Korte, Oldřich František, skladatel, klavírista, hudební publicista, narozen 26. 4. 1926, Šaľa, zemřel 10. 9. 2014, Praha.
Syn skladatele Františka Korteho. Studoval na gymnáziu v Praze, pokračoval v Komárně, Nitře, Klatovech a konečně na Jiráskově gymnáziu opět v Praze. Za okupace v roce 1942 byl ze studia vyloučen, protože byl členem Svazu bojovníků za svobodu. Maturoval po návratu z koncentračního tábora v roce 1945. V letech 1943–49 absolvoval studium kompozice na pražské konzervatoři a současně obchodní školu. Jako klavírista vystoupil v již šesti letech a jeho skladby byly poprvé hrány v rozhlase, když mu bylo deset. Interpretoval především své vlastní skladby na domácích i zahraničních pódiích. V roce 1956 získal za svou Klavírní sonátu první cenu na Busoniho skladatelské soutěži v Bolzanu, stala se pak jednou z nejčastěji hraných skladeb české poválečné tvorby v mezinárodním měřítku. Od roku 1945 se věnoval publicistice v oblasti hudební kritiky, esejistiky a také jako scénárista a autor televizních seriálů. Napsal asi 170 článků, kritik a recenzí jako hudební referent Práce (1945–48, pod značkou ofk), dále přispíval do Mladé fronty, Tempa a Modern Music v New Yorku. Od roku 1958 působil ve sdružení Laterna Magika jako sólista (v alternaci s Rudolfem Roklem a Jiřím Šlitrem), později i jako dramaturg. V letech 1972–74 zastával i místo uměleckého vedoucího souboru Chorea Bohemica. Kromě Laterny Magiky komponoval pro divadelní scény Národního divadla v Praze, Muncher Kammerspiele, Folkteam Goteborg, Divadlo ABC Praha, Theater an der Wien.Působil také stále jako klavírista, své klavírní skladby nahrával na gramofonové desky a kompaktní disky v různých místech Evropy s mnoha předními orchestry a světově významnými dirigenty. Jeho skladatelské dílo není sice rozsáhlé, každá jeho nová skladba byla však kritikou přijímána jako pozoruhodný umělecký čin. Byl členem správní rady Nadace Bohuslava Martinů a patřil k významným a propagátorům díla tohoto skladatele.
Dílo hudební:
Orchestrální skladby
Symfonietta pro velký orchestr (1945-47, provedení 1949 Česká filharmonie).
Příběh fléten, symfonické drama (1949–58, Praha 1963).
Retrospektivy suita pro dechový orchestr, harfu a bicí nástroje (1971).
Kouzelný cirkus, variační suita pro velký symfonický a dechový orchestr (1977).
Canzona a Ritornel pro Musicu Bohemicu (1979).
Zrcadlení. Šest proměn pro velký orchestr (1981–84).
Concerto grosso pro trubky, flétny, klavír a smyčce (1954–85).
Komorní skladby
Pijákovy proměny, klavírní variace (1944).
Exkurze, cyklus instruktivních skladeb pro klavír (1943–46).
Momentky, charakteristické klavírní variace (1946).
Pět tanečních parodií pro klavír (1944–47).
Chvála smrti, cyklus miniatur pro flautolettu a metalofon (1948).
Tří kánonické tance pro hoboj a cembalo (1944–54).
Sonáta pro klavír (1951–53).
Trobadorské zpěvy pro sóla, sbor a instrumentální skupinu na původní texty z 12.–14. století (Petrarca, occitanská a staročeská lyrika, minnesang; česká verze v přebásnění Petra Kopty, 1965).
Filosofické dialogy pro housle a klavír (1961–75).
Dybl-Dabl-Rock pro sólový zpěv a bigband nebo combo (1977).
Deset písní pro hradní zvonkohru (1980).
Jevištní dílo
Orbis, balet (1943).
Hudba k dramatu Maxima Gorkého „Poslední“ (1965–66).
Hudba k Moliérově hře „Misanthrop“ (1968).
Piráti z Fortunie, muzikál pro mládež na libreto a texty Milana Garguly a Petra Novotného (1970–73).
Kouzelný cirkushudba k celovečerním programům Laterny Magiky (1976–77).
Jednoho dne v Praze hudba k celovečerním programům Laterny Magiky (1981–82).
Dílo literární:
Chodící legendy (Praha 1970).
I. Lexika
Gardavký, Čeněk: Skladatele dneška (Praha 1961).
ČSHS.
HSPK.
II. Ostatní
Fialková, Martina: Oldřich František Korte. Bohatství života mezi (notovými) řádky (Český dialog, č. 3–4, 2007 http://www.cesky-dialog.net/clanek/2669-oldrich-frantisek-korte-bohatstvi-zivota-mezi-notovymi-radky/) – interview.
Ve věku 88 let zemřel 10. září skladatel Oldřich František Korte (České Noviny, 12. 9. 2014).
Petra Wiedermann