovský / Georgius Richnovinus, Musicum celeber, Civis Chrudimensis (Hudební rozhledy 2012, č. 8, s. 56–57).

Horyna, Martin: Zapomenutí mistři starší české hudby – Jan Trojan Turnovský a hudba literátských bratrstev na konci 16. století (in: Harmonie, dostupné on-line: www.casopisharmonie.cz/rozhovory/zapomenuti-mistri-starsi-ceske-hudby-jan-trojan-turnovsky-a-hudba-literatskych-bratrstev-na-konci-16-stoleti.html).

 

Lukáš Michael Vytlačil


Rychnovský, Jiří (Georgius Richnovius; Richnovicus; Richnovinus; Světelský), skladatel a hudební pedagog, narozen asi 1540 asi v Rychnově nad Kněžnou, zemřel 1615 nebo 1616.

 

Zvaný jako podorlický „musicus celebres“ pochází pravděpodobně z Rychnova nad Kněžnou, kde také na místní škole získal základy hudebního vzdělání. V mládí se nejspíše živil jako stěhovavý učitel hudby, takzvaný „muzikantský praeceptor“. Výukou svých žáků se sám neustále zdokonaloval v instrumentální i vokální hudbě a získával věhlas jako výborný hudebník. Díky tomu mu bylo nabídnuto místo kantora ve škole a místo rektora literátského kůru v Chrudimi, které v roce 1570 (nebo 1572) přijal. Sňatkem se Salomenou získal velký dům na náměstí, od té doby nazývaný „kantorovský dům“, a postavení měšťana. V roce 1573 (nebo 1578) se zapojil i do řízení chodu města jako člen městské rady, jímž byl po celý zbytek života. Několikrát zastával funkci obecního staršího, konšela či císařského rychtáře. V letech 1580, 1581 a 1583 se uvádí jako Jiřík kantor konšel. Rychnovský měl syna Václava (1577–1607/6), který zdědil hudební nadání po otci. Stal se virtuózním varhaníkem, zabýval se zpěvem a instrumentální hudbou. Druhý syn, Jan, se hudbě nevěnoval. Dokumenty z osobního života Rychnovského se zachovaly v chrudimské Liber memorabilium.

Rychnovský, označovaný jako mistr renesanční hudby, zaujímal jedno z předních míst v oblasti komponování vícehlasu v rudolfínské éře. Zásadní měrou se zasloužil o povznesení pěvecké a hudební kultury v Chrudimi, stal se vůdčí osobností hudební chrudimské renesance. Zanechal zde významný odkaz v oblasti kompozice a hudebně umělecké interpretace.

V roce 1598 provedl s Martinem Rakovnickým revizi chrudimského graduálu z roku 1530, o čemž svědčí jeho přípis „Dominu(us) michi adiutor, Georgi[us] Richnouin[us]. 1582 Iulii 24.die m[anu] p[ro] pria“, a graduálu z roku 1570.

Především díky spolupráci s literátskými bratrstvy se Rychnovský proslavil také jako skladatel. Upravoval a skládal nápěvy pro literátské kůry, komponoval dobové oblíbené hudební útvary, především monety. Profiloval se jako zdatný kontrapunktista. Ve své hudební tvorbě často používal cantus firmus z lidových písní.

Mimo jeho činorodé hudební působení v Chrudimi byla v jeho životě zásadní spolupráce s královéhradeckým literátským bratrstvem. Tato začala z iniciativy Jana Benešovského, duchovního správce hradeckého literátského bratrstva, který v roce 1583 poukazoval na žalostný stav kancionálů. Rychnovský v roce 1585 započal revizi kancionálů a poté i nadále s hradeckým literátským bratrstvem spolupracoval. Během práce na kancionálech pobýval, stejně jako chrudimský rodák, malíř Matouš Radouš, v Hradci. Radouš do hradeckého kancionálu namaloval Rychnovského podobiznu.

Rychnovský skládal nejen pro chrudimské a královéhradecké literáty, ale také  pro literátská bratrstva v Klatovech, Rokycanech a Sedlčanech, kde se dochovaly jeho skladby včleněné do knih kancionálů.


Dílo:

Dílo hudební:

 

Decantabat populus.

Mše k uctění Marie Magdaleny (Missa supe Maria Magdalena).

Vánoční mše.

Officium k Duchu svatému.

Officium Dedications templi.

Literatura:

Čapek, Jan Blahoslav – Snížková, Jitka: Jiří Rychnovský. Život – dílo – doba (Rychnov nad Kněžnou, 1966).

Doubravová, Jarmila: Kulturní Chrudim minulost a současnost (Chrudim, 1999).

Židek, Tomáš: Hudební Chrudim (Chrudim, 2007).

 

Pavlína Radochová


Datum poslední změny: 10.1.2017